Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které mohou žadatelé dostat až milion korun na zateplení rodinného domu. Redaktor zmiňuje, že se tento záměr setkal s kritikou kvůli tomu, že o tuto podporu mohou usilovat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté řekl, že tato dotace je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), v rámci které také žádný příjmový limit určen nebyl. 

Nová zelená úsporám

Nová zelená úsporám, pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí ve spolupráci se Stáním fondem životního prostředí ČR, který byl spuštěný v roce 2014. Hlavním cílem NZÚ je nabídnout dotace ke „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“ 

Dotace podporují ekologickou renovaci budov, snížení spotřeby energie, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo jiná opatření ke snížení dopadu na klima, a to včetně nákupu nového domu s nízkou energetickou náročností. NZÚ je určen fyzickým i právnickým osobám. Zažádat o něj mohou vlastníci rodinných nebo řadových domů či objektů, které jsou užívány k trvalému pobytu, a také příspěvkové organizace vytvořené územními samosprávními celky. 

NZÚ spadá pod program HOUSEnerg. Podmínky (.pdf, str. 2) pro žadatele vytyčené v tomto programu určují jako oprávněné příjemce dotací vlastníky nebo spoluvlastníky rodinných domů, bytových domů nebo bytových jednotek. Podmínky se pak mírně liší podle druhu nemovitosti, a v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu (str. 4).

Již od začátku programu, tedy od roku 2014, NZÚ neobsahuje příjmový či majetkový limit – o dotaci mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných domů (.pdf, str. 5). Ti v případě, že je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána jako stavba určená pro rodinnou rekreaci, musejí dodat dokumenty potvrzující, že mají v objektu trvalý pobyt, a to v délce nejméně dvou let před podáním žádosti (str. 35, 60).

Dodejme, že NZÚ byla původně financována z výnosu dražeb emisních povolenek jako součást Evropského systému emisního obchodování. Od roku 2021 jsou na program alokovány prostředky z Národního plánu obnovy a později také z Modernizačního fondu.

Oprav dům po babičce

Jelikož je dotace Oprav dům po babičce součástí NZÚ, obecné podmínky získání nové dotace se v nárocích na žadatele tolik neliší od jiných programů. Žadatelem musí být zletilá ekonomicky aktivní fyzická osoba, jež vlastní rodinný dům, na který se podpora má vztahovat (.pdf, str. 5). Vlastníkem musí žadatel zůstat po celou dobu realizace projektu a musí v ní mít trvalé bydliště (.pdf, str. 6), a to i deset let po rekonstrukci (.pdf, str. 49).

Žadatel musí splnit podmínky optimálního zateplení na buď již existujícím domu, nebo postaví novou budovu, která splňuje požadované parametry, na místě zbourané původní stavby. 

V pokynech pro žadatele a příjemce (.pdf) není zmínka o příjmovém nebo majetkovém limitu. Dokument pouze uvádí, že podpora dotuje maximálně 50 % přímých realizačních výdajů (.pdf, str. 6).

Závěrečné hodnocení 

Při porovnání podmínek pro žadatele u programu NZÚ a projektu Oprav dům po babičce je patrné, že žádný z projektů nemá nastavený příjmový nebo majetkový limit, jak správně uvádí Marian Jurečka. Podmínky žádosti jsou pak navázané na nemovitost a vyžaduje se, aby žadatel měl v objektu trvalé bydliště. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru reaguje na výtku, že dotační program s názvem Oprav dům po babičce bude zneužívaný i zajištěnými lidmi, kteří budou chtít využít dotační prostředky na rekonstrukci svých nemovitostí, aniž by je nutně potřebovali. Jurečka poté argumentuje tím, že podmínkami programu mj. je, že žadatelé mají nárok na dotaci pouze u jedné nemovitosti, kde po dobu deseti let budou muset mít trvalé bydliště.

Dotace Oprav dům po babičce, v rámci které mohou žadatelé dostat až milion korun na zateplení rodinného domu, je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), jehož cílem je nabídnout dotace ke „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“ Od roku 2021 jsou pak na NZÚ alokovány prostředky z Národního plánu obnovy a později také z Modernizačního fondu.  

Poskytování podpory v rámci dotačního programu má několik podmínek (.pdf, str. 5–7). Žadatel např. musí být ekonomicky aktivní vlastník rodinného domu, přičemž tato nemovitost nesmí být zatížena exekucí (.pdf, str. 5). O dotaci může požádat i vlastník více nemovitostí, obdržet finance nicméně bude možné pouze na jednu z nich.

Součástí podmínek je pak i nutnost mít v dotované nemovitosti trvalé bydliště. „Žadatel je povinen zůstat vlastníkem nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt po celou dobu udržitelnosti,“ stojí v dokumentu (.pdf, str. 6). Za dobu udržitelnosti se pak považuje deset let od vydání rozhodnutí o pobírání dané dotace (.pdf, str. 49). Dodejme, že o této podmínce mluvil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Pokyny také vymezují definici rodinného domu, kterého se dotace může týkat. V případě nové stavby jde o stavbu, „kde více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena a užívána, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, a je (bude) jako rodinný dům zapsána v katastru nemovitostí" (.pdf, str. 53). Do stávajících staveb se pak řadí i řadové domy bez společných prostor či jednotlivé budovy rodinného domu evidované pod jedním číslem popisným (.pdf, str. 53).

Nárok na čerpání dotačního programu Oprav dům po babičce tedy skutečně mají lidé pouze u jedné nemovitosti, a to i pokud jich vlastí vícero. Vlastníkem rodinného domu pak žadatel musí zůstat po celou dobu realizace projektu a po dobu deseti let po rekonstrukci v něm musí mít trvalé bydliště. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v rozhovoru vyjadřoval k dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které bude od září 2023 možné získat až milion korun na zateplení rodinného domu. Tento záměr se setkal s kritikou např. od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska kvůli tomu, že o tuto podporu mohou požádat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté zmiňuje, že podle něj dosavadní části programu Nová zelená úsporám využívali především lidé s vyššími příjmy, a Oprav dům po babičce tak cílí na ty, kteří mají nižší výdělky a opravu domu by si bez pomoci nemohli dovolit.

Nová zelená úsporám (NZÚ), pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí. Ke spuštění celé NZÚ, o jejíž administraci se konkrétně stará Stání fond životního prostředí ČR, došlo v roce 2014. Jejím hlavním cílem je „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“

Statistiky, které by se týkaly výše příjmů lidí, kteří požádali o dotaci z programu Nová zelená úsporám, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Na webových stránkách NZÚ je sice k dispozici přehled příjemců, výdělky příjemců podpory nicméně v těchto seznamech uvedeny nejsou (.pdf, .pdf, .pdf).

Pro informace k výši příjmu nejčastějších žadatelů o NZÚ jsme proto kontaktovali Ministerstvo životního prostředí. To pro projekt Demagog.cz uvedlo, že žádný z dosud realizovaných dotačních programů ze skupiny NZÚ neobsahoval „test na příjem žadatelů“, tedy že žadatelé výši svých příjmů uvádět nemusejí. Proto danými informacemi ministerstvo nedisponuje. Obrátili jsme se také na Státní fond životního prostředí, ke dni publikování analýzy jsme ovšem odpověď neobdrželi.

Doplňme, že pro nízkopříjmové domácnosti vznikl program Nová zelená light, v jehož rámci mohou o dotaci žádat lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení, starobní důchod či invalidní důchod třetího stupně. Podpora pak může dosáhnout až 150 tisíc korun. Tento program byl zahájen v lednu 2023 a podle dřívějšího vyjádření Mariana Jurečky bylo jeho cílem pomoci nejzranitelnějším občanům v době energetické krize. K dubnu 2023 o dotaci zažádalo už 23 tisíc lidí a prostředky na financování byly navýšeny z původních 1,5 miliardy korun na 6 mld. Kč.

Ve veřejně dostupných zdrojích tedy statistiky ohledně výše příjmů žadatelů v dotačním programu Nová zelená úsporám nejsou k dispozici. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že takovou statistiku nevede, jelikož žádný z programů neobsahoval příjmový test. Nelze tedy potvrdit, ani vyvrátit, že by NZÚ využívali lidé s vyššími příjmy, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) v rozhovoru hájí dotační program Oprav dům po babičce, který v posledních týdnech vzbudil množství kritiky kvůli tomu, že o tuto podporu mohou usilovat i lidé s vysokými příjmy.

Oprav dům po babičce (.pdf), spadající pod program Nová zelená úsporám (NZÚ), je dotační program, který na zateplení rodinného či rekreačního domu umožní žadatelům čerpat částku až milion korun. Na zbylé náklady by pak měl poskytnout možnost získat zvýhodněný úvěr od stavební spořitelny. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) je cílem programu zrychlení tempa renovací energeticky nevyhovujících rodinných domů, což by mělo pomoci s náklady na energie. Ministerstvo chce touto podporou cílit převážně na mladé rodiny.

Uveďme, že NZÚ spadá pod program HOUSEnerg, který se zaměřuje na podporu zlepšení energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech. Tento program je pak součástí Modernizačního fondu (.pdf), ze kterého bude dotace Oprav dům po babičce financována (.pdf, str. 4). MŽP plánuje v rámci dotace rozdělit až 40 miliard korun.

Samotný Modernizační fond je fond zřízený Evropskou unií, který má některým členským státům EU umožnit rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Je tak určený na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (.pdf, str. 3 z 19). Peníze jsou tedy určeny na investice do konkrétních oblastí, přičemž základní programy podpory Modernizačního fondu se týkají především modernizace dopravy, infrastruktury a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu. Pro jeho financování jsou celkově vyčleněny  výnosy z 2 % emisních povolenek v EU ETS (Systém EU pro obchodování s emisemi) v období let 2021–2030.

Ministrem zmiňovaný dotační program tedy má být financován z peněz Evropské unie, a to konkrétně z Modernizačního fondu, jehož cílem je umožnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Zákon mluví jak o pravidelné valorizaci, ke které dochází každý rok, tak o mimořádné valorizaci, ke které dochází při nárůstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Vzhledem k tomu, že v lednu 2023 míra inflace tuto hranici přesáhla, má v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci. Dle dřívějších pravidel by měl přitom průměrný důchod narůst o 1 770 Kč.

Vláda ovšem navrhla parametry červnové valorizace upravit (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.pdf, str. 4–5). V rámci novely tak navrhla zvýšit průměrný důchod pouze o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1010 Kč méně, než zákon původně ukládal. Poslanecká sněmovna novelu schválila 4. března, a to navzdory obstrukcím opozičních stran. Následně návrh schválil Senát a nakonec podepsal i prezident.

Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí překročí průměrný důchod v červnu 2023 i přes sníženou valorizaci 20 tisíc korun (.pdf, str. 1). Konkrétně se má jednat o 20 188 Kč (.pdf, str. 2), průměrný důchod na konci roku 2021 (tedy před Marianem Jurečkou zmiňovaným rokem a půl) přitom činil 15 425 Kč. Průměrná penze se tedy za toto období zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2)

Opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu, a to kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Závěrem shrňme, že i přes vládou schválené snížení zákonné valorizace důchodů přesáhne průměrný důchod ve druhé polovině roku 2023 hranici 20 tisíc Kč. V porovnání s koncem roku 2021 tak průměrná penze vzroste přibližně o 31 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, k němž dojde v červnu letošního roku. Parametry této valorizace vláda upravila, což Jurečka považuje (.pdf) za mezigenerační solidaritu a předcházení hospodářským škodám, jelikož i bez červnové valorizace dle něj důchody rostou rychlým tempem. Z kontextu dále vyplývá, že ministr mluví o nárůstů penzí za poslední rok a půl.

Na této úpravě (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle původního znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik procentuálně vzrostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda navrhla způsob výměry důchodů změnit tak, aby se navýšení skládalo jednak ze zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci, jednak z procentního zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Toto rozhodnutí je namířeno směrem k nejohroženější skupině důchodců s nízkými důchody (.doc, str. 3).

Výše průměrného důchodu za předchozí roky je dostupná z dat (.pdf, str. 1) České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), za tento rok z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání debaty pochází ze začátku roku 2023. Vzhledem k Jurečkou zmiňovaným rokem a půl je proto porovnáváme s údaji z června 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1)

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl vzrostly, a to skutečně o 26,3 %, jak uvádí Marian Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o Parlamentem schválené novele zákona o důchodovém pojištění, na základě které došlo k úpravě parametrů mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 (.pdf, str. 2, 6).

Podle této novely vzroste průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než podle původních pravidel. I přesto, že nárůst průměrného měsíčního důchodu v červnu 2023 bude nižší než byl původně plánovaný, penze stále porostou a podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by měl průměrný důchod v 2. pololetí roku 2023 přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1).

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Vláda Petra Fialy k této úpravě přistoupila kvůli tomu, že by původní navýšení penzí o 11,5 % (.doc, str. 1), při kterém by průměrný důchod vzrostl o 1 770 Kč, mělo příliš velký dopad na státní rozpočet (.pdf, str. 4). V důvodové zprávě k návrhu novely dále stojí (.pdf, str. 9), že by změna valorizačního mechanismu měla ještě v roce 2023 přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu ve výši 19,9 mld. Kč. V roce 2024 by pak úspora měla činit 33,8 mld. Kč. 

O dopadech na státní rozpočet již dříve mluvil i sám Marian Jurečka, který rozhodnutí vlády komentoval na tiskové konferenci konané 15. února. Konkrétně uvedl (video, čas 19:10): „Kdybychom nechali tento mechanismus v původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody částkou 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, že bychom trvale zvýšili výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun.“

Shrňme tedy, že vláda skutečně nezastavila valorizaci, ale pouze zbrzdila tempo zvyšování důchodů, které i nadále porostou. Jak stojí v důvodové zprávě návrhu, kabinet Petra Fialy ke změně parametrů valorizačního mechanismu skutečně přistoupil kvůli tomu, že původní pravidla valorizace by znamenala přílišné náklady pro státní rozpočty. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Výhodné podmínky pro odchod do předčasného důchodu

Důvody pro odchod do předčasného důchodu jsou různé, pojí se s tím nicméně i určité nevýhody. Vedle omezených možností přivýdělku podléhá předčasný starobní důchod i trvalému krácení procentní (zásluhové) výměry důchodu. Výše krácení, kterou stanovuje zákon o důchodovém pojištění, přitom závisí na době, která žadateli zbývá k dosažení důchodového věku.

V minulém roce nastala situace, kdy se lidem vyplatilo odejít do předčasného důchodu a zajistit si tak vyšší důchod, než kdyby do důchodu odešli až v roce 2023. Roli zde hrají především mimořádné valorizace penzí z minulého roku. Ve spojitosti s rostoucím indexem spotřebitelských cen (inflací) v červnu 2022 došlo nejdříve ke zvýšení zásluhové části důchodů o 8,2 %, v září 2022 poté o dalších 5,2 %. Při pravidelné valorizaci, která probíhá vždy v lednu, se na začátku roku 2023 navýšila procentní výměra o 5,1 %. Dohromady tak procentní výměry důchodů narostly o 19,6 %. Toto navýšení se přitom vztahuje na všechny důchody přiznané v průběhu (tj. i na konci) roku 2022 (.pdf, str. 12). Důchodů, o které lidé požádali až od 1. ledna 2023, se už nicméně tyto valorizace netýkají (vztahují se na ně až další valorizace).

Pro úplnost doplňme, že kvůli rostoucí průměrné mzdě došlo v lednu 2023 ke zvýšení tzv. redukčních hranic, které se používají při stanovení výpočtového základu důchodů a jejichž účelem je snižovat rozdíly mezi lidmi s vysokými a nízkými výdělky. V roce 2023 se např. lidem, kteří měli průměrný výdělek vyšší než 17 743 Kč, příjmy nad touto hranicí započítávají jen z 26 %.

I přes toto navýšení redukčních hranic, které dosáhlo 3,6 %, bylo pro občany výhodnější zažádat o předčasný důchod v roce 2022 než počkat do roku 2023. Jak jsme zmínili výše, valorizace navýšily zásluhovou část penzí o 19,6 %. Rozdíl 16 p. b. je tak podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) výrazně vyšší, než by byla „penalizace“ za předčasný důchod. Ta může totiž dle MPSV v tomto případě dosahovat maximálně 6 % z výpočtového základu, což celkovou výši důchodu snižuje přibližně o 7 až 8 %.

Výhodné pro většinu seniorů v tomto případě bylo také podat žádost o tzv. předčasný důchod bez výplaty, tj. požádat o předčasný důchod, ale nadále pracovat. Lidé si tak mohli v podstatě „zafixovat“ výhodnější podmínky pro výpočet důchodu. Sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že „žádost o předčasný důchod určitě nemusí ještě znamenat, že skutečně přestanete pracovat“.

Počet lidí žádajících o předčasný důchod 

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 ústřední ředitel ČSSZ František Boháček uvedl, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). „Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

Jak upozornila ČTK, došlo k výraznému nárůstu počtu žádostí právě poté, co MPSV v polovině října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

V loňském roce evidovala ČSSZ více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod ve srovnání s lety 2021 či 2020. Podle vyjádření ředitele ČSSZ Františka Boháčka z konce ledna 2023 odešlo loni do předčasného důchodu přibližně 40 tisíc lidí, což je o zhruba 10 tisíc více než v předchozích letech (.pdf). Doplňme, že lidé v předčasném důchodu mají do doby dosažení důchodového věku omezené možnosti přivýdělku – např. nemohou být zaměstnáni ani na zkrácený úvazek a jejich celkové příjmy z dohody o provedení práce nemohou překročit 10 000 Kč měsíčně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o trvalých změnách ve valorizačním mechanismu důchodů. Sám si přeje (video, čas 9:17), aby trvalá reforma řádných a mimořádných valorizací byla účinná nejpozději od 1. ledna 2024. Než návrh předloží kabinetu, chce ministr práce Marian Jurečka o změnách jednat s opozicí, odbory a zástupci zaměstnavatelů. Zmiňme, že novelu již projednával s opozičním hnutím ANO  i s hnutím SPD.

Již 17. března Marian Jurečka veřejně řekl, že projednání změn valorizací penzí projde „standardním legislativním procesem,“ čímž vyloučil možnost projednání novely ve stavu legislativní nouze. Konkrétně se takto vyjádřil na tiskové konferenci, na které uvedl (video, čas 3:50): „U tohoto předpokládám, že bude standardní legislativní proces. Takže chci jasně říci, že napřed toto téma, které je důležité, projednám se všemi dotčenými subjekty (…), a pak teprve začneme standardní legislativní proces.“

Uveďme, že okolnosti, za kterých je přípustné zákony projednávat ve stavu legislativní nouze, upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze se od standardního procesu liší především zkrácenou dobou jednání. 

Stav legislativní nouze může předseda či předsedkyně Sněmovny vyhlásit v případě, že „jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Naposledy tak bylo učiněno současnou předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v únoru 2023 (.pdf) k projednání vládního návrhu novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění.

Dodejme, že Markéta Pekarová Adamová vyhlášení stavu legislativní nouze k projednání trvalých změn valorizace důchodů také odmítla: „Určitě je nutné, abychom legislativní proces stihli co nejdříve, ale bez legislativní nouze."

Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky tedy vyplývá, že trvalou úpravu pravidel valorizačního mechanismu odmítá projednávat ve stavu legislativní nouze. Naopak se vyslovil pro řádný legislativní proces, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) reaguje na kritiku poslankyně za ANO Kláry Dostálové, která v debatě komentovala špatnou komunikaci vlády ohledně plánované úpravy parametrů pro pravidelnou valorizaci důchodů. Podle poslankyně Dostálové chce Marian Jurečka tuto změnu předložit příliš urychleně, a proto nezbude čas pro důkladné projednání s opozicí. Šéf resortu práce a sociálních věcí na to reagoval slovy, že se v nejbližší době nechystá novelu předložit, a podotkl, že se proti takové informaci ohradil již dříve.

Vyjádření o jednání v týdnu 20.–26. března

Nejprve zmiňme, že mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová v pátek 17. března 2023 pro ČTK řekla, že vláda by novelu, která by pozměnila pravidla valorizace penzí, mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Stejně se tehdy Eva Davidová vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54).

Později v ten samý den však Marian Jurečka oznámil, že kabinet Petra Fialy o takovém návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude. Na tiskové konferenci konkrétně uvedl (video, 3:10): „Já jsem začal jednat se zástupci opozice, v těch příštích dnech budu ještě jednat také (…) s kolegy z SPD a také i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Až tyto konzultace s nimi provedu (…), tak teprve poté začne mezirezortní připomínkové řízení a až následně takovýto materiál půjde na vládu.“

Zmiňme, že se zástupci opozičního hnutí ANO se Marian Jurečka sešel již před tiskovou konferencí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová později deníku Právo řekla, že ministr Jurečka měl účastníkům jednání předat pouze dotazník ohledně reformy. 

Vyjádření o jednání na začátku dubna

Už 17. března nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Znovu se totiž opakovala situace, kdy mluvčí ministerstva uvedla informaci, vůči níž se následně ministr Jurečka vymezil.

Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Na to následně reagovali zástupci hnutí ANO.

Poslankyně Schillerová mj. kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Ministr práce a sociálních věcí se ale proti tomu v diskuzi pod příspěvkem následně ohradil:

Další vyjádření

Ministr Jurečka poté svůj záměr jednat se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů zopakoval i po jednání vlády 21. března, na kterém se kabinet shodl, že chce valorizaci zpomalit. Podle serveru ČT24 chce vládní koalice do řádného zvyšování penzí počítat pouze třetinu růstu reálných mezd, nikoliv polovinu, jako je tomu nyní. Dodejme, že Marian Jurečka chce také snížit výhodnost předčasného odchodu do penze.

Se zástupci SPD se pak Marian Jurečka sešel 22. března. Po tomto jednání oznámil, že se nechystá prosadit zvýšenou věkovou hranici pro odchod do důchodu na 68 let. Dále řekl, že se jeho důchodová komise rozšíří i o představitele opozičních hnutí. 

Doplňme, že Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ministra Jurečku za komunikaci kritizovala už v únoru letošního roku. V tiskové zprávě ČMKOS konkrétně stojí: „Vláda ignoruje sociální dialog. Ty opravdu důležité materiály posílá často pozdě a popírá svá vlastní slova.“

Závěr

Mluvčí MPSV Eva Davidová v pátek 17. března ČTK řekla, že se vláda Petra Fialy chystá návrh změny pravidel valorizace důchodů projednat už v týdnu od 20. do 26. března. Později v ten samý den však ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že kabinet v daném týdnu o návrhu diskutovat nebude. Podle něj má nejdříve proběhnout jednání se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů a až následně má návrh zamířit do připomínkového zřízení. Teprve poté má vláda případně změny valorizace projednat.

Podobná situace nastala i v případě vyjádření mluvčí MPSV o tom, že vláda úpravu valorizací schválí na začátku dubna. To, že návrh bude nejdříve projednán s opozicí a dalšími partnery, skutečně Marian Jurečka napsal na twitter pod příspěvek Aleny Schillerové. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.