Demagog.sk
 

Analytik na tenkém ledě

22. únor 2013

Factcheckový projekt Demagog.cz působí v českém internetovém éteru již více než rok. Od první zveřejněné analýzy čelí jeho tým opakované veřejné kritice směřované k jednotlivým hodnocení, často pak také i k selekci výroků zahrnutých ke zpracování. Právě rigidní dodržování metodologie a výběru všech (!) faktických výroků činí jejich zpracování nezřídka velmi obtížným. Nedělní Otázky ze 17. února nebyly v tomto ohledu výjimkou. Podívejme se nyní, jakou “paseku” může napáchat zcela nevinně vypadající výrok pronesený předsedou vlády.

Bylo jednou jedno hodnocení výroku aneb analýza s komentáři (ty jsou uvedeny vždy kurzívou).
Výrok Petra Nečase (ODS): “Ta nezaměstnanost roste prakticky v celé Evropě.”

Hodnocení výroku: Nejprve je nutné zdůraznit, že v kontextu diskuze (viz předchozí premiérovo vyjádření: "Já chci připomenout, že pořád, v rámci celé Evropské unie se pohybujeme zhruba okolo 7. místa nejnižší nezaměstnanosti.") bude část výroku "v celé Evropě" chápán jako "ve všech státech EU". (Všimněte si první mírné redukce ze strany analytika. Pokud by byl výrok uveden bez kontextu, je zcela na místě se tázat: Co je to celá Evropa?

Cílem našeho ověřování bude snaha zmapovat vývoj nezaměstnanosti ve sledovaných zemích na základě dále stanovených kritérií. Jako problematické se jeví především slovo "prakticky", které automaticky zařazuje sledovaný výrok do kategorie neověřitelných. Každé takové hodnocení totiž sklouzává do kategorie subjektivity. (Má vůbec smysl výrok dále ověřovat? Opětovně, ale nutně: Co je to “prakticky celá Evropa”? Pokud následně analýza prokáže pokles nezaměstnanosti u dílčího počtu států, avšak její pokles ve většině zemí bude stále převažovat, je výrok pravdivý? Nepravdivý? Zde na scénu může, resp. musí, přijít subjektivní soud.)

Nejprve srovnáme celková průměrná data za poslední dva roky. Z údajů vyplývá, že pro sedm zemí EU (Estonsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko a Velkou Británii) úplné údaje za rok 2012 nejsou k dispozici. Celkem tedy sledujeme 20 zemí, z nichž patnáctka vykazuje nárůst celkové průměrné nezaměstnanosti vzhledem k předchozímu roku. Ve čtyřech dalších případech pak nezaměstnanost klesala a u jednoho státu stagnovala.

Dále je možné porovnat tzv. očištěná data (zbavená sezónních vlivů) nezaměstnanosti v jednotlivých kvartálech minulého roku. Abychom se, stejně jako v předchozím případe, vyhnuli opětovnému vyřazení zemí, u kterých údaje za 4. čtvrtletí nejsou kompletní, porovnáme údaje za 1. a 3. kvartál roku 2012. Z nich vyplývá, že 18 z 27 sledovaných zemí ve třetím kvartálu vzhledem k začátku roku vykazuje nárůst, 8 z 27 pokles a jedna země stagnaci.

Vidíme tedy, že trend růstu či poklesu nezaměstnanosti není v jednotlivých zemích EU zcela jednoznačný a díky často chybějícím cifrám i obtížně určitelný. Obecně však počty Evropanů bez práce rostou. Posouzení, zda je tomu tak "prakticky v celé Evropě", je vzhledem k nejasnému významu tohoto slovního spojení nutné (v kontextu předložených dat) nechat na čtenáři.


Karel Gargulák, autor pracuje jako analytik projektu Demagog.CZ