Čím jsou živy politické strany #vyrokdne

Volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a stranám kromě možnosti zvýšení politického vlivu nabízí i příležitost stabilního příjmu po další 4 roky a také náhradu utracených peněz z volebních kampaní (u nich je jisté, že výdaje přesahující 100 milionů se nyní opakovat nebudou). 18 senátorů se kromě toho ve středu rozhodlo u Ústavního soudu napadnout některé pasáže zákona, které podle nich přehnaně zatěžují a znevýhodňují menší strany. Nelíbí se jim zejména tříprocentní hranice, jejímž překročením získávají strany nárok na státní příspěvky. Podívali jsme se proto na současnou právní úpravu a připravili jsme vám stručný souhrn stávající situace.

Kolik přihodí stát?

Hospodaření politických stran je v České republice zakotveno v zákoně o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, který upravuje, co může být příjmem strany či hnutí. Příjmy politických stran a hnutí můžeme rozdělit na příjmy od státu a tzv. ostatní příjmy. Co se týče státních příspěvků, pokusili jsme se jejich různé druhy popsat v následující tabulce:

Kterých voleb se týkáKdy se vyplácíPodmínkaVýše příspěvkuPříspěvek na úhradu

volebních nákladů do Sněmovny a

Evropského parlamentuPouze v

příslušném roce1,5 % hlasů ve volbách do Sněmovny

1 % ve volbách do EPSněmovna: 100 Kč/hlas

EP: 30 Kč/hlasPříspěvek na mandátdo Sněmovny, Senátu

a zastupitelstev krajů a PrahyRočně po celé

volební obdobíZískat mandátSněmovna a Senát: 900 000 Kč

krajské Praha: 250 000 KčStálý příspěvekdo SněmovnyRočně po celé

volební období3 % hlasů ve volbách do Sněmovny 6 mil. - 10 mil. Kč*

*Mezi hranicí 3 - 5% se za každé další získané 0,1% zvyšuje výplata o 200 000 Kč

Příspěvek na mandát a stálý příspěvek dohromady tvoří příspěvek na činnost. Údaj o jejich výplatě za minulý rok je dostupný na stránkách ministerstva financí. Budoucí znění zákona pak počítá i s příspěvkem na činnost politického institutu, který by činil 10% z příspěvku na činnost.

A ostatní?

Ostatní příjmy pak tvoří členské příspěvky, dary, půjčky a jiné vymezené příjmy, ať už z podnikání či pořádání tombol a dalších kulturních radovánek. V následující tabulce jsme porovnali složení celkových příjmů stran za rok 2015, a to u těch stran, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny alespoň 1 mandát.

Příspěvek na činnost [%]Členské příspěvky [%]Dary [%]Půjčky [%]Jiné [%] Úsvit 99**** TOP 09 865801 ODS 27311545 KSČM 58137022 KDU-ČSL 5658823 ČSSD 3550,5545,5 ANO 67410181

Graficky znázorněna vypadá tabulka takto:

*podíl členských příspěvků Úsvitu se pohybuje v řádu desetitisícin, ostatní položky nejsou ve výroční zprávě Úsvitu uvedeny

Jak je vidět v tabulce, příspěvek na činnost, který dostávají strany od státu, tvoří u 5 ze 7 stran více než polovinu celkových příjmů, u strany Úsvit je podle poskytnutých čísel zdrojem skoro téměř. U ODS a ČSSD jsou pak hlavním zdrojem různé půjčky. Na příspěvky od členů se naopak žádná ze stran nemůže spoléhat jako na záchrannou brzdu. Příjmy KDU-ČSL (.pdf, str. 16) a KSČM (.pdf, str. 18) podle výročních zpráv z roku 2015 přibližně z 20% tvoří pronájmy a prodej movitého či nemovitého majetku.

Rozpočet a možnosti stran tedy do značné míry závisí na státních příspěvcích, přičemž některé z nich není úplně lehké získat, zejména pak pro menší strany. O to zuřivější boj se povede v předvolebních kampaních, na které se již teď moc těšíme. A co vy?

Autory dnešního textu jsou Michael Koževnikov, Tereza Stříteská a Petr Dvořák
Líbí se vám naše práce? Podpořte nás prostřednictvím našeho transparentního účtu. Děkujeme!