Schwarzenberg, Zaorálek, Zahradil

Speciál Otázek Václava Moravce s dotazy diváků byl zaměřen na Evropskou unii. Největší diskuze se samozřejmě vedla okolo nepodepsání fiskálního paktu premiérem Petrem Nečasem. Toto rozhodnutí podporoval Jan Zahradil, zatímco Lubomír Zaorálek i Karel Schwarzenberg by byli radši, kdyby se Česká republika k paktu připojila. Karel Schwarzenberg kritizoval také nejasnost rozdělení pravomocí a "kakofonii" české diplomacie v zahraničí. Diskuze však byla plná prediktivních výroků a názorů politiků na aktuální evropskou situaci. Výroky budeme v průběhu dne doplňovat.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 4. března 2012 (moderátor Václav Moravec)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Karel Schwarzenberg

0
0
0

Jan Zahradil

0

Lubomír Zaorálek

0

Výroky

Karel Schwarzenberg TOP 09
Jan Zahradil ODS
Lubomír Zaorálek ČSSD
Pravda 15 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 2 výroky

Lubomír Zaorálek

Senát dokonce přijal usnesení, kterým protestuje proti rozhodnutí premiéra, který bez jakéhokoliv mandátu komor, dokonce bez mandátu vlády rozhodl na jednání rady, na tom předminulém, že prostě řekl ne fiskální dohodě, kterou podepsalo 25 členských států.
Pravda

Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.

Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).

Lubomír Zaorálek

My jsme obrovským množstvím pracovních míst dneska vázáni na obchod a ekonomiku evropských států. 70 %, jak dobře víte, 70 % vývozu, 60 % dovozu jde ze států eurozóny.
Nepravda

Česká republika je skutečně, co se týče mezinárodního obchodu, velmi vázaná na evropský trh. Podle údajů Českého statistického úřadu činil vývoz do zemí eurozóny za prosinec 2011 144,4 miliard Kč. Celkový export za tento měsíc činil 228,5 miliard Kč. Procentuálně nám to dává číslo přibližně 63%. Co se týče dovozu, tak celkový objem dovozu čítal částku 218 miliard Kč, přičemž za eurozónu je toto číslo 108,7 miliard Kč. Procentuálně nám to tedy dává hodnotu 49,5 %. Přesné statistické údaje z ČSÚ jsou dostupny zde, konkrétně tabulka č.3: Zahraniční obchod se zbožím podle skupin zemí.

Ve výroku je tedy hodnota vývozu nadnesena o celých 7%, a u dovozu pak o 10%. Vzhledem k tomuto faktu si dovolujeme označit výrok za nepravdivý.

Z důvodu relevantní připomínky v komentáři, jsme se rozhodli spočítat i celkový objem dovozu a vývozu ČR s eurozónou za celý rok 2011. Tyto udaje se ale markantně neliší od údajů za měsíc prosinec. Přesná čísla jsou 2677 miliard Kč za celkový objem dovozu, z toho 1354 miliard Kč do zemí eurozóny. Procentuálně vyjádřeno zde směřuje 50% dovozu. Co se týče vývozu, tak za uplynulý rok byl celkový vývoz v hodnotě 2869 miliard Kč, z toho 1883 miliard Kč do zemí eurozóny. Převedeno na procenta to dává 65%. Nadhodnocení dovozu tedy zůstává stejné a u vývozu pouze o 2% přibližuje Zaorálkovo tvrzení ke skutečnému údaji, přesto je zde pořád 5% rozdíl. Pro ověření statistik bylo použito oficiální databáze Českého statického úřadu.

Jan Zahradil

Vláda se rozhodla k tomu, že smlouvu nelze za Českou republiku podepsat," to je doslovný citát vládního mandátu, "bez předchozí jasné politické shody na konání referenda."
Pravda

Na základě veřejně přístupných zdrojů byl výrok Jana Zahradila označen za pravdivý. Oficiální znění daného vládního mandátu není sice dohledatelné, pokud však nebudeme striktně lpět na doslovnosti, tak vyjádření premiéra Nečase a ministra Kalouska daný výrok potvrzují.

Úřad vlády ČR uvedl v emailové komunikaci následující: " Mandát byl projednán a schválen (.pdf) Výborem pro Evropskou unii dne 29. února 2011. Vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady jsou neveřejná, jsou i dokumenty, obsahující informace k těmto jednáním (a to je právě případ i zmíněného mandátu) dokumenty interními a tudíž veřejnosti nepřístupnými."

Na zasedání poslanecké sněmovny však premiér Nečas informoval poslance ohledně rámcové pozice přijaté vládou na schůzi 18. ledna 2012. Řekl, že "rámcová pozice, schválená vládou 18. ledna, jasně říká - cituji: "S ohledem na změnu podmínek pro přijetí eura v důsledku ratifikace smlouvy se v souladu s programovým prohlášením vlády jeví nezbytné, aby byl souhlas s ratifikací této smlouvy vyjádřen v referendu nebo aby referendem bylo podmíněno pozdější přijetí eura, jež nastane účinností smlouvy, jímž nastane účinnost smlouvy vůči ČR. Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat.
Znovu opakuji citaci poslední věty z rámcové pozice, schválené jednomyslně vládou 18. ledna letošního roku: "Bez jasné politické shody na této věci nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat."
Ohledně premiérova vystoupení se píše také na stránkách Vlády ČR. Také slova Miroslava Kalouska, místopředsedy TOP 09, na tiskové konferenci po jednání vlády z 18. ledna 2012, potvrzují danou diskuzi ohledně způsobu ratifikace smlouvy:

"Velmi vážnou diskuzi jsme vedli o způsobu ratifikace této smlouvy, kdy vláda většinou obou dvou našich koaličních partnerů, z důvodů, které bereme na vědomí a respektujeme, si přeje ratifikaci referendem.Ministři za TOP 09 jsou opačného názoru, nehlasovali jsme pro referendum a nedomnívám se, že by TOP 09 jako politická strana podpořila tento zákon o referendu v PS i v Senátu, sdělili jsme našim koaličním partnerům 3 důvody, které proto máme."
To jasně ukazuje situaci, při níž opravdu obdržel premiér Nečas od vlády mandát, o kterém hovoří europoslanec Zahradil, ošem za situace vyplývající z Jednacího řádu vlády (článek VI hovoří o schvalování usnesení vlády nadpoloviční většinou všech členů vlády), tedy za nesouhlasu jedné ze tří koaličních stran. Výše uvedenou rámcovou pozici vlády k návrhu mezinárodní smlouvy o posílené hospodářské unii schválil také vládní orgán Výbor pro Evropskou unii.

Lubomír Zaorálek

Přišel návrh od této vlády a stanovisko, že chceme snížit rozpočet Evropské unie z jedné na 0,8 % (z celkového HDP Společenství, pozn.).
Pravda

Česká vláda se v lednu letošního roku rozhodla podpořit původní návrh Velké Británie, Francie a Německa, jež se rozhodli usilovat o postupné snížení rozpočtu EU na 0,8% celkového HDP Evropské unie, tudíž opravdu iniciovala podporu postupnému snížení evropského rozpočtu až na 0,8% celkového HDP společenství.

Česká republika původně podporovala návrh Evropské komise, který navrhoval rozpočet ve výši 1,05 % HDP Evropské unie, čímž stála na straně zemí, které nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie. Obrat nastal až na zasedání vlády v úvodu roku 2012, kdy se kabinet rozhodl přehodnotit priority a usilovat po boku čistých plátů (země, které do rozpočtu více přispívají než získávají) o postupnou redukci rozpočtů.

Jan Zahradil

To bude, to bude, pane, pane kolego Zaorálku, teprve předmětem jednání, protože ta víceletá finanční perspektiva do roku 2020 ta se teprve bude dojednávat, a začne se dojednávat příští rok, takže vám žádný komisař nic takového říct nemohl, protože to prostě není pravda. To se začne dojednávat až od příštího roku.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh perspektivy ze strany Komise je v projednávání již od června 2011 a samotná jednání probíhají od října téhož roku.

Soubor návrhů týkajících se finanční perspektivy pro období 2014-2020 Komise zveřejnila 29. června 2011 (viz (.pdf): COM(2011)500, COM(2011)403, COM(2011)398 a COM(2011)510). K prohloubení jednání pak došlo v říjnu 2011 a podle odhadů potrvají až do října roku 2012, kdy pravděpodobně dojde k přesunu vyjednávání na půdu Evropské rady. Podle euroskop.cz by k politické dohodě na úrovni Rady mělo dojít už v polovině tohoto roku pod vedením Dánska a na konci roku 2012 se během kyperského předsednictví počítá s uzavřením meziinstitucionální dohody. Celý proces by měl být uzavřen v roce 2013. V každém případě tato data neodpovídají výroku pana Zahradila.

(Odpověď na komentář Lubomíra Zaorálka: "Já jenom ale musím říci, že jsem jednal s komisařem pro konkurenceschopnost nedávno, který mě upozornil na to, že česká pozice, která tlačí na snížení rozsahu toho rozpočtu, nebude mít za důsledek snížení zemědělské politiky, ale naopak snížení rozsahu kohezních fondů.")

Jan Zahradil

S tím já souhlasím (s výrokem Lubomíra Zaorálka, že po ekonomické stránce v podstatě nepřináší dohoda nic nového, pozn.), ale přináší, přináší něco nového v oblasti politické a v oblasti rozhodovací, a to je právě to, co nám vadí, tedy vadí nám to, že se tady automaticky přenáší pro ty země, které se stanou signatáři, země eurozóny, Česká republika ještě není zemí eurozóny, takže by se to na ní stahovalo až potom, ale že se automaticky přenáší de facto fiskální zodpovědnost nebo jakási zodpovědnost, nebo jakási kontrola mimo území tohoto státu, že se to přenáší na evropské orgány, že se to přenáší, vždyť si řekněme, kdo to bude všechno platit. Platit to bude Německo, takže to bude německé ministerstvo financí, které bude kontrolovat národní rozpočty jednotlivých, jednotlivých členských zemí Evropské unie. To je přesně to, co nám vadí. To nemá nic tak společného s ekonomikou, jako s politikou.
Pravda

Na základě níže uvedeného rozboru smlouvy a dalších informačních zdrojů jsme označili výrok europoslance Zahradila o novém mechanismu kontroly fiskální odpovědnosti států eurozóny evropskými orgány za pravdivý.

Zásadní body ve Smlouvě (.pdf) o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (tzv. fiskální pakt) jsou následující:

Hned v preambuli je uvedeno, že rozpočtový schodek nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být podle této smlouvy nižší než 60 % HDP. V tomto ohledu nejde o nic nového, k těmto hodnotám se již země eurozóny zavázaly v Paktu růstu a stability. O těchto hodnotách se píše také ve článku třetím, kde je dále uvedeno, jak mají vstoupit daná pravidla v platnost ve vnitrostátních právních řádech. Optimální řešení je dle smlouvy ustanovení ústavního charakteru. Případně je ovšem možné také ustanovení jinak závazného charakteru.

Zde je zajímavé podotknout, že v programové prohlášení (.pdf) Nečasova kabinetu se píše, že "vláda předloží ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti."

Článek pátý uvádí:

"Smluvní strana, vůči které se dle smluv, na kterých je založena Evropská unie, uplatňuje postup při nadměrném deficitu, zavede program rozpočtového a ekonomického partnerství obsahující podrobný popis strukturálních reforem, které se musí zavést a vykonat za účelem zabezpečení účinné a udržitelné korekce nadměrného deficitu. Obsah a forma takových programů se vymezí v rámci práva Evropské unie. Jejich předkládaní Radě Evropské unie a Evropské komisi na účely jejich schválení a monitorování se uskuteční v kontextu existujících postupů dohledu stanovených v Paktu stability a růstu.
Vykonávaní programu rozpočtové a ekonomického partnerství a ročních rozpočtových plánů, které jsou s nimi v souladu, bude monitorovat Rada Evropské unie a Evropská komise.
"

Jak uvádí dále rozbor serveru aktuálně. cz, další články obsahují následující:

"Článek 6 předpokládá koordinační a oznamovací povinnost týkající se emisí dluhopisů.
Článek 7 navrhuje zakotvit v zásadě ,,automatické" přijetí navrženého opatření Komise vůči příslušnému státu v řízení pro nadměrný rozpočtový schodek, pokud není kvalifikovaná většina členských států eurozóny proti.
Článek 8 zakotvuje pravomoc Soudního dvoru Evropské unie přezkoumávat správnost a úplnost transpozice pravidel o vyrovnaném státním rozpočtu v právních řádech členských států EU. Nově je umožněno, aby SDEU sankcionoval smluvní stranu, která nesplní jeho první odsuzující rozsudek.
Článek 12 zavádí orgán EU složený z hlav států a vlád zemí eurozóny. Článek navrhuje pravidelné neformální zasedání (nejméně dvakrát ročně) na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států eurozóny v rámci tzv. Euro summitů a předsedy Evropské komise. Na jednání by byl zván i prezident Evropské centrální banky. Tento Euro Summit bude mít také svého zvoleného šéfa."

V analýze smlouvy provedené Tomášem Břicháčkem v časopisu Revue politika se opravdu píše o přenosu pravomocí, je zde uvedeno následující:

"Smlouva by z hlediska českého ústavního pořádku byla nepochybně smlouvou podle článku 10a Ústavy, tj. takovou, jíž jsou některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Na jejím základě by totiž jednak byly svěřeny konkrétní pravomoci mezinárodním institucím, jednak, jak již bylo řečeno, by došlo k faktické změně zakládacích smluv EU.
Přenos kompetencí na mezinárodní instituce je nejlépe patrný u pravomocí svěřených Soudnímu dvoru v článku 8, tj. pravomoci přezkoumávat zakotvení pravidla vyrovnaného rozpočtu a případně ukládat sankce. Dále je případné o takovém přenosu hovořit v souvislosti s rolí, jakou by měly hrát Rada a Komise při schvalování zmíněných „programů rozpočtového a hospodářského partnerství" či v případě vytvoření eurosummitu a jeho úkolů při řízení eurozóny. V širším smyslu lze považovat za přenos pravomocí i posílení postavení Komise v rámci změny hlasovací procedury v řízení o nadměrném schodku (čl. 126 SFEU), protože zde získává prakticky možnost přijímat rozhodnutí sama, nejsou-li kvalifikovanou většinou vetována.
Ze závěru o faktické změně zakládacích smluv EU, které jsou z pohledu českého práva smlouvami podle článku 10a, vyplývá logicky nutnost kvalifikovat navrženou smlouvu stejným způsobem.
Na tomto posouzení nic nemění skutečnost, že pro smluvní státy, které (zatím) neplatí eurem, by se povinnosti ze smlouvy (pokud by se iniciativně nepřihlásily k těm, kde to smlouva umožňuje) bezprostředně nevztahovaly a aktivovaly se až okamžikem přijetí eura. Už ratifikací smlouvy by byl dán nevratný souhlas s přenosem pravomocí, který bude účinný ke dni přijetí eura. Šlo by tedy jen o přenos s odloženou účinností.
K souhlasu s ratifikací tohoto druhu mezinárodních smluv vyžaduje Ústava ČR souhlas Parlamentu daný ústavní většinou, popř. souhlas daný občany v referendu."

Karel Schwarzenberg

(...) že jsme odtud (z Evorpské unie, pozn.) dostali 180 miliard korun v posledních letech (...)
Pravda

Podle údajů ministerstva financí získala ČR vůči rozpočtu EU téměř 180 miliard.

Ministr se odvolává k tvrzení moderátora z úvodu debaty: " vstup [do EU]vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun ". Moravec odkazoval k tiskové zprávě MFČR, které měří čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU, tedy rozdíl mezi platbami ČR do rozpočtu EU a příjmy z něj. K období let 2004-2011 poskytuje ministerstvo kladný údaj 176,15 miliard korun.

Schwarzenberg sice částku navýšil o Moravcovo "málo" o 3,85 miliard korun, se zaokrouhlením ale můžeme údaj (s důvěrou v MFČR) považovat za pravdivý.

Lubomír Zaorálek

My jsme byli strana, která pomáhala tomu, že jsme vstoupili po roce 2007 do Evropské unie.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože sociální demokracie opravdu měla výrazný a nepopiratelný podíl na vstupu ČR do EU. Je samozřejmě zela jasné, že do Evropské unie jsme nevstoupili po roce 2007, ale v roce 2004. Tímto špatným datem ale Lubomír Zaorálek jistě nikoho nemystifikuje.

Pravděpodobně nejdůležitějším faktem potvrzujícím roli ČSSD na vstupu ČR do EU je fakt, že klíčová vyjednávání mezi EU a ČR i samotný podpis smlouvy o přistoupení se odehrávala v období vlády ČSSD a samotná smlouva byla podepsána tehdejším předsedou sociální demokracie Vladimírem Špidlou.

Jednoznačně proevropský směr strany je dán i programovým prohlášením vlády z roku 1998 (.pdf), které říká, že: "ČSSD se ztotožňuje s myšlenkou integrace států evropského kontinentu a za svou prioritu považuje přijetí České republiky do Evropské unie..."Sociální demokracie byla považována za nejvíce proevropskou stranu v českém (relevantním) politickém spektru a její poslanci vždy hlasovali v souladu se snahou co nejrychleji vstoupit do EU.

Jan Zahradil

Tady bych si jenom dovolil panu ministrovi připomenout, že podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru a ministři vlády zpravidla se cítí být vázáni většinovým rozhodnutím vlády.
Pravda

Ano, tento výrok je pravdivý.

Hlava třetí Ústavy České Republiky, článek 76:

(1) Vláda rozhoduje ve sboru.
(2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Lubomír Zaorálek

Pane poslanče (Zahradile, pozn.), v lednu tohoto roku, byl v Evropském parlamentu dopis rozšířen, vy jste ho také podle všeho dostal, od polského europoslance, ve kterém Poláci žádali i vás a české poslance, aby podpořili jejich požadavek, aby i nečlenské státy eurozóny se mohly účastnit jednání zemí eurozóny, právě v souvislosti s fiskální dohodou. Já, pokud mám přesné informace, vím, že vy jste na to odpověděl tak, na tento dopis, že my nemáme zájem se těchto jednání účastnit, jednání eurozóny, protože my stejně budeme požadovat opt out z eura, jak ho mají zřejmě Britové nebo Dánové.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo získat text listu poslance Saryusza-Wolskeho ani email poslance Zahradila. Pro ilustraci uvádíme informace, které se dohledat podařilo.

Zdroj, který se odvolává přímo na zmiňovaný dopis, je blog europoslance Havla, který tvrdí, že polský europoslanec Jacek Saryusz-Wolski zasílal prosbu, aby se poslanci EP podepsali pod jeho výzvu, aby se nečlenské země eurozóny mohly účastnit schůzek zemí se společnou měnou. Zároveň tvrdí, že ve své poště nalezl odmítavý dopis od europoslance Zahradila o tom, že skutečným záměrem české vlády není účast na summitech, ale vyjednání trvalé výjimky na zavedení eura a možnost uskutečnění referenda o této otázce.

Text zmiňovaného emailu zveřejnil deník E15.cz, který se obrátil přímo na Zahradila, který na dotaz, zda šlo o soukromou iniciativu či postup z pověření ODS, reagoval: „Kongres i výkonná rada schválily požadavek na referendum o vstupu do eurozóny, což je – v případě negativního výsledku – de facto opt-outem.“

Pravdou je, že polská strana trvala (viz např. euractive.pl nebo idnes.cz) na tom, aby byla v nové fiskální úmluvě zakotvena klauzule povolující nečlenským krajinám eurozóny účastnit se eurosummitů v podobě pozorovatelů. K těmto tvrzením se hlásí i sám europoslanec Saryusz-Wolski, který na svých stránkách zdůrazňuje potřebu dosáhnout řešení problémů jednáním u jednoho stolu, ne vytvořením sedmnáctičlenné unie mimo rámec příslušného seskupení.

Lubomír Zaorálek

Ve chvíli, kdy premiér řekl, že se nepřidá k fiskální dohodě a byl dotázán na té Evropské radě, jestli to znamená, že není třeba ani dělat český překlad, vy dobře víte, on řekl: Ne. To znamená, když to potom šlo do sněmovny na debatu, tak jsme si my v Lidovém domě sami vyrobili překlad, protože nebyl ani už oficiálně dán.
Neověřitelné

Výrok poslance Lubomíra Zaorálka je neověřitelný, neboť není možné dohledat konkrétní dotaz a odpověď premiéra Nečase k otázce českého překladu tzv. fiskální smlouvy.

Premiér Nečas sice nepodepsal tzv. fiskální dohodu, nelze ovšem z dostupných zdrojů ověřit, zda na jednání Evropské rady odpověděl na dotaz, zda je třeba dělat český překlad, že to nutné není. Nicméně je faktem, že schválená smlouva (.pdf) nebyla oficiálně do češtiny přeložena, což vyplývá z článku 16 dané smlouvy. Např. na webových stránkách Vlády České republiky je k dispozici pouze neoficiální překlad (.pdf) dané dohody.

Faktem je, že fiskální smlouva do češtiny oficiálně přeložena nebyla. Jestli překlad odmítl český premiér je ale neověřitelné.

Jan Zahradil

My jsme z těch nečlenských zemí eurozóny v podstatě nejbohatší v uvozovkách řečeno.Ty ostatní země, které jsou za námi jako je Polsko nebo Maďarsko, ty jsou někde na 65,
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako závadějící. V rámci zemí ležících mimo eurozónu je ale ČR až na čtvrtém místě "nejbohatších" zemí, před ní se umístilo Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Jan Zahradil zmiňuje konkrétní příklady Maďarska a Polska, v postavení vůči nim nebo obecně vůči zemím, které přistoupily zároveň s nebo později než ČR, jsme podle statistik nejbohatší. Mimo eurozónu však stojí i některé starší státy Evropské unie.

Europoslanec Zahradil, když hovoří o "bohatství ČR", má pravděpodobně na mysli index kupní síly obyvatelstva (PPS) vztažený k HDP země. Pokud bereme do úvahy tento index (ang.), tak je Česká republika podle dat za rok 2010 skutečně na 80% průměru eurozóny. Zmiňované Polsko a Maďarsko se drží na 63%, resp. 65% průměru EU, i v tomto má tedy Zahradil pravdu. Mezi státy eurozóny ovšem v současnosti nespadá Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Obě tyto země jsou na tom statisticky lépe než ČR (112%, 123%, resp. 127%). Zahradil tak sice tvrdí pravdu, když srovnává země tzv. bývalého východního bloku (a zároveň země, které prozatím nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie), ze kterých je na tom ČR statisticky nejlépe, ovšem mezi státy mimo eurozónu je ČR celkově až na 4. místě.

Index kupní síly obyvatelstva je umělě vytvořená měnová jednotka, která se nejčastěji používá při mezinárodních srovnáních tohoto druhu. Na rozdíl od pouhého srovnávání domácích národních produktů dokáže reflektovat a do jisté míry vyrovnávat rozdíly mezi kupní silou národních měn jednotlivých států.

Pro přehled ještě uvádíme tabulku zemí stojících mimo eurozónu podle jejich indexu kupní síly:

ZeměPPS (% průměru EU) Dánsko127Švédsko 123VB112 ČR80 Maďarsko65Polsko63Litva57Lotyšsko51Rumunsko46Bulharsko44

Jan Zahradil

Zároveň bych byl pro to, abychom jako Česká republika propagovali dokončení jednotného trhu, což je ostatně také předmětem toho dopisu, který Český premiér spolu s 12 dalšími premiéry poslal předsedovi Evropské komise.
Pravda

Premiér Nečas skutečně, spolu s dalšími dvanácti premiéry, poslal dopis týkající se dokončení jednotného trhu EU. Dopis byl adresován předsedovi Evropské komise José Manuelu Barrosovi a předsedovi Evropské rady Hermannu van Rompuyovi. Tuto informaci oficiálně potvrdil informační portál Euroskop.cz. Summit Evropské rady také zohlednil požadavky tohoto dopisu. 12 zemí (Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Irsko, Španělsko, Itálie, Polsko a Nizozemí), které tento dopis iniciovaly, se přiklonilo k požadavkům tohoto dopisu, navíc se k nim připojilo i Německo a Malta. Přesné znění dopisu se dá najít zde. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Je kompetenční zákon a podle toho se bohužel v té vládě neřídí. Premiér není nadřízený, to si musíte jednou uvědomit.
Pravda

Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."

V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.

Lubomír Zaorálek

Tahle vláda má 17% podporu veřejnosti.
Pravda

Formulace Lubomíra Zaorálka neumožňuje přesně určit jakou podporu myslel (výsledky průzkumů se mohou lišit v závislosti na položené výzkumné otázce). Nicméně výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění CVVM (pdf.), zveřejněné 1. března 2012, potvrzují jeho slova, když uvádějí, že je s činností Vlády ČR spokojeno 16% občanů.

Pro srovnání však uvádíme statistiky STEM a SANEP, které se zabývají spokojeností veřejnosti s činností vlády a důvěrou veřejnosti vládě.

Středisko empirických výzkumů STEM uveřejnilo 23.1.2012 výzkum v němž tvrdí, že 30% občanů hodnotí práci české vlády za poslední měsíc jako relativně dobrou.(Zdroj: STEM - statistika je na požádání zasílána emailem)

Středisko analýz a empirických výzkumů SANEP 29.2.2012 uvedlo, že vládnímu kabinetu Petra Nečase důvěřuje v průměru jedna pětina Čechů.

Jan Zahradil

Já myslím, že ta vláda má podstatně většinovou podporu veřejnosti, pokud jde o její postoj konkrétně ke vstupu do eurozóny, než říkáte.
Zavádějící

Tento výrok lze považovat za zavádějící.

Jediným existujícím výzkumem (časový rámec publikovaných výzkumů je vztažen od počátku roku 2012) veřejného mínění, který odpovídá na otázku, jež koreluje s faktickým výrokem řečníka, a která zní: "Pokud by se v tuto chvíli konalo všelidové referendum o vstupu ČR do eurozóny, souhlasili byste i se vstupem ČR do eurozóny a přijetím eura jako hlavní společné měny?", je výzkum agentury Sanep, publikovaný 22. ledna 2012. V něm 71,3% respondentů vyjádřilo svůj nesouhlas s účastí ČR v eurozóně. Pokud tedy použijeme argument "odmítnutí eurozóny veřejností" (na základě uvedeného průzkumu) a následně jej konfrontujeme s postojem vlády, je dále nutné uvést, že oficiální postoj vlády, který by deklaroval odmítnutí vstupu do eurozóny, a tudíž by byl v souladu se zmíněným průzkumem, neexistuje. Vláda v samotném vztahu a závazku k přijetí jednotné evropské měny není jednotná. Tento postoj dokládají následující uveřejněné výstupy z vládních jednání či vystoupení předsedy vlády a jejích členů (časově vymezeny opět počátkem roku 2012) - např. ČTK - novinky.cz, zpravy.rozhlas.cz, týden.cz, idnes.cz atd.

Jan Zahradil

A když se vrátíme do minulosti, tak vždycky přeci hlavní problém čerpání těch peněz byl, že tady těch takzvaných operačních programů, co samo o sobě je hrozné slovo, bylo strašně moc. Bylo jich tady bylo možná několik desítek a ptejte se, za kterých vlád.
Pravda

Poslanec Zahradil pravdivě tvrdí, že operačních programů zde bylo a je realizováno několik desítek.

V období 2004-2006, tedy zejména za vlád ČSSD (Špidlovy, Grossovy a Paroubkovy) bylo financování z evr. fondů realizováno v podobě 5 operačních programů (OP) a několika iniciativ společenství (až 12 iniciativ, některé byly ale realizovány v rámci OP). V rámci těchto 5 programů bylo ovšem čerpání prostředků dále děleno, např. pro Společný regionální OP do 5 priorit, 11 opatření a dalších 6 podopatření.

Pro léta 2007-2013, tedy období vlád Topolánka, Fischera a Nečase, bylo stanoveno dokonce 26 OP, které zahrnují i dřívější iniciativy. 26 OP je dále strukturováno do priorit, resp. prioritních os, jejichž souhrnný počet už přesahuje stovku.

Evropské prostředky jsou poskytovány skrze desítky operačních progamů, které jsou dále složitě děleny. Poslanec Zahradil má v tomto pravdu. Necháme na posouzení čtenáře, zda více než 650 miliard korun, které na tyto programy připadají, by mělo být rozděleno na větší či menší množství programů, a zda desítky jsou " strašně moc ".

Karel Schwarzenberg

No, my jsme se připojili k té skupině, která je pro větší rozpočtovou odpovědnost. (VM: "Skupina 8 zemí ale přišla s tím, že návrh je vzhledem k té současné ekonomické krizi příliš velkorysý", pozn.) Nicméně ovšem ne tak stoprocentně, že musíme všude škrtat. Obzvláště právě kohezní politika je pro nás velice důležitá.
Pravda

Dle serveru euractiv mělo k připojení ke skupině dojít po vládním jednání 18. ledna tohoto roku. V usnesení vlády tato informace přímo nefiguruje, nicméně dle vyjádření vládních politiků i oficiálních zástupců úřadu vlády se tak opravdu stalo.

K informaci o připojení ČR ke koalici čistých plátců vůči budoucímu rozpočtovému rámci se vyjádřil nejen tiskový mluvčí vlády Ondřej Jakob: " Rozhodnutí o členství ČR v této skupině představuje vývoj pozice ČR a nikoliv změnu klíčových priorit při jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020", ale rovněž jej svými výroky potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek :"Koheze je naše priorita. Pro obhajobu těchto zájmů se nám zdá výhodnější, abychom byli ve skupině pro úsporný rozpočet než mimo ni."

Ač se nepodařilo postoj vlády ověřit přímo z oficiálních záznamů a usnesení, veřejné prohlášení je dostatečně relevantní podklad pro posouzení tvrzení jako pravdivého.

Jan Zahradil

O té finanční ústavě se právě jedná. Mimochodem vyjednává se o ni v pracovní skupině, jejíž součástí je i sociální demokracie. (...) Říkám znovu, je tady jakási pracovní skupina, sedí v ní i pan Mládek za sociální demokracii, ta jednání probíhají.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.

Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.

Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).

Lubomír Zaorálek

My jsme obecně řekli, že my s tímto principem dobrého hospodaření s prostředky souhlasíme, my jsme se hlásili k těm principům 3 %, 60 % někdy v minulosti a snažili jsme se to dodržet, dokonce jsme předávali republiku v roce 2006 tak, že jsme všechna tato kritéria splnili. (...) My jsme vždycky respektovali ty kritéria, která říkaly, že se musíme chovat jako dobrý hospodáři a předávali jsme v roce 2006 republiku jako vládní strana s 30 % celkovým dlouhodobým dluhem
Pravda

Tento souhrn výroků hodnotíme jako pravdivý.

Řeč je o tzv. konvergenčních kritériích. Princip 3 % znamená, že "poměr schodku veřejných financí a hrubého domácího produktu nesmí překročit 3 %". Princip 60 % znamená, že "poměr veřejného dluhu a hrubého domácího produktu nesmí překročit 60 %".

ČSSD ve svém volebním programu z roku 2006 (.pdf), konkrétně v šestém bodě "Deseti závazků občanům České Republiky" na straně 10, uvádí slib: "Nadále budeme snižovat tempo zadlužování a udržovat nízký podíl veřejného dluhu k HDP. Učiníme vše potřebné pro přijetí společné měny euro v roce 2010." Na straně 34 je pak explicitně řečeno: "Hlásíme se k Paktu stability a růstu". Podobně na své stránce Hodnoty, cíle a principy ČSSD je znovu uvedena "podpora zavedení eura a začlenění ČR do hospodářské a měnové unie."

V roce 2006 byl dluh veřejných rozpočtů v poměru k HDP podle Eurostatu 28.3 % a schodek veřejných financí 2,4 %. Čísla se liší podle zvolené metodiky. Podle Českého statistického úřadu to bylo 29,4% a 2,6 %. Nicméně obojí potvrzuje slova Lubomíra Zaorálka.

Lubomír Zaorálek

Tyto závazky, které jsou v té fiskální dohodě, tak to je taková kuriozita, ale my jsme vlastně už se všemi souhlasili, protože byly součástí toho takzvaného Six-Packu a Two-packu, jo, to znamená, to, že my jsme to nepodepsali a nepřihlásili jsme, tak jsme tím nezískali vůbec nic, protože stejně ty závazky všechny platí na základě dohod, které byly učiněny na úrovni Evropské rady. Jediné, co tam je navíc, je ten závazek, že se to musí převést do národní legislativy tady tyto závazky. To je jediné, co je ve finanční dohodě navíc.
Pravda

Na základě informací z oficiálních stránek Evropské unie a Evropské parlamentu jsme označili výrok za pravdivý.

Z níže zmíněných zdrojů opravdu vyplývá, že většina bodů tzv. fiskálního paktu (.pdf), tedy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byla již obsažena v dokumentech neoficiálně nazvaných Six-Pack a Two-Pack. První zmíněný byl schválen všemi 27 členskými státy a Evropským parlamentem. Rada kompromis, zprostředkovaný polským předsednictvím a Komisí, fakticky akceptovala na neformálním zasedání ve Vratislavi 16. 9. 2011 a v Coreperu 21. 9. 2011, plénum EP jej stvrdilo 28. 9. 2011.

Na straně 6 tiskového prohlášení Rady EU je uvedeno, že balík Two-Pack byl schválen (.pdf) tímto orgánem 21. února.

Jak je vysvětleno na níže uvedených stránkách Evropského parlamentu, Two-Pack je postaven na Six-Packu, a dále jej rozšiřuje.

Cílem těchto dohod je snaha o reformu Paktu stability a růstu. Jejich účelem má být zejména redukce veřejných rozpočtů a větší finanční odpovědnost členských států.

V prvním zmíněném jsou uvedeny povinnosti, které se objevují také v pozdějším fiskálním paktu. Rozpočtový schodek členských států nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být nižší než 60 % HDP. Dále také stát, který bude porušovat povinnosti vyplývající ze smlouvy, může být finančně sankcionován.

Na serveru wikipedia.cz jsou k nalezení další informace.

V druhém se pak mluví například o dalším posilování finanční disciplíny.

Je také pravdou, že v těchto dvou dokumentech se ještě nepíše o nutnosti implementovat dané závazky do národní legislativy.

Naopak v článku 3 fiskálního paktu je již uvedeno, že " pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právě smluvních stran účinnosti nejpozději do jednoho roka po nabytí platnosti této smlouvy, a to prostřednictvím ustanovení, které jsou závazné, trvalé a v optimálním případě ústavního charakteru, nebo v případě kterých je jinak zaručené jejich úplné dodržování a zachování v rámci vnitrostátních rozpočtových postupů."

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů