Fiskální pakt, fiskální ústava, veřejné finance - Petr Nečas vs. Bohuslav Sobotka

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože irská vláda sice skutečně vyhlásila v souvislosti s přijetím tzv. fiskální smlouvy referendum, nikdy však nedeklarovala, že se k němu neuchýlí, ale že konečné rozhodnutí padne až po zveřejnění celého textu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Švédský premiér Frederick Reinfeld zformoval v únoru 2010 menšinovou vládní koalici, která se opírá o 173 poslaneckých mandátů (z celkových 349). (Zdroj)

Håkan Juholt byl  27.ledna 2012 vystřídán Stefanem Löfvenem, který je aktuálním předsedou opoziční sociálně demokratické strany. (Zdroj)

Server The Local 27. ledna uvedl, že menšinová středopravá vláda Fredericka Reinfelda získala podporu opozičních sociálních demokratů pro zahájení vyjednávání o připojení k smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Pravdou je, že se tak stalo až po té, co se obměnilo vedení sociálních demokratů. Nový předseda Stefan Löfvenem však podmínil podporu vládě čtyřmi body, které by měly být následně prosazeny v rámci jednání s Bruselem. Mezi tyto podmínky patří například možnost Švédska účastnit se summitů Eurozóny v rámci nichž bude pakt projednáván, a také záruka toho, že Švédsko nebude nuceno delegovat stávající pravomoc národního parlamentu rohodovat o vlastním rozpočtu na evropskou úroveň.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Server BBC uvádí, že mezi předsedou britských konzervtaivců Davidem Cameronem a předsedou liberálů Nickem Cleggem existuje rozpor v otázce připojení VB ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Tento spor vznikl již v prosinci minulého roku, kdy Cameron vetoval návrh na změnu Lisabonské smlouvy.

Britský server The inforamtion daily na svém webu uveřejnil, že místopředseda vlády a liberál Nick Clegg vyjádřil názor, že by Velká Británie měla přijmout fiskální kompakt, který by dle Clegga neměl být pouze dočasným opatřením, ale měl by být včleněn do existujích evropských smluv.

Naproti tomu David Cameron zásadně nesouhlasí s přijetí fiskálního kompaktu, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvádí skutečnost, že Velká Británie není členem eurozóny a ani to nemá v plánu.(Zdroj)

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident se skutečně v říjnu roku 2010 obrátil na Vládu ČR s výzvou na dojednání tzv. opt-outu z přistoupení k euru. Byť ne veřejně.

Podle informací, které přinesl internetový deník idnes.cz, 25. října 2010 vláda jednala v důvěrném režimu o požadavku na opt-out ze závazku ČR někdy v budoucnosti přijmout euro:

"Dva členové vlády pod podmínkou anonymity iDNES.cz řekli, že prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt-out na přijetí eura."

Oba aktéři, prezident i premiér nejprve tuto informaci popřeli:

"Klausův mluvčí Radim Ochvat dostal otázku k prezidentově pozici v této věci písemně a po pár hodinách odepsal v SMS: "Dnes to na reakci nevidím."

Podobně:

"Premiér a předseda ODS Petr Nečas na otázku k materiálu, který dostala na stůl vláda v důvěrném režimu, odvětil: "Žádná taková věc na vládě nebyla projednávána. Žádný takový požadavek ČNB a pana prezidenta není."

Premiér Nečas ale již druhý den pro server iDNES.cz potvrdil, "že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády."

Později se ke svému požadavku vyjádřil i prezident Klaus, v rozhovoru pro Lidové noviny:

"Proč vás napadlo žádat vládu, aby se vyvázala z povinnosti euro přijmout?

Mě samotného to nenapadlo. Objevil jsem, že to vládě předkládá ČNB, a tak jsem nabyl dojmu, že se k tomu požadavku mám přidat."

Samotný dopis dodnes není veřejně k dispozici. Rozumíme-li však slovu oficiální ve významu úřední či formální, není tomuto hodnocenému výroku Petra Nečase co vytknout.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012. 

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Samotné srovnání vládních deficitů jednotlivých zemí EU za rok 2011 ještě není dostupné, z toho důvodu označujeme výrok za neověřitelný.

Podle údajů na účtech ministerstva financí vedených v ČNB dosáhly k 31. říjnu 2011 celkové příjmy státního rozpočtu 838,6 mld. Kč, celkové výdaje 930,1 mld. Kč a schodek 91,5 mld. Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě řeči pronesené generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou.

Výrok označujeme za pravdivý, neboť i přes to, že se nám z veřejných zdrojů nepodařilo nikde dohledat tuto přesnou citaci, tak důkazů o vyřčení těchto informací ministrem Drábkem existuje dostatek.

Ministr Dabálek takovýto výrok, či alespoň jemu podobný, v září minulého roku pronesl. 22. února 2011 pak v Českém Rozhlase 7 například tvrdil, že na základě ústavního rozhodnutí bude od 30. září vyměřena nižší penze asi pro 70 % důchodců, snížená penze bude pak ovšem kompenzována její valorizací, která bude probíhat z roku na rok. Průměrný důchod bude tedy klesat o 60 korun ročně, ale valorizace pro rok 2011 je 360 korun. Tato informace je zveřejněna na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Totožné informace pak vyplývají i ze stránek Jaromíra Drábka a stejné informace pak v různých čase zveřejnily také internetové portály tiskali.cz, peníze.cz, či Idnes.cz.

Ministerstvo financí v roce 2011 evidovalo (.pdf) tři pozastavené operační programy: OP Doprava, OP Životní prostředí a ROP Severozápad, přičemž žádný z nich doteď nebyl obnoven. V případě OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost evidovalo ministerstvo riziko pozastavení plateb, ke kterému pak 24. ledna 2012 skutečně došlo, jak potvrdilo i ministerstvo školství. 

V současnosti má ČR vytvořeno 26 operačních programů, přičemž ve svém výroku Bohumil Sobotka mluví jenom o 17. Toto číslo odpovídá počtu programů spadajících do prvního a druhého cíle. Ostatních 9 OP spadá pod cíl s názvem Evropská územní spolupráce, který se zabývá podporou projektů v rámci přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Jejich koordinace proto nezávisí jenom na ČR a tím pádem nespadají do kontextu výroku Bohuslava Sobotky o problémech vlády Petra Nečase s čerpáním strukturálních fondů. Na základě této skutečnosti označujeme výrok za pravdivý. 

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící s odůvodněním níže.

Robert Fico a jeho politická strana SMER - SD, nejprve nepodpořila, resp. všichni její poslanci se zdrželi hlasování o evropském záchranném mechanismu z 11. října 2011, spojeným s vyslovením důvěry vládě premiérky Radičové, v důsledku čehož její vláda padla. O dva dny později, po schválení vládního návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období Národní rady Slovenské republiky (.rtf) v hlasování č. 8 ze 13. října 2011, se poté hlasovalo znovu o evropském záchranném mechanismu, a teprve tentokrát byl návrh v hlasování č. 9 podpořen i Robertem Ficem a stranou SMER - SD a byl tedy schválen.

Výrok označujeme na základě vyjádření Roberta Fica za pravdivý.

2.10.2011 se v relaci TA3 V politike sám Robert Fico vyjádřil, že jeho strana je připravena hlasovat za změny v eurovalu, ale musí to mít své politické důsledky. „Jestli se ukáže, že nejsou schopni vládnout a přijímat rozhodnutí tak vážného charakteru, určitě euroval projde s našimi hlasy, o tom nepochybujte, my jsme za euroval. Ale není možné, aby tu byla vláda, která není schopna vládnout“, zdůraznil předseda strany Smer. V takovém případě musí podle něj nastat buď rekonstrukce vlády, anebo předčasné parlamentní volby, přičemž Smer preferoval druhou možnost. Slovenská vláda se nakonec rozhodla spojit hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Robert Fico se v této souvislosti vyjádřil, že právě tímto opatřením vláda zabránila opozici hlasovat. Po pádě vlády Ivety Radičové a dohodě politických stran na vypsání předčasných parlamentních voleb, se Smer k schválení eurovalu nakonec připojil, proto označujeme výrok za pravdivý.