Levicová politika

Tuto neděli neměl Václav Moravec mezi svými hosty žádné politiky a rozhodli jsme se proto ověřit pořad televize Prima - Partie. Hosty Jana Punčocháře byli - Jiří Paroubek (NSLEV21) a Pavel Kováčik (KSČM). Hlavním tématem pořadu bylo, jak by se zachovaly tyto strany, pokud by byly ve vládě. Jiří Paroubek také několikrát zdůraznil, že on nadále prosazuje program ČSSD, za kterou byl do Poslanecké sněmovny zvolen, narozdíl od samotné ČSSD. 

Ověřili jsme

Partie ze dne 28. dubna 2013 (moderátor Jan Punčochář, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Pavel Kováčik

0
0

Jiří Paroubek

Výroky

Pavel Kováčik KSČM
Jiří Paroubek LEV21
Pravda 14 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 5 výroků
Neověřitelné 2 výroky

Jiří Paroubek

Německo, dokonce Německo rostlo v posledních 3 letech výtečným způsobem 3,7 procenta, 3 procenta, téměř i procento loni.
Zavádějící

Dle dat na Eurostatu byl reálný růst Německa (jeho HDP):

Roky

2010 2011 2012 Růst HDP ( v %) 4,2 3 0,7

Vzhledem k tomu, že pro rok 2010 Jiří Paroubek uvedl konkrétní hodnotu 3,7%, která neodpovídá skutečnému růstu, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Jiří Paroubek

Nevím, co tam (v Mali, pozn.) naši vojáci dělají, vím, že to bude stát čtvrt miliardy korun během roku a půl.
Pravda

Na základě informací uvedených v Senátním tisku č. 41 (.pdf, strana 5) hodnotíme výrok jako pravdivý.

V kapitole 6. Finanční prostředky jsou výdaje vyčísleny následujícím způsobem:

" Náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2013 jsou odhadovány na 135 311 384 Kč a v roce 2014 na 135 661 671 Kč. "

Celkové náklady spojené s účastí českých jednotek na misi v Mali jsou odhadovány na 270 973 055 Kč.

Pavel Kováčik

Víte ono, ty preference, co teď jsou, sociální demokracie 40 procent jsem viděl, a některé další, já bych tomu moc nevěřil.
Zavádějící

Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)

V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?

  • "Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou."
  • "Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní."

Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)

Pavel Kováčik

To přece pan předseda ví sám dobře, jak dopadl naposledy z funkce předsedy sociální demokracie a ostatně i teď v těch krajských volbách dostávali Národní socialisté daleko větší preference, než byl potom skutečný výsledek.
Zavádějící

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 slibovaly některé volební průzkumy ČSSD zisk až 30%. Další lehce pod touto hranicí jako například květnový průzkum společnosti SANEP. Skutečný výsledek sociálních demokratů pak byl 22%, což je výrazně míň než v uvedených průzkumech, až do této části je tedy výrok Pavla Kováčika pravdivý.

Zavádějícím ho ale činí tvrzení o tom, že se tento trend opakoval i v krajských volbách u strany Narodní socialisté LEV21, které Jiří Paroubek v současnosti předsedá. V předvolebních průzkumech (tabulka - "Kraje ČR" a zde příslušný kraj a průzkum), které si nechávala dělat Česká televize před krajskými debatami se ani jednou nedostala strana Jiřího Paroubka tak vysoko, aby mohla získat byť jen jednoho zastupitele. Například v Karlovarském kraji se tato strana nedostala ani ze sloupce "ostatní"(pdf.str.7.) a v reálných volbách pak dostala víc hlasů, než strany které skončily v průzkumu nad ní. Konečný výsledekv krajských volbách ale byl pro tuto stranu stejně neúspěchem - Národní socialisté získali v republikovém průměru pouhých 0.5 % hlasů.

Výrok Pavla Kováčika na základě zjištěných informací z předvolebních průzkumů hodnotíme jako zavádějící. Ve volebních výsledcích a preferencích ČSSD při volbách do poslanecké sněmovny rozdíl velký byl. Ovšem při volbách do krajských zastupitelstev byli Národní socialisté LEV21 marginální stranou jak v preferencích tak v konečných výsledcích, v některých případech jí předvolební průzkumy dokonce ubraly.

Pavel Kováčik

Já jsem v politice v parlamentu 17. rok.
Pravda

Na základě profilu poslance Kováčika na webu Poslanecké sněmovny ČR hodotíme výrok jako pravdivý. Jak se zde můžeme dočíst, Pavel Kováčik je poslanec od 1.6.1996 a byl znovu zvolen již čtyřikrát.

Jiří Paroubek

Ta země se dostala (během setrvání Miroslava Kalouska na postu ministra financí, pozn.) do hospodářského poklesu, máme více než stamilionové deficity každoročně, (..) klesá nám reálná průměrná mzda, reálné důchody, klesá nebo stagnuje produktivita práce, (..) v loňském roce klesnul průmysl, dlouhodobě klesá stavebnictví.
Zavádějící

Výrok Jiřího Paroubka se vztahuje k působení Miroslava Kalouska na postu ministra financí v rámci současné vlády, tedy ok 13. července 2010. Pro lepší možnost sledování trendů všech zmiňovaných makroekonomických ukazatelů uvádíme delší časové období. Pro upřesnění ještě uveďme, že Miroslav Kalousek zastával pozici ministra financí i ve vládě Mirka Topolánka od ledna 2007 do května 2009.

Deficit státního rozpočtu se skutečně během celého sledovaného období pohybuje nad úrovní 100 milionů korun, dokonce v řádu desítek až stovek miliard. Z dostupných dat (všechna data jsou dostupná z odkazu uvedeného pod tabulkou) vyplývá, že takovéto úrovně deficitu státního rozpočtu nebylo dosaženo nikdy od počátku deficitního hospodaření státu v roce 1996.

Při pohledu na index reálné mzdy nezaznamenáváme jasný klesající trend. Mezi lety 2008 a 2011 zaznamenáváme spíše slabý růst, případně stagnaci. K poklesu indexu dochází pouze v roce 2012. Stejně tak standardní ukazatel měřící reálné starobní důchody nevykazuje tendenci k poklesu.

Spíše jako pravdivé lze označit části výroku o produktivitě práce a poklesu stavební produkce a poklesu průmyslu. Tyto trendy lze na základě dat považovat za potvrzené. Pokles průmyslu měřený jako procentuální meziroční pokles tržeb dosáhl hodnoty -15,9 %.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož se Jiří Paroubek dopustil hned několika nepřesností, a to zejména v odkazu na výši deficitu státního rozpočtu, kde výrazně podhodnotil měřítko jeho obvyklé výše a v tvrzení že klesá průměrná mzda. Další nepřesnosti pak byly spíše terminologické, kdy nejsou uváděny přesnější názvy makroekonomických ukazatelů, ze kterých jsou závěry vyvozovány, což může vést k nepřesnostem při snaze o zpětné ověření jejich platnosti.

RokDeficit státního rozpočtu (mld. Kč)Index reálné mzdy (%, meziroční změna)Průměrný starobní důchod/průměrná mzda (%)Souhrnná produktivita práce (%, meziroční změna)Stavební produkce (%, meziroční změna)2005-56,33,041,15,05,22006-97,64,040,86,66,02007-66,44,340,63,77,12008-20,01,440,20,60,02009-192,42,341,6-2,2-0,92010-156,40,741,22,6-7,42011-142,80,542,00,7-3,62012-101,0-0,6data chybí-1,3-7,6(Data: ČSÚ, .xls)

Jiří Paroubek

My jsme se dostali do poklesu. Slovensko roste, Rakousko roste, Polsko roste.
Pravda

Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.

Stát

Růst HDP za rok 2012

Česká republika

- 1,3%

Polsko

+ 1,9%

Slovensko

+ 2,0%

Rakousko

+ 0,8%

Zdroj: eurostat

Pavel Kováčik

Tato vláda ruší, teď naposledy státní či jiné obecní třeba jesle. (..) Jesle v této chvíli, od jakéhosi datumu 1. května, tuším, nebo 1. 1. příštího roku už totálně, nebude stát zřizovatelem, nebude ministerstvo zdravotnictví, které to dosud mělo v gesci, nebude zřizovatelem jeslí, čili tato služba občanům se naplno dává do soukromých rukou
Pravda

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".

Jiří Paroubek

Chtěl bych jenom připomenout, že za té vlády Mirka Topolánky byly excesy typu Melčák, Pohanka, Snítilý, to byli lidé, kteří přeběhli ze dne na den do vládního tábora podporované vládou.
Pravda

Dle nalezených novinových článků k odchodu poslanců Pohanky, Melčáka a Snítilého, můžeme dojít k závěru, že se jednalo o nečekané události, kdy například v případě odchodu poslance Melčáka o jeho odchodu nevěděla ani manželka, která byla zastižena reportéry v místě svého bydliště ve Zlíně.

Jiří Paroubek

Ještě se nestalo, že bych někdy hlasoval proti tomu programu, za který jsem byl zvolen a který dál nějakým způsobem nesu a nesu ten étos toho programu, na rozdíl třeba od té strany, které jsem předsedal, ta to vždycky nedělá.
Neověřitelné

Výrok Jiřího Paroubka nejsme schopni ověřit. Jak je patrné z jeho poslaneckého profilu, hlasování, jichž se předseda strany LEV 21 účastnil, je nepřeberné množství a není v našich silách je všechny konfrontovat s předvolebním programem (malý a velký - oboje .pdf) ČSSD pro sněmovní volby 2010.

Jiří Paroubek

Tak já si vzpomínám teďka na jednu maličkost, možná maličkost, pro mě to maličkost není, pro mě je to jedna ze zásadních věcí, já si myslím, že sociální demokracie ve svém programu nikdy neslibovala například to, že bude vysílat vojáky do zemí, do kterých nám nic není, jako například do Mali (...) a proto většina sociálnědemokratických poslanců zvedla ruku, já bych pro takovou věc nikdy nezvedl ruku.
Nepravda

Program a vládní politika ČSSD zahrnovala i takové vojenské zásahy. Působení Čechů v Mali většina poslanců ČSSD nepodpořila.

Nejprve ověřujeme, jak se ČSSD v minulosti stavěla k vojenským zásahům k zajištění globální bezpečnosti - tedy i v zemích "do kterých nám nic není".

Zahraniční politice se věnuje především dlouhodobý program strany. Aktuální dlouhodobý program ČSSD (.pdf, z roku 2005) uvádí pouze, že "řešení bezpečnostních problémů světa musí být multilaterální" (str. 19). Jeho předchůdce (.pdf, r. 2003) však vypovídá jednoznačně: přestože klade důraz na mírové řešení a prevenci konfliktů, ČSSD podle něj "podpoří i použití síly v nezbytně nutné míře na základě mandátu Rady bezpečnosti OSN" (str. 22). Pro konflikt v Mali přitom bylo kromě podpory dosavadního působení mezinárodních jednotek (např. Idnes) Radou bezpečnosti schváleno již i vyslání mírových sil OSN (web OSN).

Nejde však jen o obecná prohlášení v programu. Před invazí do Iráku např. Miloš Zeman otevřeně podporoval vojenský zásah a českou účast na něm (připomíná Český rozhlas), byť se stranický sjezd později (r. 2003, uvádí Idnes) vyjádřil jinak. I Paroubkova vláda později působení českých vojáků v zemi podporovala (vizte Český rozhlas).

Dále jsme ověřili, kolik poslanců ČSSD hlasovalo pro působení českých vojáků v Mali. Předně je třeba zmínit, že působení ozbrojených sil v zahraničí si dle Čl. 39 odst. 3 Ústavy ČR vyžaduje nadpoloviční většinu všech poslanců. Neúčast na hlasování má proto stejný efekt jako hlasování proti takovému zásahu.

Při hlasování pak pro příslušné usnesení "zvedlo ruku" pouze 27 z celkem 54 poslanců klubu ČSSD, nikoli tedy nadpoloviční většina. Samotný Paroubek přitom opravdu hlasoval proti.

Výrok poslance Paroubka je tedy v obou částech nepravdivý.

Jiří Paroubek

Tak třeba podpora sportu, na konci roku, jestli mě paměť neklame, na konci roku 2011 podpořili sociální demokraté návrh ministra financí Kalouska, takže sport byl připraven o velké peníze v řádech set milionů korun, to myslím, že také byla věc, která nebyla v programu sociální demokracie, my jsme naopak tyto věci prosazovali.
Pravda

Na základě dohledaných informací o konkrétním legislativním návrhu z konce roku 2011, zapojení ČSSD při schvalování a formulace z volebního programu ČSSD pro volby do PSP v roce 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jiří Paroubek zjevně naráží na to, že byl na konci roku 2011 schválen vládní návrh zákona o zřízení jednotného inkasního místa, který předkládal ministr financí Kalousek. Tento návrh zákona v sobě obsahoval nově také ustanovení, které zdanilo hazard, což mělo mít za výsledek skutečně také snížení finančních prostředků pro český sport.

Role ČSSD je poměrně zajímavá a na první pohled by se výrok Jiřího Paroubka jevit v části týkající se zapojení ČSSD jako nepravdivý, neboť v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně se poslanci ČSSD kompletně odhlásili a zákon nepodpořili - viz. hlasování.

Nicméně Sociální demokraté zákon skutečně podpořili a to v Senátu. Díky jejich přičinění prošel návrh Senátem a to v té podobě, ve které byl nakonec i přijat. To ostatně přiznal při závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Zcela konkrétně uvedl (celé vyjádření ve stenozáznamu):

".. .tak jsme se obrátili na naše senátory a požádali jsme senátory sociální demokracie, aby tyto chyby v usnesení a v přijatém zákonu odstranili. Senátoři sociální demokracie to učinili, učinili to jediným možným způsobem, který v zásadě k dispozici měli, to znamená Ministerstvo financí tam přineslo pozměňovací návrh a ten návrh byl Senátem přijat. A my v tuto chvíli budeme o tomto návrhu zákona rozhodovat znovu." Následně také Sobotka vysvětlil, že a proč se poslanci ČSSD nebudou hlasování účastnit.

Co se týká akcentace podpory sportu ve volebním programu ČSSD pro volby 2010, je pravdou, že strana tento bod skutečně podporovala, i když poměrně vágně. Konkrétní formulace z programu strany (.pdf - str. 35): "ČSSD si je plně vědoma nezbytnosti zvýšení státní podpory při sportovní výchově dětí ve školách, při výběru a výchově sportovních talentů ve sportovních organizacích, při výstavbě sportovišť a zařízení pro využití volného času ve městech a obcích, při výstavbě veřejné infrastruktury pro Národní fotbalový stadion v Praze a stadiony v Brněa Ostravě a při pořádání sportovních soutěží evropského či světového významu na území České republiky.K tomu je ČSSD připravena vytvořit odpovídající ekonomické, systémové, funkční, organizační i personální zabezpečení a struktury."

Jiří Paroubek

Určitě sociální demokraté taky, taky neměli ve svém programu to, že, že budou proti poplatku za pobyt v nemocnici, respektive, že budou prosazovat zachování tohoto poplatku (..) Ne, nebylo to tam, ne, to je až v tom dnešním programu, ale v tom programu, s kterým šla sociální demokracie do voleb v roce 2010, to tam nebylo, tam byl zrušení těchto poplatků, všech poplatků.
Pravda

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.

Jiří Paroubek

Ale ten člověk (Mládek, který urážel živnostníky, pozn.) je tam dál v tom širším vedení, které představuje stínová vláda.
Pravda

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Jiří Paroubek

Já jsem v té straně Národních socialistů, byť tehdy pod jiným názvem v letech 70 až 86 byl, tak něco o tom vím, je to strana doktora Edvarda Beneše.
Pravda

Dle svých oficiálních stránek byl Jiří Paroubek v jím uvedených letech členem Československé strany socialistické. Historie této strany sahá až do roku 1897, kdy byla založena pod názvem Česká strana národně sociální. V roce 1923 vstoupil do strany také Edvard Beneš a nadále v ní působil.

Na základě těchto veřejně dostupných informací hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

Pavel Kováčik

Těch 150, nebo kolik milionům tam jde ročně (do Ústavu pro studium totalitních režimů, pozn.).
Pravda

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Pavel Kováčik

Já nevím, já si myslím, že to až tak snaha sociální demokracie není (hovoří o vývoji v ÚSTRu, pozn.), vždyť zástupci, které navolil teď naposledy Senát a byli nominováni jakoby sociální demokracie, jsou pouze dva, v odvolání pana ředitele Hermana bylo potřeba 6 hlasů, čili to není až tak úplně věcí sociální demokracie, ale celkové atmosféry, celkového způsobu práce toho ústavu.
Zavádějící

Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.

Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.

Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.

PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.

PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.

Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.

Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.

Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.

Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.

Jiří Paroubek

Agentura Sanep nám prakticky v celé druhé polovině minulého roku ukazovala, že máme volební preference někde mezi 3, 4 procenty, poslední měření asi 14 dní, tak 2,9.
Neověřitelné

Vzhledem ke skutečnosti, že agentura SANEP na svých webových stránkách zveřejňuje pouze výsledky svých nejnovějších průzkumů, nelze zatím ověřit, zda se preference strany LEV 21, o nichž Jiří Paroubek hovoří, pohybovaly v druhé polovině minulého roku mezi zmíněnými hodnotami. O výsledky průzkumů z tohoto období jsme proto prostřednictvím kontaktního formuláře agentury dne 29. dubna požádaly, a hodnocení tak na základě získaných informací zaktualizujeme.

Z dosud dostupných grafů vyplývají pro určité měsíce tyto hodnoty: červenec 2012 - strana LEV 21 má 3.3% hlasů; (výsledky tohoto průzkumu jsou dostupné na oficiálních stránkách strany ČSSD) listopad 2012 - strana LEV 21 má 3.8% hlasů prosinec 2012 - strana LEV 21 není na grafu znázorněna

Co se týče zmíněné druhé hodnoty, strana LEV 21 by dle průzkumu agentury SANEP opravdu získala 2.9% hlasů. Výsledky tohoto průzkumu, prováděného ve dnech 4.-8. dubna 2013, byly na internetových stránkách agentury publikované 11. dubna 2013, pro pozdější doložení pravdivosti tak raději připojujeme i agenturou SANEP vytvořený graf.

Jiří Paroubek

(..) pan inženýr Jaromír Novotný, který dlouhá léta byl náměstkem ministra obrany, pak dokonce prvním náměstkem, vedl tu vojenskou část jednání o vstupu republiky do NATO, byl 5 let velvyslancem v Japonsku, 5 let v Indii, (..)
Pravda

Výrok na základě informací ze životopisu Jaromíra Novotného na jeho soukromých webových stránkách hodnotíme jako pravdivý. Jako náměstek, později první náměstek, ministra obrany pracoval Jaromír Novotný od září 1997 do června 2001. Během vyjednávání o vstupu České republiky do NATO spolu-předsedal vládnímu vyjednávacímu týmu při pěti kolech jednání se zástupci NATO v Bruselu. Jako velvyslanec v Indii působil od října 2001 do dubna 2006 a následně, v období mezi květnem 2006 a říjnem 2010, se též stal velvyslancem v Japonsku.

Jiří Paroubek

Já jsem už rok a půl nebyl v Otázkách Václava Moravce.
Pravda

V archivu ČT, konkrétně relací pořadu Otázky Václava Moravce, je nejnovějším dílem (cca 57:25 a dále), kdy je poslanec Paroubek zmiňován jako host toho pořadu je 5. června 2011, což je více než rok a půl.

S ohledem na zmiňované datum hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Paroubek

Prezident je členem, a myslím si, že to není příliš vhodné, strany SPOZ.
Pravda

Miloš Zeman je čestným předsedou Strany práv občanu Zemanovi. Na základě informací z webu SPOZ tedy hodnotíme výrok Jiřího Paroubka jako pravdivý.

Jiří Paroubek

Já jsem jej podpořil před prvním kolem prezidentské volby, strana, kterou vedu, jej podpořila, podpořili jsme ho před druhým kolem prezidentské volby.
Pravda

Politická strana Národní socialisté-levice 21. století podpořila prezidentskou kandidaturu Miloše Zemana před prvním kolem a následně i v kole druhém. Na svém oficiálním profilu na facebooku předseda Jiří Paroubek 12. Ledna 2013 uvedl: „Národní socialisté jsou jedinou stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně, která vyjádřila již v prvním kole prezidentské volby svou jasnou podporu vítěznému kandidátovi M. Zemanovi...V této své podpoře M. Zemanovi vytrvají národní socialisté pochopitelně i ve druhém kole“.

Výrok Jiřího Paroubka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů