Státní služba; dva prezidenti?

O vyjádření jsme požádali ředitele odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavla Nováka, který tvrzení ministra v demisi Peciny potvrdil, stran existence schůzky i jejího obsahu.

„Je to pravda (existence schůzky, pozn. Demagog.cz.) Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí. "

Tvrzení Martina Peciny nám potvrdil ředitel odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavel Novák, který takto potvrzuje: „Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí."

Blíže se gescí obou návrhů zákona o státní službě zabývá následující výrok ministra vnitra.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o změně gesce u zákona o státní službě jako pravdivý.

Původní (a schválený) návrh služebního zákona mělo skutečně v gesci Ministerstvo práce a sociální věcí a byla to až vláda premiéra Petra Nečase, která pověřila novým zpracováním této normy Ministerstvo vnitra.

Vládní návrh služebního zákona v roce 2000 předložil kabinet Miloše Zemana a záštitu nad ním mělo Ministerstvo práce a sociální věcí v čele s Vladimírem Špidlou.

Zemana vláda ve svém usnesení 1. listopadu 2002 (bod II) uložila Špidlovi, aby vypracoval verzi zákona, kterou následně předloží do legislativního procesu.

Tento zákon byl přijat v roce 2002 a stal se součástí sbírky zákonů, ovšem zatím stále ještě nenabyl účinnosti.

V únoru 2012 pak vláda Petra Nečase schválila základní teze nové podoby tohoto zákona a uložila Ministerstvu vnitra 15. února 2012 (tehdy v jeho čele stál Jan Kubice) aby jej zpracovalo.

Vláda zastoupená v této věci Janem Kubicem pak tento zákon předložila Poslanecké sněmovně 13.6.2013 - jeho projednávání však bylo ukončeno s koncem volebního období.

Výrok je hodnocen jako pravdivý a to na základě srovnání návrhů služebních zákonů.

V rámci výroku hodnotíme fakt, zda skutečně na rozdíl od původního (platného) zákona o státní službě v návrhu Nečasovy vlády absentuje pozice generálního ředitele státní služby.

V původním návrhu zákona, který předložila Zemanova vláda - byla jasně definovaná funkce (.doc, str.7) generálního ředitele.

Návrh služebního zákona předložený Nečasovým kabinetem neoperuje (.doc, str.3, hlava II. § 5 ) s pojmem generální ředitel státní služby, ale s pozicí "vedoucího úřadu státní správy".

Fakticky má tedy Pecina pravdu, neboť generální ředitel jako takový skutečně v návrhu Nečasovy vlády není. Pokud srovnáme generálního ředitele s vedoucím úřadu státní správy, mají každý jiné kompetence, resp. jsou jinak vymezeny. V případě "návrhu Nečas" je vymezení pravomocí oproti původnímu návrhu relativně vágní. Výrok tedy hodnotíme na základě tohoto porovnání jako pravdivý.

Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje a odvolává vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny PČR příslušném ve věcech bezpečnosti. Ředitel BIS je ze své funkce odpovědný vládě, která jej rovněž odvolává. Zákon neurčuje žádné lhůty; z logiky služebního poměru je ovšem zřejmé, že do funkcí jsou jmenování a z nich zase odvoláváni funkcionáři s okamžitou platností a bez udání důvodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě souladu uvedených faktů s příslušnými zákony.

Dle čl. 97 odst. 2 Ústavy ČR jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Zároveň může být odvolán dle § 10 odst. 8 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o NKÚ"), a to pouze z odvolacích důvodů dle § 10 odst. 9 zákona o NKÚ, a to: "a) nevykonává-li funkci po dobu delší než šest měsíců,b) na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylvysloven návrh na odvolání z funkce."

František Dohnal vykonával funkci prezident NKÚ od roku 2005 do roku 2012. V průběhu svého funkčního období čelil několika trestním oznámením, avšak trestní řízení byla vždy zastavena po tom, co byla Dohnalovi uložena pokuta kontrolním výborem (tento postup zabraňuje pokračování trestního řízení). Nakonec byl ale Městským soudem v Praze uznán vinným ze zneužití pravomoci veřejného činitele a neuspěl ani s odvoláním. Poslanecká sněmovna nemohla Dohnala odvolat, jelikož nebyly naplněny zákonné předpoklady pro jeho odvolání. (Srov. Českápozice.cz)

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je dle § 1 odst. 3 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o působnosti ÚOHS") (.pdf), je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády. Předseda může být dle § 1 odst. 6 zákona o působnosti ÚOHS odvolán pouze prezidentem republiky na návrh vlády, a to pouze ze zákonných odvolacích důvodů stanovených § 1 odst. 8 zákona o působnosti ÚOHS:

" a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebob) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. "

Funkční období předsedy ÚOHS je dle výše uvedeného zákona (§ 1, (5)) 6 let.

Na základě schváleného usnesení Vlády ČR by se měl počet policistů v roce 2014 navýšit na 40 272 z letošního stavu 38 996 tabulkových míst. Toto navýšení bylo dohodnuto v červenci na schůzce ministra Peciny s policejním prezidentem Červíčkem. Ten také uváděl, že z navýšení stavu by se měla těšit hlavně „konkrétní obvodní oddělení, konkrétní kriminálky, kde považujeme situaci za nejvíce rizikovou“.

Také ministr Pecina navrhoval„aby se zvedly početní stavy hlavně u pořádkové a dopravní policie v problematických lokalitách na Ostravsku a na severu Čech“. 272 lidí by podle něj mělo zamířit do policejních škol.

Policejní prezidium na náš dotaz ohledně budoucího rozdělení nových tabulkových míst odpovídá „Plánované navýšení počtu policistů avizované ze strany ministra vnitra nebudeme v tuto chvíli komentovat, protože není ještě zcela zřejmé, zda, kam a v jakém počtu budou tyto posily určeny…“

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni potvrdit fakta, která ve svém prohlášení ministr vnitra uvádí.

Kvůli posouzení tohoto výroku jsme oslovili Policejní prezidium. Na základě vyjádření jeho mluvčí hodnotíme výrok jako pravdivý.

„Co se týká Útvaru pro ochranu ústavních činitelů, pan ministr má pravdu, jde o největší celorepublikový útvar Policie ČR, má přes 1100 příslušníků. Na druhém místě je pak cizinecká policie, která má přes 800 policistů.“

Dostupné informace potvrzují tvrzení M. Peciny . Národní centrum kybernetické bezpečnosti: "Dne 19. října 2011 přijala vláda České republiky usnesení č. 781 o ustavení Národního bezpečnostního úřadu gestorem problematiky kybernetické bezpečnosti a zároveň národní autoritou pro tuto oblast."

Z veřejně dostupných zdrojů jsme nebyli schopni výrok zatím ověřit. Národní centrum kybernetické bezpečnosti vzniklo usnesením vlády 19. října 2011. Pracoviště se nachází v Brně v bývalém objektu Univerzity Obrany. Funkční by mělo být provizorně od ledna 2014 a plně od roku 2015.

S žádostí o informace o aktuálním stavu centra jsme se obrátili na informační oddělení NCKB. Jakmile získáme doplňkové informace k hodnocení výroku se znovu vrátíme.

Na základě informací o počtu policistů na oddělení Ostrava Přívoz, poskytnutých Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Podle informací Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje byl počet policistů sloužících na Obvodním oddělení Ostrava Přívoz následující:

200520092013k datu 1.1. 576856k datu 1.12.536854

Podle Martina Peciny to byl klesající počet policistů z 85 v roce 2005, přes 65 v roce 2009, kdy se stal poprvé ministrem po ministrování Ivana Langera, a 45 policistů, když se stal v roce 2013 ministrem podruhé.

Počty policistů podle Martina Peciny nesouhlasí s oficiálními čísly Krajského ředitelství, ale navíc mezi lety 2005 a 2009 nesouhlasí ani avizovaný trend poklesu počtu policistů. Jak je vidět v tabulce, ve skutečnosti počet vzrostl o více než deset.

Na základě vyjádření v deníku Právo Martin Pecina neuvažoval o obnově Finanční policie a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Pecina v roce 2010 jako ministr vnitra skutečně odmítl obnovení útvaru Finanční policie, která byla za ministra Langera zrušena. Informoval o tom deník Právo 18. ledna 2010. Znovuzavedení tohoto útvaru pak není ani mezi doporučeními, která by měla podle Martina Peciny zvýšit efektivitu zjišťování finančních podvodů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledek k rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze.

Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal.

26. října 2013 pak pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“.

V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť:

„Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě obě výše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se ministr vnitra v demisi Pecina skutečně zmínil v Otázkách Václava Moravce 7. července 2013, že tato situace může nastat.

Konkrétně řekl:

„Ta situace může nastat samozřejmě, protože jestli pan plukovník Lessy vyhraje ten spor, pak jsme v právním vztahu, kdy máme dva policejní prezidenty a já budu muset řešit problém, který jsem samozřejmě nezavinil.“

Z hlediska teorie práva je pravomocné rozhodnutí soudu závazné a má vyšší právní sílu než rozhodnutí správního orgánu. Proto výrok Martina Peciny označujeme jako pravdivý.

Správním orgánem je v tomto případě Ministr vnitra. Zmíněná (Poradní) komise představuje dočtený orgán, který podle § 194 Zákona č. 361/2003 Sb.,o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (.pdf), v obnoveném řízení, v přezkumném řízení a o námitkách proti služebnímu hodnocení, dává závazné stanovisko, kterým se musí služební funkcionář (zde ministr) řídit. Pořád je však výsledné stanovisko (ministra po návrhu komise) rozhodnutím správního orgánu, která má nižší právní sílu, než rozhodnutí soudu.

Obecně soudní kontrola slouží k přezkoumávání zákonnosti či nezákonnosti právních aktů (zde individuální správní akt). V tomto případě se pravděpodobně jedná o soudní kontrolu zákonnosti individuálních správních aktů prováděnou obecnými soudy (Večeřa, Miloš. Základy teorie práva: multimediální učební text. 2., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 9788021046832 . str. 90).

Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).

"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu.
Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.

Pan ministr obdržel tento seznam okruhů:
--služební zákon
--situace v elitních policejních útvarech
--efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012)
--zvýšení počtu policistů
--boj s extremismem
--agenda MV do skončení funkčního období kabinetu

Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."