Vítěz eurovoleb

Nejúspěšnější politik posledních voleb, alespoň co se týče počtu preferencí, odpovídal na otázky diváků v pořadu Hyde Park. Bývalý ministr spravedlnosti Pospíšil obhajoval svůj přestup z mateřské ODS na kandidátku TOP 09, diskutovala se možnost přijetí eura, výhody a nevýhody plynoucí z našeho členství ve společném evropském projektu a řeč nakonec došla i na Pospíšilovo "dítě": nový občanský zákoník.

Ověřili jsme

Hyde Park ČT24 ze dne 2. června 2014 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Jiří Pospíšil

0

Výroky

Pravda 22 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 3 výroky

Jiří Pospíšil

Já jsem po kongresu ODS, když jsem dostal, teď to zjednoduším hodně, červenou kartu od svých spolustraníků, se rozhodl víceméně odejít z vrcholné politiky a pak jsem dostal nabídku od Karla Schwarzenberga, abych zvážil kandidaturu jako nezávislý za TOP 09 od Evropského parlamentu. Musím říci, že jsem o tom delší dobu uvažoval právě z toho důvodu, že je určitá, řekněme, disbalance mezi programem ODS a TOP 09.
Pravda

Jiří Pospíšil dostal skutečně nabídku na kandidaturu za TOP 09 do Evropského parlamentu. Podle informací České televize byl osloven poslancem a místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a později i místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Podle deníku Právo s Pospíšilem měl jednat také zmiňovaný Karel Schwarzenberg.

Jak dlouhou dobu Jiří Pospíšil již o této možnosti uvažoval, se nám nepodařilo dohledat.

Rozdíly mezi jednotlivými programatikami :

Jako hlavní rozdíl v programech ODS a TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu se jeví názor na přijetí Eura, kdy ODS je proti a TOP 09 pro. V ostatních bodech programů proti sobě nijak výrazně nestojí, spíše se zaměřují na částečně odlišná témata. ODS je například pro vytvoření jednotného sídla Evropského parlamentu a TOP 09 klade velký důraz na podporu vzdělání, vědy a výzkumu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, Pospíšil skutečně dostal nabídku od Schwarzenberga a dalších členů TOP 09, jistou "disbalanci" mezi programy obou stran můžeme také vysledovat.

Jiří Pospíšil

Každý si může program TOP 09, který byl v evropských volbách, přečíst a on zase tak eurohujerský nebo eurooptimistický úplně není. Je tam jednoznačně napsáno, že zachováváme vlastní národní daňovou politiku, že budeme hájit zájmy v České republiky a jsme připraveni případně vetovat evropské návrhy, pokud půjdou v rozporu nebo budou proti zájmům České republiky.
Pravda

V rámci zachování národní daňové politiky TOP 09 ve svém programu píše: "V oblasti přímých daní podporujeme standardizaci účetních předpisů a postupů, které by přinesly snížení administrativních nákladů. Budeme však hájit právo členského státu stanovit si zcela nezávisle sazby i základy přímých daní."

Pro hájení zájmů České republiky je TOP 09 připravena udělat: "všechno pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU, hráčem schopným vytvářet funkční spojenectví k prosazování svých zájmů. Na druhou stranu se nebudeme rozpakovat použít právo veta v případech ohrožujících naše národní zájmy, pokud se nám nepodaří vyjednat řešení s těmito zájmy slučitelné. Za účelem účinného prosazování našich zájmů považujeme za důležitou spolupráci všech českých zástupců v institucích EU, tedy europoslanců, členů vlády zasedajících v Radě EU, českých diplomatů a expertů působících v pracovních skupinách Rady EU i Čechů působících jako kariérní úředníci v institucích EU. Budeme iniciovat vytvoření koordinačního mechanismu, který bude identifikovat témata společného zájmu důležitá pro ČR a doporučí českým zástupcům v institucích EU jednotný postup."

Všechny body, které Jiří Pospíšil zmínil ve svém výroku, jsou skutečně obsaženy ve volebním programu TOP 09, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nakolik je program "eurohujerský" či "eurooptimistický" nehodnotíme, jedná se o subjektivní konstatování. Hodnocení se týká toho, zda program TOP09 obsahuje zmíněné body.

Jiří Pospíšil

ODS a já zde nechci příliš o nich hovořit, protože nemá šanci se zde jakoby hájit, tak sama ona v těchto volbách svůj euroskeptický program výrazně přitvrdila. Jasně se vyprofilovala proti euru, ale například v našem Plzeňském kraji hlavní kandidátka za ODS na billboardech říká: "Euro později," to znamená, jsou členové ODS a i lídři do Evropského parlamentu za ODS, kteří nejsou proti euru, pouze říkají euro později, takže ona i sama ODS nemá v některých věcech v evropských tématech jednoznačný názor.
Pravda

Jiří Pospíšil měl patrně na mysli billboard Radky Trylčové, čísla 6 na stranické kandidátce pro Evropské volby, která působí v Plzeňském kraji. Celé heslo na volebním billboardu však znělo „Ženy do Evropy hned, Euro později“. Toto vytržení výroku působí zavádějícím dojmem.

ODS jako celek pak ve svém programu, jak tištěném (strana 12), tak i na webu, slibuje prosazení trvalé výjimky ze závazku přijmout euro. Jedná se skutečně o přitvrzení vzhledem k předchozím programům vzhledem k tomu, že v roce 2013 ODS slibovala referendum k zavedení eura a program z roku 2010 dokonce zmiňuje termín 2015 jako teoretický termín, kdy by se ČR mohla stát členem eurozóny (strana 18).

Přesto však v rozhovorech před volbami připustili možnost přijetí eura v budoucnu všichni čelní představitelé kandidátky strany. Hovořili o tom, že cílem Petice pro korunu, hlavní části jejich kampaně, je vyvolat referendum o euru.

Lídr kandidátky Jan Zahradil tak prohlásil: "Plánem ODS je zejména vyvázání se z povinnosti přijmout euro. Z této dosavadní povinnosti by měla být vytvořena možnost. V momentě, kdy by Česká republika takovou možnost měla, bylo by to na občanech, aby rozhodli v referendu, zda euro přijmout chtějí či nikoliv."

Trojka na kandidátce, bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, na toto téma řekla: "Cílem Petice pro ko­runu je přimět vládu k tomu, aby před tím, než učiní ne­vratné kroky k přijetí eura, vyhlásila referendum. V něm by se občané mohli vyjádřit, jestli společnou měnu euro chtějí, nebo nikoli."

Podobná prohlášení najdeme i u Evžena Tošenovského či Oldřicha Vlasáka.

Jiří Pospíšil

Já jasně říkám celou dobu, že si myslím, že o konkrétním datumu přijetí eura mají občané rozhodnout v referendu. Říkal jsem to i před tím, říkám to i nyní, upozorňoval jsem TOP 09, že zde mám odlišný názor od TOP 09, která říká: "Referendum být nemá.
Pravda

Pospíšil skutečně několikrát prohlásil, že požaduje vypsání referenda o přistoupení Česka k euru. Pro Idnes například uvedl: "Na některé věci (v rámci TOP 09) mám odlišné názory. Před přijetím eura by mělo být referendum." Podobně se vyjádřil i pro Českou televizi, když tvrdil: "Kdy občané budou mít euro, by si měli sami říct. Když se ukáže, že je to pro ČR výhodné, já jsem připraven pro euro hlasovat." TOP 09 pak rovněž ve svém předvolebním programu deklarovala, že "budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Stojíme za naším závazkem přistoupit k euru, a proto podmiňovat přistoupení k euru referendem považujeme za jednu z forem zpochybnění tohoto závazku."

Jiří Pospíšil

Na druhou stranu je třeba občanům férově říci, že závazek jednou někdy přijmout euro jsme přijali v přístupové smlouvě a je opravdu trošku tahání za nos voličů, jim tvrdit, že tuhle přístupovou smlouvu jen tak změníme, protože k tomu potřebujete souhlas všech zbylých 27 států.
Pravda

O závazku přijmout společnou evropskou měnu skutečně hovoří čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení (.doc), kde je stanoveno, že "každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES" (zavedení eura až po splnění všech tzv. konvergenčních kritérií).

Smlouvy o přistoupení členských států k EU jsou součástí tzv. primárního práva. Postup změn primárních smluv upravuje čl. 48 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf), podle něhož změny "vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."

Jiří Pospíšil

Švédsko má taky obecný závazek, jednou budeme mít euro, ale o tom, kdy konkrétně to bude, si Švédové rozhodnou v referendu, jednou už ho odmítli.
Pravda

Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.

Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.

Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.

Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Pospíšil

...je trošku vábička na voliče, vzhledem k tomu, že to debatujeme v rámci evropských voleb, ale všichni víme, že Evropský parlament o euru vůbec nerozhoduje...
Pravda

O vstupu ČR do eurozóny rozhodne Vláda České republiky, Evropský parlament o zmíněné otázce skutečně rozhodovat nebude.

Proces vstupu popisuje např. Jan Filáček z ČNB: " Od chvíle, až vláda rozhodne o termínu přijetí eura, uplynou do přijetí eura zhruba tři roky. Důvodem je, že Česká republika musí splnit kurzové maastrichtské kritérium, které vyžaduje dvouleté úspěšné členství v tzv. kurzovém mechanismu ERM II. Teprve po úspěšném setrvání v tomto mechanismu a po splnění dalších kritérií bude jisté, že Česká republika zavede euro, a lze tak začít s finální fází technických příprav, jako je ražba národních eurových mincí. "

Jiří Pospíšil

Uvedu příklad, dneska podle evropského zatykače může být český občan, pokud bude podezřelý ze spáchání trestného činu v Rumunsku, může být do Rumunska vydán bez dalšího k trestnímu stíhání, ale nikde není napsáno, jaká procesní práva má Rumunsko garantovat tomu českému občanovi.
Neověřitelné

Kontaktovali jsme experty na evropské právo, jejichž odpovědi uvádíme níže. Z důvodu právní komplikovanosti celé problematiky nelze však jednoznačně určit pravdivostní hodnotu výroku, necháváme proto zhodnocení na čtenáři.

Odpověď doktora Sehnálka:

"Pan doktor Pospíšil má v tom svém výroku v zásadě pravdu - odpověď je tedy ANO, je tomu tak, jak on uvádí. Skutečně totiž neexistuje žádný procesní kodex Evropské unie, který by komplexně upravoval procesní postavení předaného občana v jiném členském státě. Celá právní úprava je totiž postavena na principu vzájemné důvěry, že standard zacházení je ve všech členských státech zaručen. Pokud by totiž práva českého občana měla být garantována, pak by to vztáhnuto i na ČR znamenalo, že nám jiných stát nebo dokonce EU může přímo zasahovat do našeho trestního práva procesního.

Výrok je však postaven způsobem, který vyznívá, že náš občan není chráněn vůbec. To ale samozřejmě není pravda, protože je tu Listina základních práv EU a obecné zásady právní, které musí být při výkladu a uplatňování příslušného rámcového rozhodnutí zohledněny. V extrémním případě by pak dle mého názoru bylo možné českého občana nepředat.

Problematická je též část výroku, která uvádí trestné činy obecně, ve skutečnosti je totiž použití evropského zatykače, a to je důležité, omezeno jen na vyjmenované nejzávažnější ŤC, případně na TČ trestné oboustranně. I v tom je jistá záruka ochrany pachatele..."

Odpověď docenta Křepelky:

"- ano, existují různé garance procesních práv na různých úrovních práva EU, Rady Evropy apod.

- realita v jednotlivých členských státech je ale dosti rozdílná a nedělejme si přílišné iluze.

Určité obavy ohledně procesních práv vydávaných občanů jsou tedy pochopitelné.
Je to otázka důrazu, při zohlednění zkušeností.
Navíc každý trestní proces je jedinečný a mohou být velmi odlišné názory na jeho spravedlnost (viz Amanda Knox - USA-Itálie)."

Zároveň doplňujeme náš vlastní komentář:

Evropský zatýkací rozkaz zajišťuje, aby jiný členský stát na svém území zatkl vyžádanou osobu a předal ji za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Členská země prakticky nemůže odmítnout vydání hledané osoby, pouze za podmínky, že by sama převzala její trestní stíhání nebo výkon trestu odnětí svobody.

Na jeho základě by skutečně byl občan České republiky vydán do Rumunska kvůli podezření pro trestný čin spáchaný v Rumunsku a byl souzen tamními soudy.

V souvislosti s tímto byla také vydána příručka, která v Článku 11 (strana 36) a dále definuje práva vyžádané osoby a další postup v řízení. Z příručky tak vyplývá, že v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího členského státu má zadržený právo na právního zástupce a tlumočníka a i v dalších aspektech je nutno dodržet právo vykonávajícího členského státu, v příkladu Jiřího Pospíšila by se pak v případě českého občana postupovalo podle rumunského práva.

Dodejme ovšem, že daná příručka nemá vysloveně závazný charakter. Citujeme: "Poznámky zde uvedené nejsou závazné a nedotýkají se vnitrostátních právních předpisů provádějících rámcové rozhodnutí o EZR. Uvedené poznámky jsou spíše doporučeními. Justičním orgánům se však nicméně připomíná jejich povinnost vykládat jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s rámcovým rozhodnutím (viz věc Pupino Evropského soudníhodvora C-105/03)."

Jiří Pospíšil

Hodně mě zajímá téma boje proti praní špinavých peněz. To je konkrétní směrnice, kterou bude Evropský parlament projednávat v první polovině svého mandátu...
Neověřitelné

Svůj postoj k návrhu připravované směrnice o boji proti praní špinavých peněz schválil Evropský parlament v prvním čtení dne 11. 3. 2014. Práci následně předá nově zvolenému Parlamentu, jehož poslanci se rozhodnou, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci bývalého složení Evropského parlamentu. Není však určeno, do kdy musí poslanci návrh projednat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Jiří Pospíšil

...ve frakci evropských lidovců je většina středopravicových stran a ODS tam také 5 let byla.
Pravda

Evropská lidová strana (ELS) na svých stránkách uvádí: " ELS v současné době sdružuje 72 členských stran se statutem plných členů, přidružených členů a pozorovatelů z 39 členských i nečlenských zemí EU. Členské strany ELS pokrývají celé spektrum středopravé politické ideologie a společně tvoří největší politickou rodinu v Evropě." Její součástí jsou velké strany, jako například německá Křesťansko-demokratická unie (CDU), francouzská Unie pro lidové hnutí (UMP), španělská Lidová strana (PP), polská Občanská platforma (PO). Z českých stran je jejím členem TOP 09 a KDU-ČSL.

ODS ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 získala devět mandátů a připojila se k frakci EPP-ED (tehdejší anglický název frakce).

Ve volbách do EP v roce 2009 ODS obhájila svých devět mandátů a spolu s dalšími stranami Evropských demokratů (například s britskou Konzervativní stranou) založila novou politickou frakci Evropští konzervativci a reformisté. Je tedy pravdou, že ODS byla ve frakci Evropské lidové strany pět let. Výrok hodnotíme na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

Jiří Pospíšil

Pane redaktore, v Evropském parlamentu ti jednotliví poslanci hlasují v uvozovkách mnohem svobodněji a volněji, než je na úrovni národních parlamentů.
Pravda

V Evropském parlamentu skutečně často hlasují členové jednotlivých frakcí různě, viz například detail hlasování z dubnového zasedání. Frakce nehlasovaly jednotně ani o tak důležité věci, jakou je tzv. Lisabonská smlouva (strana 77 a dále).

Jiří Pospíšil

Já i tady jsem kolikrát hlasoval jaksi jinak, než třeba má strana.
Neověřitelné

Jiří Pospíšil je poslancem od roku 2002. Do doby opuštění ODS byl celou dobu členem poslaneckého klubu této strany. V tomto období proběhla tisíce hlasování a není možné postihnout, nakolik hlasoval v souladu s tímto klubem. Souhrnná data o nejrůznějších hlasováních analyzuje sdružení Kohovolit.eu, které jsme požádali o informaci, nakolik Pospíšil ve skutečnosti se svými stranickými kolegy ne/hlasoval. Prozatím však výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Pro informaci dodáváme data, nakolik se Pospíšil v minulém volebním období vůbec jednotlivých sněmovních hlasování účastnil (via Kohovolit.eu).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období:

(Volby 2010 — začátek roku 2011 — 46% účast; Rok 2011 — 52% účast; Leden — květen 2012 (.xls) — 50% účast). Dodejme, že v tomto období Pospíšil zastával také post ministra spravedlnosti.

Jiří Pospíšil

Podívejte se jenom na množství peněz, které sem připluly od vstupu. Odborníci, novináři, experti píší, že to je 330 miliard korun.
Pravda

Podle údajů Ministerstva financí ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč, čistá pozice tedy činí ke konci roku 2013 333,4 mld. Kč.

Jiří Pospíšil

Podívejme se na to, co píší ekonomové a experti, že nám hrubý domácí produkt díky členství v Evropské unii v prvních sedmi letech rostl minimálně o jedno procento více, než by rostl, kdybychom nebyli členy Evropské unie, cituji teďko zprávu Úřadu vlády.
Pravda

Jiří Pospíšil odkazuje na studii (.pdf) publikovanou Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. Součástí této studie skutečně bylo testování vlivu členství České republiky v EU na růst HDP. Vedle samotné studie byla též k tématu vydána přehledná infografika (.pdf).

Autoři studie daný přínos vyčíslili tak, že "[p]odle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do EU spojen s vyšším růstem HDP o 2,0 procentní body pro průměrnou přistupující zemi. Ačkoli tento model bere do úvahy různé exogenní efekty, model byl uzpůsoben konzervativnímu scénáři pro zemi typu České republiky a efekt byl rozložen do delšího časového rozmezí a byl postupně snižován až do úplného vymizení. V tomto konzervativním rozložení modelu Česká republika v letech 2002 až 2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostlabez vstupu do EU." (s. 7).

Model byl navíc konstruován tak, že zohledňoval také odeznění pozitivního efektu příspěvku k růstu po roce 2011 (s. 17). Na to Jiří Pospíšil ve svém výroku taktéž poukazuje.

Jiří Pospíšil

...viz třeba naše předsednictví, které najednou v polovině skončilo, kdy pan Paroubek potopil Topolánkovu vládu, nemohl to nechat ještě, řekněme, 3 měsíce doběhnout, a to nám v Evropě způsobilo fakt velkou ostudu, jo.
Pravda

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy vláda Mirka Topolánka, které se opozice snažila vyjádřit nedůvěru celkem pětkrát - vyšlo to právě napopáté a to 24. března 2009. Topolánkova vláda zůstala v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval novou vládu, úřednickou.

Protože pád vlády během předsednictví byl neobvyklý (ačkoliv Unie podobné případy pamatuje), reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Zahraniční média jako Financial Times nebo BBC označila pád vlády za chybu a očekávala, že to obrazu Česka uškodí. Evropští politici se navíc obávali, že nastálá situace poškodí celou Evropskou unii.

Jiří Pospíšil

Byl zajímavý výzkum nedávno v Hospodářských novinách, 75 % českých podnikatelů, kteří živí tu zemi, chtějí Evropskou unii, chtějí mít možnost vyvážet bez cla do západní Evropy, chtějí exportovat a chtějí také euro.
Pravda

Pospíšilův výrok je hodnocen jako pravdivý na základě průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, který popsaly zhruba před měsícem Hospodářské noviny.

Jiří Pospíšil mluví o článku " České firmy si vstup do Evropské unie pochvalují", který vyšel v Hospodářských novinách 30. dubna letošního roku (celý je dostupný na webu Svazu průmyslu a dopravy). Tento text popisuje průzkum, který si nechal Svaz spolu s Českou spořitelnou zpracovat mezi českými podnikateli.

Z průzkumu vyplývá, že možnost vstupu na jednotný trh bez celních bariér je hodnocena velmi vysoko. Co se týká možného přijetí eura, text uvádí:

" Přibližně pětina oslovených společností si myslí, že by Česko nemělo nikdy přijmout euro a vstoupit do eurozóny.Naopak, čtvrtina z nich se domnívá, že „včera už bylo pozdě“. Celkově by chtělo dříve či později v Česku platit eurem plných sedmdesát pět procent společností."

Jiří Pospíšil

To je třeba vysvětlit, pane redaktore, já ještě nejsem europoslanec (...), že europoslanec se stává europoslancem ve chvíli, kdy proběhne první zasedání Evropského parlamentu, a to je až někdy počátkem měsíce června, respektive května, července, pardon, to znamená, teďko ještě jsem zvolený, ale nejsem europoslanec.
Pravda

Zákon o volbách do Evropského parlamentu v § 52 (1) uvádí: " Mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu." 1. schůze se uskuteční 1.-3. července. Uvádí to na svých webových stránkách Evropský parlament.

Jiří Pospíšil

Uvedu vám příklad, to se týká všech posluchačů, dneska nám strašně roste, naštěstí díky té promíšenosti té nové generace v rámci Evropy, obrovské množství manželství, kdy jaksi jeden je, pardon, manžel je Čech, manželka je Němka a tak dále, a vznikají potom spory, když se rozvádějí, co s dítětem, jo. A na to třeba ta Evropská unie dneska reaguje a upravila celou řadu zajímavých kolizních norem, které fakt pomáhají tyhle spory a problémy řešit.
Pravda

Europoslanec Pospíšil byl tázán na přidanou hodnotu EU mimo rámec zóny volného obchodu, hodnotíme tedy použití slova „dneska“ jako nadnesené, neb není cílem hodnotit momentální situaci. Evropská unie skutečně přinesla několik zásadních právních norem k úpravě mezinárodního práva soukromého, konkrétně rodinného sektoru. Jde například o přímo účinné nařízení upravující výživné nebo o tzv. nařízení Brusel IIa. Související evropské normy také uvádí základ mezinárodního práva soukromého v Česku, zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve svém druhém paragrafu.

Jiřímu Pospíšilovi dáváme tedy za pravdu.

Jiří Pospíšil

Čech umře, nechá chalupu v Chorvatsku. Jak to budeme v dědictví řešit. Opět kolizní norma, kterou připravila Evropská unie, na ty jsem se také dovolil, se svým dovolením jako ministr spravedlnosti podílet, která stanoví pravidla, jak ty problémy řešit.
Pravda

"Normy kolizní řeší střet dvou právních řádů. Regulují právní vztahy s tzv. cizím prvkem. Stanoví dle práva kterého státu je třeba postupovat v rozmanitých
právních vztazích s cizím prvkem. Tímto cizím prvkem může být např.
předmět právního vztahu (kupř. nemovitost na území jiného státu)
." (Jaromír Harvánek - Teorie práva, str. 163)

Takovou kolizní normou je také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Dle harmonogramu bylo toto nařízení Radě EU předáno 15. října 2009 a ta se jím zabývala na svých zasedáních 3. dubna 2010, 9. června 2011 a 14. prosince 2011. Schváleno bylo 7. června 2012.

Tisková zpráva Evropské komise obsah tohoto nařízení shrnuje následovně: "Nový právní předpis významně zjednoduší dědická řízení s mezinárodním prvkem, neboť obsahuje jediné kritérium, na jehož základě se určí jak příslušný orgán, tak rozhodné právo pro taková dědictví: tímto jediným kritériem je obvyklé místo pobytu zesnulého. Umožňuje také občanům, aby s plnou právní jistotou rozhodli o své pozůstalosti. Právní předpis rovněž zavádí evropské dědické osvědčení, jež lidem umožní prokázat bez dalších formalit status dědice či správce dědictví po celém území Unie. Tato novinka představuje významný pokrok oproti stávající situaci, kdy občané jen velmi těžce uplatňují svá práva. Výsledkem budou rychlejší a levnější řízení, která občanům ušetří čas a peníze vynakládané na právní poplatky." (.pdf)

Vzhledem k tomu, že Jiří Pospíšil byl v období mezi 13. červencem 2010 a 27. červnem 2012 ministrem spravedlnosti, a zastupoval tak Českou republiku na zasedání Rady EU, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jako jednu ze svých priorit si úpravu kolizních norem dědického práva vetkl Jiří Pospíšil již jako ministr spravedlnosti v době našeho předsednictví v Radě EU.

Jiří Pospíšil

Nebo když jsem řešil známou kauzu, jestli si pamatujete, Portugalec a čeští hráči, únos dítěte, kdy jako on odletěl s dítětem do Portugalska, říkal jsem, tohle je téma, o které má řeč Evropská unie, nikoho to moc nezajímalo...
Zavádějící

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.

Jiří Pospíšil

To je, vidíte, že český zákoník, ale stejně ty cizí mají několik tisíc paragrafů. Na tom se neshodneme, protože jako, uvedu vám příklad. V České republice máte už spoluvlastníka nemovitosti, upraveno předkupní právo. Němci to mají také, Francouzi to, myslím, nemají, jiné státy to taky nemají. Už vidím tu politickou debatu kolem jedné drobné věci, který jako jeden paragraf z 3 tisíců.
Pravda

V první části výroku se exministr Pospíšil nemýlí. Například německý občanský kodex BGB (anglická verze,) ze kterého český občanský zákoník vychází, či například španělský kodex (.pfd) čítají rovněž přes dva tisíce paragrafů.

V české právní úpravě je od 1. 1. 2014 aplikován institut zákonného předkupního práva u spoluvlastníků nemovitosti zejména u rodinných závodů (§ 70 4) či spoluvlastnictví pořízených pro případ smrti (§ 1124). Obdobně je tomu podle důvodové zprávy (.pdf, str. 256) k § 1125 nového občanského zákoníku v Rakousku či Německu. Oproti váhavé domněnce Jiřího Pospíšila, i francouzský Code civil (.pdf, str. 117, článek 815-14) zná zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovitostí. Důvodová zpráva však také popisuje nejednotnost evropských států v úpravě předkupního práva. Jak zdůrazňují například advokáti z renomované kanceláře bvp Braun Partners, v některých evropských státech ani zákonné předkupní právo neexistuje.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Pospíšil

...občanský zákoník se připravoval 12 let. Je to opravdu bedlivě připravovaná nová právní úprava, kterou psaly desítky předních právníků profesorů, nepsal to žádnej Pospíšil, já jsem dal prostor pro ty, kteří fakt jsou, řekněme, špičkami české civilistiky.
Pravda

Je pravdou, že se nový občanský zákoník připravoval 12 let - v roce 2000 byl přijat věcný záměr rekodifikovat občanské právo a v roce 2012 nabyl nový zákoník platnost. Účinnosti nabyl nový občanský zákoník 1. ledna 2014.

Na přípravě zákoníku se podílel početný autorský tým. Hlavním zpracovatelem návrhu nového občanského zákoníku byl profesor Karel Eliáš, který patří mezi nejuznávanější české právníky a je odborníkem na soukromé právo. Mezi další autory patřili například docentka Michaela Zuklínová z Univerzity Karlovy či Miloš Tomsa, který působil mj. na Vrchním soudě v Praze.

Jiří Pospíšil

Jsem rád, že to říkáte, právě tito odpůrci občanského zákoníku říkají, že náš Nový občanský zákoník je příliš archaický a příliš inspirovaný rakouským zákonem. Víte, jaký platí v Rakousku zákoník z roku 1811, 1811, tento zákon na našem území platil téměř 150 let a byl inspiračním zdrojem a i jistým návratem k tomu, co v této zemi desítky let platilo a komunisté to zrušili.
Pravda

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý, neboť v Rakousku skutečně stále platí zákon z roku 1811, který na českém území platil 150 let.

V roce 1811 byl v rakouské části Rakouska-Uherska (včetně českých zemí) vyhlášen tzv. Všeobecný zákoník občanský, který v Rakousku platí dodnes a z většiny nebyl ani novelizován. Na českém území platil od jeho počátku, po celou dobu první republiky, během války i po ní. Jeho platnost byla ukončena na konci roku 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem.

Od 1. června 1811, kdy vyšel rakouský zákoník v platnost na českém území, až po jeho zrušení na konci roku 1950 uběhlo bez šesti měsíců celých 150 let. V Rakousku dokonce platí dodnes. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Pospíšil

Podívejte se, ten zákon byl mimo jiné dva roky na webu. Desítky občanů k němu psaly připomínky, byl mnohokrát upravován...
Pravda

První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa [email protected]" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.

V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu [email protected]." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.

Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.

Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.

Jiří Pospíšil

A ještě jednu poznámku, všechny postkomunistické země mimo Slovenska a Polska už nové občanské zákoníky přijaly.
Pravda

Jeden z autorů nového občanského zákoníku, profesor Karel Eliáš, v rozhovoru z roku 2011 uvádí následující: " Je pravda, že od roku 1990 postupně téměř všechny státy bývalého východního bloku přijímaly nové zákoníky. Paradoxně první byla Albánie v roce 1991 a poslední byly Maďarsko a Rumunsko. Takže jen Poláci, Slováci a my nemáme rekodifikované občanské právo."

Bývalý náměstek ministra spravedlnosti (Pospíšila) František Korbel potvrzuje znění výroku v rozhovoru pro únorové vydání časopisu ČSÚ. Konkrétně říká (obdobně se vyjádřil pro server Idnes.cz v srpnu loňského roku):

"Bylo tomu tak i v jiných postkomunistických zemích?

S novým zákoníkem jsme před předposlední. Za námi je Slovensko, které nový občanský zákoník připravuje a inspiruje se tím naším, a Polsko, které má poměrně zdařilý zákoník z minulosti. Všechny ostatní postkomunistické země již nové zákoníky přijaly, s výjimkou těch, které je tradičně nemají a řeší občanské právo systémem dílčích zákonů, jako třeba Chorvatsko."

Jiří Pospíšil

Já znám lépe paní Marvanovou, s kterou jsem spolupracoval při různých kauzách. Ona mně pomáhala jako ministrovi spravedlnosti při odvolávání pana Rampuly...
Pravda

Hana Marvanová skutečně externě zastupovala Ministerstvo spravedlnosti při snaze odvolat vrchního státního zástupce Rampulu.

Kromě této kauzy zastupovala Marvanová přímo Pospíšila při kauze nákupu objektu ve Vidnavě. V neposlední řadě můžeme jmenovat nabídku, kterou měl Pospíšil dostat po svém odchodu z ODS (ČTK/Deník):

" Exministr, který se angažuje ve správní radě Nadace Jana a Medy Mládkových, prý má nabídku externí bezplatné spolupráce od Hany Marvanové, která se má stát náměstkyní nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO 2011). 'Rád bych s ní konzultoval změny, které budou nutné v občanském zákoníku, a rád bych se podílel, pokud bude zájem, na přípravě nového zákona o státním zastupitelství a tak dále.' uvedl Pospíšil."

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů