Demagog.sk

Kvalita potravin v České republice

Otázky Václava Moravce, 31. leden 2016. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

Ministr zemědělství Marian Jurečka a jeho stínový protějšek Pavel Kováčik se v neděli sešli k prodiskutování otázek českého zemědělství. Diskuze důkladně prověřila nejen znalost čísel a zákonů, ale také například různorodých značek kvality či obsahu cukru v nápojích. Vzhledem k výraznému podílu těchto komodit na tuzemské ekonomice, nelze se ani divit, že se řeč stočila i k vinařskému zákonu a energetickému přínosu piva. Plynule však přešli k mléčné dětské výživě a historickému vývoji DPH. Jak si vedli, to můžete sami zkontrolovat v naší analýze.

Statistiky diskuze

15   1  
0   1  
4   1  
1   1  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„My jsme udělali v roce 2014 několik podstatných změn. To byla velká novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která zpřísnila sankce, rozšířila kompetence dozorových orgánů a nicméně tyto všechny věci se mohou začít projevovat někdy od roku 2015 dále.“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015. 

Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcí za správní delikty. 

Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.

Státní veterinární správa vykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.

„Víte, my jsme snad v každém volebním období, co pamatuji, a věřte, pamatuji toho hodně, přicházeli vždycky, když byla příležitost, projednávala se změna daně z přidané hodnoty, že prostě, navrhovali, že prostě základní potraviny by měly mít, pokud vůbec nějakou sazbu, tak nulovou nebo co nejmenší.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Výrok je hodnocen jako nepravdivý na základě analýzy schvalování novel zákona o DPH od roku 2002. Není pravdou, že KSČM při každé příležitosti navrhovala maximální snížení DPH na základní potraviny, ve skutečnosti tak ve dvou případech neučinila — v letech 2012 a 2014. 

Jelikož soustava daní v členských zemích EU podléhá do určité míry unijní legislativě, je nejprve nezbytné podotknout, že podle evropské směrnice o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 24) nemůže být snížená sazba DPH (která by se vztahovala například na "základní potraviny") nižší než 5 %

DPH se v ČR měnila od roku 2000 několikrát, v roce 2004 (5 % snížená, 19 % základní sazba); 2008 (9 % snížená, 19 % základní sazba); 2010 (10 % snížená, 20 % základní sazba); 2012 (14 % snížená, 20 % základní sazba); 2013 (15 % snížená, 21 % základní sazba) a 2015 (15 % a 10 % dvě snížené sazby, 21 % základní). 

Pokud se podíváme na návrhy, které měli poslanci KSČM k návrhům zákonů, měnící tyto sazby, zjistíme, že: 

V roce 2004 byl schválen zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Ten sice neznamenal zvýšení sazeb, naopak, základní sazba poklesla z 22 na 19 %, v rámci implementace evropské legislativy však bylo nutné přesunout některé položky se snížené do základní sazby. Pozornost vzbudila zejména změna u stravovacích a ubytovacích služeb. Návrh, který předkládal tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, čelil zejména kritice tehdy opoziční ODS, růst nepřímých daní ale kritizoval také poslanec KSČM Jiří Dolejš. Pozměňovací návrh však nepadnul, nicméně potraviny ani nemohly být nižší sazbou zatíženy.

Ve třetím čtení pak poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová upozornila na petici, ve které petenti vyjadřují nesouhlas se zvýšením daně z přidané hodnoty z 5 na 19 % u hoteliérské a restaurační činnosti. Ani z její strany však nepadnul pozměňovací návrh. Nutno dodat, že podle tehdejších pravidel EU tyto služby do zvýšené sazby zařazeny být musely.

V roce 2007 byla změna DPH součástí tzv. zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde se kromě zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % schvalovaly změny u řady dalších daní a k tomu také směřovala velká část vystoupení na plénu i pozměňovacích návrhů. K DPH se vztahoval návrh komunistického poslance Petra Braného (.pdf, strana 40), kde navrhuje zrušit plánované zvýšení snížené sazby daně.

I v roce 2009 byl návrh na zvýšení DPH (o 1 procentní bod u obou sazeb) součástí balíku změn. Ten byl navíc na žádnost vlády projednáván ve zrychleném řízení tzv. ve stavu legislativní nouze. I zde navrhla komunistická poslankyně Miloslava Vostrá (.pdf, strana 3) zrušit část novely, která mění zákon o dani z přidané hodnoty.

Ve volebním období 2010-2013 se DPH měnilo dvakrát. Nejprve v roce 2011 prošel návrh, který sníženou sazbu zvýšil z 10 na 14 % s tím, že v roce 2013 se má DPH sjednodit na jediné sazbě ve výši 17,5 %.

Během tohoto projednávání v září 2011 předložil poslanec KSČM Jiří Dolejš pozměňovací návrh (.pdf, str. 8), který sníženou sazbu DPH stanovoval na 5 %. Šlo by tedy o snížení DPH na potraviny o 5 procentních bodů (tehdejší sazba byla 10 %).

Další změna u DPH byla schválena na konci roku 2012, když se upravily sazby na 15 a 21 %, zavedena byla také tzv. solidární přirážka u daně z příjmu fyzických osob. Pozměňovacích návrhů byla v tomto případě načtena celá řada, žádný však nepřišel z klubu KSČM. Zde tedy komunisté nevyužili příležitost, aby sami snížení DPH na základní potraviny navrhli.

V aktuálním volebním období se DPH měnilo zatím jednou. Vláda prosadila zavedení 2. snížené sazby ve výši 10 %. Během projednávání navrhl poslanec KSČM Dolejš, aby byla zavedena jediná snížená sazba a to právě ve výši 10 %. Tento návrh by znamenal snížení snížené sazby z tehdy platných 15 % o 5 procentních bodů a dotknul by se tak i základních potravin, které do druhé snížené sazby zahrnuty nebyly (je tam nenahraditelná dětská výživa, léky a knihy). Nešlo ovšem o maximální možné snížení.

„Ještě v loňském roce jsme posílili i počet pracovníků Státní zemědělské a potravinářské inspekce přímo v terénu a musím říct, že i na té činnosti, na tom počtu kontrol i udělených sankcích se jednoznačně ukazuje, že ta činnost SZPI se zvýšila skoro, skoro o 40 %.“

„My jsme, my jsme boj za řekněme opravdu transparentní, kvalitní prostředí v rámci celounijního trhu nevzdali. Já jsem oslovil 12 ministrů střední a východní Evropy v aktivitě, abychom bojovali proti tomu, co částečně bylo zmíněno v té reportáži úvodní, že je tady jeden výrobek s jedním názvem, jednotným logotypem, ale má třeba jiné složení v Německu nebo v České republice nebo v Polsku. Já teďka se snažím tady toto téma přenést i na Radu ministrů zemědělství EU a začít toto řešit, protože byť je na té etiketě uvedeno to různé složení a legislativně je to v tento okamžik v pořádku.“

„Václav MORAVEC: Oborové normy nemůžeme zavést v Česku? Marian JUREČKA: Oborové normy v tento okamžik úplně nemůžeme, protože my pořád musíme vycházet z jednotného evropského trhu a z jednotné evropské legislativy.“

„Potravinářská komora teď připravuje takzvané cechovní normy, kde aspoň u některých výrobků budou takzvaně normovaná množství nebo normované obsahy jednotlivých těch surovin.“

„Václav MORAVEC: Teď narážíte na někdejší záměr pravicových vlád sjednotit a sloučit dozorové orgány. Pavel KOVÁČIK: Přesně. Přesně. Tyto tendence naštěstí, naštěstí jsou snad úplně minulostí a je třeba ocenit tu práci těch inspekčních orgánů i za situace, kdy měly řekněme méně peněz k dispozici, ať už to bylo díky krizi či díky určité nevůli pravicových vlád k jakékoli kontrole.“

„Teďka je v závěrečné fázi příprava novely vinařského zákona, která podstatně zpřísní podmínky a také sankce za pančování vína, to znamená za to, aby byla jaksi zákazníkovi v České republice nabízena jakákoli nekvalita.“

„Václav MORAVEC: Některé ty kroky, které jste prosadil nebo prosazoval, se také ukázaly jako ne zcela funkční. Teď narážím na dodavatele potravin a nápis, který byl na obchodech obchodních řetězců, od kterého se teď bude ustupovat. Byl to tedy chybný tah, když v rámci zákona, který je projednáván v Poslanecké sněmovně, od toho bude ustoupeno? Marian JUREČKA: Já bych chtěl trošku to uvést na pravou míru. To nebyl původní návrh našeho ministerstva. Tady toto vzniklo poslaneckým návrhem pozměňovacím v Poslanecké sněmovně.“

„My jsme, když jsme začínali tuto koalici a vůbec koaliční vyjednávání, tak jsme říkali, že bychom byli rádi, pokud se bude ukazovat, že bude ekonomický růst, postupně snižovali i sazby DPH především u potravin, u základních produktů, který člověk potřebuje pro každodenní život.“

„Já mám zkušenost, nebo máme zkušenost, když jsme udělali to snížení DPH z 15 na 10 % právě u té nenahraditelné mléčné dětské výživy, a tam se prokázalo, že stát přišel o 100 milionů korun na daních a v zásadě k nějak statisticky zaznamenatelnému snížení té ceny nedošlo.“

„Marian JUREČKA: My, jako ministerstvo zemědělství, těch značek zase nemáme tolik. My máme Klasu, Regionální potravinu, Bio a pak jsou ta chráněná zeměpisná označení. Václav MORAVEC: Pak je tedy potravinářská komora a další instituce. Marian JUREČKA: Potravinářská komora, potom jsou kraje, potom jsou třeba i místní akční skupiny a v rámci různých regionů se vytváří ještě různé opravdu malé regionální značky. Dokonce i privátní firmy vytvářejí tyto značky.“

„Vlastně v každém kraji to označení může získat jenom víceméně devět kategorií výrobků, to znamená devět ocenění v jednom kraji v jednom roce může být, což je poměrně málo. Ta krajská označení jsou schopna pokrýt více potravin, více výrobců.“

„Za rok 2014 bylo pravomocně uděleno necelých 100 milionů korun na pokutách od SZPI. V roce 2015 kdy jsme tam o něco málo zvýšili ten počet lidí v terénu, tak jsme skoro zdvojnásobili ten počet i udělených, udělené sankce na více než 140 milionů korun.“

„Když začínala značka Klasa, tak jsme spolu s našimi lidmi, myslím kolegyněmi a kolegy, poslankyněmi a poslanci zkusili udělat ve školách, v některých školách v královéhradeckém kraji takovou soutěž mezi školáky, poznej Klasu a dotáhli jsme to vlastně až do jakéhosi finále. Těch dětí se zapojil poměrně hodně. Sami rodiče nám říkali, že děti chodí ze školy s tím, že ano, toto tam děláme, je to poučné a najednou i ti rodiče říkali: Víte, my teď chodíme a koukáme, jestli to má tu značku Klasa a podle toho to kupujeme. Nestálo to téměř nic, než na těch cenách pro ty, které ty výrobky z těch obalů výrobků značky Klasa potom jaksi vysoutěžili. Nic víc to nestálo.“

„V jedné dvanáctce piva je zhruba 15 kostek cukru energeticky přepočteno. V jedné obdobně půllitru coly toho cukru bude ještě daleko víc.“

„Když se podíváme na tyto grafy, tak tady je období 2007 až 2013 všech ministrů, kteří vedli ministerstvo zemědělství a byli to ministři za ODS. Projekty do 1 milionu korun, to znamená, malí zemědělci, byli podpořeni částkou 239 milionů korun. Tady je jenom loňský rok, naše první kolo žádosti z programu rozvoje venkova, kdy jsme do malého zemědělství, projekty do jednoho milionu korun vyplatili 180 milionů korun. To znamená, toto je 239 milionů za sedm let a my máme za 1 rok 180.“

„Tady vidíte to první zářijové loňské kolo (jde o podporu malých zemědělců — pozn. Demagog.cz). Všechny projekty do milion korun byly uspokojeny. Skoro všechny projekty do 5 milionů korun byly uspokojeny, to vidíte počet podaných žádostí finančního objemu a tady to uspokojení, a tady jsou projekty nad 5 milionů korun, co podali, řekněme ty větší podniky a tady je míra uspokojení.“

„Máme skoro 12 % ploch, které jsou v režimu ekologického zemědělství, ale máme jenom něco málo nad 1 % produktů, tedy potravin, které se prodávají jako bio výrobky. Zbytek bohužel skončí buďto jako konvenční výrobek nebo jako řekněme ekologické seno, které třeba sní nakonec stejně konvenční nebo použije se v konvenčním chovu.“

„A já jsem říkal i lidem ze Svazu ProBio, jsme připraveni podporovat to, aby především rostla ta produkce těch biopotravin, které budou na českém trhu a tady je v tom zářijovém kole se jasně ukázalo, že všichni zemědělci, kteří žádali o to, aby mohli zpracovávat své produkty, vyrábět potraviny včetně bio zemědělců, tak tady jsme celou tu alokaci plně uspokojil. Všichni, kteří by podali žádost, dostali peníze. Je tam zhruba 350 milionů korun“

„Když máte podniky, které jsou v takzvaných elefa oblastech, to znamená, přírodně znevýhodněných, kde jsou hlavně travní porosty, tak tam podniky nad 300 hektarů a výše jsou kráceny na té plošné platbě, kterou dostávají a to krácení je 142 milionů korun, které se potom přerozděluje ve prospěch všech žadatelů v rámci programu rozvoje venkova.“

„Pokud jde o přímé platby, to znamená, ten první pilíř, tak tam podniky nad 115 hektarů jsou zase kráceny pěti procenty ročně, to znamená, 100 milionů korun, které se zase přesouvají do programu rozvoje venkova, ve prospěch všech a poslední věc, ještě dodám, že dneska mladý zemědělec na prvních 90 hektarů dostává navíc 886 korun. To znamená, ročně je to zhruba 68,7 milionů korun, který dostanou jen ti mladí zemědělcí výhradně jen OSVČ, tudíž řekněme, spíše malé podniky.“

„Tady máme prezidenta, který nemluví pravdu, který používá sprostá slova, který občas uráží i lidi, kteří jsou ve společnosti vysoce postavení.“

„Když se podívám do sněmovny, tak tam leckdy také jdou osobní útoky a já je odmítám. Nezúčastňuji se jich.“