Demagog.sk

Z Číny do Bruselu, od lidských práv k ekonomickým zájmům

Otázky Václava Moravce, 2. duben 2016.
Moderátor: Václav Moravec

Nedělní poledne tentokrát patřilo dvojici Martin Stropnický a Petr Fiala. Dle očekávání se pak řeč stočila k čínské návštěvě a pandí politice České republiky. Zatímco ministr obrany důsledně zastával ekonomické zájmy a jejich prioritu, opoziční lídr zdůrazňoval vyšší hodnoty, pravomoci prezidenta a to, že obdobný názorový převrat nebyl před volbami dostatečně avizován. Nebyli jsme naštěstí nuceni hodnotit, nakolik nešlo legitimně očekávat příklon k východní politice a filozofii. Na východě ale diskuze zůstala, přestože se ubrala blíže, směrem k Turecku, kde je nyní na rozdíl od vody půda značně horká. Nařčení, že se premiér neřídil usneseními Poslanecké sněmovny, která žádala odmítnutí dohody s Tureckem, nebyla ze strany Petra Fialy zcela oprávněná. Stejně tak i Martin Stropnický si výrazně přisadil, když tvrdil, že koaliční partneři v týdenním intervalu vyzývají ministry za ANO k rezignaci. Jako bonus si navíc můžete porovnat velikost na Balkáně doposud užívaných hlídacích lodí Frontexu a lodí, které nově pro tyto účely poskytla NATO. Rozdíl je vskutku nezanedbatelný. Podívejte se sami. 

Statistiky diskuze

6   1  
0   4  
7   1  
3   0  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„My máme přímou volbu prezidenta (…), ale nezměnily se pravomoci prezidenta. Prezident neformuluje zahraniční politiku, nemůže to dělat.“

Pravda

zobrazit odůvodnění
V roce 2012 se v České republice změnil způsob volby prezidenta země. Zatímco dříve volily prezidenta obě parlamentní komory, od prezidentských voleb 2013 je prezident volen přímo lidmi. Pravomoci zůstaly nezměněné, prezident tak mimo jiné dle článku 63 Ústavy v oblasti zahraničních vztahů:

a) zastupuje stát navenek,
b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
c) je vrchním velitelem ozbrojených sil
atd.

Česká ústava jednoznačně neříká, kdo za zahraniční politiku odpovídá. Postavení ministerstev je v Ústavě zmíněno v článku 79, který stanoví, že ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Ministerstvo zahraničních věcí, stejně jako ostatní ministerstva, bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.  

Paragraf šest zmíněného zákona říká: 

Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim.

Ministerstvo zahraničí jako jeden z vládních rezortů spadá svojí odpovědností pod vládu, která je ve finále odpovědná za zahraniční politiku České republiky. 

Z důvodu nejasností v pravomocích prezidenta a v Ústavě absentujícího článku, který by zahraniční politiku definoval jako odpovědnost vlády, se v červnu 2015 vláda shodla na potřebě novel a do Poslanecké sněmovny postoupila dva návrhy, které by měly tento problém řešit (Usnesení č. 412 a 413). Na pořad jednání by se měly materiály dostat během dubna.  

„My se docela stabilně držíme blízko těm 30 % (myšleno hnutí ANO ve výzkumech veř. mínění — pozn. Demagog.cz).“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.

TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.



Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent. 


CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.

„My máme tu smlouvu s Čínou, kde je ten stejný paragraf jako mají západní demokracie ohledně lidských práv.“

Pravda

zobrazit odůvodnění

Výrok hodnotíme na základě porovnání podobných smluv o spolupráci s Čínskou lidovou republikou, které podepsaly země jako Německo, Velká Británie či USA. Tyto dohody skutečně obsahují podobná ustanovení ohledně lidských práv jako ta česká.

Společné prohlášení o navázání strategického partnerství mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou, dokument, který byl podepsán při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice, se lidským právům věnuje v následujících článcích:

"X. Obě strany potvrdily společný závazek ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnosti a vzájemné úcty."

"XV. Obě strany zastávají názor, že účely a zásady Charty Organizace spojených národů musejí být dodržovány, a jsou připraveny posilovat kontakty a spolupráci v OSN a jiných mezinárodních organizacích. Zavazují se společně prosazovat mezinárodní a regionální mír, bezpečnost, lidská práva a rozvoj a podporovat mezinárodní spolupráci a mírové urovnání mezinárodních sporů, jež by mohly ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost." 

Podobné ustanovení najdeme například i v deklaraci, kterou s Čínou podepsalo Německo v roce 2014 (článek 4):

"Obě strany jsou ochotny posílit vzájemné porozumění v jejich vývoji a prohloubit politickou důvěru. Obě strany si uvědomují důležitost podpory a ochrany lidských práv a právního státu a jsou připraveny zintenzivnit dialog o lidských právech a právním státě, zvláště ve společně odsouhlasených prioritách, na základě rovnosti a vzájemného respektu."

Ve Společném prohlášení o budování strategického partnerství pro 21. století (UK-China Joint Statement on building a global comprehensive strategic partnership for the 21st Century), které podepsala Čína a Velká Británie v roce 2015, se o lidských právech píše následující:

"Obě strany posílí vzájemný respekt a porozumění a budou pokračovat ve spolupráci na dodržování lidských práv a právním státu."

Poněkud ostřeji formulovaný článek obsahuje Společné prohlášení USA a Číny z roku 2011 (článek 7):

"Spojené státy a Čína opakují svůj závazek k podpoře a ochraně lidských práv i přesto, že jejich pohledy na tyto věci vykazují značné odlišnosti. Spojené státy zdůraznily, že podpora lidských práv a demokracie jsou důležitou součástí jejich zahraniční politiky. Čína zdůraznila, že by se nikdo neměl vměšovat do vnitřních záležitostí žádného státu. Spojené státy a Čína podtrhují, že každá země a její lid má možnost vybrat si vlastní cestu a všechny ostatní země by měly respektovat tuto volbu rozvoje. V duchu rovnosti a vzájemného respektu, v zájmu podpory a ochrany lidských práv v souladu s mezinárodními dohodami se obě strany dohodly uspořádat další kolo Dialogu o lidských právech před třetím kolem Dialogu o strategii a ekonomice."

Čínský prezident Si Ťin-pching je v současnosti na návštěvě ve Spojených státech, je tedy možné, že během této návštěvy dojde k podpisu jiné dohody. Prozatím vycházíme z dokumentů, které jsou v tuto chvíli k dispozici.

„…má i možnosti (předseda vlády — pozn. Demagog.cz), které vyplývají z jeho pravomocí. Já tady nemám na mysli tu nejkrajnější a to je třeba seškrtat rozpočet prezidentské kanceláře. I tu možnost vláda má, ale to je samozřejmě krajní možnost. Ale je možnost třeba jiným způsobem napomáhat prezidentovi ve formulování jeho zahraniční politiky třeba účastí ministrů na jeho zahraničních cestách, diskusí o těch zahraničních cestách, pravidelnými debatami s prezidentem. Nic z toho premiér Sobotka nedělá.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve skutečnosti Sobotka s prezidentem a dalšími ústavními činiteli pravidelně schůzky k zahraniční politice vede, ministři vlády se v některých případech účastní prezidentových zahraničních cest a u krajní varianty, o které Fiala mluví, předseda ODS opomíjí roli Poslanecké sněmovny při schvalování státního rozpočtu.

Co se týká krajní varianty, která byla zmíněna, tak předseda vlády nemá pravomoc seškrtat rozpočet prezidentské kanceláře. Ten tvoří samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky. Zákon o státním rozpočtu předkládá vláda a schvaluje ho Poslanecká sněmovna, tedy právě ta má finální slovo v dané věci. 

Co se týká kritizované neúčasti ministrů na zahraničních cestách prezidenta, tak tento stav neplatí ve všech případech. Např. druhé cesty Miloše Zemana do Číny byl přítomen v rámci delegace ministr zdravotnictví, první cesty do Číny pak ministři zdravotnictví a průmyslu a obchodu.

Petr Fiala vznesl i otázku pravidelných debat mezi prezidentem a premiérem v oblasti zahraniční politiky s tím, že takové debaty Sobotka nevede. Ve skutečnosti se konají mezi nejvyššími ústavními činiteli pravidelné schůzky (3 do roka) právě na téma zahraniční politiky a to z popudu předsedy vlády, jak uvádí Hrad na svém webu. Těchto schůzek se účastní prezident, předseda vlády, předsedové obou komor Parlamentu a ministři zahraničí a obrany. Poslední taková schůzka se uskutečnila v prosinci 2015, přikládáme společné prohlášení účastníků dostupné na webu Ministerstva zahraničních věcí.

K dohodě o tom, že se budou v tomto formátu čelní ústavní činitelé nad zahraniční politikou setkávat, došlo v prosinci 2014 na schůzce prezidenta s předsedou vlády.

Případný dopad všech těchto aktivit na případné chování prezidenta v oblasti zahraniční politiky je jistě diskutovatelný, není ovšem pravdou, že by z popisovaných bodů nedělal Sobotka nic.

„My máme pětinu procenta čínských investic na úrovni finských u nás. Daleko menší než Maďarsko, daleko míň než Rumunsko. Nemluvím o Velké Británii, Francii, USA.“

„Poslechněme si, co pan prezident řekl (myšleno v rozhovoru pro čínskou televizi — pozn. Demagog.cz). "Jsme znovu nezávislá země a formulujeme svoji zahraniční politiku." Tady se nemluví o ekonomických vztazích.“

„Ani Miloš Zeman nebyl zvolen s tím, že bychom najednou měli měnit zahraniční politiku a posunovat se na východ. Tohle nám tedy Miloš Zeman ve volební kampani zatajil.“

„…v Poslanecké sněmovně hlasovali poslanci vládní koalice proti premiérovu postoji například ve věci liberalizace víz s Tureckem.“

„Vláda není ze zákona povinná se tím usnesením (myšleno usnesením Poslanecké sněmovny — pozn. Demagog.cz) řídit při realizování toho postupu při bruselských jednáních.“

„…, když třeba jiný koaliční partner (myšlena KDU-ČSL — pozn. Demagog.cz) vyzývá co týden některého z ministrů ANO, aby zvážil nějaké odstoupení.“

„Karel Schwarzenberg, když dělal ministra zahraničí, tak absolutně nezpochybnil územní celistvost Číny. Nikdy jsme neuznali za předešlých vlád exilovou vládu Tibetu.“

„Návrh pana Chvojky (tzv. Lex Babiš — pozn. Demagog.cz) nebyl projednán na koaliční radě, je patrně v rozporu s Ústavou nebo s Listinou…“

„… pan premiér Sobotka to řekl ve Spojených státech naprosto jasně, jako tam nebylo stín pochybností nad tím, co je pro nás prioritní v zahraniční a bezpečnostní politice (ve smyslu podpory zapojení ČR v rámci EU a také euroatlantická spolupráce — pozn. Demagog.cz), řekl to naprosto jasně.“

„Například z poslední doby ta poměrně nejasná pozice České republiky ve vztahu k dohodám s Tureckem a to, že premiér tady jedná i v rozporu s tím, co po něm chce Poslanecká sněmovna…“

„Ale Petr Nečas tady mluvil jako premiér a za Petra Nečase nikdy naše politika vůči Číně nebyla podlézavá. Petr Nečas ani tehdejší prezident nikdy v Číně nemluvili o tom, že se budeme učit stabilizovat společnost a nepoklekávali tam naprosto zbytečně, nikdo to taky po nás nikdy nechtěl a přitom se ekonomické vztahy s Čínou rozvíjely.“

„Rakousko nechce bezbřeze přijímat, Rakousko má výhrady vůči Spolkové republice, jak ta to pojala. Rakousko s námi chce spolupracovat, Rakousko připravuje společné hlídky s Italy, aby se dal kontrolovat třeba Brennerský průsmyk.“

„(pokr. předchozího výroku) Ten základní postoj se opravdu mění a já bych toleto za drobný úspěch, protože to je za našeho přispění, docela považoval.“

„Martin STROPNICKÝ: Já se těším, až ODS přijde se svým jaksi komplexním balíkem řešení migrační krize. Opravdu se na to těším. Petr FIALA: ODS s ním přišla. No tak si ho přečtěte (…) ODS s ním přišla před rokem. Já vám doporučuju ten náš balík k migrační krizi si přečíst, protože byste zjistil řadu věcí, které by třeba vláda mohla udělat. Například jedna z nich je zvýšení trestů pro převaděče, což jste zatím neudělali.“

„Čili o tom se ví, v blízkých dnech, myslím, že příští týden má být první měsíc fungování těch aliančních, je tam 7 fregat z řady zemí, je tam, je pod německým vedením v současnosti, jsou tam Kanaďani, Holanďani, Francouzi, Britové, Turci, Řekové, funguje to docela dobře. Jejich úkolem je především monitorovat ty pašerácké trasy, znemožňovat teda těm pašerákům dělat ten kontraband, který dělají, což se docela daří. To omezení nebo to zmenšení tam je patrné. To jsou velké lodě, větší třeba, než má Frontex.“

„Byl to Miloš Zeman, který vykládal, že máme mít společného evropského ministra obrany, máme mít společného ministra zahraničí, že musíme mít do roku 2017 euro, vyvěšoval vlajku EU na Hradě a ještě kritizoval minulé vlády za to, že byly málo proevropské.“

„Tak jenom aby bylo jasno, balkánská, zavření balkánské trasy není žádná bruselská politika, nic z toho se neprosazovalo v Bruselu, je to iniciativa mezistátních některých zemí, z nichž některé ani nejsou členy Evropské unie. A to, že nám tady pan premiér říká, že to je to bruselské řešení, no tak nám neříká pravdu, protože to tak není.“

„Ta dohoda s Tureckem mimo jiné implicitně v sobě obsahuje další kvóty.“

Foto: Hrad.cz