Demagog.sk

Poslanecká realita

Otázky Václava Moravce, 24. duben 2016. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

Souboj dvou předsedů poslaneckých klubů v Otázkách Václava Moravce se nepřekvapivě týkal primárně aktuální situace v Poslanecké sněmovně. Zástupci ANO i ODS se střetli nad prosazováním jednotlivých zákonů, vzájemně si vyčetli obstrukce resp. neschopnost zorganizovat jednání, zabývali se také často tristní docházkou ministrů na interpelace. Velkou část diskuze pak oba pánové věnovali zákonu o střetu zájmů, který se aktuálně zasekl ve 2. čtení. Jde o poměrně citlivou předlohu, neboť obsahuje tzv. Lex Babiš, pozměňovací návrh, který by měl zakázat budoucím členům vlády podnikat.

Statistiky diskuze

11   4  
2   0  

Zbývá ověřit 1 výroků

21   3  
0   0  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„Zákon o střetu zájmů jste nechtěli projednávat opakovaně.“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v dosavadním průběhu dubnové schůze Poslanecké sněmovny navrhli opoziční poslanci celkem třikrát pevné zařazení návrhu novely zákona o střetu zájmů na jednání a ve všech případech toto poslanci vládní koalice v hlasování odmítli.

12. dubna navrhl jednat o tomto zákonu poslanec TOP 09 Martin Plíšek. O zařazení tohoto bodu se hlasovala dvakrát, ani jednou nebyl schválen. Proti zařazení na pořad schůze hlasovala vládní koalice.

19. dubna se pokusil zařadit novelu zákona o střetu zájmů sám Stanjura. Argumentoval tím, že tento bod není pevně zařazen a hrozí, že se na této schůzi tedy nestihne projednat. V hlasování tento návrh zamítli poslanci vládní koalice (nepodpořil jej nikdo z nich) a klub KSČM.

20. dubna návrh na zařazení bodu opětovně načetl poslanec Plíšek. Zde pro úplnost dodejme, že se tak stalo během opoziční obstrukce, kdy poslanci načítali jednotlivé návrhy na změnu programu schůze a zamezili tak jednání o zákonech ve 3. čtení. Konkrétně šlo o návrh, který zvyšuje pravomoci NKÚ (nakonec byl zákon schválen o 2 dny později). V každém případě Plíšek navrhl zařazení novely zákona o střetu zájmů a to ve 2 alternativních termínech. Ani jeden z nich nebyl v hlasování koalicí podpořen

„Podívejme se na tento týden. Ve středu a v pátek, když jsme mohli dělat vládní návrhy, ministři nebyli přítomni.“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože z důvodu neúčasti ministrů vlády nebylo možné během minulé středy a pátku projednat celkem 5 vládních návrhů zákona v prvním čtení.

Vládní návrhy zákonů, které jsou předloženy do Poslanecké sněmovny, musí při projednávání za vládu předkládat člen vlády. Typicky je to ministr, který má danou oblast v kompetenci — např. daňové zákony předkládá ministr financí. Je však možné, že tématicky příslušného ministra vláda svým usnesením nahradí (z důvodu absence aj.) dalším členem vlády, aby zákon uvedl v Poslanecké sněmovně uvedl. Pokud ovšem u návrhu zákona takové usnesení nepřijme (že mění předkladatele) a příslušný ministr chybí ve Sněmovně, není možné takový návrh projednávat. Na to Stanjura naráží a má v případě minulého týdne pravdu. 

Ve středu v podvečer přišly v Poslanecké sněmovně na pořad jednání body 64, 65 a 69. Konkrétně jde o plemenářský zákon, zákon o hnojivech a také zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Ve všech případech šlo o vládní návrhy zákonů v prvním čtení a nebylo možné je projednat, protože ve sněmovně nebyli ministři Jurečka a Něměček.

Následně byl otevřen bod v gesci ministryně Šlechtové, kterou ovšem zastupoval ministr kultury Herman. Poslanci po krátké diskuzi přerušili projednávání tohoto návrhu (zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) až do doby, kdy bude Šlechtová přítomna.

Stejná situace nastala i o 2 dny později. Nejprve měli poslanci pokračovat v projednávání návrhu v gesci Šlechtové, pro její opětovnou absenci se tak ovšem nestalo. Sněmovna přijala návrh poslance Faltýnka, že se k zákonu vrátí 6. května, kdy ministryně přislíbila účast na jednání.

Kromě tohoto bodu nebylo možné projednat další 2 body z gesce ministra životního prostředí. Konkrétně šlo o návrhy zákonů o ochraně přírody a krajiny a návrh zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. 

„Je pravda, že na interpelacích ministrů je ta účast malá.“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Jak podrobněji popisujeme ve výroku Zbyňka Stanjury výše, účast ministrů na interpelacích je obecně skutečně celkem nízká. V následující tabulce je účast na ústních interpelacích vypočtelná na základě vlastních statistik, zpracovaných na základě stenoprotokolů ze sněmovny. Tam, kde došlo ke střídání ministrů ve funkci, byla délka funkčního období zohledněna ve výpočtu.
MinistrÚčast
Herman94%
Brabec79%
Ťok74%
Chládek68%
Válková64%
Jourová63%
Stropnický62%
Prachař60%
Valachová60%
Zaorálek59%
Marksová59%
Bělobrádek56%
Jurečka56%
Mládek50%
Pelikán50%
Šlechtová46%
Dienstbier44%
Chovanec35%
Němeček35%
Babiš32%

„Teď ve čtvrtek na písemných interpelacích seděl jen pan premiér, pak myslím přišel ještě pan ministr Ťok. Někteří ministři kolegové ale byli v zahraničí, konkrétně Brabec, Šlechtová byli v Americe, byli řádně omluveni.“

Nepravda

zobrazit odůvodnení
Ve čtvrtek 21. dubna byl na písemných interpelacích přítomen premiér Sobotka, který čelil písemné interpelaci Daniela Korteho. Z členů vlády se slova chopil také ministr kultury Herman. Zda byl na jednání přítomen ministr dopravy Ťok se nám nepodařilo dohledat. 

Z jednání bylo omluveno 11 ministrů včetně Richarda Brabce z důvodu zahraniční cesty. Ministryně Šlechtová však mezi nimi nebyla a vzhledem k její účasti na zahájení výstavy v Lysé nad Labem nemohla být ani v Americe. Informovala o tom i na svém Facebooku. Výrok poslance Faltýnka tak hodnotíme jako nepravdivý.



Písemné interpelace jsou ve Sněmovně projednávány vždy ve čtvrtek mezi 9 a 11 hodinou. Doposud neprojednané písemné interpelace jsou na Milana Chovance, Mariana Jurečku a Andreje Babiše. Tito tři ministři byli z čtvrtečního jednání řádně omluveni. 

„Každý den chodí především předsedové vládních klubů a načítají změny programu.“

Nepravda

zobrazit odůvodnení
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože kromě předsedů vládních klubů nezřídka načítají změny programu schůzí i opoziční poslanci, často se tak děje ve větší míře, než jak tomu je u předsedů klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Toto se také neděje denně, na posledních 2 schůzích navrhli vládní zástupci změny v polovině jednacích dnů.

Vládní koalice má v rámci úprav programu tu výhodu, že disponuje většinou a dokáže si tak prosadit úpravu programu (vyjma zařazování nových bodů — to mohou 2 kluby podle jednacího řádu vetovat). Opozice ale i přes tuto svou relativní slabost načítá změny v programu schůze také. Často jejich návrhy vetují kluby ČSSD a ANO.

42. schůze Poslanecké sněmovny (minulá řádná) přinesla celkem 10 jednacích dnů. Z těchto 10 jednacích dnů v 5 z nich navrhli předsedové poslaneckých vládních klubů změnu programu schůze.

1. března - návrh na zařazení jednoho bodu přednesl předseda klubu KDU-ČSL Mihola. Kromě něj však načetli změny v programu opoziční poslanci (např. Okamura, Filip, Laudát).

8. března — návrh na změnu v programu přednesl opět Jiří Mihola. Dále kromě něj vystoupili s podobným požadavkem např. poslanci Radim Fiala, Helena Langšádlová či František Laudát.

9. března — v tento den o úpravu programu žádali 2 poslanci. Za klub ČSSD předseda Sklenák, který navrhl změnu u 2 bodů a dále Vojtěch Filip s žádostí na 1 změnu v pořadu schůze.

10. března — v tento den opět vystoupil Sklenák a kromě něj ještě koaliční poslanec Klučka, který chtěl jeden z bodů vyřadit.

11. března — Tento jednací den začal přesně, jak Stanjura popisuje. Vystoupil pouze Jaroslav Faltýnek a za všechny vládní kluby navrhl řadu změn v programu schůze.

Na aktuální 44. schůzi Poslanecké sněmovny prozatím proběhlo 8 jednacích dnů. Z nich ve 3 případech (všechny v 2. týdnu vyjma dne interpelací) vystoupili předsedové koaličních klubů s žádostmi o změnu programu schůze.

19. dubna — Změny z koaličních předsedů klubů načítali zástupci ANO a KDU-ČSL. Kromě nich ovšem vystoupila i řada dalších poslanců včetně zástupců ODS. Za tuto stranu změny programu načítal sám Stanjura, dále poslankyně Černochová a Němcová.

20. dubna - Změny opětovně načítali Faltýnek a Mihola. Kromě nich ale úpravy jednání chtěla i řada opozičních poslanců. Tento den načítali poslanci několik hodin změny v programu schůze a šlo o poslance zejména z TOP 09 a ODS.

22. dubna — Při posledním jednacím dnu navrhoval změny v pořadu schůze předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Kromě něj tentokrát vystoupil s drobnou úpravou programu jako jediný i sám Stajnura.

„…zákon o financování politických stran, jednak tedy stanovuje limity na kampaně, krajské, senátní, prezidentské a tak dále, ale také tam stanovuje limity na dary, což samozřejmě je věc, která se nám nelíbila principiálně, protože proč by někdo, kdo vydělá peníze, zdaní je, nemohl darovat, kolik chce. Ale dobře, respektovali jsme to v rámci koalice.“

Pravda

zobrazit odůvodnení

Vládní návrh novely (.pdf, str. 3) zákona, kterým se mění některé volební zákony, jsou stanoveny maximální výdaje strany na kampaň:

(2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout
a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané
hodnoty,
b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb.

Výši daru politickým stranám limituje zákon o politických stranách. V § 18 novely zákona (.pdf, str. 4) stojí, že od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč.

Projednávání této novely a postoj hnutí ANO, jsme se již věnovali. V červenci 2015 Faltýnek v rozhovoru pro Události, komentáře potvrdil, že hnutí ANO mělo vůči limitaci darů politickým stranám výhrady. Vládní návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3).

„My jsme nenavrhovali svého kandidáta, v podstatě jsme podpořili kandidáta sociální demokracie pana Birkeho, který byl po poměrně dlouhé době zvolen předsedou vyšetřovací komise D47.“

„Z těch základních zákonů byla velmi dlouhá debata o služebním zákonu, vlastně 12 let se o něm diskutovalo, až tato vláda ho prosadila.“

„Jak registr smluv, tak i služební zákon by bez opozičních hlasů neprošly.“

„Minulé vlády o tom diskutovaly a neudělaly to, my jsme o tom také diskutovali, ale kratší dobu a ty zákony byly schváleny (řeč je o služebním zákonu a registru smluv — pozn. Demagog.cz).“

„Zákon o hazardu, také se o něm diskutovalo léta a konečně až teďka jsme ten zákon, který zásadním způsobem řeší regulaci hazardu a mírně navyšuje daňový příjem, tak jsme ho také schválili v tom uplynulém týdnu.“

„My jsme s ním (se zákonem o střetu zájmů — pozn. Demagog.cz) přišli reálně hned po volbách. Princip toho zákona přece spočívá v tom, ne teďka že se hádáme, jestli ministr může vlastnit firmu nebo ne, ale o tom, že politik, když jde do politiky, tak by měl transparentně ukázat svůj majetek.“

„Podívejme se na písemné interpelace, kdy ze sedmi pětkrát tam myslím nebyl přítomen ten interpelovaný ministr.“

„Podívejme se na ústní interpelace na premiéra a na členy vlády. Pan premiér má prostě mnohem větší účast na interpelacích, ať už písemných nebo ústních, než mnozí jeho ministři.“

„Já jsem ho teda nazval (předsedu vlády — pozn. Demagog.cz), když jsem viděl tu lavici, tam seděl sám na těch písemných interpelacích, tak jsem použil to okřídlené, že tam sedí jako kůl v plotě. Ale současně jsem ho vyzval, aby autoritou své funkce donutil své ministry, aby chodili na interpelace.“

„Předseda poslanecké sněmovny pan Hamáček a je to sociální demokrat, opakovaně psal premiérovi, aby ministři plnili své povinnosti a ve čtvrtek na řádné schůzi, kdy jsou naplánovány interpelace, tam byli.“

„Já jsem například měl na této schůzi 2 písemné interpelace. Byly 2 čtvrtky a neomylně dvakrát chyběl ministr zemědělství a dvakrát chyběl ministr financí. Ta interpelace byla aktuální někdy v únoru.“

„Např. já jsem podal ve středu 9 návrhů (na změnu programu schůze — pozn. Demagog.cz) a 6 Poslanecká sněmovna schválila. To je úspěšnost dvě třetiny.“

„(Reakce na předchozí výrok) Našimi hlasy.“

„Já jsem si udělal statistiku přijatých zákonů. Bylo jich 213 a my jsme hlasovali pro 60 % z nich. A z toho vládních 59, 9 %. Pak jsou ještě poslanecké návrhy, kterých jsme podpořili asi 68 % z nich.“

„V pátek jsme projednávali návrh senátu ve 2. čtení a ten návrh přišel v březnu 2014 do Poslanecké sněmovny.“

„A vidíte, dva dny, dva dny, dva dny, a když počítáte tyto obstrukce, které tam předvedla opozice ve středu, tak jsme 4 hodiny debatovali o změnách programu a to byla obstrukce, která nás měla jako koalici donutit k tomu, abychom začali diskutovat.“

„Tři hodiny jsme debatovali o dnech v kalendáři. My jsme ten bod nepodporovali, nepodepsali jsme ho na rozdíl od vašich několika kolegů. Takže několik hodin v prvním, druhém, třetím čtení v Senátu a zpátky jsme věnovali úplně nesmyslnému návrhu zákona, ale s vaší podporou, tak je to v pořádku.“

„Přes dva roky leží novela o kontrole NKÚ v Senátu. Kdyby v Senátu měla stávající sněmovní opozice většinu, tak se dá říct, že Senát blokuje sněmovnu, že jsou jinak politicky zabarvené. V této chvíli vládní senátoři mají většinu v Senátu a je to tam zaparkované.“

„A my jsme od toho NKÚ jenom upozornili na legislativní problém, kdy teďka jsem v pátek schválili po 15 minutách velmi jednoduše a velmi rychle, novelu nebo prováděcího zákona k novele o NKÚ. Senát bude mít 30 dnů na projednání, buď ho schválí nebo ne, těžko říct. Těžko odhadovat, ale pokud ho schválí a současně neschválí tu změnu ústavy, tak vlastně jsme přijali zákon, který je v rozporu s ústavou.“

„Kolega Plíšek a kolega Chvojka načetli v podstatě pozměňovací návrhy (k návrhu zákona o střetu zájmů — pozn. Demagog.cz), které mají ambici omezit podnikání nebo držení majetku členy vlády.“

„My říkáme, pardon, já to jenom dokončím. Bylo by fér, a teďka to myslím konkrétně třeba na našeho koaličního partnera, sociální demokracii, kdyby šli do voleb, zabráníme podnikatelům jít do politiky. Kdyby toto měli prostě v svém volebním heslu, to bych považoval za fér. Ale měnit to v průběhu hry, nám připadá prostě nefér.“

„A když jsme si nechali udělat Parlamentním institutem studii o tom, jestli člen vlády může vlastnit majetek, myšleno podíl ve firmě, tak Velká Británie nezakazuje, Francie nezakazuje, Německo nezakazuje, Itálie nezakazuje, Belgie nezakazuje, Rakousko nezakazuje, ale v Rakousku se firma vlastněná členem vlády nemůže účastnit veřejných výběrových řízení. To je jediný stát v Evropě, Nizozemsko nezakazuje, Švédsko, Norsko, Švýcarsko.“

„Mně spíš vadí, že se to (vládní návrh zákona o střetu zájmů — pozn. Demagog.cz) týká i takových lidí, kteří jsou vedoucí oddělení na jednotlivých městských úřadech, protože pak je těch přiznání desetitisíce statisíce.“

„A druhá věc, a já jsem to podporoval už i u zákona o veřejných zakázkách. Ta rakouská úprava, kdy ministr, respektive ministrova firma nemůže do státních zakázek, je podle mě v pořádku.“

„V tom Rakousku je to i na (zákaz vstupu firem politiků do státních zakázek — pozn. Demagog.cz) spolkové úrovni, to znamená v našem případě by to by to bylo i na krajské úrovní.“

„A také to jsou investiční pobídky, které velmi často dostávaly v roce 2014 a 2015 firmy ministra financí.“

„Já jsem chtěl namítnout jenom jednu věc, že pan Stanjura by to řešil tak, nebo takové jsou i návrhy ve sněmovně, že by ten ministr nebo člen vlády nebo jiný politik to měl převést na manželku.“

„Jsou tam samozřejmě problematické věci. Za prvé vznik nového úřadu (v zákoně o financování politických stran — pozn. Demagog.cz), který my považujeme za velmi problematický (…) Víte, v tom jsme názor nezměnili, když jsme v opozici. Ten názor jsme měli v minulém volebním období a máme v tomto.“

„A vedle toho (limitů na kampaň — pozn. Demagog.cz) poběží komerční sdělení, ne politické, Vodňanské kuře, jak jsme to viděli nebo jiný produkt, kde bude v tom komerčním sdělení bude majitel, člen představenstva, člen dozorčí rady. Nepodléhá to tomu zákonu a to je věc, kterou už diskutovala velká televizní rada, která říkala, že je to tak na hraně zákona a je to ve výroční zprávě velké televizní rady buď za rok 2013 nebo 2014, a tomu se ten zákon vůbec nevěnuje.“

„Ale já jsem chtěl říct ještě jednu věc k tomuto zákonu, že my konkrétně kolega Vondráček tam má také pozměňovací návrh (z zákonu o financování politických stran — pozn. Demagog.cz), který navrhuje, aby byly kontrolovány ať už úřadem takovým nebo nebo jiným, to bude ještě debata ve sněmovně, jaký to bude úřad jestli velký nebo malý. Ale aby byly kontrolovány i firmy stran, protože dneska v tom návrhu zákona to není, a víte sám, že sociální demokracie má firmu Cíl, TOP 09 má firmu TOP Service Management, ODSka má firmu ODS Publition. KDU-ČSL má Nový hlas, takže aby i tyto firmy, které jsou vlastněny stranami.“

„(reakce na předchozí výrok) Ta naše firma je de facto dneska ve stavu, že ji nepoužíváme.“

„U té elektronické evidence tržeb namítáme dvě věci. Za prvé, tu nehoráznost, že poprvé v dějinách českého parlamentu byla předčasně ukončena rozprava. K tomu dali kolegové své individuální stížnosti, že byla krácena jejich ústavní práva jako poslance.“

„Když se na to dobře podíváte (na návrh zákona o prokazování původu majetku — pozn. Demagog.cz), tak pokud takzvaně spolupracujete s finanční správou. Tak z penále vám odpustí 50 % nebo z doměřené daně, z doměření daně. To znamená, ten zbytek legalizujete.“

„Ten princip je jednoduchý. My v jenom otáčíme, dneska to v podstatě platí. Ale my otáčíme ten princip, že daňový poplatník má on prokázat finančnímu úřadu, kde vzal na vilu za 100 milionů korun, když jeho příjmy neodpovídají tomu majetku. V západní Evropě je to běžný princip, čili my ho v podstatě kopírujeme.“

„Protože jsou státy v Evropě, kdy jdou až na těch 100 % nebo na zabavení toho majetku.“