Demagog.sk

Průmysl a obchod

Otázky Václava Moravce, 15. květen 2016. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

Nedělní Otázky Václava Moravce přinesly především diskuzi o byznysu. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek spolu s europoslancem Luďkem Niedermayerem mluvili o obchodování s Čínou a to jak z české pozice, tak i z celounijní perspektivy. Kromě toho probrali i smlouvu TTIP a také aktuální situaci v OKD.

Statistiky diskuze

7   0  
1   2  
7   0  
3   0  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„Jasný názor zaznívá od odborů, které to jednoznačně nechtějí, to přiznání tržního statutu (Číně — pozn. Demagog.cz). Poněkud smíšená zpráva zaznívá od zaměstnavatelských organizací. Tak si budeme chtít od nich slyšet, jak silné je to ne, protože zjevně některé firmy z toho mají velké obavy, především ty ocelářské, to ano, tam slyšíme jasné ne, ale u jiných firem to tak jasně neslyšíme.“

Pravda

zobrazit odůvodnění

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu — Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.


Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).


Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

„Není bez zajímavosti, že když Rakušani zaváděli například tu svoji elektronickou evidenci tržeb, tak jsou tam prostě výjimky pro ty nejmenší podnikatele. To v Čechách nikoho nenapadne.“

Zavádějící

zobrazit odůvodnění

V porovnání s rakouskou úpravou český zákon o evidenci tržeb skutečně neobsahuje přímo výjimky pro nejmenší podnikatele, vláda si nicméně ponechala možnost svým nařízením z povinnosti evidence vyčlenit různé tržby. Je tedy na budoucím rozhodnutí politické reprezentace, zda povinnost evidence bude vztažena na všechny, či zda z ní budou někteří vyčleněni. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Povinnost zaznamenávání plateb formou registračních pokladen platí v Rakousku od 1. ledna 2016. Na rozdíl od české úpravy, která bude účinná od 1. prosince 2016, se však nejedná o online pokladny, ale pouze o offline evidenci.

Dalším rozdílem je, že zatímco v Česku má evidence platit bez výjimky pro všechny, rakouská daňová reforma Steuerreformgesetz se omezuje na podnikatele s ročním obratem vyšším než 15 tisíc eur (§ 131 b). Podrobnosti zákona shrnuje studie Parlamentního institutu (.pdf), která srovnává úpravu evidence tržeb v různých zemích.

Česká úprava původně obsahovala odstavec, který zaručoval tříměsíční odklad podnikům s ročním obratem pod 2 miliony korun. Odstavec však byl tak nešikovně formulován, že při určitém výkladu nabízel možnost pro trvalou výjimku, během projednávání ve sněmovně byl tedy vypuštěn. Možnost trvalého vypuštění malých podniků z této povinnosti Andrej Babiš odmítl například ve svém projevu při projednávání zákona o EET v Senátu. 

Již krátce po schválení zákona o elektronické evidenci tržeb přišel ministr zemědělství Marian Jurečka s návrhem na novelu zákona, která by od povinné elektronické evidence osvobodila prodejce na farmářských trzích. Tuto možnost již dříve ministerstvo odmítlo, je tedy otázka zda nyní minstr Babiš vyhoví svému koaličnímu kolegovi nebo dokonce zda vyslyší volání jednoho z opozičních lídrů Miroslava Kalouska na osvobození živnostníků s ročním obratem do 1 milionu korun.

Není ovšem pravdou, že by zákon o evidenci tržeb neobsahoval žádné výjimky. Některé vyloučené tržby upravuje §12 zákona, především ale zákon dává vládě možnost svým nařízením určit, kdo dál bude od povinnosti evidence osvobozen. Bod 4 paragrafu 12 konkrétně uvádí:

"Evidovanou tržbou nejsou také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tato tržba plyne, pokud tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu. Tyto tržby stanoví nařízením vláda."

Tedy některé výjimky z evidence koalice do zákona prosadila, a především uzákonila možnost, aby vláda svým nařízením určila, které tržby nebudou evidenci podléhat. Záleží to tedy na rozhodnutí aktuální politické reprezentace. Byť současný ministr financí trvá na tom, že evidovány mají být všechny tržby, není pravdou, že by v platné legislativě nebylo myšleno na možnost vyjmout některé sektory z této povinnosti.

„Praha funguje jako takový quasi daňový ráj pro, oproti zbytku země prostě proto, že sice zákony jsou stejné, ale kontrol méně, no, to je všeobecně známo.“

Pravda

zobrazit odůvodnění

O pověsti Prahy jako lokálního daňového ráje se mluví již nějakou dobu, jak dokazují jednotlivé mediální zmínky založené na různých analýzách (idnes.cz — 2010, Lidovky.cz — 2013, Aktuálně.cz — 2014). Z těchto dat vyplývá, že pravděpodobnost kontroly z finančního úřadu je v Praze je statisticky velmi nízká vzhledem k poměru počtu registrovaných subjektů a počtu pracovníků kontrolního oddělení příslušného finančního úřadu. Přestože tedy v hlavním městě platí stejné zákony jako ve zbytku republiky a firmy musí platit stejné daně i odvody, je možné považovat Prahu za daňový ráj právě kvůli této nízké pravděpodobnosti kontroly toho, zda daňové subjekty tyto povinnosti řádně plní.

Analýzy pravděpodobnosti daňové kontroly zpracovává společnost e-office Czech Republic s. r. o. na základě údajů Generálního finančního ředitelství. Podle zatím posledních dostupných dat za rok 2014 i podle dlouhodobé studie založené na datech z let 2005-2013 je zřejmé, že zatímco v jednotlivých pražských obvodech je hypotetický interval kontroly finančních úřadů v řádu stovek let, ve zbytku země se jedná o desítky let.

Do první desítky tohoto dlouhodobého žebříčku se kromě pražských obvodů probojovaly pouze Pardubice s pravděpodobností kontroly jednou za 107 let. Na opačném konci žebříčku najdeme obvody Blansko, Otrokovice a Bruntál.

č. ÚzP FÚNázev FÚ / ÚzPPerioda kontrol
2002ÚzP pro Prahu 2206
2006ÚzP pro Prahu 6161
2004ÚzP pro Prahu 4150
2003ÚzP pro Prahu 3146
2001ÚzP pro Prahu 1132
2012ÚzP v Praze — Modřanech128
2010ÚzP pro Prahu 10124
2005ÚzP pro Prahu 5121
2009ÚzP pro Prahu 9110
2007ÚzP pro Prahu 7107
2801ÚzP v Pardubicích (zahrnuje Holice a Přelouč)107
  
2104ÚzP v Berouně15
2125ÚzP ve Vlašimi15
2109ÚzP v Hořovicích14
2119ÚzP v Poděbradech14
2123ÚzP v Sedlčanech14
2912ÚzP v Třebíči (zahrnuje Náměšť nad Oslavou)14
3307ÚzP v Rožnově pod Radhoštěm13
3006ÚzP v Blansku12
3306ÚzP v Otrokovicích12
3205ÚzP v Bruntále11

Je ale potřeba dodat, že proti této situaci bojuje i ministr financí Andrej Babiš, který stav kritizoval například v odpovědi na interpelace ve sněmovně v březnu 2015. "Finanční správa je ve špatné kondici. Jen se ptám, kdo s ní co dělal. V Praze bylo 5 tis. nevyřízených případů jenom za leden. Udělali jsme speciální akci na Prahu a za leden jsme vybrali o 300 mil. daní víc. Máme speciální programy na Prahu. A těch 600 lidí, jak se ptal pan poslanec Stanjura, 160 lidí jde do Prahy, protože Prahu musíme posílit. Kolem Prahy ve Středočeském kraji jsou obce, kde stále podnikatele obtěžujeme, chodí tam kontrola jednou za dva roky — a tady v Praze jednou za tři sta let. To je absurdní," reagoval Babiš na dotaz Zbyňka Stanjury. 

Finanční správa pak podniká opatření, která mají situaci zlepšit. Již v roce 2014 krátkodobě posílili pražské finanční úřady úředníci z regionů, měli zkontrolovat až 1300 subjektů. Dalším opatřením je tzv. delegace sídla firmy, kdy finanční úřad může změnit sídlo firmy podle centra jejího ekonomického zájmu. Tuto možnost má finanční správa již od začátku platnosti daňového řádu v roce 2009, teď ale plánuje její masivní využívání.

„My máme, ano, zpracované nějaké odhady (…) Řádově je to o tom, že pokud by bez čehokoliv dalšího byl Číně přiznán statut tržní ekonomiky na konci roku, tak by bylo ohroženo, řekněme 4, 5 tisíc pracovních míst v ocelářském průmyslu a v keramice.“

„Buď Čína ten status tržní ekonomiky dostane a pro to stačí, když Evropská komise bude dělat takzvaně nic, což je nebezpečné svůdné. Nebo ten, ten statut přiznán nebude, což vyžaduje aktivní kroky.“

„Ale my, jakožto Evropská unie, máme nějakou definici pěti kritérií (tržní ekonomiky — pozn. Demagog.cz) a tam by Číňani měli trošku problém tady tohle splnit.“

„Ale to jádro té debaty je o tom, jaká opatření na ochranu proti neférovými dovozy Evropská unie může použít. A tam tedy bohužel na konci roku přestává platit právní paragraf, tuším, v nějaké části 15 smlouvy o vstupu do WTO, které nám umožňovalo během 15 let používat docela rasantní opatření. Tohle prostě přestane platit.“

„Já myslím, že ty odhady existují různé. Na úrovni unie se často mluví o řádu ne desítek, ale nízkých stotisíců ohrožených pracovních míst.“

„Například když jsme byli v sousedním Polsku, tak tam je víc vzrušoval dumpingový dovoz oceli z Ukrajiny a z Ruska než ten čínský, který z nějakých důvodů tam je relevantnější.“

„Čína si vytvořila skupinu 16 zemí, což jsou země mezi Estonskem a Albánií a podle jich je to středovýchodní Evropa, což je taky takový zvláštní příspěvek do debaty o tom, co to je střední a východní Evropa. Ale jsou to země bývalé Jugoslávie, Visegrád, Pobaltí, Albánie, Rumunsko, Bulharsko. A snaží se s nimi jednat jaksi systémově, že vždy se sejde buď čínský premiér s 16 premiéry, nebo příslušní ministři. Jednou ve střední Evropě, jednou, jednou v Číně.“

„A Čína je ekonomika, která je druhá největší na světě.“

„Já úplně nevím, protože stále je nečitelné, co jsou ty čínské investice. Investuje tady jedna finanční skupina, která má velmi mnoho peněz a není úplně jasné, jak se k těm penězům dostala.“

„Ten, ten TTIP, nebo ta Transatlantická obchodní smlouva je něco, co jednak řeší klasické problémy s celními tarify, regulacemi, přístup na národní trhy, ale ono to také řeší věc, na kterou Evropa nebyla zvyklá, a to je, kdo bude ve světě udávat pravidla a standardy světového obchodu a vůbec řekněme civilizační standardy. A ten problém té Evropy je v tuto chvíli, že jí zcela vážně, vážně hrozí, že to nemusí být ona. Protože Spojené státy vyjednávají podobnou smlouvu s klíčovými asijskými ekonomikami, vyjma Číny. Tam jsou ještě, tam jsou daleko dál než, než s tím, než s tím TTIPem.“

„Václav MORAVEC: A pane, pane europoslanče, je tady možná obava Spojených států amerických, že pokud by Evropa uznala Čínu jako tržní ekonomiku, takže by skrze Evropu mohla být zavalená americká ekonomika levnou ocelí a levnými čínskými výrobky, tudíž ta diskuse, kterou jsme velmi, může mít vliv i na tu dohodu TTIP? Luděk NIEDERMAYER: Já myslím, že to úplně tahle vazba nefunguje. Už proto, že ty hlavní obchodní celky, my se bavíme o Spojených státech, ale třeba i v Austrálii řeší ten samý problém jako my. A mám pocit, že Austrálie, pokud se nepletu, tak dokonce přešla k tomu, že z toho nestandardního, dočasného režimu, který umožňoval používat ty vysoké obchodní bariéry, přešli dříve na ten volnější režim, ale zároveň nastavili ochranu těch, těch sektorů, které považovali za ohrožené.“

„Některé evropské země, a jsou to dokonce i ty staré evropské země, se na té optimalizaci podílely. Bylo to Lucembursko (…) bylo to ale také Irsko, které poskytovalo za velmi výhodných podmínek centrály nadnárodním korporacím sídlícím, sídlícím v Evropě.“

„Protože pan ministr financí se rozhodl, že téma výběru daně bude téma jaksi směřované na restaurace, živnostníky a v případě DPH začal razit opatření, které jaksi v Evropě nemá podporu a naopak nemluví o tom, že existuje akční plán pro zlepšení DPH.“

„Ty velké firmy najednou nějak mysteriózně dosahují na mnohem víc těch evropských fondů, což tady dřív nebylo.“

„My jsme teďka schválili direktivu o výměně informací, která umožní daňovým správám získat jako docela vypovídající údaje o tom, jak ta firma daní v jednotlivých zemí. Ten, ta tabulka, která je zase malá, aby ty firmy nezatěžovala, tak neřekne, kdo je podvodník, ale je schopna velmi dobře nasměrovat tu daňovou správu, do které firmy by se měli podívat.“

„Když přijde o práci člověk, který má plat, já jsem si to dneska ráno propočítával, někde kolem 12,5 tisíce, tak podpora v nezaměstnanosti mu začíná, tuším, na 65 % a pak klesá k 45 %. Když přijde o práci člověk s vyšší mzdou, tak dostává poměrně mnohem, mnohem méně. Třeba takový člověk s platem kolem 40 tisíc, už má tu podporu pod 40 % své mzdy a ten průměr v OKD pro horníky je, tuším, někde kolem 35 tisíc a ti jsou také pod 45 %.“

„Pokud firma nevyplatí mzdy, případně i odstupné, tak se ti zaměstnanci obrací na pracovní úřad s nějakým zpožděním to dostanou proplacené. To je něco, co vláda neschválila, to platí, tuším, asi 10 let, nebo ještě déle.“

Foto: Hrad.cz