Krize v koalici, krize v policii

Nedělní poledne tentokrát divákům ČT1 a ČT24 zpříjemnila hned čtveřice hostů Otázek Václava Moravce. Ti v poměrně vypjaté diskuzi, o což se staral zejména ministr financí Babiš s Petrem Fialou, řešili aktuální situaci spojenou s reorganizací policie a také stav vládní koalice. Pánové řešili celou řadu témat - od ústavních možností vypovězení nedůvěry vládě, přes různé aspekty řešení situace v policii až po výsledky koaličního kabinetu.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 19. června 2016 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Andrej Babiš

Petr Fiala

0

Vojtěch Filip

0

Bohuslav Sobotka

0
0

Výroky

Andrej Babiš ANO
Petr Fiala ODS
Vojtěch Filip KSČM
Bohuslav Sobotka ČSSD
Pravda 30 výroků
Nepravda 9 výroků
Zavádějící 9 výroků
Neověřitelné 6 výroků

Andrej Babiš

Pan Chovanec předložil, a o tom jsme se rok bavili, návrh koncepce Policie České republiky na rok 2016-20, a taky o tom jednala vláda 13. ledna 2016 a ten materiál by byl určitě schválen a byl přerušen, protože pan Chovanec chtěl 11 miliard navíc.
Zavádějící

Co se týká zmíněné koncepce, jde o dokument s názvem Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020.

Ten byl skutečně kabinetem projednávám 13. ledna 2016 s tím, že projednávání bylo následně přerušeno. Šlo o 11. bod zmíněného jednání.

Záznam z jednání (.doc) vlády k tomu uvádí:

"Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020čj. 1584/15

Vláda za účasti Policejního prezidenta projednávání materiálu předloženého ministrem vnitra přerušila.

Z 12 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12.
"

Web vlády k projednávání uvádí:

" Projednání tohoto bodu vláda přerušila, nejprve bude ještě pokračovat debata o konvergenčním programu a výdajových rámcích. "

Aplikace uvedené koncepce (tj. nábor nových 4 tisíc policistů a modernizace techniky) by měla skutečně vyjít na 11 miliard, jak vyplývá z vyjádření policejního prezidenta. Podle ČTK i Babiš toto považuje za oprávněný požadavek, vyjádřil se tak v květnu 2016.

Sobotka po jednání vlády (video - čas 5:30) 13. ledna také uvedl, že " nikdo z členů vlády nezpochybnil ten záměr tak, jak ho ministerstvo vnitra ve věcné poloze položilo na stůl. " Uvedl také, že vláda musí řešit právě výdajové rámce a konvergenční program i v souvislosti s reformou policie, to Babiš vzápětí na stejné konferenci potvrdil.

Jelikož s sebou koncepce nese významné navýšení počtu policistů, je logické, že ji doprovází finanční nároky. Při implementaci náročných cílů (tj. nábor policistů a modernizace techniky), se kterými souhlasil i Babiš, tak byl ministr Chovanec nucen žádat o dodatečné prostředky.

Je tedy pravda, že jednání se přerušilo díky zvýšeným nákladům, Babiš ale zavádí, když toto navýšení klade za vinu ministru vnitra - jde o nezbytnou součást předložené koncepce.

Andrej Babiš

Když jsem předkládal restrukturalizaci finančních úřadů, tak senátoři, starostové protestovali, ustoupil jsem, byla to veřejná debata.
Pravda

Restrukturalizace finančních úřadů, o které Babiš mluví, se týkala zrušení 23 malých pracovišť v menších obcích. Je pravda, že se o této věci transparentně diskutovalo a Babiš poté od plánů ustoupil. Stranou hodnocení necháváme, zda je na místě tyto dva případy (zrušení 23 poboček úřadu a restrukturalizaci policie) porovnávat.

Ministerstvo financí v červenci 2015 plánovalo, že od 1. 1. 2016 zruší 23 nejmenších územních pracovišť finančních úřadů. V plánu bylo přesunout zaměstnance na jiné pozice a ušetřit za pronájem a provoz budov, ve kterých se malé pobočky nacházejí.

Proti návrhu se postavili někteří poslanci včetně poslanců za ČSSD a premiéra Sobotky, odmítl ho senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Andrej Babiš pak od plánu ustoupil po jednání v koalici a se Svazem měst a obcí, došlo tak pouze k omezení provozu těchto malých poboček.

Petr Fiala

A jestli mně někdo řekne, a cituji váš výrok, další fungování vlády bude v případě rozložení ÚOOZ velmi obtížné, protože pak by to nebyla protikorupční vláda ale vláda prokorupční. To jsou vaše slova a když vás vezmu za slovo, tak v prokorupční vládě nadále zůstáváte.
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční. ” Je rovněž pravdou, že ANO v čele s Andrejem Babišem v současné koaliční vládě stále setrvává.

Petr Fiala

Já jsem byl zdrženlivý v kauze, v celé té kauze. Mimo jiné i z těch důvodů, že se to týkalo policajta, který tady vedl akci proti premiérovi této země, která zatím vůbec není nějak zdůvodněna. Já bych tady mohl jásat radostí, že ten člověk odchází. Nedělám to.
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože Petr Fiala byl skutečně v této kauze, co se vyjadřování týče, velmi zdrženlivý. Pochopitelně byl, jako předseda opoziční ODS, na tuto aféru dotazován, avšak vyjadřoval se stručně a spíše obecně. Příkladem nechť je tisková zpráva:

" O reorganizaci policejních útvarů se mluví dlouho, je to odborná záležitost, hnutí ANO z toho zbytečně dělá politický případ. Policie není hračka ve sporech uvnitř koalice ani prostředek k vyřizování politických účtů. Bezpečnost a vymáhání práva v této zemi také nemůže stát na jednotlivcích, ale na Policii ČR jako celku."

V rozhovoru pro portál Česká justice pak Fiala hovořil spíše o samotné reorganizaci Policie ČR a o přenášení této otázky do politické a mediální roviny. O Robertu Šlachtovi se zde pak hovoří pouze v rámci jedné dílčí otázky. Žádné další projevy, názory či komentáře týkající se reorganizace Policie ČR a odchodu Roberta Šlachty z těchto struktur jsme v českém mediálním prostoru nenašli.

Pravdivé je rovněž tvrzení, že se tato kauza týká " policajta, který tady vedl akci proti premiérovi této země, " protože zásah detektivů z ÚOOZ skutečně stál za pádem Nečasovy vlády.

Andrej Babiš

A ten útvar, který byl zkorumpovanej, že zatkli toho důstojníka, tak ten zůstává a útvar pana Šlachty, a je úplně jedno, jestli tam je, není. Ale to je 600, nevím kolik policistů, tak ten bude rozprášen. A to je všechno. A skončil boj proti korupci politiků.
Nepravda

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť naznačuje, že vyšetřování korupce v této zemi stojí výhradně na ÚOOZ a dodává, že ÚOKFK, se kterým se má Šlachtova jednotka sloučit, je zkorumpovaná. Přitom právě protikorupční policie v minulých letech vyšetřovala kauzy jako byla kauza Rath, Parkanová (doposud neproběhl soud a je třeba na exministryni pohlížet jako na nevinnou), Dalík či ProMoPro. Je tedy evidentní, že i tato složka vyšetřuje korupci ve sféře politiky

Podle dokumentu (str. 8) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 bylo k 1. listopadu 2015 (námi nalezená nejaktuálnější data) v Útvaru pro odhalování organizované zločinu SKPV vedeno 440 policistů a dále 48 zaměstnanců, tedy necelých 500 lidí.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání a odbor závažné majetkové trestné činnosti. Dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

Zda tímto skončil boj proti korupci politiků, je otázkou do budoucna. Nicméně Babiš svým prohlášením říká, že boj proti korupci politiků vedl pouze ÚOOZ a jeho "rozprášením" tento boj končí. To ovšem není pravda. Právě ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou.)

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka.

Je tedy zjevné, že vyšetřování korupce spojené s politikou nestojí v České republice na ÚOOZ, jak Babiš naznačuje. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej BABIŠ: Je článek, který mluví o zásahu ÚOOZ na magistrátu a kde se mluví o předražených tramvajích jako Škody Transportation. Takže já to vím z otevřených zdrojů a já s ÚOOZ (...)



Václav MORAVEC: Tu Škodu Transportation, jak víte, že ji vyšetřuje ÚOOZ?

Andrej BABIŠ: Ale já to mám z médií (...) Tady máte, nejvyšší státní zástupce se zastal podřízených v kauze úniku policejních spisů. Ale Škoda Transportation, České dráhy to mají na webu.
Nepravda

To, že informace o vyšetřování Škodu Transportation ze strany ÚOOZ je veřejně dostupná, se nám nepodařilo dohledat. Média, která popisovala to, že Babišovo prohlášení v tomto smyslu má vyšetřovat GIBS, také nedohledala veřejný zdroj, na základě něhož toto Babiš tvrdí.

Babiš se ve svém výroku odvolává na 2 texty. Na článek " Nejvyšší státní zástupce se zastal podřízených v kauze úniků z policejních spisů ", který publikoval Český rozhlas. V tomto textu není o Škodě Transportation ani slovo.

Další text, který Babiš popisu, je dostupný na webu Českých drah. Na něj také Babiš odkazuje na svém facebookovém účtu. Uvádí: " Tady koukněte na web Českých drah. Je to veřejná informace, že České dráhy podaly trestní oznámení. Mají totiž zaplatit 1,233 miliardy. Kč Škodě Transportation za to, že dodala pozdě vlaky. Ano, správně: za to, že DODALA POZDĚ VLAKY, chce 1,233 miliardy. "

Tento status je sám o sobě zavádějící, protože otázky vyvolává především to, že ministr Babiš ví, která policejní složka má tuto kauzu šetřit. To však není součástí hodnocení tohoto výroku. Faktem je, že v textu na webu Českých drah není o ÚOOZ či Policii České republiky ani slovo.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve veřejně dostupných zdrojích informace dostupná není a to ani ve zdrojích, o kterých mluví ministr Babiš. V těchto textech není o šetření Škody Transportation ze strany ÚOOZ ani slovo.

Vojtěch Filip

Pan předseda Fiala, který byl ve vládě, která opravdu udělala 200miliardový dluh jako ve státním rozpočtu...
Nepravda

Petr Fiala byl ministrem školství, mládeže a tělovýchovy od 2. května 2012 do 10. července 2013. V této době předložila vláda jeden návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, a to konkrétně ten na rok 2013. Tento návrh obsahoval ve skutečnosti deficit (.pdf) 100 miliard korun.

Vláda finální návrh schválila (byl přepracováván) 21. listopadu 2013, během jednání kabinetu pro něj hlasovalo všech 13 přítomných členů vlády. Zda mezi nimi byl i Fiala, není možné ověřit, protože hlasování po jménech vláda zpravidla neuvádí. Během dalších projednávaných bodů Fiala přítomen podle záznamu (.doc) byl, je tedy pravděpodobné, že osobně pro rozpočet na vládě hlasoval. Exministr nebyl v této době členem Poslanecké sněmovny, pro návrh tak ve sněmovně nehlasoval, ani tak učinit nemohl.

Vláda, jímž byl Petr Fiala členem, za dobu jeho ministrování navrhla a prosadila jediný návrh státního rozpočtu, a to se schodkem 100 miliard korun. Filip uvádí částku dvojnásobnou a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

Tady pořád je přes drobné změny v daních z přidané hodnoty, daňový systém, který tady zavedl Miroslav Kalousek.
Pravda

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007-2009 a 2010-2013. V těchto letech byl průběžně upravován daňový systém. Zavedena byla tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (následně byla zavedena i tzv. solidární přirážka,) daň z příjmu právnických osob ve výši 19 % a sazby 15 a 21 % pro DPH. Byl schválen institut nespolehlivého plátce i nový daňový řád.

S výjimkou DPH, kde byla zavedena druhá snížená sazba ve výši 10 % (na dětskou výživu, léky a knihy), nedošlo ke změnám v sazbách u daní z příjmu fyz. osob, právnických osob a ani u obou ostatních sazeb DPH.

Seznam daňových změn, které byly zavedeny pro rok 2015, vypisuje web ministerstva financí. Upravovaly se výdajové paušály, zvyšovaly se slevy na dítě, pracujícím důchodcům se vrátila sleva na dani, kterou jim zrušily pravicové vlády, zavedena byla tzv. kontrolní hlášení (s odkladnou účinností od roku 2016), u některých komodit (např. mob. telefony) se zaváděla reverse charge.

V roce 2016 se v této oblasti udály další změny, mezi něž patří: vznik tzv. kontrolního hlášení, které musí pravidelně zasílat každý plátce daně bernímu úřadu. Zpřísňuje se také nutnost používání datových schránek, které budou nyní výlučným systémem pro komunikaci mezi plátci daně a finančním úřadem. Zvýšeno bylo daňové zvýhodnění na výživu druhého a třetího dítěte, a to o 1 200 Kč resp. 3 600 Kč.

Pokud tedy vyjdeme z tohoto přehledu, většina daní zůstala skutečně neměnná, daně z příjmu fyzických i právnických osob zůstaly ve stejné výši, u DPH byla zavedena 2. snížená sazba. Z novinek, které byly zavedeny, lze jmenovat kromě 3. sazby DPH ještě zavedení kontrolního hlášení. Jinak se vláda soustředila zejména na parametrické úpravy u daňových zákonů. Jmenujme opakované zvýšení slev na dítě či znovuzavedení slevy na dani pro pracující důchodce. Tyto změny sice mohou znamenat jisté komplikace pro jednotlivé daňové poplatníky, ale nemění daňový systém jako celek.

Petr Fiala

Ale abych řekl pravdu, ono to není tak jednoduché. My potřebujeme na hlasování o nedůvěře vládě 50 poslanců a 2 pravicové strany, které by se snadno domluvily, tolik poslanců v tuto chvíli nemají.
Pravda

Nutnost mít nejméně 50 poslanců pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě vychází z Ústavy České republiky, konkrétně z jejího článku 72. Ten uvádí:

" (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců."

Klub TOP 09 a Starostové má v současné době 25 členů, ODS disponuje 16 poslaneckými mandáty. Dohromady tedy oba kluby mají 41 poslanců, což na vyvolání hlasování o nedůvěře nestačí.

Petr Fiala

Tady jsem zaslechl slova pana ministra financí, že pokud dojde k podepsání té reorganizace policie, tak ta vláda bude korupční. No a co se stalo? Všechny ty řeči o tom, odejdeme z vlády, já odejdu z vlády, odejde z vlády ministr Pelikán, změníme koaliční dohodu, nic z toho vlastně neplatí.
Zavádějící

Výrok je označen jako zavádějící, protože Andrej Babiš v rozhovoru pro Právo řekl, že fungování vlády v případě rozložení ÚOOZ by podle něj bylo obtížné. Také dodal, že „pak by to nebyla protikorupční vláda, ale vláda prokorupční ”. Dále se Andrej Babiš také nechal slyšet, že pokud k reorganizaci dojde, bude podepsána, tak vypoví koaliční smlouvu. K tomu pak však dodal, že vypovězení koaliční smlouvy neznamená pád vlády, naopak, že by ANO ve vládě dále zůstalo a že si ani pád vlády nepřeje.

Ministr spravedlnost Robert Pelikán z hnutí ANO se vyjádřil, že by v případě podpisu reorganizace Policie ČR zvažoval odchod z vlády. " Je to pro mě vážný problém. Vycházím z dopisu nejvyššího státního zástupce, podle kterého by to mohlo ohrozit vyšetřování nejzávažnějších korupčních kauz. " řekl Pelikán serveru idnes.cz.

Je však pravda, že reorganizace Policie ČR byla ministrem Chovancem podepsána a ministr Pelikán ve vládě stále je, stejně jako ministr Babiš a celé hnutí ANO. K vypovězení koaliční smlouvy či ke změně této smlouvy také doposud nedošlo. Nicméně ministr Babiš vždy hovořil pouze o vypovězení koaliční smlouvy a jedním dechem dodával, že by to neznamenalo pád vlády a že on i hnutí ANO by ve vládě zůstali, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Vojtěch Filip

Tak v každém případě je to velmi krok, vyvolání hlasování o nedůvěře. Na to, aby vláda padla, je potřeba 101 poslanců. To není jenom o těch 50 podpisech.
Pravda

Nutnost mít nejméně 50 poslanců pro vyvolání hlasování o nedůvěře vládě a následně 101 poslanců pro vyslovení nedůvěry vládě vychází z Ústavy České republiky, konkrétně z jejího článku 72. Ten uvádí:

" (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců."

Andrej Babiš

A já jsem si nastudoval ty vlády. Po 2. světové válce v Evropě bylo 223 koaličních vlád. Na to je studie, kterou dělala, norsko-americko-rakouská akademická studie, a z těch koaličních vlád mělo jenom 136 koaliční smlouvu. Čiže jenom 61 %.
Neověřitelné

Andrej Babiš cituje studii The keys to togetherness: Coalition agreements in parliamentary democracies autorů Kaare Strøma a Wolfgang C. Müllera. Tito autoři publikovali data o koaličních smlouvách (tabulka 1 na straně 264), která vycházela z období 1945-1996 a pokrývala celkem 13 evropských zemí.

Konkrétně šlo o Rakousko, Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Švédsko.

Studie shodně uvádí Babišem citovaná čísla. Celkem autoři napočítali v těchto zemích 223 koaličních vlád, z nichž 87 žádnou koaliční smlouvu nemělo. Zbývající kabinety měly různé druhy smluv. To odpovídá 61 %, jak ministr uvádí.

Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný, neboť Babiš sice správně cituje studii, ta ovšem nepokrývá období posledních 20 let a navíc pracuje s omezeným vzorkem zemí. To je sice logické vzhledem k politické realitě poválečné Evropy, nicméně data mohou být nyní již výrazně odlišná - vzorek evropských zemí, ve kterých jsou skládány koaliční vlády, se po pádu východního bloku výrazně zvýšil.

Autoři také uvádějí (tabulka 2), že v průběhu času počet koaličních smluv stoupá. Zatímco ve 40. letech bylo takových dokumentů v koalicích 45 % a v 50. letech zhruba 50 %, v letech 90. mělo psanou koaliční smlouvu 70 % vládních koalic.

Dodáváme, že možnost zjistit přesná aktuální data o koaličních smlouvách v evropském prostoru po 2. světové válce přesahuje možnosti tohoto odůvodnění.

Andrej Babiš

A rád bych připomněl divákům a vám, že první a druhá Klausova vláda koaliční neměla koaliční smlouvu. Paroubkova koaliční neměla koaliční smlouvu a první Topolánkova vláda taky neměla koaliční smlouvu a byla to koaliční.
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Především, první Topolánkova vláda nebyla koaliční, ale šlo o jednobarevný kabinet ODS. Dále také koaliční vláda Jiřího Paroubka smluvními dokumenty mezi stranami disponovala (měla hned dva), byť se formálně nejmenovaly "koaliční smlouva".

Předně uveďme, že pro potřeby koaliční spolupráce strany žádnou smlouvu uzavírat nemusejí, jde o jejich rozhodnutí, jak si případnou spolupráci uspořádají.

Vlády Václava Klause vládly v České republice v letech 1992 - 1997 ve formátu ODS, KDU-ČSL a ODA. Koaliční smlouvu skutečně neměly.

Kabinet Jiřího Paroubka nastoupil po pádu vlády Stanislava Grosse. V jednom ze starších výroků ministra financí jsme popisovali okolnosti této události. Dokument s názvem "koaliční smlouva" skutečně tato formace nepodepsala. Sociální a křesťanští demokraté a unionisté však podepsali dokument " Smlouva o spolupráci demokratických proevpropských stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. "

Šlo o vcelku krátký dokument, vláda ovšem nastupovala zhruba rok před řádným termínem voleb. Priorit bylo několik:

"5. Vláda ve svém programovém prohlášení naváže na programová prohlášení předchozích koaličních vlád. Smluvní strany za hlavní priority vlády vzniklé podle této smlouvy považují:

Ratifikaci Evropské ústavní smlouvy
Snížení daní z příjmů pro středně a nízkopříjmové skupiny
Příprava tezí důchodové reformy
Předložení zákona o střetu zájmů
Předložení zákona o úpadku
Schválení státního rozpočtu na rok 2006

6. Smluvní strany se nebudou podílet na schvalování návrhů mimo společnou vůli smluvních stran v těchto oblastech:- státního rozpočtu na rok 2006
- daní a poplatků, včetně zákonů na podporu jejich správy
- týkajících se ochrany vlastnictví
- zásadních rozhodnutí ve věcech zahraniční a obranné politiky státu
K zajištění tohoto cíle v Poslanecké sněmovně bude uzavřena samostatná dohoda na úrovni poslaneckých klubů smluvních stran v Poslanecké sněmovně." Tato samostatná dohoda byla podepsána a řešila právě mechanismy spolupráce v Poslanecké sněmovně. Oba tyto dokumenty fakticky tvořily koaliční smlouvu mezi partnery ve vládní sestavě. Babiš se tedy mýlí, když tvrdí, že Paroubkova vláda takový dokument neměla.

Na druhou stranu, pravdou skutečně je, že Topolánkova vláda koaliční smlouvu neměla. Bylo to ovšem z důvodu, že tato vláda nebyla koaličním kabinetem, jak chybně uvádí vicepremiér Babiš, ale šlo o jednobarevnou vládu ODS doplněnou o několik nestraníků (např. Jiří Šedivý nebo Martin Štěpánek).

Andrej Babiš

Nikdo nechtěl odcházet z vlády. My jsme, ano, uvažovali o tom, že vypovíme tu koaliční smlouvu, ale my jsme nechtěli dělat druhé Sarajevo.
Pravda

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace, pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video). O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Ověřovaný výrok se tak zakládá na pravdě.

K přirovnání k Sarajevu: premiér Sobotka ve středu 15. června v 15:00 odletěl na zahraniční cestu do Číny. To samé odpoledne přitom ministr vnitra Chovanec podepsal reformu policie. Na následné tiskové konferenci oznámil, že tento krok učinil po dohodě s premiérem.

Termín Sobotkovy cesty do Číny byl znám již na konci května, čas a den plánovaného odletu však nebyl dopředu avizován. Sobotka však ještě před svým odletem oznámil, že reforma policie je v kompetenci ministra Chovance a policejního prezidenta. Z Číny se má premiér vrátit v úterý 21. června v časných ranních hodinách.

Dodejme, že Sarajevem naráží Andrej Babiš na politickou krizi roku 1997, kdy proti premiéru Klausovi vystoupili ministři Ruml a Pilip a to právě v době, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu.

Bohuslav Sobotka

Když naše vláda nastupovala, tak jsme neměli žádné přímé letecké spojení s Čínou. Do konce letošního roku budeme mít 3 přímé letecké linky. Když jsme nastupovali, tak v celé Číně byla jenom 2 místa, kde mohli lidé dostat vízum do České republiky. Letos už těch míst je 8. Když nastupovala naše vláda, tak žádná čínská banka neměla svoji pobočku v Praze, pracujeme na tom, aby v Praze byly 3 pobočky čínských bank.
Pravda

V otázce přímých leteckých linek s Čínou dáváme premiérovi za pravdu. Již na konci roku 2015 psal např. Deník.cz o tom, že by Praha mohla mít třetí přímé letecké spojení s Čínou a 16. června 2016 se lze na webu Vlády České republiky dočíst následující:

" Přímá pravidelná letecká linka společnosti Hainan Airlines funguje od září 2015. (...) Od února tohoto roku operuje mezi Prahou a sečuánskou metropolí Chengdu charterová linka společnosti Sichuan Airlines. (...) Koncem června za účasti premiéra Sobotky slavnostně zahájí svůj provoz i přímá linka společnosti China Eastern mezi Prahou a Šanghají. Českou republiku tak jako jedinou zemi regionu budou s různými částmi Číny spojovat tři přímé pravidelné linky. "

Pokud jde o víza, česká ambasáda v Pekingu píše o tom, že se v Číně 1. června 2016 otevřelo pro žádost o vízum do České republiky pět nových míst, dále 12. listopadu 2015 jedno nové místo v Pekingu a celkově jde opravdu nově o osm míst.

Taktéž čínské banky začaly otevírat své pobočky v České republice až v poslední době. V září 2015 vstoupila na český trh Bank of China, v červnu 2016 čínská banka ICBC a mluví se i o vstupu China Construction Bank. Že na tomto pracuje i Vláda ČR, to potvrzuje např. ČTK, když píše: " Po jednání s předsedou Komise pro bankovní regulaci Číny Šang Fu-linem a předsedou představenstva banky ICBC Ťiang Ťien-čchingem Sobotka oznámil, že v Česku letos otevře svou pobočku právě ICBC."

Bohuslav Sobotka

Náš export do Číny představuje jenom 10 % toho, co se z Číny do České republiky dováží.
Pravda

Na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR hodnotíme výrok premiéra Sobotky jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu MPO, dle údajů (.xls) za první čtyři měsíce roku 2016 činil export do ČLR 14 336 milionů korun. Import ve stejném období dosahoval částky 140 412 milionů korun.

Jak ukazuje tabulka Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden - duben 2016 (.xls),v současné době tvoří vývoz ČR do ČLR skoro přesně 10 % dovozu.

Bohuslav Sobotka

V současné situaci víte, že řešíme přebytky v zemědělství, problémy mlékařů, problémy s vepřovým masem. My jsme donedávna do Číny vůbec nemohli dovážet žádné potraviny. Teď vypadá to, že se podaří tam třeba vyvézt sušené nebo trvanlivé mléko.
Nepravda

Není pravdou, že by čeští producenti do Číny nevyváželi vůbec žádné potraviny a např. mléčné výrobky teprve čekaly na export.

Pokud jde o přebytky v zemědělství, jak píší například Lidovky.cz: "Na trhu je přebytek českého mléka, másla i vepřového masa." Podobně píše ČTK o "přebytku mléka na trhu" a ministr zemědělství Marian Jurečka mluví přímo o "velké krizi u vepřového masa."

Pokud jde o export potravin do Číny, již v roce 2014 psalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, že "specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny, potraviny vysokých jakostních standardů a nápoje. Nedůvěra čínských konzumentů v bezpečnost domácích potravinových produktů (mj. jako důsledek tzv. melaminové aféry a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty."

Stejně tak v roce 2012 mluvil zastupitelský úřad ČR v Pekingu o tom, že jsou vzhledem ke struktuře čínské ekonomiky poptávány mj. právě i zemědělské produkty.

Na možné "nedávné" překážky dovozu potravin do Číny neodkazují ani Předpisy Čínské lidové republiky. Kromě toho v roce 2013 se v Číně snižovaly cla mj. právě na dovoz mléka.

Že jde spíše o otázku toho, že české firmy do Číny nedodávaly, než že nemohly dodávat, odkazuje i článek Blesk.cz o návštěvě ministra Jurečky v Číně. Článek navíc slovy zástupce Agrofertu K. Hanzelky potvrzuje, že trvanlivé mléko do Číny v posledních několika letech vyváží např. Mlékárna Tatra Hlinsko. Hanzelka přímo říká, že "objemy vývozu nejsou nijak velké, ale postupně rostou."

Andrej Babiš

Tady můžu citovat z koaliční smlouvy ohledně policie, v bode 11.1. říkáme, zachováme základní organizační strukturu Policie České republiky, Policejní prezidium, celorepublikové útvary. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízený jedné organizační složky. A my jen říkáme, že pan Chovanec porušil tu smlouvu. Já tomu rozumím, že je to v jeho kompetenci (...) To podepsalo všichni poslanci koalice, zachováme.
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože v koaliční smlouvě v kapitole 11.1 věnované Policii ČR je hned v prvním bodě řečeno:

" Zachováme základní organizační strukturu PČR – policejní prezidium, celorepublikové útvary a 14 krajských policejních ředitelství. V případě neefektivního fungování navrhneme zřízení jedné organizační složky státu (1 OSS) či úpravu současného systému v rámci PČR. "

K této koaliční smlouvě jsou připojeny podpisy všech koaličních partnerů a všech členů jejich poslaneckých klubů.

Podle zákona o Policii České republiky je skutenčně kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů v pravomoci policejního prezidenta a ministra vnitra.

Nemůžeme však hodnotit, zda skutečně došlo k porušení koaliční smlouvy či nikoliv. Tato smlouva je psána poněkud stručně a obecně, díky čemuž lze některé její pasáže interpretovat více způsoby a toto zhodnocení je tedy spíše otázkou pro právníky. Z tohoto důvodu se v rámci ověřování výroku věnujeme pouze faktům, která Andreji Babišovi dávají za pravdu.

Andrej Babiš

V mojí kompetenci je FAÚ, ale já jsem akceptoval, že i opozice má kontrolní funkci.
Pravda

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.
(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny."
Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Bohuslav Sobotka

A ve skutečnosti ještě musíme připravit i návrh rozpočtu na rok 2018, pokud budou volby na podzim příštího roku, tak to bude ještě tato vláda, která zahájí rozpočtový proces a měla by předložit do parlamentu návrh i ještě jednoho státního rozpočtu.
Pravda

Termín příštích voleb do Poslanecké sněmovny ještě nebyl vyhlášen, nicméně v řádném termínu by volby měly proběhnout v listopadu 2017. Státní rozpočet musí být Sněmovně předložen nejpozději tři měsíce před začátkem nového roku, tudíž rozpočet na rok 2018 ještě bude připravovat Sobotkova vláda.

Podle § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. zákona o rozpočtových pravidlech předloží ministerstvo návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna. Poté je nutno předložit rozpočet Poslanecké sněmovně dle § 101 zákona o jednacím řádu Sněmovny č. 90/1995 Sb., a to nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku (tedy na konci září).

Podle článku 17 odstavce (1) Ústavy se „volby do obou komor konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí“. Poslední volby do PS se konaly 25. - 26. 10. 2013 a volební období PS jsou čtyři roky (dle Ústavy čl. 16 odst. 2). Příští volby by se proto měly konat v listopadu 2017.

Bohuslav Sobotka

Rozpočet musí vláda předložit do konce září.
Pravda

Podle zákona § 8 odstavce (5) 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna.

Podle Zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 101 č. 90/1995 Sb.) „Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona.“ Vzhledem k tomu, že rozpočtový rok je shodný s kalendářním (podle § 2 zákona č. 218/2000 Sb.), odpovídá termín konci září.

Bohuslav Sobotka

Pokud sledujete tu debatu v koalici, tak žádná z koaličních stran neotevřela otázku výše schodku. Je to parametr jakési dílčí dohody, kterou už jsme dosáhli. My jsme se domluvili na valorizaci penzí, dohodli jsme se na výši schodku, dohodli jsme se na tom, jak budou peníze pro zdravotnictví a jak se zvýší platy ve zdravotnictví.
Pravda

Schodek státního rozpočtu ve výši 60 miliard je součástí koaliční dohody. Ministerstvo financí navrhuje schodek 48,5 miliard pro rok 2017, nicméně připouští, že se ještě zvýší k 60 miliardám. Hranici 60 miliard žádná ze stran nezpochybňuje. Andrej Babiš prohlásil, že vyšší deficit on ani hnutí ANO nepodpoří.

Bylo schváleno, že platby za státní pojištěnce budou zvýšeny o 3,6 miliardy korun. Vláda se také dohodla na zvýšení platů lékařů a sester od 1. ledna 2017, a to o 10 %. Navýšení ještě nebylo potvrzeno usnesením vlády, podle premiéra Sobotky i ministra financí Babiše se však koalice na tomto kroku již shodla.

Vláda také předložila novelu důchodového zákona, která jí umožní zvyšovat penze bez souhlasu Parlamentu, a to do až do výše 2,7 procenta. Novelu schválila Poslanecká sněmovna i Senát a čeká na podpis prezidenta. Vláda se nyní shoduje na valorizaci v průměru o 200 korun.

Petr Fiala

Podívejte se, byl to on (Andrej Babiš - pozn. Demagog.cz), který, a možná to bylo ve vašem pořadu, sliboval, že v roce 2017 bude vyrovnaný rozpočet a co se stalo? Žádný vyrovnaný rozpočet není.
Nepravda

Byť má Fiala pravdu, že Babiš nepřipravuje vyrovnaný rozpočet na rok 2017, vnucuje mu to, že se k tomu sám zavázal, že tak učiní. Nicméně Babišovo vyjádření předseda ODS dezinterpretuje, k předložení vyrovnaného rozpočtu se Babiš ve skutečnosti nezavázal, mluvil "pouze" o stavu, kdy bude možné takto sestavený rozpočet předložit.

Andrej Babiš na téma dosažení vyrovnaného státního rozpočtu mluvil v červnu 2014 skutečně v Otázkách Václava Moravce (čas 29:50), kde byl hostem spolu s Miroslavem Kalouskem. Zcela konkrétně uvedl (přikládáme část přepisu pořadu):

"Andrej BABIŠ
My potřebujeme systémové opatření na výběr daní, ano? A my potřebujeme investovat, navyšovat výdaje. A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako. O tom.

Václav MORAVEC
Promiňte, v roce 2017, když budou fungovat všechna ta opatření, tak by mohl být vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní.

Václav MORAVEC
Takže by mohl být v roce 2017 vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, já nevím, jestli se to povede, ale takový je cíl."

Babiš tedy neslíbil, že v roce 2017 bude navrhovat státní rozpočet. Uvedl, že pokud se přijmou jím navrhované kroky, tak se dostaneme do situace, kdy bude možné vyrovnaný rozpočet sestavovat. Na přímou otázku, zde bude vyrovnaný rozpočet v roce 2017 uvedl, že neví, jestli se to povede.

Je nepochybně pravdou, že na letošní rok Babiš nenavrhuje vyrovnaný rozpočet, ale počítá se s deficitem 60 miliard korun.

Petr Fiala

Každý ministr si předkládá, co chce a vy nakonec na to kývnete (k Babišovi - pozn. Demagog.cz).
Zavádějící

Původně ministerstvo financí plánovalo schodek státního rozpočtu pro rok 2017 na 48,5 mld., nicméně zároveň počítalo s tím, že schodek bude navýšen na 60 mld. Babiš v dalším návrhu skutečně navýšil výdaje ministrů o 12 mld. korun.

Požadavky ministrů jsou však mnohem vyšší. Zatím bylo vyhověno požadavkům ministryně školství a zvýšení platu učitelům. Více peněz požadovalo také ministerstvo obrany, což ministerstvo financí do nového návrhu zahrnulo. Stejně tak byly navýšeny výdaje ministerstvu vnitra či práce a sociálních věcí.

Upozorňujeme však, že požadavky ministrů stále nejsou naplněny. Celkem požadují až o 58 mld. více. Vzhledem k plánovanému schodku je to však nemožné splnit. Babiš navíc prohlásil, že pokud by měl být schodek rozpočtu vyšší než plánovaných 60 mld., ANO nebude pro rozpočet hlasovat.

Podobné ústupky byly patrné již při sestavování rozpočtu na rok 2016. Babiš ustoupil při vyjednávání například ministryni školství Valachové, ministru vnitra Chovancovi, či ministru životního prostředí Brabcovi. Ústupky a navyšování výdajů jednotlivých ministerstev provázelo i sestavování rozpočtu pro rok 2015. Jednalo se například o navýšení financí po vyjednávání s tehdejším ministrem školství Chládkem či ministryní spravedlnosti Válkovou.

V minulosti Babiš např. nevyhověl finančním návrhům ministra zdravotnictví. Němeček nejprve požadoval po vládě navýšení státních plateb za pojištěnce o 10 miliard, v čemž však ustoupil a následně požadoval pouze 5 miliard. Z těchto 5 miliard však vláda schválila pouze 3,6 miliard, o které budou tedy navýšeny státní platby za pojištěnce.

Dohledatelná je také informace o navýšení ministerstvu pro místní rozvoj, které ovšem nereflektovalo zcela požadavky ministryně Šlechtové.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice vychází vstříc svým vládním kolegům navyšováním rozpočtu, často však jde o kompromisní částky, kdy jim "nekývne" na každý jejich požadavek, jak Fiala naznačuje.

Andrej Babiš

A ten schválený rozpočet, to plnění je vždycky podstatně lepší. Byl plán sto a skončili jsme 62,8. V pátek jsme měli ještě přebytek 15, minulý rok jsme měli mínus 30.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data ke dnu, o kterém ministr Babiš mluví.

Státní rozpočet na rok 2015 byl skutečně koncipován jako schodkový s výší deficitu 100 miliard korun. Zpráva o pokladním plnění za rok 2015 z 5. ledna 2016 ale dokládá, že výsledný schodek dosáhl Babišem uvedených 62,8 miliardy, byl tedy o 37 miliard nižší, než jak byl plánován.

Informace, kterými disponuje Babiš o pátku, nejsou veřejně dostupná. Pátkem myslí vicepremiér den před odvysíláním pořadu, což bylo 17. června. Ministerstvo ale zveřejňuje data o pokladním plnění státního rozpočtu vždy v měsíčním intervalu, nejnovější aktuální data za květen 2016 byla publikována 1. června další můžeme tedy očekávat až 1. července.

Poslední aktuální čísla v podstatě potvrzují slova Babiše, že v loňském roce dosáhl v tuto dobu rozpočet salda a nyní je stále v přebytku (byť v průběhu roku se do deficitu dostane). Konkrétní čísla k polovině měsíce však nejsou dostupná.

Andrej Babiš

Jako já pana Šlachtu jsem potkal z titulu, že třikrát mě chtěli otrávit, zavraždit a vždycky tam byl pan náměstek Laube, který ho de facto popravil.
Neověřitelné

K tématu se pan ministr Babiš vyjádřil v reportáži časopisu Reportér Magazín. V tomto článku tvrdí, že se panem Šlachtou seznámil, až v době kdy se stal ministrem financí.

"Seznámili jsme se v rámci jednoho z případů, kdy jsem byl vydírán,“ říká Babiš a dodává: „Byli jsme v kontaktu v případech, kdy byl ohrožen můj život, což bylo za dobu, co jsem ministrem, asi třikrát. K těm případům mě také vyslýchala policie."

Ve stejné reportáži pan Šlachta schůzky s Babišem přímo nekomentoval. Potvrdil ale, že ze své funkce v nutných případech může provádět tzv "schůzkovou činnost", o které ale informuje své nadřízené.

"Jako ředitel ÚOOZ v nutných případech provádím schůzkovou činnost, kterou stejně jako v případě svých podřízených nijak komentovat nebudu. I já v těchto výjimečných situacích o tom pochopitelně informuji své nadřízené a omezuji se při tom výhradně na důvod schůzky, který se zpravidla týká osobní bezpečnosti osoby, se kterou schůzka probíhá, nikoliv s jakoukoliv nesouvisející kauzou, kterou se útvar zabývá či zabýval."

Reporter článku Janek Kroupa ještě zmiňuje policejní zdroj, který mu naznačil, že oba zmínění se měli setkat již dříve. a to na přelomu let 2012-2013. Tuto informaci ale ministr Babiš odmítl. Sám reportér dochází k tomuto závěru: "O stycích mezi Andrejem Babišem a Robertem Šlachtou – kromě již zmíněného policejního zdroje – žádné další informace k dispozici nejsou."
Vzhledem na nedostatek dalších důkazů musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Plzeňská expozitura začala poslouchat moji firmu 2 (Agrotec - pozn. Demagog.cz) týdny, 2 týdny po parlamentních volbách, ano?
Neověřitelné

Není možné ověřit, kdy přesně začal ÚOOZ odposlouchávat aktéry kauzy kolem České pošty, ani jaká část ÚOOZ na kauze pracovala. Tady je ale shrnutí případu:

Agrotec je stíhán jako jedna ze tří firem v souvislosti s kauzou manipulace zakázek pro Českou poštu: měl pro ni být VIP dodavatelem preferovaným nad jinými. Neovlivni.cz píše o policejní verzi událostí: „Převedeno do praxe – podle policejní verze měl Agrotec VIP postavení například v osmnáctimilionové zakázce na dodávku pneumatik pro vozový park pošty. Poté, co firma nesplnila kriteria, a hodnotící komise ji vyřadila, zasáhl spřátelený manažer pošty Patrik Z. a docílil zrušení celého tendru. Následně pošta vypsala soutěž novou a podmínky už ladil Patrik Z. přímo s odpovědným manažerem firmy Agrotec. Tím byl Pavel R., ředitel divize Iveco Moravia, která je součástí Babišovy společnosti.“

Razie v České poště a v Agrotecu proběhla v dubnu 2014. Provedl ji Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, nicméně není možné dohledat, zda šlo o pražskou centrálu nebo jednu z expozitur. (Plzeňská expozitura ÚOOZ nicméně podle Lukáše Čadka provedla razii na České poště v srpnu 2015: podnikatel Čadek se přel s Poštou o 27 milionů kvůli ušlému zisku a představitel ČSSD měl žádat úplatky pro stranu a pro ministra Chovance za to, že problém mezi Poštou a Čadkem urovnají. Expozitura z Plzně byla zmiňovaná proto, že jde o Chovancův domovský region.)

Podle informací Neovlivni.cz byli manažeři České pošty odposloucháváni v lednu 2013, kdy se zakázka pro Agrotec projednávala. Volby do Poslanecké sněmovny, se kterými Babiš odposlechy spojuje, byly v listopadu 2013, což by odpovídalo 2 měsícům (nikoliv týdnům) po volbách, podrobnější informace o počátku odposlechů však nejsou dostupné. Také není jasné, jaké osoby byly odposlouchávány (je možné, že pouze manažeři České pošty, jíž se případ primárně týká, a Agrotec mohl být do případu zatažen na základě tohoto vyšetřování.) Podání žaloby ohlásil dozorující státní zástupce Zdeněk Matula 14. června 2016.

Vojtěch Filip

Vojtěch FILIP: Tak prosím, jestli měla být nějaká reorganizace, tak to měli vědět ve výboru pro bezpečnost, mělo to být předloženo a stejně tak nemůže vicepremiér říct, že když si obsazuje Chovanec vnitro, tak já si budu obsazovat ČEZ. To není jejich. To není jejich.

Andrej BABIŠ: To jsem neříkal.

Vojtěch FILIP: To jste řek, pane vicepremiér.
Zavádějící

Andrej Babiš v rozhovoru na DVtv (video, 13. minuta) řekl: „Když já se budu takhle chovat koaličně, tak můžu taky kompetenčně přijet do ČEZu a vyměnit všechny zástupce za koaliční strany a dát si tam, koho chci. To je moje kompetence, například.“

Tato slova padla v souvislosti s kompetencemi jednotlivých ministrů a dohody na důležitých záležitostech v koalici. V kontextu rozhovoru působí jako přirovnání toho, jaké kompetence Babiš má a že je nevyužívá na úkor koaličních partnerů a naopak se snaží o dohodu s nimi. Nešlo o vyjádření typu „když to dělá Chovanec, tak já budu taky“.

Petr Fiala

Já jsem v dobách, o kterých mluvíte (reakce na Babiše - pozn. Demagog.cz), působil na univerzitě.
Nepravda

Andrej Babiš v pořadu mluvil o období pravicových vlád, konkrétně pak uvedl:

"Jim to vyhovuje, protože zasahoval (Šlachta - pozn. Demagog.cz) proti Nečasově vládě zkorumpované. Však to vidíme, co tam jsou v těch odposleších, paní Nagyová. Tuto zemi řídili kmotři." Předně je třeba podotknout, že nehodnotíme, zda zemi ovládali kmotři, jak Babiš uvádí. V každém případě tak časově vymezuje toto své tvrzení do doby před zásahem na Úřadu vlády a zásahem samotným, který se uskutečnil v červnu 2013. Fiala na to reaguje tak, že v této době působil na univerzitě a nemá s tímto nic společného.

To není ovšem pravda, Fiala v době zásahu na Úřadu vlády zastával zhruba rok funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Nečase.

Petr Fiala

Vy jste od roku 2006 v kontaktu s ÚOOZ podle veřejných zdrojů, vy si tykáte nebo se dobře znáte 15 let s panem Rittigem, tak tady neobviňujte ostatní. To jsou všechno věci, které jsou, které jsou prostě dohledatelné.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť zmíněné informace jsou skutečně veřejně dohledatelné ve vyjádření novinářů Janka Kroupy a Jaroslava Kmenty. Své známosti s Rittigem pak ve veřejně dostupných zdrojích potvrzuje sám Andrej Babiš.

V pátek 10. června Janek Kroupa prohlásil ve vysílání ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu; přepis rozhovoru zde), že " Andrej Babiš má dlouhou, dlouhou zkušenost se spoluprací s ÚOOZ. On, on původně byl jedním z jejích informátorů v tom, že jim dodával, dodával různé tipy. To bylo někdy v roce 2006 to začalo. Mimochodem spolupracoval s těmi detektivy, kteří, které dnes vlastně brání, čili on je, on je jaksi dlouhodobě zná z druhé strany. "

Pokud jde o texty Jaroslava Kmenty, lze poukázat např. na text Šlachta neukočíroval vztah k Babišovi. V něm je psáno, že si pan Kmenta umí " představit zatajený dech některých detektivů ÚOOZ, jak žádostivě poslouchali „zasvěcené informace“ (pozn. pana Babiše) o tom, jak to chodí mezi politiky a politickými podnikateli, kdo „dělá“ s Topolánkem, Bémem nebo Nečasem. Nebo kdy odlétá Janoušek do ciziny pro peníze, či s kým se zrovna sešel Rittig, aby domluvil „kšefty Na Homolce“. " Podobně mluvil i v pořadu ČT Interview ČT24.

Tykání s Ivo Rittigem potvrdil v pořadu sám Babiš, když uvedl:

" Já pana Rittiga znám dlouho, znám ho z tenisových turnajů z Prostějova a si tykáme, ale já s Rittigem nemám nic společnýho. "

Svou dlouholetou známost s ním potvrdil 4. dubna 2014 pro Právo. Řekl:

" S panem Rittigem se znám dlouho, je to nějakých patnáct let určitě. Známe se z tenisu v Prostějově, konaly se tam turnaje. "

Podle tohoto Babišova prohlášení se zná s Ivo Rittigem nejméně 17 let, tj. od roku 1999.

Petr Fiala

Náměstek protikorupční policie skončil jako šéf bezpečnostní divize Agrofertu.
Pravda

Petr Fiala zmiňuje bývalého náměstka Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Jiřího Veselého. Ten byl do této pozice jmenován 1. května 2011, v této funkci však působil pouze několik měsíců. V listopadu téhož roku ukončil svůj služební poměr u Policie ČR a od 1. prosince 2011 začal působit v roli šéfa divize interní bezpečnosti společnosti Agrofert (Česká pozice, Lidovky, iHNed), kde je ostatně dodnes.

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Ale promiňte, no to je podstatné. No spadá Daňová Kobra pod protikorupční policii.

Andrej BABIŠ To není pravda. To není pravda.

Václav MORAVEC: To je pravda.

Andrej BABIŠ: Daňová Kobra je kombinace finanční správy, celní správy a toho odboru...

Václav MORAVEC: A protikorupční policie.

Andrej BABIŠ: Ano. Takže nespadá, to je, to je tým, který si sedne za stůl a vyšetřuje nějakou kauzu.
Pravda

Web tohoto útvaru uvádí:

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Není tedy pravdou, že by Daňová kobra pod zmíněný útvar spadala. Útvar Babišem v posledních dnech kritizovaný jako zkorumpovaný - ÚOKFK - je součástí tohoto týmu.

Andrej Babiš

Tady si podsvětí (...) objednal popravu Šlachty. A to vykonal pan Chovanec.
Neověřitelné

Jakékoli informace o objednávce podsvětí na "popravu" Roberta Šlachty nejsou veřejně dostupné. Jakými informacemi o objednávce podsvětí Babiš disponuje, nevíme. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala

...jakto, že třeba pan ministr Babiš ví, že ÚOOZ řeší problém nějaký Škody Transportation. Toto nikde nezaznělo, v žádných veřejných zdrojích a vy to víte a vy to říkáte.
Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože ve veřejně dostupných dokumentech a zprávách nelze nalézt informace o tom, že by ÚOOZ vyšetřoval kauzu mezi Škoda Transportation a Českými drahami. Ani na oficiálních stránkách Českých drah, na které následně na svém facebookovém profilu odkazoval Andrej Babiš, nelze v popisované kauze nalézt tuto konkrétní informaci, tedy který útvar ji vyšetřuje.

Andrej Babiš

Čapí hnízdo vyšetřují Rittigovi policajti.
Neověřitelné

Kauzu Čapí hnízdo vyšetřuje odbor hospodářské kriminality pražské policie. O napojení těchto policistů na Ivo Rittiga, resp. jejich podřízenost jemu, není možné doložit, takové informace nejsou dostupné. Je otázkou, odkud čerpá tyto informace ministr financí Babiš.

Tomuto odboru se dostalo mediálního zájmu poté, co deník Právo informoval o nálezu odposlechů v kanceláři šéfa tohoto oddělení.

Andrej Babiš

Vy twittrujete, vy urážíte i moji ženu na Twitter. A říkáte, že jsem majitel...a nemáte mluvit o tom, že Čapí hnízdo mi patří, když je to lež.
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jednak není pravdou, že by Moravec na Twitteru urážel paní Babišovou, navíc prohlášení, že moderátor mluví o vlastnictví farmy Čapí hnízdo, je dezinterpretováno. Moravec, stejně jako řada dalších médií, reagovali (Moravec v obou zmíněných tweetech) na fakt, že Babiš veřejně vyslovil větu, že farma není jeho a patří nějaké firmě v holdingu. Po tomto prohlášení média přinášela řadu důkazů dokládajících, že Babiš v tomto případě nemluvil pravdu. Je pravdou, že ze strany byla Moravce šlo o spekulaci, neboť skutečný vlastník nemůže být vzhledem k povaze vlastnictví (anonymní akcie) ani znám.

Andrej Babiš mluví o dvou tweetech, které publikoval Václav Moravec 9. a 14. března. Stalo se tak v souvislosti s vrcholící kauzou Čapí hnízdo, v níž je Agrofert ministra financí vyšetřován, že obešel dotační podmínky tak, že naoko vyvedl farmu mimo holding, aby se formálně stala "malou a střední firmou" a měla tak šanci dotaci cca 50 milionů získat. Toto není možné zcela doložit, neboť firma byla spravována prostřednictvím tzv. anonymních akcií a není tedy jasné, komu v rozhodnou dobu skutečně patřila. Média v této době přinášela řadu nepřímých důkazů, že stále patřila ministru financí - za všechny jmenujme např. Reportéry ČT, kteří kauzu mapovali a jejich reportáž Čí je Čapí hnízdo.

Zdroj: Reportéři ČT.

Dohledávání důkazů o tom, že ministr ve skutečnosti Čapí hnízdo vlastnil, vyvolala jeho vlastní slova pro Novinky.cz z 9. března 2016. Babiš zde uvedl:

" Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.

To objektivně v době, kdy toto řekl, nebyla pravda. Můžeme odkázat jednak na Reportéry ČT, nebo také na odkaz na Novinky.cz výše, obě média pracují s obchodním rejstříkem, který toto vyvrací. Po tomto Babišově prohlášení začala média přinášet fakta, stvrzující, že Babiš se v minulosti k farmě přímo hlásil (na Twitteru, v rozhovorech v médiích atd.), resp. jeho Agrofert měl registrovanou doménu pro tuto farmu.

V tomto duchu se vyjádřil i Václav Moravec, když publikoval tweet, ve kterém odkazuje na článek z OK Magazínu (část vyšla online na webu Blesk.cz, z něhož pochází právě fotografie, kterou Moravec zveřejnil).

Další tweet o Monice Babišové již Moravec nepublikoval. Ve výše uvedeném ji nijak neuráží, pouze poukazuje na rozpor mezi slovy Andreje Babiše o tom, že Čapí hnízdo není jeho a rozhovorem a článkem o paní Babišové, který uvádí:

" Soukromá vila Babišových na farmě Čapí hnízdo je stejná jako je její majitelka. Na nic si nehraje. Přizná, že má v oblibě krásné věci, ale nepotřebuje jich hromadit mnoho,“ konstatuje OK! Magazine.
A protože Monika Babišová je interiérová designérka, je jasné, že se na finální podobě venkovského sídla dost podílela. „Vím, že kvůli Andrejovi se lidé začali víc zajímat o mou práci. Interiéry se staly mou vášní, ale rozhodně si nemyslím, že jsem v tom lepší než kdokoli jiný. Je mi to vůči ostatním designérům trochu trapné,“ říká Babišová skromně.
"

Druhý tweet, o které mluví Babiš, publikoval Václav Moravec 14. března 2016. Moravec zde skutečně naznačuje, že v rozhodnou dobu vlastnil stále Čapí hnízdo Andrej Babiš.

Babiš před poslanci 23. března během mimořádné schůze k této kauze uvedl, že " moje dcery jezdí od dětství na koni. Rozhodl jsem se proto, že dám rodině prostředky, aby si firmu koupila a projekt zrealizovala. Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky. "

Jak jsme uváděli výše, v době poskytnutí dotace bylo vlastnictví farmy prováděno prostřednictvím tzv. anonymních akcií a není tedy ověřitelné ani Babišovo tvrzení. Moravec tedy reagoval 9 dnů před prohlášením ministra financí zejména na spekulace, které prostřednictvím řady nepřímých důkazů spojovaly Čapí hnízdo s Agrofertem Andreje Babiše, byť ten to odmítal. V této době média přinášela řadu informací, které Babiše s Čapím hnízdem spojovaly - např. jeho staré tweety, rozhovor jeho ženy, který publikoval Moravec, registrace domény, obchodní rejstřík atp.

Vojtěch Filip

A to se mi teda jeví, že no, zlepšil se ekonomický výkon, já to nezpochybňuju, zlepšuje se výběr daní, to také nezpochybňuju, než to tady bylo do roku 2013.
Pravda

Co se týká ekonomického výkonu, Česká republika skutečně od roku 2013 dosahuje lepších čísel. Vycházíme z dat Eurostatu za roky 2013-15 a aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí České republiky.

2013201420152016Růst HDP -0,5 2,0 4,2 2,5

Výběr daní se skutečně průběžně od roku 2013 zvyšuje, roste i výběr pojistného.

Petr Fiala

Tady toto (reorganizace - pozn. Demagog.cz) je v kompetenci policejního prezidenta, který nedávno byl vládou dokonce navržen na povýšení a nevím, jestli hnutí ANO k němu mělo nedůvěru a bylo proti.
Pravda

Vláda České republiky na svém jednání 18. dubna rozhodla, že navrhne prezidentu republiky k povýšení do hodnosti generálmajora policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

Pro toto hlasovali všichni (.doc - usnesení 350, 24. bod jednání) přítomní členové vlády. Konkrétně jich bylo 12. Podle zápisu byli jednání přítomni i ministři za hnutí ANO - Babiš, Stropnický, Pelikán i Ťok. Vyplývá to z navržených a projednávaných bodů, které předkládali právě tito konkrétní ministři.

Podle zákona o Policii České republiky je kompetence ke zřizování jednotlivých celorepublikových útvarů skutečně v pravomoci policejního prezidenta.

Andrej Babiš

Já bych zopakoval ty fakta. První, který o tom mluvil, byl nejvyšší státní zástupce Zeman a vrchní zástupce 1.6. Pan Laube 2.6. říká, je to fáma. Pan Chovanec týden mlčí. 8.6. Říká, že je to zpolitizované. Samozřejmě, že je to zpolitizované, vždyť je to v koaliční smlouvě. A 15.6. podepisuje rozprášení jediného protimafiánského útvaru.
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice správně popisuje genezi okolo reorganizace policie, není ovšem pravdou, že by ÚOOZ byl jediným protimafiánským útvarem. ÚOKFK, se kterým se má Šlachtův sbor sloučit, v minulosti vyšetřoval řadu velkých (i politických kauz,) nyní je součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje s rozsáhlou daňovou kriminalitou.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Pro Lidové noviny toto komentoval Pavel Zeman. Uvedl:

" Neznám podrobnosti toho plánu. A na nich dost záleží. Nicméně tímto krokem by vznikl útvar, který by měl téměř 900 lidí. Bojím se, že by byl těžko řiditelný. Mám strach, aby se to neprojevilo v kvalitě práce, která je naprosto zásadní pro každou trestní věc, stejně jako je zásadní, že nesmějí unikat informace. "

Náměstek Laube toto označil ve stejném textu skutečně za fámu, když řekl:

" Na tyto fámy, které tu vznikají, nemám odpověď. Zatím nebudu komentovat nic, co není schválené a řádně projednané, natož abych někde diskutoval na téma nějakého nového ředitele. "

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

15. června pak ministr vnitra oznámil, že podepsal diskutovanou reorganizaci.

Babiš tedy korektně popisuje genezi celé kauzy. Problémem je, že označuje ÚOOZ za jediný protikorupční útvar. ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou osobu).

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka. Tento útvar je také součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje proti daňovým únikům. Útvaru se již podařilo zajistit miliardové částky.

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Petr Fiala

Pan ministr říká, no to se tady řešilo od zásahu na Úřadu vlády. To není žádná pravda. Já jsem slyšel policejní prezidenty bývalé, kteří veřejně říkali, no to jsme tady řešili už skoro 10 let.
Zavádějící

Na brífinku k reorganizaci policie, který proběhl 15. června, vystoupili mimo jiné dva bývalí policejní prezidenti. První z nich, Oldřich Tomášek, působil v čele policie mezi roky 1995 a 1998. Ten už o několik dní dříve na webu Echo 24 publikoval blog s názvem "Co se nyní děje v policii, mě děsí." V něm obhajuje sloučení obou útvarů tím, že si často vzájemně konkurují a v jeden čas pracují na stejných případech. Na brífinku i blogu zdůraznil, že se ÚOOZ dostává přeceňované pozornosti, protože některé krajské kriminální sbory mají stejnou nebo i vyšší úspěšnost vyřešených případů (video od 27:00).

Tím druhým byl Jiří Kolář, který vedl policii od roku 1998 do roku 2005. Na brífinku odmítl, že by se změny v policii daly označit za reorganizaci či restrukturalizaci. Jde podle něj pouze o organizační změny (video od 21:00). Ve svém projevu připomněl rok 2002 a reorganizaci, kterou v policii provedl. Šlo o sloučení kriminální policie s úřady vyšetřování. To dle jeho slov byla skutečná reorganizace, které se říkalo "spojení ohně a vody."

Oba dva bývalí prezidenti vyjádřili podporu současným změnám, zároveň se nám však nepodařila nalézt žádná vyjádření bývalých policejních prezidentů, která by v minulosti reorganizaci zmiňovala. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, protože zcela konkrétně se oba zmínění býv. policejní prezidenti nevyslovili, že by se tato reorganizace řešila 10 let.

Andrej Babiš

Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.
Pravda

Dle aktuálních informací evropské statistické agentury Eurostat je míra nezaměstnanosti v ČR (4,1%) skutečně nejnižší z všech 28 členských států EU.

Andrej Babiš

Půjčili jsme si 120 miliard za negativní úroky.
Pravda

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše skutečně začalo emitovat dluhopisy se záporným úrokem, jejich nabyvatelé tedy platí za jejich držení. Toto se daří financím od roku 2015.

Tisková zpráva Babišova úřadu z 18. prosince uvádí: " Celková jmenovitá hodnota emise státních dluhopisů prodaných za záporný aukční výnos činila 98,9 mld. "

Pokud dále vyjdeme z dokumentu " Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2016 - 1. čtvrtletí, " který ministerstvo předložilo do Poslanecké sněmovny, v části Vývoj státního dluhu (.pdf - str. 26) se dozvíme:

" Celkově emise SDD realizované na primárním trhu dosáhly v 1. čtvrtletí 2016 výše 64 917 mil. Kč, z toho 38 150 mil. Kč činily emise státních dluhopisů bez výnosu prodané se záporným výnosem do splatnosti, 19 847 mil. Kč činily emise fixně úročených státních dluhopisůa 6 920 mil. Kč pak variabilně úročených státních dluhopisů. "

Na základě těchto informací ministerstva financí lze konstatovat, že si český stát skutečně půjčil přes 120 miliard korun na negativní úrok, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Vy proti roku 2013, kdy byla krize, máte příjmy o 150 miliard větší (pro rok 2017 - pozn. Demagog.cz), ale také máte o 126 miliard větší výdaje.
Pravda

Pro rok 2013 počítáme s daty ze státního závěrečného účtu za tento rok, neboť odráží skutečný výsledek hospodaření. Tento dokument na straně 5 uvádí právě čísla k rozpočtovému hospodaření. Pro rok 2017 pak vycházíme z návrhu, který prozatím není finálním dokumentem. Vláda má totiž zákonnou povinnost poslat do Poslanecké sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu do konce září.

Příjmy

Rozpočtované příjmy 2013Skutečné příjmy 2013Navrhované příjmy 2017 Rozdíl 1 076,37 1 091,86 1249,1 157,24

Výdaje

Rozpočtované výdaje 2013Skutečné výdaje 2013Navrhované výdaje 2017Rozdíl 1 176,37 1 173,13 1309,1 135,97

Co se týká Fialovy poznámky o krizi v roce 2013, vyjdeme-li z dat Eurostatu, tak zjistíme, že Česká republika byla v letech 2012 a 2013 skutečně v recesi. V roce 2012 zaznamenala pokles 0,9 % a v roce 2013 o půl procenta HDP. Za vlády Bohuslava Sobotky se země již třetí rok po sobě těší z hospodářského růstu, kromě dat Eurostatu to dokládá i aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky.

Petr Fiala

A ve vládě vás přehlasovávají, přehlasovali vás ve věci podpory vědy...
Pravda

Ve vládním usnesení č. 477 ze dne 30. května 2016 bylo schváleno rekordní navýšení státních prostředků vyčleněných na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na 32,7 miliard Kč pro rok 2017. Z oficiálního záznamu z tohoto jednání je patrné, že pět členů vlády hlasovalo proti tomuto usnesení a sám ministr Babiš si pak na serveru lidovky.cz otevřeně stěžoval na to, že byl přehlasován v otázce růstu výdajů na českou vědu. To, jak jednotliví členové vlády hlasovali, bohužel není známo.

Stejný zdroj uvádí, že Babiš byl na jednání Vlády ČR přehlasován i v otázce uvolnění prostředků na budovu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Vojtěch Filip

Rozpočet 2014 nebyl rozpočet této vlády, ale rozpočet 2015 byl rozpočtem už této vlády. A pro rok 2016 jsem upozorňoval na to, že je potřeba, aby i ta daňová soustava směřovala k nějakému nejen efektivnějšímu vybírání, ale i k efektivnějšímu působení ekonomiky. To znamená, že ty daňové subjekty budou mít rozdílné daně, že se zavede daňová diferenciace.
Pravda

Státní rozpočet ČR pro rok 2014 připravila a schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka, zatímco rozpočet pro rok 2015 byl připraven a schválen stávající vládou Bohuslava Sobotky.

KSČM k návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 16. října vydala tiskovou zprávu, v níž se mimo jiné píše: "Vláda slibuje růst daňových příjmů, ale návrhy KSČM na jejich větší progresi odmítá. Nadále se zdaňuje hlavně spotřeba, kapitál a korporace jsou zdaněny podprůměrně. Úroveň daňové kvóty řadí ČR v rámci EU mezi státy s nižší úrovní přerozdělení. Účinek lepšího výběru daní nemůže být dodatečný."

Vojtěch Filip

...čerpání těch fondů, které skutečně minulé vlády nečerpaly...
Pravda

Minulé vlády (Nečasova a Rusnokova) čerpaly z programového období 2007-2013, přičemž rok 2015 byl posledním rokem (.pdf,str. 3), kdy bylo možné z tohoto programového období čerpat. Podle reportu NKÚ (.pdf, str. 7) byla v tomto období ČR jedním z nejhůře čerpajících států ze zemí EU.

Na konci období Nečasovy vlády (červenec 2010 - červen 2013) bylo vyčerpáno (.pdf, str. 1) 32,6 % z 784,2 mld. Za Rusnokovy vlády, která skončila v lednu 2014, se hodnota vyčerpaných prostředků zvýšila na 72,4 % (.pdf, str. 1). Jen za rok 2013 přitom ČR nevyužilo dotací ve výši 11 mld. korun, za rok 2014 bylo nedočerpáno 9 mld.

Vzhledem k tomu, že ČR čerpala z fondů EU do roku 2015 podprůměrně (.pdf, str. 12) a byla kritizována NKÚ, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodáváme, že po nástupu Sobotkovy vlády se odhady na nedočerpání pro rok 2015 pohybovaly až kolem 85 mld (.pdf, str. 3). Nakonec se však výše nedočerpání snížila na 10 mld. a podle poslední zprávy z ledna 2016 bylo vyčerpáno 94,2 % (.pdf, str. 14) z celkové částky programového období 2007-2013.

Andrej Babiš

Takže já bych chtěl jenom říct, že jako ministr financí za období této sněmovny jsem předložil plnou čtvrtinu všech zákonů, 60 zákonů. Věcí, které tady nikdo nedělal, jako prokazování původu majetku, spotřebitelské úvěry, nový zákon o hazardu, kontrolní hlášení, EET, centrální registr účtů a tak dále.
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u některých z Babišem jmenovaných zákonů není ve skutečnosti v žádném případě první, kdo dané oblasti řeší. Např. majetková přiznání opakovaně předkládají do legislativního procesu sociální demokraté či komunisté již od období opoziční smlouvy. Např. vláda Miloše Zemana tento zákon sama předložila dvakrát.

Počet zákonů, které předkládalo ministerstvo financí během tohoto období, je skutečně nejvyšší mezi všemi ministerstvy. S tímto před časem přišel sám Babiš, když reagoval na kritiku stran svých neustálých absencích na interpelacích. Na svém Twitteru vydal tabulku, která to dokládala.

Jak jsme uvedli v textu, který se touto tabulkou zabýval, čísla Babišovi v podstatě seděla (k 8. květnu) a reálně budou odpovídat (ona zmíněná zhruba čtvrtina) i nyní. Aktuální počet (dopočítáno z webu PSP.cz) vládou předložených sněmovních tisků je 280, z toho ministerstvo financí předložilo poslancům 68 z nich (některé byly zamítnuty, řada čeká na projednání). To je necelých 25 %.

Dodejme, že toto číslo není nijak výjimečné a vyplývá z pozice, kterou Babiš zastává. Např. jeho předchůdce Miroslav Kalousek ve srovnatelném období za vlády Petra Nečase předkládal celkem 26 % návrhů. To vychází z logiky kompetenčního zákona, priorit vlády či přebírané evropské legislativy.

Vicepremiér rovněž uvádí příklady politik, které zavádí jako první, a které nikdo doposud nedělal. Jeho vyjádření je problematické, neboť některé oblasti byly již dříve zákonně upraveny (např. zákon o spotřebitelském úvěru). To, že jsou nyní nově upravovány, je sice pravdou, nicméně není pravdou, že by v minulosti s touto oblastí Babišovi předchůdci nedělali nic.

Nejvíce problematickou částí výroku je ovšem prohlášení, že v minulosti nikdo nic nedělal stran zákona o prokazování původu majetku. Uveďme, že návrh Babišova úřadu v Poslanecké sněmovně leží rok a neprošel prozatím všemi čteními. V minulosti navíc opakovaně zákon s podobným principem navrhovaly zejména levicové strany. První dohledatelný pokus o prosazení podobného zákona podle webu Poslanecké sněmovny podnikli v březnu 1997 Republikáni (strana Miroslava Sládka).

Dva pokusy o prosazení tohoto zákona byly podniknuty za vlády Miloše Zemana (1998-2002), který však nenašel většinovou podporu pro tuto legislativu. Konkrétně zákon navrhovala Zemanova vláda v letech 1999 a 2001. V dalších obdobích opakovaně zákon navrhovala ČSSD a také KSČM.

Za všechny jmenujme v každém z následujících období některé z pokusů, který zmíněné strany učinily. V červenci 2005 návrh zákona předložili poslanci KSČM, stejně jako v červnu 2008. Sociální demokraté se pak pokusili příslušný zákon prosadit po volbách 2010 či v září 2011, dohledatelný je také pokus Věcí veřejných z července 2012. Nejde o kompletní výčet návrhů na zavedení zmíněné legislativy, nicméně tento přehled dokládá, že pokusy o zavedení "majetkových přiznání" nejsou za Babiše ničím novým, ale že tato věc je v České republice předkládána opakovaně již téměř 20 let.

Pokud budeme brát systém EET jako "registrační pokladny," tak ty již byly v České republice zavedeny v minulosti (byť byly za 2. vlády Mirka Topolánka zrušeny) a také byly opakovaně navrhovány v Poslanecké sněmovně. Princip EET sice spočívá v online sledování tržeb, sám Babiš se ovšem při obhajobě svého návrhu často opírá o argument, kolik zemí v EU má "nějakou formu evidence," přičemž do tohoto výčtu započítává i země se zavedenými registračními pokladnami.

Samo ministerstvo k danému uvádí (citujeme dokument Ministerstva financí ČR (.doc) „Příloha č. 7 Výzvy – Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (EET)“ – jeho aktuální verzi z 27. listopadu 2015):

"Vybrané online řešení evidence tržeb je „řešením nové generace“ oproti klasickým registračním pokladnám, o jejichž zavedení se hodně diskutovalo před lety. Proto se dnes v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb často, ač mylně, používá termín „registrační pokladna“.
Funkce registračních pokladen je stejná jako u elektronické evidence tržeb, tedy evidovat data o hotovostních tržbách. Avšak registrační pokladny neodesílají data o tržbách automaticky, takže než se dostanou k Finančnímu úřadu, mohou být s pomocí nejrůznějších podvodných software upravována (směrem dolů…).

Některá z forem evidence tržeb funguje ve 13 zemích Evropské unie. "

Pokud tedy vyjdeme z toho, že EET je "pouze" sofistikovaný a modernější typ evidence tržeb, mezi něž se počítají registrační pokladny, je třeba konstatovat, že Babiš není prvním politikem, který by se zavedením podobného principu přišel. Registrační pokladny byly v České republice zavedeny v červnu 2005 s tím, že povinné subjekty je zavedou k 1. lednu 2007 (§ 8 zákona). V dalším období byl tento termín poslaneckým návrhem posunut o rok na leden 2008 a následně byl celý zákon zrušen (v rámci tzv. Topolánkova batohu).

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý. Babiš sice správně říká, že předkládá jako ministr financí nejvíc zákonů (což není nic neobvyklého), nicméně v tom, že je první, kdo prosazuje některé z jmenovaných návrhů, již pravdu neříká. Např. majetková přiznání jsou opakovaně projednávána již téměř 20 let a registrační pokladny jako starší forma evidence tržeb již byla v České republice dokonce krátce uzákoněna, byť nedošlo nakonec rozhodnutím 2. Topolánkovy vlády k jejímu naplnění.

Andrej Babiš

...začínáme konečně stavět i dálnice.
Zavádějící

Z kontextu výroku ministra Babiše vyplývá, že výstavba nových úseků dálnic by měla být důsledkem hospodářské konjunktury v ČR. Nicméně pokud prozkoumáme informace o nově započatých projektech výstavby dálnic z serveru ceskedalnice.cz, zjistíme, že v roce 2016 byly zatím spuštěny pouze dva projekty v celkové délce 12,6 km a že jde pouze o modernizace úseků dálnice D1.

Ministr Babiš dost možná má na mysli nedávný vládní návrh, aby bylo u klíčových dopravních staveb možno z rozhodnutí vlády ČR přikročit k výstavbě bez posudku EIA. U deseti klíčových dálničních úseků by tak bylo možné přistoupit k výstavbě, přestože ta ještě ani nezačala.

Petr Fiala

V roce 2008, když jsme byli ještě v době ekonomické konjunktury, tak byl deficit rozpočtu 19 miliard. Vy dneska máte čtyři roky růstu za sebou a připravujete 60 miliard.
Pravda

Podle státního závěrečného účtu (.pdf) za rok 2008 dosáhl výsledný deficit státního rozpočtu výše 20 miliard korun. Tento údaj je obsažen na straně 7 dokumentu. Rozpočet byl koncipován na 5% růst HDP, jak uvádí strana 1 stejného dokumentu.

Vyjdeme-li z dat Eurostatu, zjistíme, že Česká republika byla v letech 2012 a 2013 skutečně v recesi. V roce 2012 zaznamenala pokles a 0,9 % a v roce 2013 o půl procenta HDP. Za vlády Bohuslava Sobotky se země již třetí rok po sobě těší z hospodářského růstu, kromě dat Eurostatu to dokládá i aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky.

Sobotkův kabinet má tak za sebou dva a půl roku růstu (2014, 2015), lze ovšem předpokládat, že kromě letošního roku poroste česká ekonomika i v příštím roce, tudíž rozpočet je koncipován na 4. rok růstu v řadě. Z tohoto pohledu má Fiala pravdu, stejně jako ve výši deficitu pro rok 2008. Nutno podotknout, že Fiala srovnává rok, který byl z hlediska celkového výsledku nejlepší za dlouhá léta.

Petr Fiala

Daně jste zkomplikovali. Není pravda, že platí nějaké původní daňové zákony. Podívejte se na DPH, máme třetí sazbu DPH.
Pravda

Současná vláda, o které Petr Fiala hovoří, skutečně zavedla třetí sazbu DPH a udělala i řadu dalších změn v daňových zákonech, které schvalovaly předchozí vlády vedené ODS. Daňový systém se sice dramaticky nezměnil, jednalo se spíše o drobnější úpravy, mnohé z nich ale skutečně mohly vést ke komplikacím pro daňové poplatníky. Jedná se zejména o poslední velké úpravy - kontrolní hlášení a EET.

Jak popisujeme podrobněji u výroku Vojtěcha Filipa výše, vlády vedené ODS zavedly do systému takové úpravy jako například tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (byť později dočasně navýšena o tzv. solidární přirážku pro vysokopříjmové poplatníky), institut nespolehlivého plátce a ručení za daň či nový daňový řád. Tyto zákony byly současnou vládou pouze novelizovány.

Druhá snížená sazba (tedy celkově třetí sazba v našem zákoně o dani z přidané hodnoty) byla zavedena novelou č. 262/2014 Sb. s účinností od 1. ledna 2015.

Výčet změn daňových zákonů od roku 2015 i od roku 2016 je sice poměrně obsáhlý, při pohledu na jednotlivé položky se však nedá souhlasit s tvrzením, že by tyto změny vedly k výrazné komplikaci daňového systému. Došlo ke zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového paušálu nebo daňového zvýhodnění pro životní pojištění, rozšířila se povinnost komunikovat s finanční správou elektronicky, byl rozšířen režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) na další položky a byl také zrušen tzv. II. pilíř důchodového pojištění. Došlo také ke zrušení již platné části zákona o dani z příjmů, který zaváděl tzv. Jednotné inkasní místo. Zřejmě největší změnou a zásahem do daňového systému je zavedení kontrolního hlášení DPH od 1. ledna 2016 a elektronická evidence tržeb, která bude postupně zaváděna od 1. prosince 2016.

Andrej Babiš

Snížili jsme daně.
Pravda

Andrej Babiš mluví o době, kdy působil jako ministr financí, tedy od ledna 2014 do současnosti.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mezi jinými OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb. Ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta skutečně klesala a ministr Babiš má tedy pravdu.

V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

Petr Fiala

Nesnížili jste daně.
Nepravda

Petr Fiala kontruje Andreji Babišovi, který naopak tvrdí, že mezi lednem 2014, kdy se stal ministrem financí, a současností se v ČR daně snížily.

Celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

V roce 2013 dosahovala v ČR složená daňová kvóta 34,3 %, v roce 2014 to bylo 33,5 %. Co se týče daňových sazeb, změnila se od roku 2015 pouze DPH, a to zavedením tří (21 %, 15 % a 10 %), místo původních dvou (21 % a 15 %) sazeb, ostatní sazby zůstaly nezměněné, měnily se pouze podmínky vyměření u daně z nemovitostí (od ledna 2016), dvakrát bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016), a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Přehled dalších změn menšího rozsahu platných od roku 2015 uvádí finanční správa zde a zde, od roku 2016 pak zde.

OECD výši složené daňové kvóty za rok 2015 ještě nezveřejnila, podle ministerského návrhu rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 11) činila 33 %. Podle těchto čísel zatím složená daňová kvóta klesala a výrok Petra Fialy tedy není pravdivý. V návrhu rozpočtu z roku 2015 se sice počítá s jejím nárůstem zpět na 33,5 % v roce 2016, což ministerstvo ve vyjádření v článku Hospodářských novin vysvětluje tím, že "k nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojí v důsledku zvýšení efektivity výběru daní, a to zejména vlivem elektronické evidence tržeb a kontrolního hlášení. To však neznamená, že se zvýší daňové zatížení obyvatelstva." I v případě takového vývoje by ale byla nižší než před nástupem Sobotkova kabinetu.

Petr Fiala

Naopak chystáte se zvyšovat sociální dávky.
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť ve skutečnosti vláda většinu dávek pro příští rok zmrazila a chystá změny pouze v zavádění otcovské, v opatrovném a sirotčích důchodech. Ministryně Marksová uvažuje o zvýšení přídavků na děti, nemá pro to však podporu v koalici.

Den před odvysíláním OVM odvysílala Česká televize v Událostech reportáž Vláda příští rok zmrazí většinu sociálních dávek. V ní kromě dalšího padlo, že vyjma přídavků na děti ministryně Marksová nenavrhne pro příští rok navýšení žádné ze sociálních dávek - konkrétně jde o existenční a životní minimum, dávky pro nemocné, rodičovský příspěvek, mateřská dovolená a porodné.

Vláda chce naopak zvyšovat minimální mzdu, ta však nepatří mezi sociální dávky. Co se týká zmíněných přídavků na děti, tento krok nemá podporu v koalici, jak z příspěvku vyplývá - Andrej Babiš je proti jakémukoli zvyšování a KDU-ČSL slovy Mariana Jurečky peníze rodinám s dětmi spíše nechávala formou daňových úlev.

Proti zvyšování dávek včetně přídavků na děti vystoupil v reportáži i Petr Fiala, který označil jako prioritu ODS snižování daní namísto možného zvyšování dávek.

Fiala říká, že se vláda chystá zvyšovat dávky, příslušná legislativa tedy není schválená. V Poslanecké sněmovně má ministerstvo práce předloženy dva návrhy zákonů - novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a novelu zákona o nemocenském pojištění.

Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi řeší úpravu doplatku na bydlení, jde ovšem o návrh, který zpřesňuje podmínky nároku a nepočítá se tedy s žádnými novými výdaji (.pdf - str. 10), které by měly být vypláceny. Novela zákona o nemocenském pojištění pak zavádí tzv. otcovskou, dále upravuje ošetřovné a sirotčí důchody. Finanční náročnost odhaduje ministerstvo (.pdf - závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace - str. 1-2) celkově na zhruba 1,8 až 2 miliardy korun v prvním roce po zavedení této novely. Jde o náklady státního rozpočtu, výpadek na zdravotním pojištění, náklady na administrativu atp.

Toto je ovšem jediná dávka, kterou prozatím navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (potažmo vláda) zvýšit/zavádět. Ostatní dávky budou pro rok 2017 zmrazeny, na zvyšování přídavků na děti není v koalici shoda.

Petr Fiala

I kdyby se Britové rozhodli odejít z Evropské unie, tak bude následovat vyjednávání, které bude trvat minimálně dva až tři roky a teprve tam se nastaví parametry spolupráce mezi Velkou Británií a Evropskou unií.
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý

Možný odchod Velké Británie z Evropské unie může probíhat teoreticky dvěma způsoby - okamžitým jednostranným odchodem a nebo oboustrannou dohodou s postupným průběhem.

Teoreticky je možné, i když málo pravděpodobné, že by Velká Británie vyhlásila okamžitý jednostranný odchod zrušením zákona o Evropských společenstvech z roku 1972, který v podstatě umožnil vstup VB do EU a legislativní provázání obou celků. Takový to odchod by znamenal okamžité zpřetrhání vazeb a závazků, neexistovala by žádná přechodná období a rozhodně by nebylo možno ze strany EU očekávat vstřícné jednání o podobě nových vztahů.

Druhou zatím nejpravděpodobnější možností odchodu VB a následných jednání o vzájemných vztazích by byla možnost využít článek 50 Lisabonské smlouvy (Smlouva o Evropské Unii), který se možným průběhem vystoupení zaobírá:

Článek 50

1. Každý člensky stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2. Člensky stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupeni, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unii. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungováni Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdrženi souhlasu Evropského parlamentu.

3. Smlouvy přestávají byt pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupeni v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámeni podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodlouženi teto lhůty.

4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující člensky stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungováni Evropské unie.

5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupeni, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.

Výrok hodnotíme s výhradou jako pravdivý, v tom že právě využití článku 50, jak asi naznačoval pan Fiala, a minimálně dvouleté vyjednávací období je zatím nejpravděpodobnější variantou i podle premiéra Camerona. Přesto se jedná v případě odchodu z EU o věc komplikovanou a výsledky za v tuto dobou pouze spekulativní.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů