Demagog.sk

Daňové změny podle ČSSD

Otázky Václava Moravce, 26. únor 2017. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

K diskuzi v Otázkách Václava Moravce tentokrát zasedli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda STAN Petr Gazdík. Hlavními tématy byly progresivní zdanění navrhované ČSSD a obecně výše příjmů obyvatel, volební systém v České republice, ale také ceny za mobilní služby.

Statistiky diskuze

7   3  
2   2  
10   1  
4   0  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„My jsme jako sociální demokraté jasně řekli, že navrhujeme snížit daně pro čtyři miliony lidí. Každý si to může spočítat.“

Pravda

zobrazit odůvodnění

Ze zveřejněného návrhu ČSSD není jasné, zda by se změna týkala i OSVČ. Pokud by to tak bylo (i podle současné úpravy je sazba daně z příjmů společná pro zaměstnance i pro příjmy z podnikání), pak si podle odhadů skutečně polepší více než čtyři miliony osob. Z toho důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak vyplývá z kalkulačky zveřejněné ČSSD i z našeho grafu, podle reformy navrhované sociální demokracií by si polepšili ti, kdo mají hrubou mzdu pod 48 955, tedy více než 90 % zaměstnanců (podle ČSÚ je hranice desátého decilu, tedy deseti procent lidí s nejvyšší mzdou, částka 43 349 Kč). 

Podle statistiky počtu zaměstnanců (ČSÚ) to bylo v třetím čtvrtletí 2016 celkem 4,066 milionů osob. Budeme-li pro zjednodušení počítat s 90 % zaměstnanců, kterým změna pomůže, jedná se přibližně o 3,660 milionů osob.

Stejným zákonem se řídí i výpočet daně z příjmů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), kterých je podle České správy sociálního zabezpečení necelý milion. Není bohužel veřejně k dispozici podrobnější statistika o rozvrstvení jejich příjmů. Pokud by to bylo podobně jako u zaměstnanců, polepšilo by si po daňové změně asi 900 tisíc osob. Dohromady by tedy změna skutečně pomohla více než čtyřem milionům lidí.

Graf založený na vlastním výpočtu za předpokladu, že poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani.

„Pane premiére, já mám čtyři děti. V případě, že budu zaměstnanec, který vydělává 17 tisíc hrubého, tak bych se měl dostat do daňového bonusu se svými čtyřmi dětmi, s odpočtem na manželku a na sebe. Jenomže tam je limit 68 tisíc korun, pane premiére, a to ten Váš návrh rozhodně neobsahuje, protože ten daňový bonus bych vyčerpal někdy v období dubna a května a po zbytek roku bych žádný bonus nedostával.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění

Ve výroku Petra Gazdíka je hned několik nepřesností, kvůli kterým jej hodnotíme jako nepravdivý. Předně zveřejněný návrh ČSSD Gazdíkem popisovanou problematiku nijak neupravuje, nenaznačuje žádnou změnu proti současnému stavu. Dále není správná uvedená částka limitu pro uplatnění daňového bonusu, aktuálně se jedná o 60 300, nikoliv o 68 tisíc korun. A především není pravda, že by takovýto daňový poplatník v popisované situaci vyčerpal bonus na začátku roku a pak nedostával nic. Daný limit funguje i pro měsíční zálohy na dani, kdy je možné uplatnit daňový bonus pouze do výše 1/12 uvedeného ročního limitu.

Podle zákona o daních z příjmů smí poplatník uplatnit daňový bonus (rozdíl mezi daňovou povinností a daňovým zvýhodněním na vyživované děti) do výše 60 300 korun ročně. Podle daňové kalkulačky ČSSD by takovýto poplatník s uvedenou hrubou mzdou 17 tisíc korun měl měsíčně získával daňový bonus 5 025 korun (sleva na manžela či manželku bez vlastních příjmů se uplatňuje až při ročním zúčtování, nikoliv při výpočtu měsíčních záloh).


To ale není úplně přesné. Spočteme-li si daň sami, dojdeme k následujícím číslům:

- daň před uplatněním bonusů: 666 Kč,
- daňové zvýhodnění na čtyři děti: 6 768 Kč (1 117 Kč měsíčně na první dítě, 1 617 Kč na druhé dítě, 2 017 na třetí a další děti),
- daňový bonus: 6 102 Kč.

Jak však dále stanoví zákon, měsíčně je možné uplatnit daňový bonus maximálně do výše 5 025 Kč, tedy 1/12 z uvedeného ročního limitu 60 300 Kč. Poplatník by tak v našem případě ročně přicházel o více než tisíc korun.

Je ale nutné připomenout, že toto je již ve stávající úpravě a návrh ČSSD žádné změny v této oblasti nenaznačuje.

„Strany, které dosahují menší počet procent pod 10 %, jsou výrazně diskriminovány z hlediska počtu mandátů proti těm stranám, které mají nad 10 % (…) Vzpomeňte si, jak kdysi dopadli Zelení, kteří dosáhli asi 6 procent a měli nějakých 6 poslanců. Zatímco strany, které dosáhnou 10, 12, 15 procent, mají 30, 35, 40 poslanců.“

Pravda

zobrazit odůvodnění
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť princip fungování volebního systému popisuje Gazdík korektně. Pouze dodáváme, že jím uvedená čísla a přepočty bereme spíše ilustrativně.

Volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny skutečně zvýhodňuje strany s vyššími volebními zisky. Důvodem je nastavení systému, d'Hondtova metoda přepočítávání hlasů na mandáty a také velikost některých volebních obvodů.
Česká republika je rozdělena do 14 volebních obvodů, které kopírují jednotlivé kraje. Kraje nejméně lidnaté (Karlovarský) mají ve Sněmovně nejmenší zastoupení. Karlovarské voliče zastupuje 5 poslanců, naopak Středočeský kraj 25.

Pro to, aby se stranám přidělovaly poslanecké mandáty, musí získat alespoň 5 % hlasů celostátně. Následně se v jednotlivých volebních obvodech přepočítávají hlasy na mandáty podle již zmíněné d'Hondtovy metody. Ta je popsána zde. Ve zkratce jde o to, že zisk hlasů u stran se dělí řadou čísel (1,2,3,4… — podle počtu rozdělovaných křesel) a výsledky se zařadí za sebou. Mandáty jsou pak distribuovány těm stranám, které se v tomto pořadí umístí výše, tedy v případě zmíněného Karlovarského kraje na prvních 5 místech.

Tento model může vést k tomu, že strany, které dosáhnou v některých krajích i 10 %, nemají v daném obvodu svého poslance. Jednoduše kvůli tomu, že se nerozděluje dost křesel. Na již uvedeném příkladu můžeme ukázat, že v posledních volbách v Karlovarském kraji mandát nezískalo hnutí Úsvit se ziskem přes 8 % nebo TOP 09 s 10% podporou. Naopak KSČM, která zde získala 16 %, mandát získala. Obecně lze Karlovarský kraj nabídnout jako ukázkový příklad nerovnosti, o níž Gazdík mluví. 

Menší strany získávají své poslance především ve velkých volebních obvodech (Středočeský, Jihomoravský, Moravskoslezský kraj, Praha…) a v těch menších mandáty až tolik nezískávají. Záleží pochopitelně i na regionální síle stran (KDU-ČSL např. bude spíše získávat mandáty v některých moravských krajích než na Ústecku, byť jde o větší kraj). 

Gazdík tak princip fungování popisuje správně. Podívejme se ještě na uvedený případ Strany zelených. Ta v roce 2006 získala přes 6 % hlasů celostátně, ale stačilo jí to na pouhých 6 mandátů (2 v Praze, 1 ve Středočeském kraji, 1 v Jihomoravském kraji, 1 v Moravskoslezském kraji a 1 na Ústecku). Např. v Libereckém kraji získali zelení 9 a půl procenta hlasů, mandát ale nezískali a to právě z výše uvedených důvodů. 

„Já chci vědět, jestli daňová správa udělala kontroly u těch subjektů, kde si majitel firmy sám kupoval korunové dluhopisy od své vlastní firmy (…) a bavíme se o úrocích, za které ty korunové dluhopisy byly vydávány. Jestli na trhu bylo možné sehnat v té době levnější financování, nebo ne. Tohle to stanovisko, které jsem obdržel od ministra financí, neřeší.“

Zavádějící

zobrazit odůvodnění
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Babiš sice skutečně nepopisuje ve své odpovědi premiérovi vše, o čem Sobotka v Otázkách mluvil, je třeba však uvést, že na všechny své v pořadu položené otázky se Babiše ani neptal. Tvrzení, že Babišovo stanovisko některé aspekty neřeší, tedy není korektní.

Sobotka se v dopise určeném Babišovi ptá ministra financí, zda se Finanční správa zabývala emisemi a nákupem korunových dluhopisů. Dále se Sobotka zajímá, jaký má Babiš názor na situaci, kdy firma vydá korunové dluhopisy a sám majitel firmy je zpětně nakoupí. 

Konkrétně Sobotka píše:

Zabývala se již finanční správa ČR případy emise a nákupu korunových dluhopisů? Pokud ano, k jakým závěrům došla a jaká další opatření navrhuje? Došlo už v některých případech k doměření daně, případně kdy k němu dojde?
(…)
Chtěl bych Vás jako ministra financí rovněž požádat o Vaše stanovisko k situaci, kdy právnická osoba vydá takovéto dluhopisy, a jediným, kdo je nakoupí, je právě majitel. Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně? Nejde o situaci, která si žádá prověření ze strany Finanční správy ČR v zájmu státního rozpočtu a občanů České republiky? Jaké je stanovisko Finanční správy v této věci?

Andrej Babiš na to odpověděl následovně: „… předmětná zákonná úprava byla již v době svého vzniku daňovou správou podrobena podrobné analýze a diskutována opakovaně i na veřejném fóru. Finanční správa dospěla k závěru, že vydání korunových dluhopisů nikdy žádný právní předpis nelimitoval ani nezakazoval a nezdanění úrokového výnosu ve vazbě na výše uvedenou legalizaci zaokrouhlování ze strany ministra financí Kalouska nelze bez dalších aspektů hodnotit jako nezákonné.“

Fakticky v celém dopise Babiš Sobotkovi neodpovídá na dané otázky, popisuje celou kauzu ze svého pohledu a využívá instrument otevřeného dopisu (stejně jako premiér) k útoku na Sobotku prostřednictvím kauzy OKD.

Stanovisko Babiše tak skutečně neobsahuje konkrétní odpovědi na to, co předseda vlády popisuje. Nicméně na některé věci se Sobotka v dopise vůbec neptal. Proto je jeho výrok hodnocen jako zavádějící.

„… ti lidé, kteří v současné době vydělávají víc než 46 tisíc hrubého, kde se ta vaše daňová kalkulačka láme, by zaplatili ne víc. Ale výrazně víc.“

„První z těch věcí je výrazně vysoké daňové odvody v rámci OECD. Cena práce je v České republice jedna z těch vysokých cen práce v rámci Evropy a zemí OECD.“

„Více než 400 miliard ročně odteče z dceřiných společností (z ČR, pozn. Demagog.cz) do mateřských společností v zahraničí.“

„Dva miliony lidí v naší zemi mají mzdu, která je nižší než průměrná mzda 27 tisíc korun hrubého měsíčně. Čtyři miliony lidí má mzdu nižší než je 50 tisíc hrubého měsíčně.“

„Medián hrubé mzdy zdravotní sestry je 31 tisíc. Zdravotní sestře snižujeme (návrh ČSSD, pozn. Demagog.cz) daně, ušetří 1200 korun. Učitel. Víte, jaký je medián? 29 tisíc korun hrubého. Policista. Medián je 31 tisíc hrubého. Policistovi, učiteli, zdravotní sestře naše návrhy snižují daně.“

„Průměrný zaměstnanec pošty má 15 tisíc korun.“

„Já jsem daňový bonus jako ministr financí zaváděl.“

„Progresivní daň tady byla do roku 2006, to není žádný experiment. Progresivní daň funguje ve 21 zemích Evropské unie.“

„Hnutí ANO, když se dojednávala koaliční smlouva, tak řeklo ‚nechceme sektorovou daň'.“

„Sobotka: Víte, kolik je průměrný plat ve Zlínském kraji? Gazdík: 24 tisíc asi.“

„My patříme mezi země, kde je 18% podíl tzv. pracující chudoby. To jsou lidi, kteří pracují, mají vyšší mzdu, než je minimální mzda, ale jsou strašně blízko tomu stavu, aby spadli do chudoby.“

„Pane premiére, my jsme jedna z nejrovnostářštějších společností v Evropě.“

„Gazdík: Pane premiére, my jsme jedna z nejrovnostářštějších společností v Evropě. Sobotka: To není pravda. To je jen díky důchodům.“

„Příštích 11 let máme mít každý rok volby.“

„Když si porovnáte velikost našeho parlamentu s velikostí parlamentu v jiných zemích — Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Holandsko — prostě země, které jsou, řekněme, obdobně velké jako my nebo dokonce menší, tak mají velmi podobné počty poslanců.“

„… d'Hondtova metoda a volební systém, který prosadila opoziční smlouva…“

„Nikdy jsme nenavrhovali, aby se (veřejnoprávní) média oslabila.“

„Pan ministr Mládek už kdysi říkal, že když nebude zvolen senátorem, že odstoupí. Tenhdy ho pan premiér podržel.“

„17. 2. pan premiér říká, že kolegu Mládka rozhodně odvolávat nebude, pak se rozhodl velmi překotně.“

„My jsme prosadili v minulém volebním období ve Sněmovně mnohem liberálnější prostředí, ale zároveň omezující výrazně mobilní operátory. A byla to tato koalice, která to v novele tohoto zákona vrátila zpátky.“

„Pokračování: Byl to pozměňovací návrh poslanců za ANO a také z ČSSD, který významně omezil práva spotřebitelů a pak to vládní koalice přehlasovala.“

„Kromě mobilních operátorů je problém (…) s Bruselem a vysokorychlostními daty. My jsme dostali jeden z největších balíků na vysokorychlostní data. A je tady veliká obava z toho, že z těch peněz nakonec nemusí být nic. A ty zásadní kroky se budou dělat teď do voleb.“

„Moravec: Vy chcete zvýšit pokuty operátorům, ale nechcete je zvýšit, aby ty pokuty byly procentem z obratu. To už je součástí návrhu. (…) Ministerstvo vyhovělo připomínce a navrhlo, aby ty pokuty byly podobně jako u ÚOHS procentem z obratu.“

„Máme jedno ze suverénně nejdražších mobilních připojení a cen.“

„Daňová správa zatím dodneška jasně neřekla, jak se k tomu staví (ke kauze korunových dluhopisů ministra financí, pozn. Demagog.cz)“