Volby 2017: Lídr STAN v ČRo

Posledním lídrem, kterého jsme ověřili ve spolupráci s Českým rozhlasem, je Jan Farský ze strany Starostové a nezávislí. Mluvilo se o evropských penězích, ekonomické situaci i některých zákonech, které Farský pomáhal prosadit. Jak je naším dobrým zvykem, i nyní vám přinášíme analýzu jeho faktických vyjádření.

Ověřili jsme

Český rozhlas ze dne 5. října 2017 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Jan Farský

0
0

Výroky

Pravda 11 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 2 výroky

Jan Farský

...je rozmístěno (zdravotnický materiál, pozn. Demagog.cz) hrozně neefektivně. Jsou oblasti, který díky síle politiků je několik rezonancí a gama nožů, a jsou oblasti, kde se na ně čeká hrozně dlouho.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože zejména informace o síle oblastních politiků nejsou dohledatelné a nemůžeme tudíž rozhodnout, jak významný je jejich vliv při lobování za zdravotnické vybavení. Nemáme ani statistiky, které by vypovídaly o čekacích lhůtách v jednotlivých nemocnicích.

Pokud vybereme několik příkladů, ve zlínské nemocnici si na vyšetření magnetickou rezonancí musí pacienti počkat pět týdnů, v Hradci Králové tři až čtyři měsíce a v Plzni jen deset dnů. V Kyjově mluví pacienti o měsíci a ve Vojenské ústřední nemocnici o třech týdnech. Údaje skutečně vypovídají o velkých rozdílech v době, která trvá od objednání k vyšetření, což koreluje s počtem přístrojů v jednotlivých regionech.

V Česku disponuje gama nožem pouze nemocnice Na Homolce, v Ostravě mají navíc modernější kybernetický nůž. O nepravidelném rozmístění zde tedy vůbec nemá cenu hovořit a tento případ proto není ideální.

Nelze však nijak doložit, že aktuální rozložení je zapříčiněno lobbingem regionálních politiků v jednotlivých oblastech. V některých případech (v Liberci nebo Turnově) byla například magnetická rezonance pořízena z evropských peněz. V jiných městech (Náchod) zase plánují do tohoto zdravotnického zařízení investovat z krajského rozpočtu.

Jan Farský

Já jsem už prosadil zákon o registru smluv, který donutil ke zveřejňování i zdravotnický zařízení a už dneska šetří desítky milionů právě na tom, že je vidět, jak ty peníze tečou nehospodárně.
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože neexistuje žádná analýza, kolik by mělo zavedení zákona o registru smluv uspořit financí. Žádnou částku nezmiňuje ani důvodová zpráva zákona.

Jan Farský stál za návrhem zákona o registru smluv, který do Poslanecké sněmovny předložil v prosinci 2013. Registr smluv prošel dolní komorou v listopadu 2015, kdy pro něj po předchozím vetu senátorů hlasovalo 110 poslanců. Zákon vstoupil v platnost 1. července 2016. Podle § 2 zákona povinnost zveřejňovat smlouvy mají státní příspěvkové organizace (mezi ně patří např. fakultní nemocnice), příspěvkové organizace územního samosprávného celku (např. krajské nemocnice a polikliniky) nebo také zdravotní pojišťovny.

V červnu tohoto roku však poslanci schválilinovelu zákona o registru smluv. Nově by u zdravotnických zařízení nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků neohrozilo jejich platnost, jak tomu bylo v původně. Proti návrhu se ve Sněmovně postavil prakticky celý klub TOP 09.

Neexistuje analýza, kolik by mělo státu zveřejňování smluv ušetřit finančních prostředků. Sám Farský odhaduje, že úspora by měla být v řádu desítek miliard korun.

Na Slovensku zavedli podobný zákon v roce 2011. O dva roky později popisovala při své návštěvě Prahy bývalá premiérka Iveta Radičová, že zákon přinesl úsporu zhruba 30 % veřejných financí. Za přijetí zákona se postavila například Rekonstrukce státu. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (. pdf, str. 6) z roku 2015 na adresu zákona poznamenala: „Z ákon je pozitivním krokem v boji proti modernímu organizovanému zločinu.“

Jan Farský

Rusko v tom, že je to země, která v poslední době porušuje mezinárodní dohody, porušuje mezinárodní smlouvy, mezinárodní právo a tak jako si utrhlo kus Moldavska, jako si utrhlo kus Gruzie, kus Ukrajiny, tak podobným způsobem útočí na Českou republiku. Ono to neútočí jako zbraněmi, které si můžou lidé představovat z 20. století, ale Rusko přezbrojilo na 21. století a je to otázka boje v kyberprostoru, fake news, dezinformací...
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Jak v případě tří zmíněných zemí, tak v případě České republiky Rusko zasáhlo nebo zasahuje do vnitřních záležitostí země. Nesrovnáváme použité prostředky, pouze fakt, že k těmto zásahům došlo.

Pokud jde o jednotlivé případy v příspěvku, pak v případně Podněstří je RF obviňována (OBSE) z toho, že na zdejším území má své vojáky, a to již od ukončení konfliktu v roce 1992. Tyto „mírové“ jednotky nemají žádnou mezinárodní legitimitu a narušují moldavskou suverenitu.

Po skončení krátké rusko-gruzínské války v roce 2008 byla Ruská federace nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisí EU obviněna z toho, že narušila během války suverenitu Gruzie a že nese zodpovědnost na účelovém vystupňování vzájemného napětí mezi Gruzií a Jižní Osetií. Navíc je zde i otázka vydávání ruských pasů obyvatelům Osetinských území.

Anexe Krymského poloostrova a jeho následné připojení k RF v roce 2014 je považováno mezinárodním společenstvím za asi nejflagrantnější porušení mezinárodního práva a dohod. Samotné připojení bylo jako nelegitimní narušení ukrajinské suverenity odsouzeno 27. března 2014 Valným shromážděním OSN. Anexí Krymu porušila RF nejen Chartu OSN (článek 2), finální akt Helsinské konference z roku 1975, ale také své mezinárodní závazky vyplývající z členství v Radě Evropy. Dále pak porušila jednotlivé smlouvy, jako například Budapešťské memorandum z roku 1994, ve kterém byl potvrzen nejaderný status Ukrajiny výměnou za garanci její bezpečnosti včetně jejich tehdejších hranic nebo smlouvy o vzájemném přátelství z roku 1994, nebo Charkovský pakt z roku 2010, který řešil status ruské černomořské flotily a pronájmu Sevastopolu, a ve kterém obě strany potvrzovaly, že území Krymu je ukrajinské území.

Pokud jde o nové formy mocenského zápasu a získávání vlivu, nový trend nekonvenčního boje RF ukazuje poslední výroční zpráva BIS pro rok 2015 a je patrný i u nás v ČR. Ve zprávě se píše:

„V kontextu ukrajinské a následně syrské krize kladlo Rusko obecně důraz na vlivové a informační operace v kontextu nelineární (hybridní, nejednoznačné, asymetrické či nekonvenční) války.“

V této zprávě také definuje hlavní cíle ruského počínání:

  • oslabení informačního potenciálu země (utajená infiltrace českých médií, internetu a masivní produkce ruské státem řízené distribuce propagandy a dezinformací)
  • posilování informační rezistence ruské společnosti (prefabrikované dezinformace z českých zdrojů pro ruské publikum)
  • ovlivnění vnímavosti a myšlení českého publika a oslabení vůle společnosti k odporu či konfrontaci (informační a dezinformační zahlcení publika, relativizace pravdy a objektivity, prosazení motta „všichni lžou“)
  • vyvolávání či přiživování vnitro-společenských a vnitropolitických tenzí v ČR (zakládání loutkových organizací, skrytá i otevřená podpora populistických či extremistických entit)
  • narušování vnitřní soudržnosti a akceschopnosti NATO a EU (pokusy o subverzi česko-polských vztahů, dezinformace a poplašné informace očerňující USA a NATO, dezinformace vytvářející virtuální hrozbu války s Ruskem)
  • poškození pověsti Ukrajiny a její mezinárodní izolace (zapojením českých občanů a organizací do Ruskem skrytě řízených vlivových operací na Ukrajině či proti ní)

Podobně závažně bere ruský přesun k nekonvenčním konfliktům například i NATO.

Jan Farský

A když jsem starostoval, tak, tak měli jsme v obci v podstatě ghetto, kam se sestěhovávali dlouhodobě sociálně nepřizpůsobiví a ti, kteří měli nějaký komplikovaný život, a tam jsme zavedli pravidlo, že, že pravidla musí platit pro všechny stejně a ti, kteří to pochopili a my jsme s nimi pracovali samozřejmě, bavili jsme se s nimi, ti, kteří platili nájem, tak tam jsou a ti, kteří neplatili nájem, tak se museli odstěhovat a tím jsme to ghetto v podstatě dokázali během několika let vyřešit.
Pravda

Jan Farský byl v letech 2006–2014 starostou obce Semily v Libereckém kraji, kde se podle mapy vedené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) nacházely sociálně vyloučené romské lokality.

Problémy v těchto lokalitách se město v roce 2008 snažilo vyřešit zavedením přísného režimu a novou sociální politikou. Neplatiči byli vystěhováni, ostatním bylo nabídnuto ubytování v jiných lokalitách a část sociálních dávek byla vyplácena v poukázkách. V důsledku těchto opatření mnozí nepřizpůsobiví město opustili.

Z dostupných informací tak vyplývá, že Semily čelily v minulosti problémům se sociálně nepřizpůsobivými, které se v posledních letech podařilo zmírnit.Dodejme, že nehodnotíme správnost postupu při řešení problému ghetta nebo způsob, jakým obec postupovala; pouze konstatujeme, že k těmto krokům opravdu došlo.

Jan Farský

Zároveň je ale nutné říct, že i v této chvíli, kdy máme minimální nezaměstnanost, obrovský růst, tak i tak není důchodový účet sanován příjmy, takže se musí dotovat z ostatních oblastí rozpočtu.
Pravda

Česká ekonomika je v současné době skutečně v dobré kondici. Míra nezaměstnanosti se drží v posledních čtyřech čtvrtletích okolo 3 %. Tempo růstu HDP je mezičtvrtletně 2,5 %, meziročně je to dokonce 4,7% růst.

Důchodový účet (.pdf, str. 1) je dlouhodobě v deficitu, výdaje na důchody převyšují příjmy z důchodového pojištění. Pro rok 2017 činily k 30. červnu příjmy 197,9 mld. Kč, výdaje 205,4 mld. Kč. Účet je tak ve schodku 7,5 mld. Kč. Vloni byl však touto dobou v deficitu 11,4 mld. Kč, v roce 2014 se schodek důchodového účtu pohyboval ve výši 12,8 mld. Kč. Tyto dodatečné výdaje stát dotuje z jiných daňových příjmů.

Jan Farský

...a dokonce jsou projekty, kde, kde nám Evropská unie, a týká se to i vzdělávání, digitalizace, kde nám chtěla pomoct čtrnácti miliardami k tomu, aby byl v České republice internet dostupnější a levnější a tady se tak dlouho dohadoval pan ministr Mládek s panem ministrem Chovancem, ministerstvo vnitra s ministerstvem průmyslu a obchodu, že ty peníze nakonec budeme Evropské unii vracet.
Pravda

O výzvě na vysokorychlostní internet opravdu byly spory mezi ministry obchodu a vnitra, které přispěly k prodlužování jejího spuštění a následnému nezájmu firem. Výrok hodnotíme jako pravdivý, nicméně podotýkáme, že ještě není zcela jisté, že se peníze budou vracet – mohou být vyčerpány v druhé výzvě nebo přesunuty na jiné projekty, pokud EU tento přesun schválí.

Výzva Vysokorychlostní internet v rámci dotačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) byla otevřena 26. dubna 2017 a ukončena 26. září 2017. V rámci ní mělo být rozděleno až 11,5 miliardy, celkem však mohlo dojít k investicím ve výši až 14 miliard, což je číslo, které uvádí Farský. Peníze jsou určeny na modernizaci i výstavbu infrastruktury vysokorychlostního internetu do oblastí mimo Prahu. Cílem je zasíťovat i „bílá“ místa a pokrýt celou republiku.

Ministerstvu průmyslu a obchodu se však podle České televize přihlásili jenom tři zájemci – výzva je podle některých příliš byrokraticky složitá a organizace sdružující podnikatele v oboru vyjadřovaly v otevřeném dopise obavy, zda ve výzvě nejsou porušeny Pokyny EU a mohou si tak být jistí investicí.

Pokud jde o roli ministrů Mládka a Chovance, spor zde spočíval v kompetencích jejich úřadů. Rozvíjení infrastruktury totiž spadá pod ministerstvo vnitra (MV), služby na ní jsou však již záležitostí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo vnitra rozsáhle připomínkovalo dokument MPO Národní plán rozvoje sítí nové generace, který vyhlášení výzvy předcházel, a prosazovalo vznik koordinátora tohoto rozvoje – firmy se obávaly, že peníze nakonec půjdou do vytvoření nového státního podniku a dojde tak k dalšímu zpochybnění celé dotační výzvy. Ministerstvo vnitra argumentovalo, že chce zajistit pokrytí i těch částí republiky, které by se soukromým firmám pokrýt nevyplatilo. Část peněz proto měla být přesunuta z operačního programu OPPIK do IROP (Integrovaný regionální operační program).

Dodejme však, že prodloužení procesu žádaly v jedné fázi i firmy, a to v červnu 2016 při projednávání Národního plánu rozvoje sítí nové generace, kdy Hospodářská komora a Svaz průmyslu a obchodu žádaly Mládka, aby mohly přezkoumat analýzy Českého telekomunikačního úřadu.

Výzvu MPO nakonec vypsalo až po tom, co se vedení úřadu dočasně ujal premiér Sobotka. Ten už dříve požadoval, aby ministr Mládek celý proces zrychlil, považoval čerpání evropských peněz na vysokorychlostní internet za jednu z priorit ministerstva.

Jan Farský má tedy pravdu, že kompetenční spory MV a MPO odložily vypsání dotace, navíc pravděpodobně přispěly ke znejistění firem, které by se o peníze potenciálně mohly přihlásit. Tyto spory a pochybnosti ohledně správného nastavení výzvy mohly (spolu se složitostí výzvy) přispět k tomu, že se přihlásili jen tři zájemci.

Na druhou stranu však ještě není jisté, že se peníze budou vracet: MPO plánuje druhou, jednodušší výzvu a v případě i jejího neúspěchu by se pak pravděpodobně pokusilo přesunout peníze na jiné projekty. To by však muselo být povoleno z Bruselu, což není jisté.

Jan Farský

Problém taky je, že jsme často papežštější než papež a že v České republice si předpisy, ať už to jsou ve stravování, nebo i v maloobchodě, přepisujeme daleko přísnější, než od nás Evropská unie požaduje a místo abysme pak jako přiznali naši chybu, tak ještě zaútočíme zpátky na Evropskou unii.
Pravda

Poslanec Farský ve výroku popisuje problematiku gold-platingu, která se v České republice objevuje, a to nejen ve stravování či maloobchodě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Problém, o kterém poslanec Farský hovoří, se nazývá gold-plating a nastává při transpozici směrnic, tj. při převzetí jejich obsahu do právního předpisu. Gold-plating spočívá v tom, že se kromě ustanovení směrnice do předpisu vloží i nadbytečná ustanovení navrch, případně že zákon obsahuje více povinností než samotná směrnice vyžaduje.

Podle článku Euractivu z roku 2012 činí počet předpisů obsahujících povinnosti navrch třetinu až čtvrtinu ze všech transpozičních předpisů, oficiální číslo od Komise či české vlády se nám však najít nepodařilo. Některé konkrétní příklady gold-platingu popisuje článek (.pdf, str. 4–6) Asociace pro mezinárodní vztahy.

Co se týče gold-platingu v oblasti stravování, příkladem budiž povinnost balit koblihy do sáčků, kterou zavedla česká vyhláška ministerstva zdravotnictví provádějící nařízení EU, to však tuto povinnost vůbec neobsahovalo. Dalším překročením povinností vyplývající ze směrnice, které souvisí i s maloobchodem, bylo zavedení povinnosti zřídit bezdotykové baterie v umyvadlech pro zaměstnance ve stravovacích zařízeních, což znovu unijní směrnice nepřikazovala.

Jan Farský

Od poloviny příštího roku díky aktivitě Věry Kovářové a i mojí se podaří to, že už nebudete si muset pro řidičák jít s fotkou z fotolabu, ale stát použije fotku, kterou má, kterou vás fotil na občanku.
Pravda

V květnu 2016 předložila skupina poslanců zastoupena Věrou Kovářovou novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Základním principem (.pdf, str. 7) návrhu bylo to, aby člověk, který si žádá o vydání řidičského průkazu, mohl tuto žádost podat v každé obci s rozšířenou působností. Druhým cílem novely pak bylo, že nemusí při žádosti přikládat fotografii, má-li ji již veřejná správa v evidenci (typicky z občanských průkazů).

Tato novela skutečně prošla Poslaneckou sněmovnou a začne platit 1. července 2018. Farský tedy korektně popisuje jak obsah prošlé změny, tak i datum, kdy bude naplněna.

Co se týče role poslankyně Kovářové, tak jak již bylo zmíněno, byla zástupkyní navrhovatelů, což v praxi znamená, že v Poslanecké sněmovně zákon představovala a hájila. Farský byl jedním z dalších poslanců, kteří zákon „připodepsali“. Nicméně lze u něj dohledat i další aktivitu nad rámec „připodepsání návrhu“. Opakovaně před kolegy vystoupil s žádostí, aby byl zákon puštěn k projednávání. Učinil tak například 14. září 2016 a dále 18. října 2016. Byť v těchto případech nebyl úspěšný s návrhem na pevné zařazení bodů, je nepochybné, že byl v dané věci aktivní. Stejně tak totiž vystoupil ve 2. a 3. čtení na podporu předloženého návrhu.

Jan Farský

...trvalo tři roky, kdy jsem psal ministerstvu dopravy, aby to udělali a oni tři roky psali, že to fakt nejde a až ve chvíli, kdy už jsem se opravdu rozčílil a řekl jsem, že do konce volebního období to jinak nepůjde a ten zákon jsme podali, tak začali říkat, že by to teda snad šlo, ale tak v roce 2021, 2022.
Pravda

Ministr dopravy Dan Ťok spolu s ministrem vnitra Milanem Chovancem plánovali zavést sdílení fotografií mezi úřady v roce 2016. Podmínky pro zavedení tohoto opatření nebyly údajně připraveny, a tak sdílení fotografií bylo z připravovaného zákona vyškrtnuto. Farský na svém Facebooku v březnu 2017 popisoval, že chtěli zmíněnou úpravu po ministerstvu dopravy, to však mělo tuto změnu dva roky oddalovat. Zmíněnou komunikaci mezi lídrem STAN a resortem dopravy se nám nicméně nepodařilo dohledat.

Následně skupina poslanců zastoupená Věrou Kovářovou předložila návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích v květnu 2016. Do skupiny poslanců předkládajících tuto novelu patřil i Jan Farský. Návrh novely prošel Poslaneckou sněmovnou, Senátem a byl podepsán prezidentem. Účinnosti má novela nabýt 1. června 2018.

Tato novela zákona o provozu na pozemních komunikacích zavede sdílení fotografií mezi úřady. Bude použita fotografie, kterou už veřejná správa má k dispozici (např. z občanského průkazu). Vlastní fotografii si žadatel bude muset přinést jen při vyřizování mezinárodního řidičského průkazu. Další změnou pro žadatele o řidičský průkaz bude to, že si o něj budou moci požádat v každé obci s rozšířenou působností. Doposud bylo nutné požádat o řidičský průkaz v místě trvalého bydliště (.pdf, str. 1).

Jan Farský několikrát vystoupil v Poslanecké sněmovně, aby podpořil novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. O postoupení zákona k projednání žádal už 14. září 2016 a znovu 18. října 2016, což se mu však nepodařilo. Později vystoupil během druhého a třetího čtení zákona. Při třetím čtení apeloval na poslance, aby byl podpořen jeho pozměňovací návrh, který by znamenal účinnost novely zákona od 1. července 2018.

Farského tvrzení odpovídá v tom, že ministerstvo dopravy původní avizovaný návrh neuskutečnilo i přes to, že o tom veřejně mluvilo. Ještě v dubnu 2017, kdy byl návrh projednáván, informovalamédia o tom, že se resort pokusí odložit případnou účinnost až o dva roky. Přestože tedy nemáme k dispozici samotnou komunikaci mezi Farským a ministerstvem dopravy, je faktem, že úřad sliboval změnu; reálně ji ovšem předložila skupina poslanců zastoupená Kovářovou a Farským. Ti jej také protlačili legislativním procesem – výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Farský

Takže, takže nakonec jsme zatlačili víc a bude to od poloviny příštího roku, což jenom v příštím roce ušetří cestu 400 tisícům lidí, protože za ten rok si má vyměnit necelých 800 tisíc lidí řidičák, tak nějakých 400 tisíc lidí nebude utrácet 120 korun za fotku ve fotolabu a nebude toho úředníka nutit skenovat jejich fotku, když už ji v tom systému stát má.
Pravda

V květnu 2016 předložila skupina poslanců novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Jednou z hlavních změn (.pdf, str. 7) návrhu bylo, že žadatelé o řidičský průkaz nemusí přikládat fotografii, má-li ji veřejná správa již v evidenci (typicky z občanských průkazů). Tuto novelu poslanci nakonec schválili a začne platit 1. července 2018.

Informace k stavu platnosti řidičských průkazů zveřejnilo ministerstvo dopravy naposledy koncem minulého roku. Zpráva se týká řidičských průkazů, které je nutné vyměnit v roce 2017, a dohromady zmiňuje 800 tisíc dokladů.

Ministerstvo dopravy dále průběžně zveřejňuje statistiky konce platnosti pro jednotlivé měsíce roku 2017. Pro následující rok 2018 veřejnosti žádné údaje nenabízí, ale jelikož bylo v roce 2007 vydáno nejvíce řidičských průkazů v historii, bude se jednat o menší počet žádostí; Farský nicméně řádově uvádí korektní počet dokladů.

Jan Farský

Nebo se podařilo prodloužit potvrzení na, na účast na zotavovacích akcích (...) děcka musely každý rok si dojít, a to je 200 tisíc dětí ročně, k praktickému lékaři pro potvrzení, že jsou schopni účastnit se tábora, zaplatili průměrně 200 korun, musel je doprovodit jejich zákonný zástupce, který si na to musel vzít dovolenou, a přesto to byl jenom v podstatě papír, který fungoval v tu chvíli pro vodácký tábor, pro vysokohorskou turistiku i pro rekreační týden na Mácháči, takže lejstro. A teď se podařilo, že to bude stačit jednou za dva roky a že to bude součást preventivní prohlídky, což šetří 200 tisíc návštěv lékaře ročně a 40 milionů jenom, jenom v hotovosti těm lidem.
Pravda

Poslanec Farský hovoří o přijetí novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která začne platit 1. listopadu 2017. V původním návrhu novely stať o změně platnosti posudku o zdravotní způsobilosti dítěte chybí, nicméně poslanec Farský přiložil k návrhu zákona pozměňovací návrh s tímto obsahem. Při hlasování o pozměňovacích návrzích byl tento přijat napříč všemi poslaneckými kluby kromě komunistického.

Z dat ministerstva zdravotnictví vyplývá, že počet dětí, které absolvují podobné akce, se skutečně blíží 200 tisícům – konkrétně v roce 2015 to bylo zhruba 193 tisíc dětí. To fakticky odpovídá Farského kvantifikaci, výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Jan Farský

A já si myslím, že v téhle oblasti je potřeba zmínit i to, že my jsme při vstupu do NATO se zavázali, že dvě procenta budeme dávat na obranu, ale obrana nejde chápat úzce jenom v tom, že, že je to na nákup tanků a střeliva, ale to je i otázka vzdělání, výzkumu i vývoje a jedna z oblastí, která by v tomhle mohla posílit, je právě ten výzkum, který by byl otázkou bezpečnostní, protože, protože to je to, o čem jako budeme se rozhodovat v budoucnosti a kde je obrovský prostor pro investice.
Pravda

Členské státy opravdu mají povinnost vynakládat 2 % HDP ze svého rozpočtu na obranu. Jak se dočteme na webových stránkách (anglicky, citace – překlad Demagog.cz) NATO, je do této částky zahrnut také výzkum a vývoj: „Národní rozpočet na obranu pokrývá v základu tři kategorie výdajů: náklady na lidi a penze; výzkum, vývoj a zadávání zakázek na obranné vybavení; a, konečně, operace, cvičení a údržba.“ Na vybavení přitom má jít 20 % z armádního rozpočtu.

V rozpočtu (.pdf, str. 10) ministerstva obrany na rok 2017 je na výzkumné účely vyhrazeno pouze 434,7 milionů korun, v přepočtu asi 0,83 % z rozpočtu ministerstva. Resort tuto kapitolu tudíž vskutku značně opomíjí. Náklady na obranu přitom ve výhledu ministerstva financí tvořily pouze 1,08 % (str. 7) českého HDP.

Jan Farský

A ten armádní rozpočet dvě procenta HDP jsou nějakých přes 90 miliard. Aktuálně utrácíme něco kolem 50 miliard.
Pravda

Vyjdeme-li z dat na webu ministerstva obrany, tak na letošní rok jsou schváleny výdaje pro tento resort ve výši 52,5 miliardy. Vyjádřeno v procentech HDP jde o 1,08 %. Prostým dopočítáním tedy dojdeme k tomu, že 2 % HDP (částka, kterou by měla Česká republika podle svých závazků v NATO vydávat na vlastní obranu) aktuálně vychází přes 90 miliard korun (konkrétně na zhruba 97 miliard).

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů