Volby 2017: Lídr ODS v Seznamu

Petr Fiala byl dalším z lídrů, kteří se představili v předvolební Výzvě na Seznamu. Mluvil jak o pozici občanských demokratů, tak i o ryze předvolebních tématech jako s kým po volbách jít do koalice nebo o Vyšehradské výzvě, kterou ODS představila. Z programových otázek se zabýval Fiala např. elektronickou evidencí tržeb nebo dalšími změnami, které vláda během svého funkčního období realizovala.

Ověřili jsme

Výzva Seznam Zprávy ze dne 10. října 2017 (moderátor Jindřich Šídlo, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Petr Fiala

0

Výroky

Pravda 11 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 1 výrok

Petr Fiala

Před čtyřmi roky jsem vedl na jižní Moravě kandidátku jako nestraník.
Pravda

Petr Fiala skutečně do předčasných voleb na podzim 2013 vedl kandidátku ODS v Jihomoravském kraji, aniž by byl členem občanských demokratů.

Petr Fiala

V té mé knize jsem hodnotil období Mirka Topolánka se všemi pozitivy i těmi negativními věcmi, které se třeba nepovedly.
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to i přes spíše negativní hodnocení Mirka Topolánka ve zmíněné knize. Petr Fiala popisuje své legitimní postoje, jde tedy o jeho názor na danou osobu. Je ovšem faktem, že ve svém zamyšlení uvádí u expředsedy a expremiéra i pozitivní prvky - např. jeho velký politický talent či schopnost získávat lidi na svou stranu.

Poslanec Fiala se ve své knize o období vlády Mirka Topolánka zmiňuje. Hodnotí jej však převážně negativně, a to zejména druhou část jeho vlády od voleb v roce 2006 do odvolání Topolánka v roce 2010. ODS se podle něj stala nesrozumitelnou a byla spojována s korupčními aférami.

Petr Fiala se v knize Profesor na frontové linii (sestávající z rozhovorů předsedy ODS na určitá témata) vyjádřil mj. i k bývalému předsedovi Mirku Topolánkovi a podobě ODS za jeho vedení. Věnuje se mu zejména v kapitole Politolog politikem, dále se o něm zmiňuje ještě v části Kauzy Nagyová a přelom 1 epochy a Listopad 1989: zlom a kontinuita.

Poslanec Fiala v knize Mirka Topolánka popisuje jako „spontánního, neprofesorského, neintelektuálního a jaksi lidově robustního...“ a dále se vyjadřuje k některým událostem, jejichž hlavním účastníkem byl právě Topolánek. Zmiňuje volbu předsedy ODS v roce 2002, volby v roce 2006 či propad preferencí v roce 2008.

Co se týče pozitiv Mirka Topolánka, Fiala v knize ocenil „jeho velký politický talent, neústupnost a schopnost získat lidi na svou stranu“. Zejména z těchto důvodů podle něj porazil v roce 2002 v souboji o post předsedy ODS Petra Nečase a v dalších volbách v roce 2006 získal pro ODS rekordní výsledek v podobě 35 % hlasů. Úspěch ve volbách v roce 2006 však dílem připisuje i dalším osobnostem ODS, jako např. krajským hejtmanům.

Mezi negativní jevy období vlády Mirka Topolánka zařadil Fiala „vpuštění ekonomických zájmů do politiky“, které se projevovalo postupným objevováním „kmotrů“ (za užívání tohoto termínu Fiala Topolánka také kritizuje) a které se za jeho předchůdce Václava Klause neobjevovalo.

Mediálně vděčným tématem se stal výrok Petra Fialy o podobě Topolánkovy ODS jako „buranské strany,která se točí kolem bohatství a starosti lidí ji nezajímají“, což podle Fialy vyústilo i ve ztrátu podpory intelektuálů.

Topolánka v knize viní dále za propad v krajských volbách v roce 2008 - podle současného předsedy se totiž stala ODS nesrozumitelnou. Další výtka směruje na rezignaci Topolánka na poslanecký mandát v roce 2009 v reakci na hlasování ČSSD proti rozpuštění sněmovny.

Konec Topolánkova předsednictví pak Fiala označil jako „takovou agónii“, kdy začaly vyplouvat na povrch korupční aféry související s Alešem Řebíčkem a Markem Dalíkem. Podle Fialy nebylo pokračování Topolánka v čele ODS do dalších voleb možné. Rozhovor Mirka Topolánka pro časopis Lui pak označuje pouze jako záminku pro jeho zbavení. ODS před nástupem Petra Nečase v roce 2010 Fiala označil jako stranu, která nebyla v kondici.

Petr Fiala

Prostě srovnávat situaci Občanské demokratické strany s polovinou minulého desetiletí, kdy tu byl téměř dvoustranický systém, no to prostě nejde.
Pravda

Všechny uskutečněné volby do dolní komory měly od devadesátých let pouze dva vítěze, ODS nebo ČSSD. Tyto dvě strany dominovaly stranickému systému až do voleb v roce 2010. Vrchol dvoustranické hegemonie přišel po parlamentních volbách v roce 2006, kdy obě strany získaly dohromady 155 z 200 mandátů, o čtyři roky dříve ODS s ČSSD utržily celkem 128 mandátů.

Ve volbách v roce 2002 získali občanští demokraté 24,47 % hlasů, které pro stranu znamenaly 58 mandátů. Ve volbách však s 30,2 % zvítězila ČSSD, a občanští demokraté tak strávili čtyři roky v opozici. Sociální demokraté utvořili vládu s koalicí stran KDU-ČSL a US-DEU. Čtvrtou parlamentní stranou tehdy byli komunisté.

O čtyři roky později, tj. v roce 2006, dosáhla ODS historického úspěchu, když ve volbách zvítězila se ziskem 35,38 % a po volbách zasedlo ve sněmovně v jejích barvách 81 poslanců. Křehkou koalici s občanskými demokraty tvořilo 13 lidoveckých a šest poslanců ze Strany zelených. Do opozičních lavic usedli sociální demokraté a komunisté.

Z výše uvedeného vyplývá, že v roce 2006 dosáhla dvoustranickost systému svého vrcholu, dvě nejsilnější strany si rozdělily přes 3/4 všech poslaneckých křesel.

Rozpad tradičního stranického systému ilustruje zisk ODS v posledních uskutečněných volbách v roce 2013, kdy se strana, která v roce 2006 získala přes 35 % hlasů, musela spokojit se ziskem pouhých 8 %.

Petr Fiala

Vidíte to v našem programu, našem programu, na tom, co strana říká oficiálně, že ten hlas (o vystoupení z EU) nepřeváží.
Pravda

V programu pro letošní parlamentní volby ODS v kapitole věnující se zahraniční politice skutečně uvádí, že „... za klíčové považujeme členství v NATO a v Evropské unii.

Svůj vztah k EU ODS v tomto programu charakterizuje jako konzistentní - není prý naivně eurooptimistickou ani radikálně euroskeptickou stranou. Dále uvádí: „Členství v EU je geopoliticky i ekonomicky jedinou realistickou možností, jak ukotvit naši exportně orientovanou zemi v politickém i ekonomickém prostředí evropského kontinentu.

Na své programové konferenci v dubnu letošního roku ODS veřejnosti představila analýzu Silné Česko v Evropě 21. století (.pdf), která se věnuje pozici ODS vůči Evropské unii.

V tomto dokumentu strana například uvádí, že ODStaké nikdy nepožadovala vystoupení z EU...“ (str. 4) a dále, že „EU je především společenstvím členských států, které má sloužit prosazování jejich zájmů. Evropská integrace nenía nesmí být cílem sama o sobě.“ (str. 4)

Jiným názorem, než jaký oficiálně zastává strana, je známý Václav Klaus mladší, který minimálně jednou k vystoupení z EU Česko vyzval. Učinil tak na svém facebookovém profilu 22. 7. 2016. Klaus ml. zde mimo jiné uvedl: „Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme.

Předseda strany Fiala pak na Klausovu výzvu reagoval pro zpravodajský server iDNES.cz slovy, že ODS je demokratická strana, naši členové vyjadřuji různé názory, a proč ne? Tak to má být. Politika ODS je ale jasná a jednotná. Z EU neodcházíme, chceme ji reformovat, bezpečnost je dnes priorita“.

Petr Fiala

Je to člověk (Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz), který chce jednobarevnou vládu.
Pravda

Andrej Babiš hovořil o svých představách týkajících se volebního systému a koaličního vládnutí například 2. 9. 2015 v rozhovoru pro rádio Impuls, kde uvedl (v čase 9:30): „Koaliční vládnutí je samozřejmě problém... Já si myslím, že by měl být většinový (volební, pozn. Demagog.cz) systém, to znamená měla by vládnout jedna strana.“ Dne 10. října letošního roku Babiš na svém facebookovém profilu napsal: „Ano, ve volbách chceme zvítězit natolik, že nebude možné sestavit vládu ostatních stran proti nám. Jak vyplývá z výše uvedeného, Andrej Babiš skutečně projevuje určité sympatie k modelu jednobarevné vlády, lze tedy předpokládat, že by takovou možnost upřednostnil. Pro úplnost je však třeba dodat, že hovoří i o konkrétních možnostech koaličního vládnutí po letošních říjnových parlamentních volbách.

Například v rozhovoru pro zpravodajský server ČTK České noviny uvedl, že by si dovedl představit spolupráci s Piráty nebo některými dalšími stranami.

Petr Fiala

My jsme řekli, že o naší strategii pro prezidentskou volbu včetně podpory osobností budeme veřejnost informovat po parlamentních volbách.
Pravda

Zástupci ODS v různých rozhovorech na téma prezidentských voleb, lépe řečeno vyslání vlastního kandidáta do prezidentských voleb, nevyslovili žádné konkrétní jméno. Její představitelé na dotazy novinářů odpovídají, že budou o této věci mluvit až po volbách do Poslanecké sněmovny.

V červenci 2017 například Jaroslav Kubera v rozhovoru pro Lidové noviny naznačil, že by se prezidentského klání zúčastnil, dodal ovšem, že případnou kandidaturu oznámí až po volbách do Poslanecké sněmovny.

Podobně odpověděli na rozhovor pro Aktuálně.cz také Miroslava Němcová nebo Petr Fiala v rozhovoru pro Týden.cz, tedy že strany obecně čekají na výsledky parlamentních voleb a těmi prezidentskými se budou zabývat po nich.

Petr Fiala

Zkomplikovali daňový systém, zkomplikovali podnikatelské prostředí, zavedli byrokracii, navýšili počet státních zaměstnanců, nepostavili dálnice.
Zavádějící

Žebříček Doing Business sestavuje World Bank v současnosti ve 190 ekonomikách světa. Tento žebříček se zaměřuje na malé a střední podniky a přívětivost podnikatelského prostředí. Hodnotí „jednoduchost“ podnikání, právní předpisy, regulační opatření ve státě a prosazování obchodních pravidel.

IndikátorDistance to Frontier měří v průběhu delšího časového období celkovou úroveň regulací v podnikatelském prostředí v dané ekonomice. Pomocí benchmarkingu zachycuje rozdíl mezi danou ekonomikou a nejlepším výsledkem v historii měření.

V celkovém hodnocení Doing Business Česká republika oproti loňskému roku poskočila o 0,28 % bodů, hodnocení pro rok 2017 je 76,71. V roce 2014 bylo celkové hodnocení 71, 66. Celkově se tak dá říci, že došlo ke zlepšení přívětivosti v podnikatelském prostředí. Hodnocení nabízí i přehled kroků, které se udály v podnikatelském sektoru. Většina z nich je hodnocena kladně.

UkazatelPaying taxes má v letošním roce 80,69 bodů (Distance to Frontier), v roce 2016 to bylo 80,50. V roce 2014 byla ČR hodnocena 75,74 body. Daňový systém kritizuje i NKÚ, který zkoumal správu daně z příjmů fyzických osob v letech 2012–2015. S ituaci považuje za nepřehlednou, negativní dopad na hodnocení má celkové množství odpočitatelných položek a slev na dani a jejich rozšiřování nebo naopak rušení. Složitost daňového systému vytýká ČR i Evropská komise, podle níž bylo přijato málo opatření zjednodušujících daně či snižujících náklady spojené s placením daní.

Zpráva z Evropské komise zmiňuje i přílišnou byrokracii, což je spojeno i s celkovou zaostalostí Česka v oblasti využívání elektronizace správy. Na druhou stranu např. MPO zavedlo kroky ke snížení administrativní zátěže (.pdf, str. 26). Byrokracii jistě nezavedla tato vláda, jde o postupně budovaný nárůst administrativy.

Počet státních zaměstnanců dlouhodobě roste, jak uvádí jedna z našich předchozích analýz. Od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 tisíc. Toto číslo se skutečně jeví jako vysoké, v procentuálním vyjádření jde o 6,8% nárůst oproti roku 2014.

S dálnicemi je situace poněkud komplikovanější. Nových kilometrů dálnic je celkem 25. Konkrétně jde o úseky:

D3: 0309/III Borek – Úsilné (zprovozněno 27. 9. 2017) – 3,2 km

D4: Skalka – II/118 (zprovozněno 4. 10. 2017) – 4,8 km

D8: 0805 Lovosice – Řehlovice (zprovozněno 17. 12 .2016) – 12,5 km

D11: 1105-2 Osičky – Hradec Králové (zprovozněno 21. 8. 2017) – 4,4 km

Již dříve jsme však ověřovali situaci týkající se dálnic. V roce 2014 nebyla plánována žádná nová dálnice. Postupně však došlo k výstavbě nových úseků, např. u Hradce Králové, která byla zdržena problematickým vykupováním pozemků.

Podtrženo, sečteno - daňový systém je považován za komplikovaný, v tom má Petr Fiala pravdu. Nemýlí se ani v kritice přílišné byrokracie. Došlo i ke zvýšení počtu státních zaměstnanců. Podnikatelské prostředí je však navzdory jeho tvrzením vcelku přívětivé a nestavění dálnic je problémem, který začal již dříve, než současná vláda nastoupila.

Petr Fiala

Udělali jsme jednu věc, kterou neudělala jiná strana, vydali jsme Vyšehradskou deklaraci, dali jsme na stůl 12 bodů, které jsou pro nás nutnou podmínkou pro vstup do vlády. (...) Ty body musí být součástí koaliční dohody, jinak do ní nevstoupíme.
Pravda

Občanští demokraté zveřejnili Vyšehradskou deklarac i, v níž se zavazují k 12 bodům (de facto podmínkám), za kterých vstoupí do případné vlády. Jde např. o nezvyšování daní, zrušení EET nebo „významné“ snížení odvodu sociálního pojištění pro zaměstnavatele.

Je faktem, že ostatní kandidující strany deklarují některé nepřekročitelné podmínky (např. řada stran odmítá koalice s komunisty, část s hnutím ANO), resp. akcentují své programové teze. Žádný subjekt takto přímo neuvádí v rámci publikovaného prohlášení relativně konkrétní závazky, které jsou nepřekročitelné.

Petr Fiala

Když se podíváme celkově, kolik skončilo živnostníků, tak to je přes 30 tisíc za působení této vlády.
Pravda

Petr Fiala takto odpovídal na otázku Jindřicha Šídla týkající se počtu zrušených živností v reakci na zavedení EET. Dodal, že celkový počet není tak důležitý, a svůj obrázek si vytvoří při debatách se starosty obcí na svých cestách po Česku.

Za uplynulé čtyři roky ukončilo svou činnost skutečně asi 39 tisíc živnostníků. Zatímco v září roku 2013 (.pdf) podnikalo jako OSVČ 623 961 občanů, nejaktuálnější data (.pdf) hovoří o počtu 585 296 osob.

Je však třeba zmínit, že ve stejném časovém rozmezí přibylo asi 32,5 tisíce OSVČ vykonávajících svou činnost jako vedlejší pracovní poměr. Počet živnostníků navíc trvale klesá již několik let. Počet podnikatelů (.xls) jako takových naopak trvale stoupá.

Předseda ODS dvakrát zdůraznil, že se jedná o jejich celkový počet, nikoli o živnosti zrušené v souvislosti s EET. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Vím, že v těch ukazatelích z těch politických lídrů určitě patřím k těm nejpravdomluvnějším (v hodnocení podle Demagog.cz).
Pravda

V souvislosti s tímto výrokem je velice nutné zdůraznit, že Demagog.cz srovnání týkající se pravdomluvnosti politiků a obdobných hodnocení s výjimkou tohoto výroku nedělá a není to ani jeho účelem. Snahou Demagog.cz je nabídnout veřejnosti nestranné a objektivní informace o tom, jak si politici vedou ve svých výrocích, a umožnit tak veřejnosti, aby si vytvořila vlastní názor na základě poskytnutých informací. Je tomu tak z několika důvodů - zejména nelze poměřovat míru nepravd. Politik v diskuzi může vědomě lhát, může se ovšem také zmýlit a nejde už jednoduše kvantifikovat „míru škodlivosti“ takového prohlášení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý pouze proto, že jej chápeme jako Fialovu možnou interpretaci našich dat. Z tohoto pohledu je výrok postaven korektně. Jedním dechem ovšem dodáváme, že z našeho pohledu je tato interpretace přinejmenším problematická. Na našem webu uvádíme, jak s jednotlivými statistikami nakládat.

Pravdomluvnost lídrů určujeme pro tento konkrétní výrok dle procentuálního podílu pravdivých výroků ze všech výroků lídra, které byly na Demagog.cz hodnoceny, a vztahujeme ji k datu 11. října 2017.

Nejvyšší podíl pravdivých výroků zaznamenal v hodnocení dle Demagog.cz lídr STAN Jan Farský s 84,6 % pravdivých výroků (celkem 13 výroků, z nich 11 pravd). Jde tedy vidět, že např. Jan Farský má naprosté minimum ověřených výroků, což samotnou Fialovu interpretaci staví do problematické roviny.

Druhý nejvyšší podíl pravdivých výroků - 73,5 % - si připsal Ivan Bartoš, jednička Pirátů (68 výroků, 50 pravd). Třetím nejpravdomluvnějších z politických lídrů byl lídr ODS Petr Fiala, z jehož výroků bylo 71 % pravdivých (186 výroků, 132 pravd).

Na dalších místech se z hlediska podílu pravdivých výroků umístili lidovecký lídr Pavel Bělobrádek s 70,3 % pravdivých výroků, volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek s podílem 66,7 % a předseda a lídr TOP 09 Miroslav Kalousek s výsledkem 61,8 % pravdivých výroků.

Méně úspěšně si z volebních lídrů vedli Vojtěch Filip za KSČM (51,3 % pravdivých výroků), šéf ANO 2011 Andrej Babiš (46,1 %) a lídr SPD Tomio Okamura (42,8 %).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Petr Fiala jako předseda ODS skutečně patří k nejpravdomluvnějším politickým lídrům. Konkrétně je po Janu Farském a Ivanu Bartošovi na třetím místě s 71 % pravdivých výroků.

Petr Fiala

Pokud mi někdo řekne, že se vybralo víc daní a je to kvůli EET, tak to taky není průkazné, protože tam bude podstatný ten faktor ekonomického růstu, který přináší vyšší výběr daní.
Pravda

Podobný výrok jsme již hodnotili v jedné z minulých diskuzí. Petru Fialovi dáváme za pravdu, neboť skutečně nelze zcela jednoznačně přiřknout zvýšený výběr DPH pouze elektronické evidenci tržeb.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme korektně popsat, jaký je přesný přínos EET pro výběr DPH.

Výběr daní je výrazně ovlivněn ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Například u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celého DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda skutečně existuje (resp. jak velký je) vliv EET na zvýšený výběr DPH.

Mezi ekonomy v tomto směru také nepanuje absolutní shoda. Jaroslav Ungerman, makroekonom ČMKOS, ve svém textu na webu Argument psal na jaře 2017 o tom, že vliv EET na výběr DPH je nesporný. Argumentoval tím, že v sektorech, které EET zavedly (stravování), došlo v daném období k výraznému nárůstu tržeb (o cca 21 %). Mělo by být tedy logické, že dojde i ke zvýšení výběru.

Oproti tomu ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ohledně dopadu EET vyjádřil v srpnu 2017 jisté rozpaky. „Na rozdíl od kontrolních hlášení, jejichž přínos byl pro státní kasu nesporný, se dopad EET zatím jeví spíš na úrovni statistické chyby,“ uvedl.

Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 prohlásil, že z jeho oficiálních a nezávislých dat nelze určit vliv zavedení EET. Zde ovšem dodejme, že prohlášení se týkalo pouze první části systému, tj. spuštěné první vlny. Vliv zavedení elektronické evidence nelze na základě těchto dat potvrdit ani vyvrátit. ČSÚ upozorňuje na metodické rozdíly: „Tím hlavním je skutečnost, že ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost. Zcela shodné není ani vymezení obsahu obou ukazatelů.“

Ministerstvo financí k některým svým výpočtům využívá statistik ČSÚ (např. Konvergenční program 2017, str. 44).

Petr Fiala

Varovali jsme před tím (poklesem živnostníků, pozn. Demagog.cz) mimo jiné proto, že jsme viděli, že v Chorvatsku se taky něco podobného stalo.
Zavádějící

Je pravda, že ODS vystupuje proti EET kriticky dlouhodobě. Častým argumentem je právě ochrana živnostníků, kterým má EET značně ztěžovat činnost. Martin Kupka, místopředseda ODS, například v srpnu 2015 upozorňoval zejména na živnostníky působící na venkově, pro které bude podle něj EET jen dalším důvodem svou činnost ukončit. V listopadu téhož roku se pak ODS snažila schválení EET zabránit pomocí příběhů konkrétních živnostníků, pro něž by zavedení znamenalo velkou komplikaci nebo i konec podnikání.

Uvádění Chorvatska jako příkladu země, ve které v důsledku zavedení EET k poklesu počtu živnostníků skutečně došlo, je však zavádějící. Podobný výrok jsme ostatně ověřovali už v roce 2015. Ačkoliv počet OSVČ v Chorvatsku opravdu klesá, není zde patrná přímá souvislost se zavedením EET. Ta zde totiž byla zavedena až v roce 2013, zatímco k poklesu živnostníků dochází dlouhodobě.

Petr Fiala

Je to postoj, který je konzultován s nejvyššími orgány strany (že nepůjdou do koalice s ANO ani s Babišem, ani bez něj).
Neověřitelné

O tom, zda nejvyšší orgány ODS rozhodly o postoji k vládnutí s ANO a Andrejem Babišem, nejsou dohledatelné písemné dokumenty. V materiálech ODS ani v rozhovorech s představiteli ODS tato informace nefiguruje. Konzistentně však tvrdí, že by do vlády s ANO nešli ani s Andrejem Babišem, ani bez něj. Za důvod pokládají i Vyšehradskou deklaraci, kterou vyhlašují, jaké programové body musí koaliční subjekty prosazovat, aby s nimi ODS vstoupila do vlády.

V rozhovoru v červnu 2017 Alexanda Udženija odpověděla na otázku, zda může vyloučit koalici ANO s ODS, toto: „Když říkáme, že Babiš nemůže být jako ministr v žádné vládě a že jeho osoba rovná se ANO, tak je to snad jasná odpověď. Nepodpoříme vládu, kde by figuroval. Předpokládám ale, že sociální demokracie nebo KDU-ČSL by s tím problém neměly.

25. srpna 2017 byl na stránkách ODS zveřejněn rozhovor s Miroslavou Němcovou o spolupráci ODS s Andrejem Babišem. Ta řekla: „Petr Fiala v řadě svých prohlášení říkal, že nepřipadá v úvahu, aby ODS vstoupila do vlády, pokud by se jejím premiérem stal Andrej Babiš. Spolupráci s ANO odmítl i Zbyněk Stanjura. Na otázku, zda o budoucí vládě jednají v ODS za zavřenými dveřmi, odpověděl, že už to mají dávno vyřešené. „Hnutí ANO bez Andreje Babiše je protimluv, nic takového neexistuje. Jestliže říkáme, že ANO je hnutí jednoho muže, že hnutí ANO je Andrej Babiš, tak říkáme, že takový model není reálný. To se nemusím kolegů z ANO ani ptát. My jsme jasně řekli, že s Andrejem Babišem do vlády nevstoupíme. 4. října 2017 se Pavel Blažek k otázce, zda si umí představit koalici s ANO, nebo ji může zcela vyloučit, vyjádřil takto: „Podle mě to není možné. Nevím sice, jak dopadnou volby, od jejichž výsledku se bude odvíjet vnitrostranická debata v ODS směrem ke kongresu, co mohu ale vyloučit, je, že by ve straně převládli lidé, kteří by preferovali koalici s Babišem. V opačném případě bychom porušili úplně všechno, co říkáme před volbami, a to si nedovolí jakákoli skupina v ODS. Členové předsednictva, tedy první místopředsedkyně Alexandra Udženija a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura se nevyjádřili, že by se v ODS na tomto postupu dohodli. Miroslava Němcová dokonce odkazuje pouze na Petra Fialu, nikoliv na představenstvo ODS či prohlášení jiného nejvyššího orgánu strany.

Petr Fiala

Ukázalo se, že ANO se nedokáže ani mírně distancovat od svého předsedy a jeho problémů.
Pravda

V rámci kauzy kolem Andreje Babiše skutečně nikdo z vedení hnutí či vrcholných představitelů (ministři za ANO) nevystoupil např. s prohlášením, které by Babiše vyzývalo ke složení funkce či k tomu, aby nekandidoval.

Z vedení hnutí je dále kromě Andreje Babiše obviněn i první místopředseda Jaroslav Faltýnek.

Např. místopředseda hnutí a ministr obrany pro deník Právo uvedl:

  • „Nemáte pochybnosti o Andreji Babišovi a jeho roli v kauze Čapí hnízdo?
  • „Nepřijde mi to jako porušení norem a zákonů, které v té době platily. Stejně jako otázka korunových dluhopisů.

Pokud bychom dále upozornili např. na stenoprotokol z jednání Poslanecké sněmovny, konkrétně ze dne, kdy poslanci vydávali k trest. stíhání pány Babiše a Faltýnka, mezi členy ANO skutečně jakýkoliv distanc nalézt nelze. Naopak svého předsedu velmi výrazně hájili.

V neposlední řadě pak vzbudil ohlas ministr spravedlnosti Pelikán, který v rozhovoru pro týdeník Respekt (který následně žádal nevydat) spojil žádost policie o vydání obou politiků s volbami.

V každém případě není dohledatelný žádný významný politik ANO, který by proti Andreji Babišovi a jeho možným kauzám vystoupil.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů