Demagog.sk

Zbyněk Stanjura, Jeroným Tejc, Stanislav Polčák

Otázky Václava Moravce, 26. únor 2012. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

Zbyněk Stanjura (ODS), Jeroným Tejc (ČSSD) a Stanislav Polčák (TOP09) hovořili v Otázkách Václava Moravce především o připravovaných novelách zákonů. Nejdiskutovanější byla otázka zákona o státním zastupitelství a pravomocí ministra spravedlnosti vůči státnímu zastupitelství nebo pravomoc prezidenta udělovat milost. Hovořilo se také o připravované novele zákona o Národním kontrolním úřadu. Nejvíce výroku se vztahovalo k zákulisním vyjednáváním v rámci koalice, nebo koalice s opozicí, sami poslanci občas neměli jasno, jaký názor zastávají špičky jejich vlastních stran. 

Statistiky diskuze

4   0  
1   1  
0   1  
0   2  
6   1  
0   2  

Zbývá ověřit 1 výroků

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„My máme zákon, který říká, jak se odvolává vedoucí státní zástupce. Nyní může pouze ministr spravedlnosti odvolávat a jeho rozhodnutí podléhá díky krokům, které činil právě současný ministr spravedlnosti, soudnímu přezkumu. Dříve to tak nebylo, dříve to bylo odvolávání v rámci pracovně právní odpovědnosti a dnes už je to v rámci správního soudnictví, se správním přezkumem tohoto procesu“

Pravda

zobrazit odůvodnení
S odkazem na platnou legislativu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu hodnotíme výrok poslance Polčáka jako pravdivý.


Nejvyšší správní soud v roce 2008 rozhodl, že odvolání státního zástupce je správním aktem a podléhá přezkumu dle správního práva.

Poslanec Polčák se zjevně odvolává mj. na rozsudek č. j. 9 As 94/2008 Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci odvolání státního zástupce P. Kačírka. Zatímco zahájení kárného řízení se státním zástupcem je podle NSS pracovněprávním úkonem, odvolání ze strany ministra je zásahem výkonné moci.

Státní zastupitelství "jakožto instituce zajišťující ochranu veřejného zájmu" má být dle NSS chráněno před zásahy vedenými "nahodilostí a svévolí". Polčák tedy správně tvrdí, že judikatura NSS umožnila přezkum rozhodnutí o odvolání státních zástupců správními soudy.


Celý postup odvolání státních zástupců probíhá následovně:

Dle zákona o státním zastupitelství se rozumí pojmem vedoucí státní zástupce celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.

Postup při odvolávání však není u všech stejný. V ustanovení § 9 se hovoří o nejvyšším státním zástupci, kterého "může na návrh ministra spravedlnosti z funkce odvolat vláda."

Ustanovení následující pak specifikuje proces odvolání ostatních vedoucích státních zástupců. "Ministr spravedlnosti může vrchního státního zástupce, krajského státního zástupce a okresního státního zástupce z této funkce odvolat, pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce (o jednotlivých povinnostech státních zástupců se píše dlouze v sedmé části daného zákona, pozn.) ; nejde-li o odvolání z důvodu porušení povinností při výkonu státní správy státního zastupitelství (dále jen "správa státního zastupitelství"), činí tak na návrh vedoucího státního zástupce, který je podle odstavců 1 až 3 oprávněn navrhovat jmenování do funkce, z níž má být vedoucí státní zástupce odvolán."
Zmiňované odstavce 1 až 3 jsou následující. "Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce,
který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."


Důležitý je rovněž odstavec 5, ve kterém se píše, že "Ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce."





„Právě pan ministr spravedlnosti Pospíšil odvolával státní zástupce z vedoucích postů za bývalé Topolánkovy vlády na návrh nejvyšší státní zástupkyně Vesecké.“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Portál ministerstva spravedlnosti Justice.cz uvádí primárně odvolání vrchního státního zástupce Kuvejta. Na žádost Renáty Vesecké byli však za bývalé Topolánkovy vlády v rámci personálních změn odvoláni i někteří další státní zástupci.

"Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dnes rozhodl o odvolání pražského vrchního státního zástupce Jiřího Kulvejta. Vyhověl tak návrhu nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké, která svůj návrh odůvodnila rozdílným pohledem na řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze a poukázala na průtahy v některých případech. Nástupcem Jiřího Kulvejta byl v následujících dnech jmenován Vlastimil Rampula, kterého ministrovi navrhla do funkce nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká."

Dále však učinila Renáta Vesecká také některé další personální změny, které, i přes to, že byly prezentovány spíše jako změny na postech žalobců, s odvoláváním některých státních zástupců souvisely, a lze je tedy tak chápat. Konkrétně se to týkalo státních zástupců Petra Kovandy, Romana Hájka, Lumíra Crhy, Igora Stříže a Iva Ištvána, o čemž informovala ČTK. Tuto zprávu poté převzaly i některé české internetové deníky jako Česká televize, Týden, či Novinky.cz.


„Já se domnívám, že prezident republiky podle ústavy může udělit milost komukoli, dokonce bez odůvodnění.“

Pravda

zobrazit odůvodnení

Tento výrok je pravdivý, ústava skutečně prezidentovi nestanovuje žádné podmínky.

Prezidentskou milost zakládá Hlava III. Ústavy ČR ve článku 62. písmeno g). Žádné náležitosti nejsou dále uvedeny. Tento institut dále upravuje trestní řád ČR v Hlavě XXIII, kde se zavádí tzv. řízení o udělení milosti. Ani zde ale není uveden žádný požadavek odůvodnění. Určitou úpravu provedl prezident Havel "rozhodnutím prezidenta republiky č. 33 ze dne 1. února 1994 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti" na ministra spravedlnosti, který měl rozhodovat, jaké žádosti jdou odůvodněné a takové pak se svým doporučením předávat prezidentovi. Blíže se k této praxi lze dočíst na stránkách deníku epravo. Toto rozhodnutí však bylo, rozhodnutím prezidenta Klause ze dne 4. srpna 2003 o zrušení přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, zrušeno, a dále žádosti o milost zpracovává Kancelář prezidenta republiky. Platné normy lze nalézt také na stránkách Hradu.

„Bylo jich (milostí, pozn.) za těch 20 let České republiky uděleno asi, necelé 2 tisíce od obou dvou prezidentů.“

Pravda

zobrazit odůvodnení
Podle volně dostupných údajů o počtu udělených milostí (do 27. října 2011) musíme výrok hodnotit jako pravdivý.
V letech 1992 — 2002 bylo podle archívu oficiálních webových stránek prezidentské kanceláře uděleno prezidentem Václavem Havlem celkem 1453 milostí. V období od 10. prosince 2003 do 27. října 2011 bylo pak podle výčtu prezidentských milostí zveřejněných na oficiálních webových stránkách prezidentské kanceláře uděleno prezidentem Václavem Klausem celkem 370 milostí. To dohromady dává celkový počet 1823 milostí udělených oběma prezidenty.

„Je to zásadní odpovědnost ministra spravedlnosti, který je jediný možný, který může předložit takovýto návrh zákona (návrh zákona o státním zastupitelství, pozn.). My nemáme tu kompetenci, že bychom jim mohli tuto novelu předložit sami, je to věc Legislativní rady vlády.“

„Tak já nechci zlehčovat to, co tady říkal pan předseda Stanjura, že poslanci ODS nebyli. No, nepřišli do práce, protože výbor byl řádně svolán. (Jaromír Tejc tvrdí, že poslanci ODS nepodepsali zprávu bezpečnostního výboru svolaného Radkem Johnem proto, že se jednání nezúčastnili, nikoli proto, že by s ním nesouhlasili, pozn.)“

„My jsme podpořili skutečně to, aby se výbor konal, abychom se bavili o těch vážných věcech, které se tam dějí. Nepodpořili jsme pak potom Radka Johna v některých usneseních, které možná měl na mysli a které možná měly směřovat vůči nejvyššímu státnímu zástupci. A také jsme jej nepodpořili v tom, aby setrval na účasti pana Mečla.“

„Já myslím, že poslední vláda, která poněkud bezdůvodně odvolávala nejvyššího státního zástupce, byla právě vláda Jiřího Paroubka, která odvolala svoji vlastně tehdy, řekněme, do jisté míry provázanou paní Marii Benešovou.“

„My když jsme i toto téma (ústavní novelu, podle níž by prezidentské milosti musel podepisovat také premiér nebo ministr spravedlnosti, pozn.), myslím, že společně se sociální demokracií do těch koaličních-opozičních jednání o přímé volbě prezidenta republiky vtáhli, tak Občanská demokratická strana pro tuto změnu nebyla, ani Věci veřejné.“

„Na druhou stranu já jsem hluboce přesvědčen, že je vhodné tento institut (udělování milosti, pozn.) rozložit mezi další ústavní orgány. Jsem tomu přesvědčen proto, protože v zahraničí taková úprava je, dokonce i velmi silný prezident francouzský musí mít souhlas dalšího ústavního orgánu k udělení milosti.“

„Není pravda, že na těch jednání o přímé volbě prezidenta bylo v otázce milosti jakýkoliv rozdíl mezi TOP 09, ODS a Věcmi veřejnými. Váš pan předseda (předseda TOP09, pozn.) velmi razantně odmítl možnost kontrasignace prezidentských milostí dalším ústavním činitelem.“

„Nejsme teda s tím (pravomocí prezidenta republiky udělit milost, pozn.) úplně výjimeční. Je to v mnoha jiných státech.“

„V této chvíli jsme schválili změnu ústavy, co se týče přímé volby prezidenta. Do Senátu jsme poslali změnu ústavy, co se týče imunity zákonodárců a soudců. Projednáváme změnu ústavy, co se týče NKÚ. Možná budeme projednávat změnu ústavy, co se týče přímé volby starostů a teď bych mohl pokračovat.“

„Ta novela přináší v zásadě rozšíření pravomocí NKÚ. Kromě stávajícího se rozšiřuje možnost NKÚ kontrolovat všechny obce a města, 6 245, jmenovitě, taxativně tam jsou vyjmenované další instituce, jako Česká televize, Český rozhlas, zdravotní pojišťovny, příspěvkové organizace, které zřizují ministerstva, to znamená například všechny fakultní nemocnice a podobně.“

„Dva výbory, které se tady tímto zabývaly (změnou zákona o kontrole, pozn.), to znamená ústavněprávní a výbor pro veřejnou správu, tyto pozměňovací návrhy (posilující vnější kontrolu NKÚ, pozn.) schválily, a to i hlasy ČSSD.“

„V Německu jsou 3 podmínky, které musí být splněny najednou (pro splnění podmínek, kdy firma podléhá kontrole státního kontrolního úřadu, pozn.). Musí to být monopolista, musí převážně vykonávat poskytovat veřejné služby buď úplně, nebo převážně a musí na tyto veřejné služby čerpat státní peníze.“

„Na Slovensku to (podléhání kontrole státního kontrolního úřadu, pozn.) máte při hodnotě jedné akcie nebo jednoho podílu.“

Foto: vlada.cz (http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=83536&tmplid=764)

„Já to vnímám jako velmi problematické, protože by to například znamenalo, že NKÚ se musí ostatních kontrolovaných, které sám někdy kontroluje, ptát, jestli někde může udělat kontrolu a jaké bude její zaměření.“


Komentáře


Suchec
07.03.2012 o 11:45
Jak je možné tvrdit o úvaze , že je pravdivá, či nepravdivá, když je to úvaha, co by, kdyby?

Výběr výroků je tendenční a velmi selektivní.

Je to fraška.    

Suchec
07.03.2012 o 11:52
Navíc bez uvedení širší souvislosti, s vytržením výroku z kontextu.

Např. Stanjura neřekl zavádějící informaci, on sdělil částečnou (viz kontroly podniků v SRN)

Nejde to upravit, aby si to pamatoval nick a email? Stačí snad ReCaptcha :-)    

mr
07.03.2012 o 12:29
Dědeček si se Saturninem otevřeli kancelář pro napravování nepravostí v románech. (doslovná citace Jirotky) Stalo se skutkem!
Odůvodňovat ministerskou pravdu či nedoložitelnost je činnost absurdní, nudná a zbytečná.
PS proč jsou minuty minúty a Pridať komentár?    

nikki
07.03.2012 o 13:05
Děs a hrůza. Toto vyplodila fakulta mé Alma mater?    

Jana
08.03.2012 o 09:57
Pro mr: Protože je to okopírovaný slovenský Demagog, který funguje od dubna 2010.    

Radovan Wicha
08.03.2012 o 13:49
Já podobné aktivity vítám všemi deseti. Ale má to jeden háček, který už byl několikrát zmíněn. Neupírám studentům nadšení a snahu něco s tou politickou bandou udělat, ale jsem přesvědčen, že bez profesionálního zázemí věci znalých právníků, novinářů, ekonomů a dalších profesí bude řada hodnocení na vodě. Jistě, něco se dá ověřit velmi snadno a říci to je nebo není pravda. Ale to jsou marginální informace, které nemají žádnou váhu a politika příliš nediskreditují, i když mluví, jak eufimisticky uvádíte "nepravdu". Mimochodem, proč nepoužijete slovo "lež"? Doufám však, že v tomto záměru časem nezůstanou jen studenti, ale zájem o zapojení se projeví i výše uvedení odborníci a pak to začne mít ty správné grády.    

Koževnikov
09.03.2012 o 11:08
Studentíci, kteří masově podlehli účelové, sociopatické a silně demagogické předvolební masírce přemluv dědka a bábu, posuzují demagogické výroky? Financováni Sorosem, světově proslulým demagogem a manipulátorem? I kozel by zahradničil lépe, snad i hejno sarančat. Opět se potvrzuje stará známá pravda, že kde není selský rozum, tam žádný titul nepomůže. Sudkulatýrystupijetujekára……………    

Dušan
09.03.2012 o 12:40
Co to je za nesmysl hodnotit jako Pravda či Nepravda výrok, který začíná slovy "Já se domnívám"? Já se domnívám, že se tím celý tento projekt stává totálně nedůvěryhodným. Mám pravdu nebo ne? :-)    

taky student
09.03.2012 o 13:36
mě se ty výroky zdají až příliš vytrženy z kontextu, jinak souhlasím s tím, že bez odborníků není možné toto hodnotit … "My nemáme tu kompetenci, že bychom jim mohli tuto novelu předložit sami, je to věc Legislativní rady vlády." … tohle mi třeba přijde trošku divné, co se myslí tím "jim" … nemůže to být třeba "vládě"? Zdá se mi, že tyto možnosti toto hodnocení tak nějak ponechává stranou … není to špatný projekt, jen mi přijde nedotažený :)    

Nasraný občan
10.03.2012 o 10:56
Vítám a děkuji za skvělý nápad. Rozhodně budu web pravidleně navštěvovat. Přeji mnoho úspechů. Každopádně bych se rozhodně nebál a nazýval v souvislosti s našimi politickými činiteli věci správným jménem a sice nikoliv NEPRAVDA, nýbrž LEŽ.    

Jeroným Tejc
11.03.2012 o 12:10
Dobrý den. Nápad je to dobrý. Musím však říct, že provedení VELMI nedokonalé. Pokud není doposud vyvěšen na webu zápis z jednání Výboru pro bezpečnost,neznamená to, že výrok nelze ověřit. Jen dá víc práce hledat či zeptat se. Ještě horší je neznalost. Pokud jsem hovořil v OVM o snaze koalice omezit pravomoci NKÚ tím, že vznikne povinnost NKÚ konzultovat kontroly s potenciálními kontrolovanými osobami, hovořil jsem pregnantně o vládním návrhu zákona o kontrole, nikoliv zákonu o NKÚ. Ten lze jednodušše dohledat na stránkách psp.cz jako tisk 575. Mé tvrzení je pravdivé a lze ho nalézt v § 27!!! jinak přeji hodně štěstí! Jeroným Tejc    

Roman Hanák
11.03.2012 o 15:24
To Jeroným Tejc: Děkujeme za podporu a zájem sledovat náš web, ale co se týče Vašeho výroku o povinnosti NKÚ konzultovat kontrolu s potenciálními kontrolovanými osobami, tak ve vládním návrhu zákona o kontrole je v § 27 pouze zmíněno:

"Kontrolní orgán zpracuje plán kontrol, nebrání-li tomu jejich povaha nebo účel. Kontrolní orgán koordinuje obsah plánu kontrol s ostatními kontrolními orgány, je-li to v zájmu ochrany práv kontrolovaných osob a nebrání-li tomu účel kontrol."

Jak se tedy můžete dočíst je zde psáno o koordinaci s ostatními kontrolními orgány, nikoliv se samotným kontrolovaným. Nemění to tedy podstatu samotného výroku, který je z toho pohledu nepravdivý    

Luboš
11.03.2012 o 15:28
Hezký den, těší mne, že fungujete, a podle reakcí výše, je taky velmi dobře, že fungujete. Ono totiž pojmenovat výrok pravdivý-nepravdivý se u nás "jaksi nenosí", říci zavádějící-přeloženo silně manipulativní, odvádějící od meritu věci, ohýbající přesný význam-je u nás tak neběžné :-))) ……… . A k textu pana Tejce. Zda je výrok — ověřitelný či neověřitelný — přece pracujeme v reálném čase — pan Tejc něco řekne a ty (občane) počkej nějaký čásek (ostatně, jak dlouho se na vyhotovení a vyvěšení zápisu čeká?) a potom si zjisti, jestli mluvil pravdu či nepravdu. Ale pan Tejc mluví k občanům v reálném čase a má argumentovat tak, aby to bylo možno verifikovat v reálném čase. Jestliže je používáno finty , že ono to v nějakém zápise bude -- tak je to nejen neověřitelné, ale také zavádějící.
Přeji "Demagogovi" hodně odvahy. Luboš    

David Kopecký
11.03.2012 o 15:55
Jeroným Tejc:

Pane poslanče, dovolte mi ještě vyjádření k první části příspěvku. Vaše připomínka vypovídá, při vší úctě, o nepochopení podstaty naší práce. Naším úkolem není napodobovat investigativní způsob novinářské práce, ale suplovat veřejnou kontrolu veřejnosti, která by měla mít přístup ke zdrojům, které jsou snadno a veřejně přístupné, v případě, že se na ně jako politik odkazujete. Samozřejmě je občas nezbytné jít za rámec naší práce a u kontroverzních výroků využít našeho práva na svobodné informace (jak jsme naposled učinili např. v případě poslance Kováčíka), není ovšem reálné a ani žádoucí takto postupovat ve všech případech neověřitelných nebo těžko dokazatelných tvrzení. To, že tedy hovoříte o něčem, co si může veřejnost nebo my ověřit jen velmi komplikovaným způsobem, vypovídá něco spíše o stylu Vaší práce, nikoli naší. Děkujeme za podporu a přejeme hezký den.    

Ivo Novotný
12.03.2012 o 00:49
to David Kopecký:
Výmluva hodna špičkového politika. Výrok vás samotného je možná pravdivý z vašeho pohledu, z pohledu Jeronýma Tejce ovšem je nepravdivý.
Píšete také, co je vašim úkolem. Je ověřitelné to, že je to vašim úkolem?
A jestliže jinde zase píšete, že není reálné ani žádoucí ve všech případech využít práva na svobodné informace, neměl byste dodávat o čím stylu práce to vypovídá. Měl jste spíš napsat, že hodláte před kritikou uhýbat stejně jako jiní. :-)    

Mogul
13.03.2012 o 13:49
Myslím, že Ivo Novotný to vystihl. Já obecně, a to opravdu nic ve zlém, mám problémy s aktivitou mladých, těch dnešních zvlášť. Moc dobře si totiž pamatuji jak jsem coby ambiciózní mlaďoch byl hned hotov s názorem a výtky mé zbrklosti či zaujatosti nesl dost nelibě. Svoje chybičky jsem bagatelizoval, CHYBY druhých zveličoval. Naštěstí, tehdy ještě existovala kontrola ze strany těch zkušenějších kolegů, kteří často překotný mladický entuziasmus nepustili do světa. Dnešní "šéfové" jsou často stejně nezkušení a stejně nadšení vrstevníci, a tak se v médiích nejednou objevuji naprosto vážně míněné zhůvěřilosti. Pana Tejce se nehodlám zastávat, jen nabádám ke zdrženlivosti, objektivitě a varuji před pokusy o vyvažování. Pak by dobrý nápad a zájem o něj mohl rychle upadnout v zapomnění.    

Igor
18.03.2012 o 11:19
Hned první výrok je zhodnocen špatně.
Odvolávání státních zástupců je správní proces, který se řídí správním řádem, nikoli zákonem výše citovaným.
Hodnotitelé nerozlišili (zřejmě z neznalosti) existenci právo hmotného a procesního.
Možnost soudního přezkumu je zároveň povinností soudního přezkumu, jelikož k němu na základě podání jedné ze stran (představa, že nemusím k soudu, pokud nesouhlasím s žalobou na mě podanou, je úsměvná).
Jedná se o otázku právně odbornou a proto neměla být hodnocena laiky (studenti FSS???).    

Admin Diskuze
13.06.2012 o 12:21
Pan Igor jistě ví, že lex specialis má přednost před lex generali…