Demagog.sk

Potřebuje EU nový Marshallův plán? Ne!

Jiné, Moderátor: Jiné , videozáznam pořadu
30
Apr
Dnešní vydání výroků evropské sekce se týká projednávání rozpočtu Evropské unie a vytvoření tzv. druhého Marshallova plánu. Náš tým ověřoval 10 výroků z blogu poslance ODS Hynka Fajmona.
První část se zabývá snahami Komise navýšit rozpočet Evropské Unie, který se v současnosti pohybuje na úrovni 1% HDP členských zemí. Zatímco Evropský parlament Komisi v těchto snahách podporuje, v opozici tradičně stojí Rada zastupující primárně zájmy členských států.
Druhá část polemizuje nad nutností zavedení tzv. druhého Marshallova plánu. Původní Marshallův plán byl, jak známo, aplikován Spojenými státy americkými za účelem pomoci Evropě po druhé světové válce. Hynek Fajmon spekuluje, zda je Evropská Unie opravdu v takové krizi, že potřebuje finanční injekci těchto rozměrů, a zároveň se snaží poukázat na problémy financování evropské ekonomiky jinde.
Vyberte, které výroky
z relace chcete prohlédnout:

„„Británie je zpátky v recesi a Španělsko je na prahu bankrotu.““

„„Návrh na razantní zvyšování rozpočtu EU předkládá Komise prakticky každý rok.““

„„Prakticky každý rok má Komise v tomto směru podporu i většiny Evropského parlamentu. Komise i Parlament argumentují tím, že rozpočet EU přináší "evropskou přidanou hodnotu" a pomáhá státům bojovat s krizí““

„„(…) rozpočet EU (…) činí pouze cca 1% HDP členských států.““

Pravda

zobrazit odůvodnení

Na základě údajů Evropské komise a Eurostatu hodnotíme tento výrok jako pravdivý. 

Podle údajů na stránkách EU rozpočet EU skutečně činí zhruba 1% HDP členských států. Konkrétně v roce 2011 se například HDP všech členských států pohybovalo ve výši 12 629 458.3 milionů euro a rozpočet Evropské unie ve výši 126 527.2 euro milionů euro, tj. 1,002%. 

 

„„Naprostá většina členských států je v poslední době v hospodářských problémech spojených s dluhovou krizí a musí ve svých národních rozpočtech tvrdě šetřit.““

Pravda

zobrazit odůvodnení
Na základě níže uvedených zdrojů hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výše hrubého veřejného dluhu za poslední léta významně stoupla. V průměru evropské sedmadvacítky stoupl dluh z 59 % v roce 2007 na 82,7 % v roce 2011. V zemích eurozóny je tento průměr dokonce ještě vyšší, a to 87,2 %. Přehled dluhů všech zemí EU uvádí Eurostat.

Jako odpověď na krizi zavádí většina států EU úsporná opatření. Nejnaléhavější jsou takovéto kroky u skupiny tzv. "evropských hříšníků" — Portugalska, Irska, Řecka a Španělska, kterým se zkráceně přezdívá PIGS (podle počátečních písmen názvů těchto zemí v angličtině). V současné době už se však mluví o skupině PIIGS, do které se přiřadila ještě i Itálie.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval dokument (.pdf) "Protikrizová opatření ve vybraných zemích EU", ve kterém detailně popisuje kroky, které podnikly vlády v Německu, Velké Británii, Francii, Belgii, Slovensku, Dánsku, Finsku, Švédsku, Irsku a Španělsku.

Analýzu opatření proti krizi ve vybraných zemích EU provedl také CEVRO (.pdf, čtrnáctideník 13/2009). Tato analýza poskytuje na základě informací z médií rozbor úsporných opatření v devíti zemích Unie — Litvě, Lotyšsku, Německu, Maďarsku, Slovensku, Itálii, Francii, Španělsku a Rakousku.

Jen na základě těchto materiálů, které dokazují provádění úsporných opatření v 17 státech EU, již můžeme tvrdit, že většina členských států ve svých národních rozpočtech šetří. Týká se to však rovněž dalších států, jako jsou Slovinsko, Nizozemí, Bulharsko a v neposlední řadě také Česká republika (.pdf).

„„Já osobně i moji kolegové z ODS hlasujeme o evropském rozpočtu v souladu s tím, co si přeje Rada. Nepodporujeme snahy Komise a Parlamentu rozpočet zvyšovat a naopak vyzýváme k přijetí kompromisu, který chce Rada a který je pro státy přijatelný.““

„"(…) současné infrastrukturní projekty není EU schopna řádně a včas dokončovat.““

„„Evropská komise minulý týden (pozn. 23.-29. dubna 2012) přišla se dvěma iniciativami. Je to zaprvé návrh rozpočtu EU na rok 2013 (…), ve kterém požaduje razantní navýšení rozpočtu, údajně aby mohla zaplatit, to co slíbila.(Zadruhé je to avizovaná příprava tzv. druhého Marshallova plánu pro Evropu, který má Komise předložit na summitu koncem června.)““

Přepisy diskuzních relací poskytuje NEWTON Media, spol. s r.o… Více informací o způsobu hodnocení na této stránce najdete na Hodnocení na Demagog.cz.

Komentáře


elis
20.05.2012 o 00:48
Dobry den, rada bych se zeptala, jestli nevnimate jako problematicke hodnoceni pateho vyroku pana Fajmona, a to vzhledem k tomu, ze mluvi o "razantnim" zvysovani rozpoctu. Chapu, ze slo o ilustraci toho, ze EK obecne tihne ke zvysovani rozpoctu, nicmene mezi jednotlivymi lety je zretelne videt, ze ne vzdy byl navrh na zvyseni stejne "razantni". Druhy problem vidim v tom, ze nemuzete nikdy jasne definovat, co znamena "razantni", tj. overeni tohoto tvrzeni fakticky neni mozne, protoze ona razantnost nejde kvantifikovat.
Celkove Vas web povazuji za zdarily a smysluplny, moc se mi cely napad libi, jen bych rada vedela, zda nevnimate jako vhodne opravdu posuzovat vyroky, ktere nejsou uz samy o sobe takto nejednoznacne ci zabarvene, popripade na toto alespon v hodnoceni upozornit (ev. podle Vasich pravidel pro hodnoceni oznacit jako zavadejici). Diky za odpoved.    

Lenka Kováčová
13.06.2012 o 12:49
Dobrý deň, uvedomujeme si, že "razantne" je problematický a relatívne subjektívny pojem. Pri našej analýze výroku sme sa zamerali na skutočnosť, či EK predkladá snahy o zvýšenie rozpočtu, alebo nie. Aby sme ale analýzu nevytrhli z kontextu, pripojili sme tabuľku s kvantifikovanou hodnotou jednotlivých návrhov. Vzhľadom na tieto hodnoty sme usúdili, že označiť výrok za "zavádějící" by bolo zavádzajúce. Pri spustení EÚ sekcie sme upozorňovali, že naša metodológia, sa vzhľadom na charakter výrokov a ich analýzy bude musieť odlišovať. Preto tieto výroky nie sú súčasťou štatistík na našom webe. Dúfame, že nám zachováte svoju priazeň, za ktorú ďakujeme. Lenka Kováčová    

elis
22.06.2012 o 20:58
Dobry den, dekuji za reakci, presto se v tomto pripade (i v nekterych dalsich) domnivam, ze zde hraje roli tolik promennych, ze vyrok by nemel byt jednoznacne oznacovan jako pravdivy. I kdyz chapu Vase vysvetleni, nejak se nemuzu ztotoznit s nejednotnosti metodologickeho nastaveni hodnoceni jednotlivych vyroku. Coz neni mysleno jako vytka, spis jako podnet pro propracovani metodologie. Preji do budoucna hodne uspechu a zdravim Vas. A. Karolyiova    

elis
22.06.2012 o 20:58
Dobry den, dekuji za reakci, presto se v tomto pripade (i v nekterych dalsich) domnivam, ze zde hraje roli tolik promennych, ze vyrok by nemel byt jednoznacne oznacovan jako pravdivy. I kdyz chapu Vase vysvetleni, nejak se nemuzu ztotoznit s nejednotnosti metodologickeho nastaveni hodnoceni jednotlivych vyroku. Coz neni mysleno jako vytka, spis jako podnet pro propracovani metodologie. Preji do budoucna hodne uspechu a zdravim Vas. A. Karolyiova    

comments powered by Disqus