Demagog.sk
 

Karta Rath

13. listopad 2013

Hned na začátku pondělního Hyde Parku, kde byl hostem právě nově zvolený poslanec, totiž přišla řeč na blížící odchod Davida Ratha z cely předběžného zadržení a možný dopad jeho ranějšího propuštění na předvolební kampaň. Komárek, který veřejně odsuzuje podmínky již pověstné „novodobé tortury“ – situaci českých vazeb dokonce věnoval svůj rozlučkový komentář pro Idnes – prohlásil, že jeho hnutí by v kampani „kartu Rath“ nevytáhlo; poukazuje přitom na to, že doposud se k této kauze ANO zdrželo komentářů. Nu, posuďte sami:

Otec zakladatel, Andrej Babiš, si v bonmotech nezadá s hlavou státu. „
Jediný rozdíl mezi Rathem a některými dalšími politiky je ten, že Ratha chytili,“ prohlásil například pro Eurozprávy. Přisadil si pak na svém blogu, když vyzval sociální demokracii, nechť se zamyslí nad tím, „jestli jí v rámci jejího boje za `kulturu v politice´ není hloupé vybírat státní příspěvek na poslance Ratha, od kterého se (zřejmě asi také v rámci boje za kulturu v politice) strana tak hrdinně distancovala.“

Kabaret ovšem teprve začíná. Milan Hulík (seznamte se) srší vtipem hodným televizních estrád rovněž skrze svůj blog. Na adresu vězněného exposlance například prohlásil, že „
sice zazářil svým krabicovým vínem, ale jeho litoměřická indispozice jej z tvrdé konkurence bavičů vyřadila.“ Pokud se vám takový výroky na adresu stále ještě nevinného člověka zdají poněkud příkré, pak vězte, že pocházejí od stranického garanta programové sekce právo a spravedlnost (sic!).

Petr Havlíček, předseda hnutí pro Pardubický kraj, se pak raději ani o humor nepokouší a rovnou přechází k osvědčeným urážkám: „
To by nedokázal ani Rath. Podívejte se na něj, jak to všechno zbabral, břídil jeden, už si ani neškrtne,“ prohlásil, kde jinde než na svém blogu.

Jako jedna z mála pak soucit s Rathem vyjádřila místopředsedkyně strany Jourová, která má sama za sebou osobní zkušenost s pobytem za mřížemi.

Martin Komárek tak na jednu stranu mluví o polidšťování českých vazeb, a zároveň sedí v jedněch lavicích s lidmi, kteří si za poslední takřka rok neváhali do vazebně vězněného člověka několikrát nemístně kopnout. Ať už se jednalo o úmyslnou lež či neznalost, vykresluje tato epizoda vnitřní rozpory ANO ve své nahotě. A můžeme se ptát, jak dlouho tito lidé, kteří o sobě navzájem vlastně nic nevědí a společně toho sdílí velmi málo, zůstanou v jednom poslaneckém šiku.