Kdo je vlastně v Aleppu? #vyrokdne

Je to něco málo přes rok, kdy jsme Miloši Zemanovi opravili jeho hodnocení poměrů v Sýrii. V říjnu 2016 jsme totéž udělali s podobným prezidentovým výrokem. Při pracovní návštěvě v Portugalsku však před dvěma dny však opět ukázal, že v nepřehledné situaci je poměrně jednoduché a nakonec i mediálně vděčné prohlásit všechny opoziční síly za extremisty a teroristy. Pro čtenáře, kterým toto nestačí, připravili naši analytici krátký text o tom, kdo (mimo civilisty) se vlastně na bojištích v Aleppu i jinde nachází.

V odůvodnění výše zmíněného výroku jsme obsáhle popsali skupiny, které v Sýrii působí. Ačkoli se situace za poslední rok výrazně posunula, grafika redakce Ihned.cz ukazuje, že stále není ani zdaleka jednoduše přehledná.

zdroj: Ihned.cz

Je bezesporu pravdou, že ne všichni stoupenci liberální opozice se nacházejí přímo v horkých oblastech, například zástupce syrské opozice pro vyjednávání Riad Hijab pobývá dlouhodobě zcela mimo Sýrii a mluvčí Svobodné syrské armády (FSA) Asaad Hanna působí momentálně v Istanbulu. To pochopitelně neznamená, že liberální opozice není na bojištích zastoupena, slučovat ji s teroristickými skupinami jde proti Hijabově rétorice zaměřené na kritiku nedostatečného postupu proti ISIS.

Umírněný liberál v syrském pojetí

Obecně se ukazuje jako problém určit „umírněnou opozici“ (moderate, liberal). Tato škatulka či nálepka je mezi některými experty a lidmi znalými místních poměrů brána jako západocentrická. Z pohledu mnoha Syřanů je například Fronta dobytí Sýrie (dříve An-Nusra, bývalá odnož Al-Káidy) brána jako umírněná ve srovnání s ISIS či v menší míře i s Assadovým režimem.

Média však často opozici označují souhrnně jako „rebely“, neboť v současné době není možné rozlišit území a vliv umírněných uskupení (typu FSA) a islamistických hnutí (typu Fronta dobytí Sýrie). Podle agentur obě skupiny obvykle nebojují bok po boku, nicméně komunikují spolu a mají společného nepřítele, kterým je syrský režim a ISIS. Analytici již v loňském roce předpovídali, že odhadovaných 70 tisíc liberálních povstalců kvůli své roztříštěnosti nebude na poražení Assada a ISIS stačit.

V rozhovoru pro turecký TRT World hovoří mluvčí FSA Asaad Hanna o zkušenostech jejich bojovníků z posledních dní. Ve východním Aleppu podle jeho informací dochází k velkému množství bombových útoků, v řadách FSA panuje beznaděj, bojovníci nedokáží vzdorovat leteckým útokům a představitelé FSA se proto momentálně soustředí na vyvíjení nátlaku na mezinárodní společenství, často ze zahraničí.

Míchání skupin a nabídka syrské vlády

Jisté je, že i proto v posledních týdnech častěji dochází ke spolupráci některých tzv. liberálních opozičních skupin s militantnějšími skupinami, se kterými dříve nebyli ochotni spolupracovat. Mluvčí Syrské národní rady přiznává, že v důsledku neochoty Assadovy vlády a Ruska k vyjednávání byli k tomuto donuceni. Je to vedle nově zvoleného amerického prezidenta další z důvodů, proč je podpora umírněných skupin ze strany USA do budoucna nejistá. Doposud totiž takzvané umírněné liberály materiálně podporovali.

Rozdíl ve zúčastněných silách ukazuje například před pár dny medializovaná nabídka vládních sil, která má umožnit opuštění Aleppa některým opozičním představitelům. Zástupcům džihádistické Fronty dobytí Sýrie pak oproti ostatním umožňuje pouze odchod do severozápadní provincie Idlib, ostatní si mohou destinaci zvolit, a to včetně území na tureckých hranicích ovládaného liberálními umírněnými povstalci FSA.

konvoj včera opouštějící Aleppo

zdroj:AleppoMediaCenter

A co na to Kurdové

Kdo je poněkud výrazněji vymezený jsou kurdští bojovníci YPG, jejichž zastřešující Kurdská strana pracujících (PKK) je ale podle seznamů Evropské unie považována za teroristickou organizaci. Jednotky YPG jsou hlavní silou širší koalice obyvatel severní Sýrie Syrských demokratických sil (SDF), která se těší podpoře Západu. Tato koalice se sice formálně staví proti Assadovi a centralizované Sýrii, ale pragmaticky je pro ně v tuto chvíli Assadův režim až na druhém místě po boji proti ISIS.

Arabští nacionalisté i radikální islamisté berou Kurdy vyhýbavě až nepřátelsky, vztah Kurdů k umírněným FSA je smíšený a individuální mezi jednotlivými skupinami, letos v létě se například na severní hranici spojili v boji proti ISIS. Turecko, které však FSA podporuje, považuje YPG za teroristy a útočí na ně stejně jako na ISIS.

Nutno však říci, že Turecko jako i některé jiné země z regionu prosazují v konfliktu především své národní zájmy. Další rozměr získává konflikt v náboženském rozdělení - zatímco Saudská Arábie je spojencem sunnitů napříč skupinami, Írán stejným způsobem podporuje ší’ity. Jiné zainteresované státy můžete vidět v přiložené grafice, tento aspekt však není meritem příspěvku.

V tomto textu není také naší úlohou vynést závěr o pravdě či nepravdě. Je reakcí na hodnotící vyjádření hlavy státu k situaci, která se zdá být nepřehledná i pro místní experty a autority v daném oboru. Situace v Sýrii se dynamicky mění, hnutí se mezi sebou “přelévají” v podstatě na denní bázi, zatímco prezidentova rétorika zůstává stejná: jen extremisté a teroristé. Redakci Demagog.cz jako projektu pracujícímu s daty je podobný přístup cizí, snad i proto máme potřebu toto tvrzení opakovaně uvádět na pravou míru. A budeme tak patrně činit, i když padne počtvrté.

Autory dnešního textu jsou Anna Kloudová, Kristýna Vojáčková, Petr Dvořák a Jiří Uhlíř.