Kdo nepřeje bezpečnosti? #vyrokdne

Komentář 24. ledna 2017

Návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti byl jedním z témat nedělních Otázek Václava Moravce. Než zveřejníme výsledky analýzy, zaměřme se do té doby na několik zajímavých momentů z diskuze, konkrétně na to, kdo nebo co novelu „brzdí“ a do jaké společnosti by nás její přijetí případně zařadilo. A prozraďme, že při tomto pátrání budeme muset opustit evropský kontinent.

Předně zdůrazněme, že předkladatelem návrhu není nikdo jiný než ministerstvo vnitra pod Milanem Chovancem. Ten v pořadu tvrdil, že návrh narazil v mezirezortním připomínkovém řízení na neshodu s rezorty hnutí ANO, což celý proces zastavilo. Připomeňme, že samotné připomínkové řízení Chovanec ořízl na 10 pracovních dnů v období 15. - 31. 12. 2016. Takový pěkný vánoční dárek všem připomínkovým místům. Nicméně podíváme-li se na připomínky k návrhu, zjistíme, že nejen ministerstva pod taktovkou ANO nesdílí euforii z ústavního zakotvení práva občanů držet zbraň. Pomineme-li kritické vyjádření Ústavního soudu, Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu vlády, zdá se, že ani rezorty v gesci ČSSD (konkrétně školství, zahraničí a ministr pro lidská práva) si nechystají pouzdra na své kolty. Pochybnosti vyjádřil i místopředseda vlády Bělobrádek (KDU-ČSL), podle něj je současná právní úprava dostatečná a u tématu je trochu více hysterie než věcnosti. Ne všechny pohromy konce roku 2016 tedy můžeme svalit jen na ANO.

Ostatně není se čemu divit. Jak správně poznamenal Chovancům spoluřečník Polčák (STAN) a nakonec i předseda ÚS Rychetský, šlo by o úpravu v Evropě zcela unikátní, světově pak přinejmenším ojedinělou. Zatímco důvodová zpráva zběžně poznamenala několik zemí, kde ústava nějakou formu občanské obrany alespoň vzdáleně připomíná, a kvapem pak pokročila k dalším bodům, náš tým se podíval na to, kde ve světě právo držet zbraň opravdu našlo místo v předpisu nejvyšší právní síly. Povšimněte si zejména hodnot na ose Y.

Ani historicky tedy nebylo ústavní právo na zbraň příliš v módě. Podle analytiků agentury Bloomberg v roce 2013 existovaly pouze tři země s podobnou ústavní úpravou. K jakému triu bychom se tedy připojili? Mexiko, Guatemala a Spojené státy americké. Vítej, Česko! Podobné ustanovení nezná ani ústava Švýcarska, což je země s třetím nejvyšším počtem držených zbraní na hlavu mezi vyspělými zeměmi.

Autorkou dnešního textu je Ivana Procházková.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás prostřednictvím našeho transparentním účtu. Děkujeme!

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů