MF DNES: Zlý zlý Brusel

Pokud jste včera ráno procházeli kolem vaší oblíbené trafiky či novinového stánku a zaujala vás titulní stránka MF Dnes, určitě jste nebyli jediní. „Brusel povolí jen dvě igelitky týdně,“ křičel úvodní článek deníku. V případě, že jste se do článku začetli, zjistili jste, že navržená směrnice cílí na redukci plastového odpadu, ne na další omezení našich životů bruselskými byrokraty, jak by se z titulky deníku mohlo zdát. Sejmuli jsme tedy apokalyptický filtr a podívali se na celou věc blíž.

Zdroj: Filip Zajíček

Igelitkovým katem se má stát evropská směrnice, která novelizuje tu stávající o obalech z roku 1994. Novelizující předpis vstoupil v platnost 29. května 2015 (své ano návrhu řekla při hlasování v Radě ministrů i Česká republika) a stanovil členským státům Evropské unie lhůtu pro transpozici na 27. listopadu 2016. Směrnici zatím provedlo 12 členských zemí, mezi opozdilce se řadí mj. i Česká republika. Poslanecká sněmovna schválila směrnici v rámci novely o obalech v únoru letošního roku, v minulých dnech pak prošla i Senátem (bod. 13). V dolní komoře byla novela schválena 122 hlasy napříč spektrem, obdobně tomu bylo i v horní komoře, ve které hlasovalo pro 38 přítomných senátorů.

Směrnice má za cíl omezit objem plastového odpadu, jak je uvedeno v jejím odůvodnění (.pdf, str. 1, bod 2, 4 a 5). Zahazování plastových nákupních tašek mimo místa určená k odkládání odpadu totiž vede ke znečišťování životního prostředí. Primárním cílem směrnice se stalo omezení lehkých plastových tašek, které se kvůli své oblíbenosti (podle údajů (.pdf, str. 2) Evropské komise z roku 2010 připadlo na každého občana unie 198 plastových tašek, z toho 90 % se řadí do kategorie lehkých) a složitosti recyklace staly nevhodnými. Mezi tyto postihované tašky patří i tašky nabízené u pokladen českých supermarketů.

Direktiva dává členským státům na výběr ze dvou možností. Pokud si zvolí první variantu (.pdf, str. 3 dole), musí zajistit do konce roku 2019 spotřebu maximálně 90 lehkých plastových tašek na osobu. O šest let později, tj. do konce roku 2025, pak musí spotřeba klesnout na 40 lehkých plastových tašek na osobu. Druhá varianta požaduje po státech rychlejší reakci, neboť ukládá povinnost zajistit do konce příštího roku, že lehké plastové tašky nebudou v místě prodeje poskytovány bezplatně. Tento zákaz se však nemusí vztahovat na igelitové pytlíky, ty totiž lze z této povinnosti vyjmout.

Poslanci pozměňovacími návrhy přijali do zákona dvě změny oproti vládnímu návrhu. Ten legislativním procesem prováděl ministr životního prostředí Brabec z hnutí ANO. Původní podoba zákona (.doc, str. 2) ponechala kategorii velmi lehkých igelitových tašek (sáčky tenčí než 50 mikronů) nezpoplatněnou, rozhodnutí sněmovny však zpoplatnilo všechny plastové tašky (vyjma sáčků tenčích než 15 mikronů, používaných na pečivo, zeleninu či masné výrobky). Tím poslanci chtějí zamezit, aby byl zákon obcházen ze strany prodejců. Zákonodárci rovněž mírně upravili míru recyklace obalového odpadu, do roku 2020 by se mělo využít 75 % odpadu (.pdf, str. 5) namísto vládních 80 %.

Zde je ale třeba říct, že samotných zákazníků se opatření zejména v obchodech s potravinami dotkne jen minimálně, což lze vyčíst i z důvodové zprávy (.pdf, str. 22), která říká, že řada významných obchodních řetězců již plastové odnosné tašky spotřebiteli zdarma nenabízí. Brusel neBrusel.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás a zkontrolujte si svůj příspěvek na transparentním účtu. Děkujeme!