Demagog.sk
 

Musíme to přijmout? #vyrokdne

6. prosinec 2016

Nedělní Otázky Václava Moravce přinesly pokračování diskuze o střetu zájmů Andreje Babiše, o nežádoucím stavu, kdy člen vlády má tak rozsáhlé podnikatelské zájmy a navíc vlastní ještě významná média. Kritika v tomto smyslu padala jak od předsedy lidovců Bělobrádka, který s Babišem již 3 roky vládne, tak i od předsedy ODS Fialy.


Oba pánové se shodli na potřebě příjmout úpravy omezující střet zájmů. Oni se tedy shodli už i dvakrát v Poslanecké sněmovně, když pro to hlasovali, slušelo by se dodat. Ač byl zákon popsán jako obecná norma, diskuze se stále stáčela (a děje se tak i v jiných debatách) na Andreje Babiše a jeho podnikání.


V čem je vlastně problém. Jak oba pánové popsali, základní otázkou je to, že člen vlády má vliv na rozhodování o věcech, které se týkají jeho podnikání. Nadto upozornil Bělobrádek na faktickou nerovnost, kdy např. Andrej Babiš ve vládě sedět může, ale libovolnému živnostníkovi to zákon zapovídá.

 

Média


A jelikož je střet zájmů podle pánů u šéfa hnutí ANO největší, pokračovali oba diskutující v popisu situace jako v popisu problému téměř výhradně u Andreje Babiše. Je nepochybně pravdou, že v české politice nenajdeme srovnatelný případ střetu zájmů, jaký má ministr financí. Pohledem na média — poslancem Okamurou vydávaný čtvrtletník Pivní magazín při vší úctě k chutím českého národa svým významem nedosahuje úrovně MAFRY. Senátorem Valentou spoluvlastněné Parlamentní listy zase zákonu nepodléhají, protože politikové nedokázali do zákona vpravit i online média. 


A dotace


Samotné ministerstvo financí o výběru dotovaných subjektů nerozhoduje. Jeho působnost je platební, certifikační a auditní. Jako člen vlády má Babiš možnosti širší, protože vláda nařízením určuje podmínky a způsob čerpání dotací. Zde tedy existuje možnost, že by Babiš mohl při vyjednávání “korigovat” podmínky poskytovaných dotací tak, aby byly výhodnější pro konkrétní firmy. Ve střetu zájmů se Babiš může ocitnout také v oblasti veřejných zakázek, neboť ty může ministerstvo financí samo vypisovat. V rámci této problematiky lze připomenout medializovaný případ společnosti ČEPRO spadající pod ministerstvo financí, kde Agrofert získal 87% podíl na dodávkách paliv, což je dvojnásobek oproti době, kdy Babiš nezastával ministerskou funkci.


Jako problematická se z pohledu střetu zájmů také jeví pokračující podpora biopaliv. O této již tolik nediskutované věci jsme psali v souvislosti s vystoupním pánů Babiše a Kalouska v Otázkách na jaře 2015. 


Pro úplnost je třeba dodat, že Babiš veřejně deklaroval, že se v případě střetu zájmů bude na vládě zdržovat hlasování v konkrétních bodech. Četnost zdržení mapoval server Česká justice v období od vzniku vlády do března 2015, zbývající data dohledal Demagog.cz (do konce roku 2015). Celkem to zvládl 17krát.


Babiš byl také Fialou nařčen, že od té doby, co je členem vlády, daří se jeho firmám stále lépe. Toto tvrzení však není pravdivé. Ze srovnání hospodářských výsledků holdingu Agrofert za léta 2011 (8, 5 mld.Kč)  a 2012 (6 mld. Kč)  kdy Babiš nebyl členem vlády a za léta 2014 (6,1 mld. Kč) a 2015 (8,6 mld.Kč)  kdy jím již byl vyplývá, že se jedná o podobné výsledky, tedy nedošlo k rapidnímu zlepšení hospodářských výsledků.


Třetí kolo?


Jak se nyní zachová prezident a zda pošle zákon ještě jednou do Poslanecké sněmovny svým vetem, je otázkou. Je evidentní, že ve Sněmovně existuje výrazná většina, která by případné veto snadno přehlasovala. Nicméně postoj prezidenta může být zatím nejasný. Jak upozornil Bělobrádek v Otázkách, hlava státu se k předloze vyjadřuje spíše mlhavě. My dodáváme, že v rozporu se svými předvolebními sliby se již stalo, že hlava státu vetovala zákon, aniž by se předem pokusila preventivně apelovat na zákonodárce stran možných úprav a vylepšení. Tak jak slibovala v kampani. Na prezidentův ne/podpis si tedy musíme ještě pár dní počkat.



Autorkou dnešního textu je Anna Kloudová.

Foto: FB Andreje Babiše