Hynek Fajmon

Na základě statistických údajů a informací dostupných z médií lze tento výrok hodnotit jako pravdivý.

Fakt, že se Velká Británie opět ocitla v recesi, potvrzují britská média (BBC, Telegraph) i Úřad pro národní statistiky. Růst HDP v prvním kvartálu 2012 se propadl o 0,2% a pokračoval tak v sestupu, který činil 0,3% za poslední kvartál roku 2011. Naposledy byla Británie v recesi v roce 2009.

Ověření výroku, že Španělsko je na prahu bankrotu, je problematické. Španělsko se v prvním kvartálu 2012 sice propadlo zpět do recese a musí se také potýkat se snížením ratingu velkých bank (španělská ekonomika i bankovní sektor mají tedy značné potíže), nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jako země zbankrotovat. Zatím dokonce odmítá možnou finanční pomoc od ostatních členů EU. Vzhledem k nemožnosti hodnotit jestli se krajina na prahu bankrotu nachází, nebo ne, není tato čast výroku do hodnocení zahrnuta.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý - i v minulých letech Komise a Parlament usilovaly o navýšení rozpočtu. U letošního navýšení se pak skutečně objevuje argument "boje s krizí".

Komise i Parlament prosazovaly zvýšení rozpočtu EU i v minulých letech, nicméně narazily na odpor Rady. Konkrétně v rámci jednání o rozpočtu pro rok 2011 navrhovala Komise s podporou Parlamentu navýšení o 6,2% s tím, že prostředky budou potřeba na oblasti vzdělání, výzkumu ale i na nové politiky EU. Nakonec byla schválena varianta prosazovaná dvanáctkou zemí v čele s Velkou Británií, tedy navýšení o 2,9%. O rok později při návrhu rozpočtu pro rok 2012 Komise požadovala navýšení o 4,9 % (argumentovala zejména nutností splácet dřívější závazky např. v regionální politice). Poslanci EP pak požadovali dokonce navýšení o  5,23% (další pokles veřejných investic by podle některých MP mohl vést ke zpomalení růstu a zotavení ekonomik EU), nicméně nakonec ustoupili a dohodli se s Radou na navýšení o 1,86%. Situace byla podobná i v předcházejících letech. I v roce 2010 se Parlament snažil o zvýšení rozpočtu, dokonce navrhoval jeho navýšení o 12% a argumentoval především bojem s krizí. Nakonec ale došlo k navýšení v platbách jen o 8,76% oproti roku 2009. V roce 2009 se také objevil argument boje s krizí a Parlament s Komisí prosadily do rozpočtu mimo jiné 1 mld eur na potravinovou pomoc. Rada nicméně zamítla velkou část pozměňovacích návrhů Parlamentu a snížila řadu položek rozpočtu.

Nárůst v rozpočtu EU navrhuje Komise i pro rok 2013. Jako argument pro toto zvýšení zazněl boj s krizí, kdy eurokomisař pro rozpočet Lewandowski prohlásil, že růst nelze obnovit jen škrty. Lewandowski navýšení dále obhajuje tím, že se jedná o poslední rok finanční perspektivy 2007-13, a dochází tedy např. k zvýšenému proplácení faktur za dokončované projekty. Jako další důvod pak uvádí i nutnost uhrazení účtů, které se nahromadily za minulé roky z důvodu nízkých rozpočtů a nedostatku prostředků. Zástupci Parlamentu se staví k navýšení souhlasně a také zmiňují nutnost navýšení rozpočtu v souvislosti s bojem s krizí.

Argument „přidané hodnoty“, který zmiňuje europoslanec Fajmon, se objevil v prohlášení zpravodaje rozpočtového výboru v kontextu toho, že EU musí zajistit, aby přímé investice v rámci strategie EU 2020 měly přidanou hodnotu pro Evropu.

Na základě informací dostupných na oficiálních stránkách Evropské komise hodnotíme výrok Hynka Fajmona jako pravdivý.

Evropská komise dne 25. dubna 2012 skutečně předložila návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2013. V návrhu samotném se na straně devět lze dočíst, že návrh rozpočtu předpokládá pro platby výrazné navýšení vyplývající z předchozích závazků. Celkově by se mělo jednat o 134,3 miliard eur vyčleněných na platby, což je o 6,8% více než v roce 2012.

Slovy „zaplatit, to co slíbila“ je pravděpodobně Hynkem Fajmonem myšleno splatit své smluvní závazky z minulých a současných let. Toto je opravdu jeden z důvodů navýšení - v roce 2013 by měla být dokončena řada projektů odsouhlasených v minulých rozpočtech. Komise plánuje také navýšení investic do hospodářského růstu, výzkumu a nových pracovních míst.