Prezidentská veta #vyrokdne

Poslanecká sněmovna během včerejška a dneška jedná o dvou zákonech, které vetoval prezident Miloš Zeman. Šlo jednak o novelu zákona o DPH, která snižuje tuto daň pro noviny a časopisy a pak také o novelu zákona o střetu zájmů. U toho druhého dokonce prezident avizoval, že v případě přehlasování jeho veta podá stížnost k Ústavnímu soudu České republiky. Obsah zejména zákona o střetu zájmu je obecně znám a byl diskutován po dlouhé měsíce, pojďme se podívat na samotný institut veta prezidenta a na to, co Zeman v této věci sliboval voličům v kampani.

Sliby

"No já si především myslím, že prezidentské veto je poslední zoufalý akt, kterému má předcházet úsilí prezidenta o to, aby svoje případné připomínky k nějakým zákonům prosadil při jednání ve vládě a v parlamentě. A teprve tehdy, když to nedokáže, může uvažovat o vetu. Já bych dával přednost preventivním akcím, než abych vetoval zákony přijaté Parlamentem."

Tolik vyjádření Miloše Zemana z volební kampaně. 4. prosince 2012 v České televizi (Interview ČT24 - čas 23:38) tedy uvedl, že nebude vetovat zákony, aniž by se pokoušel preventivně jednat s vládou a parlamentem.

Pojďme se nyní podívat na seznam zákonů, které prezident Zeman vetoval. Jde celkem o šest zákonů.

1. zákon o odpadech
2. zákon o státní službě
3. zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
4. novela školského zákona
5. zákon o střetu zájmů
6. novela z. o DPH

Oproti svým předchůdcům jde čistě početně o poměrně nízké číslo, podívejme se ovšem, nakolik Zeman drží svůj závazek, který dal voličům v kampani. Tedy nevetovat zákony bez toho, aniž by se pokusil o domluvu s vládou a parlamentem.

A jejich naplňování

Zeman dodržel svůj závazek v prvních dvou případech. Resp. bezezbytku v druhém z nich. Zákon o odpadech, který přistál prezidentu Zemanovi na stole, obsahoval věcnou chybu a jeho veto bylo chápáno jako možnost zákon načíst znovu, již věcně správně. U svého třetí veta, však už svoje předsevzetí nesplnil. Minimálně od 29. července 2014, kdy byl zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině s pozměňovacími návrhy vrácen Poslanecké sněmovně Senátem, mohl prezident apelovat na poslance. Prezident, ale nejen dle medií, o potřebě opravit zákon veřejně s poslanci nemluvil a zákon následně vetoval.

Zcela v souladu se svým závazkem se prezident zachoval během projednávání zákona o státní službě.

Tzv. služební zákon si vysloužil prezidentovu pozornost natolik, že Zeman vystoupil přímo v Poslanecké sněmovně, kde apeloval na jeho přijetí v jisté podobě. V opačném případě pak oznámil, že by institutu veta využil, resp. by podal dokonce ústavní stížnost. To se nakonec přesně stalo - poslanci přijali verzi, před kterou Zeman varoval a prezident jej vetoval.

Ve dalším případě vetoval prezident novelu tzv. školského zákona. Ve svém zdůvodnění vysvětluje, že se tak rozhodl na základě stanoviska Svazu měst a obcí. Podle něj je vymezení obvodů tzv. spádových mateřských škol, a možnost umisťovat do předškolních vzdělávacích zařízení děti od dvou let věku obtížně realizovatelné a finančně náročné.

Předtím, než se rozhodl zákon vetovat, ale tyto námitky Zeman nijak nepodpořil, ani jinak proti návrhu nevystoupil. Ministryni školství Valachovou krok prezidenta údajně překvapil, navíc důvody, na kterém se veto zakládá, označuje za "nepravdivé až lživé".

Zajímavostí je, že jedním z argumentů, který prezident použil pro veto, byla tzv. inkluze. Zeman je skutečně výrazným kritikem inkluze, nicméně se hodí podotknout, že tato novela ji nijak neřeší a naopak zákon, který ji upravuje, prezident bez výhrad podepsal v dubnu 2015.

Chyby

Největší pozornosti se dostává aktuálnímu projednávání zákona o střetu zájmů. Zde Zeman uváděl v průběhu projednávání některá stanoviska, která se ovšem rozcházela. Miloš Zeman se v uplynulých měsících k zákonu o střetu zájmů vyjádřil dvakrát, byť jednou nepřímo. Jeho tvrzení se však rozcházejí.

V září na návštěvě Pardubické kraje odpověděl na dotaz jednoho z občanů, že úspěšným starostům a úspěšným podnikatelům by se nemělo bráti, aby vstupovali do politiky a zůstávali v ní. Tato Zemanova věta spíše podporuje argument proti zákonu o střetu zájmů.

O pár dní později během setkání s českými novináři po Summitu OSN v New Yorku však prohlásil, že jeho veto by mělo jen symbolickou hodnotu, protože zákon byl schválen více než 130 hlasy. Na konci listopadu informoval prezidentův tiskový mluvčí, že prezident se svou vůli ve věci tzv. zákona lex Babiš veřejnost seznámí v pravý čas.

Miloš Zeman se finálně rozhodl, že zákon vetuje. 19. prosince bez předchozích "preventivních akcí" zákon vrátil s tím, že bude-li jeho veto přehlasováno, půjde si stěžovat k ústavnímu soudu. V tomto případě tedy Zeman jednoznačně jedná v rozporu se svým předvolebním slibem.

Před Vánocemi pak prezident stihl ještě vetovat novelu zákona o DPH. Ta snižuje daň na noviny a časopisy. Byla schválena již v 1. čtení hlasy napříč celou poslaneckou sněmovnou. Zeman nebyl tomuto jednání přítomen, neapeloval ani na nápravu v Senátu. Poměrně nečekaně pak tento zákon vetoval. V rozporu se svým slibem.

Pokud tedy celou věc shrneme - prezidentský kandidát Miloš Zeman slíbil ve veřejném televizním vystoupení, že jako hlava státu bude užívat institut veta pouze v tom případě, když dopředu s vládou a parlamentem bude jednat o změnách v zákoně a tyto jeho návrhy budou nevyslyšeny. Doposud pak již prezident Zeman vetoval 6 zákonů, což jistě není závratné číslo. Problémem je, že u více než poloviny z nich se chová v rozporu s tím, co slíbil svým voličům v předvolební kampani. Prezident republiky pochopitelně může vetovat téměř vše (v rámci vymezených kompetencí), problémem ovšem je, když kandidát na politickou funkci v praxi postupuje jinak, než co sliboval voličům. Navíc když jde o funkci nejvyšší.