Přivýdělky europoslanců

Europoslanci a europoslankyně si i k velkorysým platům při výkonu funkce přivydělávají. Proto musí od předminulého roku oznamovat své vedlejší příjmy, vinou kterých by mohli být ve střetu zájmů. Je tedy již situace dokonale transparentní?

Komentář 12. února 2014

Europoslanci a europoslankyně si i k velkorysým platům při výkonu funkce přivydělávají. Proto musí od předminulého roku oznamovat své vedlejší příjmy, vinou kterých by mohli být ve střetu zájmů. Je tedy již situace dokonale transparentní?

---

Před dvěma lety byl urychleně zaveden Kodex chování poslanců EP v souvislosti s finančními zájmy. „Zásluhu“ na tom měli i čeští europoslanci za ODS Ouzký a Cabrnoch, kteří nepřiznali, že vlastní akcie firmy provozující kontroverzní zdravotní knížky IZIP, ačkoliv byli členy výboru, který se zabývá veřejným zdravím.

Nově tudíž musí členové Evropského parlamentu veřejně přiznávat vedlejší příjmy; a to jak současné, tak ty, které měli během tří let před začátkem mandátu. Díky tomu by teoreticky mělo být zřejmé, zda poslanci nejsou ve střetu zájmů; věc však stále naráží na několikeré problémy.

Předně se liší se míra otevřenosti jednotlivých poslanců. Zatímco například Evžen Tošenovský důkladně uvádí své měsíční mzdy u všech zaměstnání, z přiznání Jana Zahradila a Miloslava Ransdorfa se zdá, že byli ještě před pěti lety nezaměstnaní.

Příručka totiž poslancům ukládá pouze, že „obecně platí, že musí být deklarovány příjmy, které odpovídají zájmům oznamovaným podle kodexu chování, pokud neexistují právní nebo smluvní důvody, které poslancům brání tyto informace sdělit.“ Je tedy do určité míry na poslancích, jak budou transparentní.

Další potíží při poměřování rozsahu střetu zájmů je označování velikosti jednotlivých příjmů. Poslanci musí zaznačit příjmy do kategorií 500–1000 €, 1001–5000 € atp. Pokud jsou příjmy nižší než, než 500 €, do kategorií se nerozřazují, ovšem stejně tak se nezařazují ani „pokud nelze příjem oddělit od příjmu manžela/manželky“. I zde je tedy potenciální mezera přiznání.

Pomineme-li všechny tyto problémy, je rekordmanem mezi českými europoslanci Miroslav Ouzký. Vedle odměn za poslanecký mandát si přivydělává na dalších třech pozicích. Stíhá získávat více než 13 000 korun měsíčně v profesi ambulantního lékaře, navíc částku přesahující 27 000 Kč za poradenství a odborné vedení nestátního zdravotnického zařízení a dalších více než 27 000 Kč měsíčně za odborné poradenství.

Další poslanci a poslankyně mají vedlejší příjmy o poznání skromnější. Sledované výdělky větší 500 € už přiznávají pouze Andrea Češková, Hynek Fajmon a Ivo Strejček z ODS a Olga Sehnalová se Zuzanou Brzobohatou z ČSSD.

Dohromady europoslanci získávají měsíčně hrubou mzdu 219 000 Kč, k ní další příspěvek na všeobecné výdaje ve výši až 118 000 Kč a příspěvek na personální výdaje do výše 583 000 Kč měsíčně. Proplácejí se jim cestovní výdaje a za každý den, kdy se účastní oficiálních jednání Parlamentu, dostávají diety 8 360 Kč. Ty však obdrží pouze, když se zapíší do prezenční listiny.

Foto: Christopher Cotrel

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů