Role vlády v jednání na Evropské úrovni

Při příležitosti nadcházejících voleb do Evropského parlamentu se na stránkách Demagog.CZ bude objevovat více informací o Evropské unii, roli jednotlivých orgánů i možnostech českých politiků ovlivňovat evropské dění. Při příležitosti jmenování Bohuslava Sobotky premiérem jsme se zaměřili na roli vlády ve vyjednáváních na evropské úrovni.

Komentář 19. ledna 2014

Při příležitosti nadcházejících voleb do Evropského parlamentu se na stránkách Demagog.CZ bude objevovat více informací o Evropské unii, roli jednotlivých orgánů i možnostech českých politiků ovlivňovat evropské dění. Při příležitosti jmenování Bohuslava Sobotky premiérem jsme se zaměřili na roli vlády ve vyjednáváních na evropské úrovni.

V porovnání s možnostmi Poslanecké sněmovny nebo Senátu má vláda nepoměrně silnější pozici při schvalování evropské legislativy, nastavování dlouhodobých principů či vyjednávání nových revizí Smluv. Na evropské úrovni totiž právě vládní zástupci vystupují jako reprezentanti národních zájmů a mluví za všechny občany ČR.

Projděme si postupně její roli v jednotlivých institucích a procesech. Hlavní slovo ve strategickém rozhodování o směřování Unie má Evropská rada, složená z nejvyšších exekutivních zástupců členských států. Českou republiku na těchto jednáních reprezentuje z pravidla premiér. Má možnost jednat s ostatními představiteli, bojovat za zájmy ČR, formulovat požadavky a případně koalice.

Specifičtější rozhodnutí a směřování jednotlivých politik je předmětem jednání Rady Evropské unie, která je složena z ministrů příslušného resortu. Pokud se řeší například vzdělávání, sejdou se na takové Radě zpravidla ministři školství. Stejně jako premiér v předchozím bodě, ministři hájí zájmy České republiky a jejích občanů, vyjednávají znění a připomínky budoucí evropské legislativy a mají možnost prosazovat českou pozici. V obou institucích se z pravidla schvalují výstupy většinou hlasů, ale na evropské úrovni je silná tradice konsenzu a snahy najít kompromis, s kterým mohou všechny státy souhlasit. Mandát pro premiéra nebo příslušného ministra schvaluje vláda, bez přispění Parlamentu ČR.

Radou Evropské unie musí projít všechny legislativní akty, které Evropská unie vydá. V klasickém legislativním procesu předkládá budoucí směrnici nebo nařízení Evropská komise, dokument pak musí být schválen v Radě i Evropském parlamentu. Obě instituce mohou dokument také připomínkovat či pozměnit. Za předpokladu, že mají čeští představitelé jasnou představu o českých zájmech, mohou být schopni na jednáních takové postoje a konkrétní body prosazovat.

Vzhledem k přímému zapojení v rozhodovacím procesu Evropské unie je vláda s předstihem informována o chystané legislativě (kromě samotného jednání má k ruce také stálé zastupce), má možnost jasně formulovat české postoje a jako jediná je také může na evropské úrovni efektivně prezentovat. Do jaké míry se rozhodne konzultovat další národní aktéry, je na jejím uvážení.

Jak z textu vyplývá, role vlády v souvislosti s EU je naprosto klíčová. Pro vládu je to však jen jedna z arén, které musí věnovat svoji pozornost. Ministři se musí kromě problematiky resortu samotného zorientovat i na evropské úrovni, činnost vyžaduje i velkou míru koordinace mezi jednotlivými ministerstvy. Vzhledem k rozsahu politik, které jsou evropskou legislativou regulovány, však není radno evropskou arénu podcenit.

Závěrem dodáváme informaci, že během kampaně k volbám do Evropského parlamentu přineseme řadu ověřených politických diskuzí a to jednak ty z veřejnoprávních médií, tak i např. z diskuzí think-tanku Evropské hodnoty. V nejbližších dnech pak na našem webu naleznete analýzu těch bodů koaliční smlouvy, v nichž se strany budoucí vládní sestavy zamýšlejí nad evropskou agendou a jejím významem pro Českou republiku.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů