Sobotkův vrchol

Bohuslav Sobotka se konečně dočkal. 83 dnů po předčasných parlamentních volbách, které jeho strana (byť těsně a s nečekaně malým ziskem) vyhrála, jej na Pražském hradě jmenoval prezident Zeman předsedou vlády. Těchto 83 dnů si vybavíme všichni, ale jak dlouhodobě dopadá budoucí premiér v hledáčku factchecku Demagog.cz, který na předsedu socialistů dohlíží prakticky od začátku svého fungování?

Sobotka je z titulu své funkce opozičního předáka a nastávajícího premiéra politikem, který v porovnání se svými konkurenty nasbíral naší optikou téměř nejvíce faktických výroků (186). Více prohlášení zvládl ve veřejných debatách pronést již pouze prezident Miloš Zeman (191).

Koncem minulého roku jsme zveřejnili data, jak si obecně stojí čeští politici v rámci veřejných vystoupení. Z této ročenky politické pravdomluvnosti vyšlo, že zhruba dvě třetiny jejich výroků jsou pravdivé, desetina nepravdivých, 8,3 % zavádějících a 15,3 % neověřitelných. Jak si stojí ve srovnání s průměrem budoucí předseda vlády? Hodnocení Bohuslava Sobotky touto optikou vychází poměrně lichotivě - a to zejména porovnáme-li počet pravdivých výroků. Těch má lídr sociálních demokratů celkově tři čtvrtiny. Nepravd nasbíral 5,9 %, zaváděl celkem v téměř 13 % případů a ověřit u něj nebylo možné 5,4 % tvrzení.

Podíváme-li se podrobněji na strukturu Sobotkových výroků, zjistíme, že jeho nepravdivé a zavádějící výroky (celkově 35) se dělí zhruba do dvou hlavních oblastí. Jsou jimi prohlášení o vlastní straně, kdy jako předseda strany lakoval do jisté míry řadu věcí na růžovo, a také kritické výroky opozičního předáka, kdy však jeho kritika byla vzhledem k reálnému stavu věcí přehnaná nebo nekorektní.

Problémy v ráji ČSSD

Zastavme se na chvíli u první jmenované oblasti, která čítá celkem 13 faktických výroků. V této sumě výroků se předseda strany dopouštěl přešlapů, když uváděl jednotlivé příklady politik, které jeho partaj prosazovala v době, kdy měla vládní či krajskou odpovědnost, popisoval vnitrostranické procesy či když srovnával chování některých stranických představitelů vůči politické konkurenci.

Připomeňme např. výrok, kdy předseda ČSSD v květnu 2012 prohlašoval, že jakékoliv konkrétní podezření z nekalých činů vůči členovi strany končí jeho rezignací na veřejné funkce či odchodem ze strany. Z tohoto místa bychom chtěli pozdravit např. Jaroslava Palase, kterého strana nechala přes řadu pochyb kolem jeho osoby v poklidu dovládnout na místě hejtmana Moravskoslezského kraje.

Jako spíše malou perličku můžeme vzpomenout na řadu prohlášení špiček strany o naprosté jednotě před podzimními volbami. Připomeňme, že tato deklarovaná soudržnost vydržela straně zhruba jeden den po volbách. Michal David by asi píseň My jsme ten správnej tým s přáteli Sobotkou, Haškem, Tejcem či Škromachem znovu nazpívat nemohl.

Všechno špatně!?

Je logické, že velká část faktických vyjádření předsedy Sobotky se týkala kritiky bývalé Nečasovy vlády. Od předáka opozice ani nic jiného čekat nejde a je to přirozené. Ve svém zápalu se však nastávající premiér nevyhnul řadě výroků, které byly značně přehnané a s reálným stavem věcí v souladu skutečně nebyly. Celkově jsme takových výroků napočítali 17.

Pokoušel se tak například nadhodnotit reálný důchodový deficit o patnáct miliard či nekorektně obvinil pravici z neochoty navyšovat minimální příjem. Sobotkovi političtí soupeři sice pracujícím "přilepšili" o pouhých pětačtyřicet korun, nicméně předseda ČSSD v pravděpodobné snaze zveličit situaci mluvil o nulovém navýšení.

Již zmiňovaným faktem ovšem zůstává, že budoucí nejmocnější muž země se již dva roky v kuse ke klamání veřejnosti na obrazovkách uchyluje spíše výjimečně. Nezbývá než mu přát, aby i ve své nové roli, kde bude čelit mnohem většímu tlaku a zodpovědnosti, svůj dosavadní kurz udržel.

Autory dnešního textu jsou vedoucí projektu Demagog.CZ Jan Tvrdoň a vedoucí analytické sekce David Kopecký.