Demagog.sk
 

Svobodné nesmysly

22. květen 2014

Strana svobodných občanů v kvapem se blížících volbách spíše než svůj program komunikuje dvacítku tzv. „euronesmyslů“. Na nich chce ilustrovat řadu údajně nesmyslných nařízení, regulací, kvót či plýtvání evropskými prostředky. Ve většině případů se ovšem nejedná o nic jiného než bez kontextu vytržená vyjádření. Demagog.CZ přináší svůj komentář ke čtyřem nejkřiklavějším z nich.

Euronesmysl: „Zákaz přidávání cukru do ovocných džusů“

Co vadí Svobodným: EU zakazuje přidávat cukr do ovocných džusů. Ve chvíli, kdy nebude možné přidávat cukr, nebudou moci výrobci ani označovat své výrobky jako „bez cukru“, aby se nestalo, že spotřebitel bude zmaten. Návrh také řadí rajčata mezi ovoce, a tudíž ani do rajčatového džusu nebude možné přidávat cukr.

Co na to Demagog: Komise skutečně hodlá zakázat přidávání cukru do džusů. Není ovšem džus jako džus. Již česká legislativa odstupňovává různé druhy ovocných nápojů (a že to není jen byrokratický nesmysl, trefně svým testem shrnuje Roman Vaněk z Pekla na talíři). Jako džus si tak můžete koupit pouze 100% ovocnou šťávu, vše ostatní se již jmenuje nektar či jinak a jedná se víceméně o ovocnou vodu, kde si nadále výrobci (pokud jim to někdo koupí) mohou sacharidů sypat, kolik jen chtějí. U 100% džusu logicky očekáváte džus a nic víc. Sami sebe se již pak zeptejte, proč byste do sebe měli k přírodně obsažené fruktóze ládovat ještě rafinovanou řepu či třtinu.

Pozdvihnuté obočí také vyvolává, že Brusel přeřadil rajčata z kategorie zeleniny do kategorie ovoce. O rajská jablka však existuje vleklý spor, kdy se botanici spolu s lingvisty staví spíše za ovoce, přičemž Nejvyšší soud USA se přiklonil k zeleninové diagnóze. Nedovolujeme si na tomto místě půtku rozsoudit.

Euronesmysl: „Kvóty na splachování záchodů“

Co vadí Svobodným: EU chce zavést maximální velikost nádržky na záchodech. Maximální objem nádrží má být 6 litrů. Studie, která vedla k určení právě této hodnoty, stála daňové poplatníky členských států 90 000 € (2,5 milionu Kč). Studie má 414 stran a obsahuje i perly, jako například že spotřeba vody se může velmi lišit i mezi občany jednotlivých států.

Co na to Demagog: O žádné kvóty se pochopitelně nejedná, Komise chce pouze podpořit výrobce sanitární techniky k produkování záchodů, které vám na spotřebě vody nevysají peněženku. Ti, kteří (dobrovolně) splní kritéria objemu, si pak na své mísy mohou připnout nálepku ekologického standardu Ecolabel, která mimo hajzlíků certifikuje i další produkty a služby s pozitivním environmentálním dopadem. Na svou (s)potřebu si v podobném duchu nechali sáhnout i ve Spojených státech.

K ceně kritizované studie za 90 000 eur, která Komisi k tomuto rozhodnutí vedla: Pokud se jenom splachování podílí na celkové spotřebě domácností čtvrtinou, tak při průměrné spotřebě (s. 53) 88 litrů na člověka jen v Česku, je celkový (denní!) účet za naše WC (při průměrné ceně vodného a stočného 62,3 kč/m3) přes 14 milionů korun, tedy přes 500 000 eur. Jinými slovy, Češi jenom za jeden den prosplachují tolik, kolik by stála výroba pěti takovýchto studií.

Euronesmysl: „Zákaz klasických žárovek“

Co vadí Svobodným: Evropská unie zakázala výrobu standardních žárovek i jejich dovoz na území EU (…). Pro domácnosti jsou nyní nejdostupnější úsporné žárovky. Ty však obsahují rtuť a navíc je jejich výroba energeticky mnohem náročnější než výroba klasických žárovek. Žádná ochrana životního prostředí tudíž neprobíhá. Světlo z úsporných žárovek je odlišné od toho z obyčejných. Z tohoto důvodu může sloužit spotřebiteli hůře.

Co na to Demagog: Úsměvnou „starou dobrou edisonku“ si Svobodní vetkli rovnou na předvolební billboardy. O tom, kolik vám „úsporka“ ušetří toho bylo napsáno bezpočet (přesný výpočet můžete provést například v této kalkulačce či zde v její jednodušší variantě).

Svobodní ale navíc varují před obsahem rtuti v ostrakizovaných svítidlech. Otrava vám ovšem hrozí jen stěží, LED žárovky žádnou rtuť neobsahují. V klasičtějších kompaktních žárovkách pak skutečně stopové množství rtuti najdete. Jak ovšem glosují například Lidovky, rozbité světlo vás ohrozí pouze v případě, že byste se jali olizovat střepy. Objevily se sice zprávy o velkém množství nebezpečného kovu, který skončil z vyhozených zářivek na skládkách, to už je ovšem problém toho, že se české domácnosti se v recyklaci neřadí zrovna mezi přeborníky.

Svobodní vytahují i výtku ohledně svítivosti. Studený úsporný čumák se ovšem – pokud vyberete dobře – nemusí nezbytně konat. Ekvivalent klasické šedesátiwattovky je u kompaktní zářivky 741 lumenů (zájemci o technické podrobnosti nechť zabrousí například do příloh příslušného nařízení Komise), což koupíte v řádu jedné až dvou stokorun, což se pak po čase vrátí na uštřených penězích za prosvícenou energii. Problém tak leží spíše v neinformovaných a nekvalifikovaných rozhodnutích spotřebitele, který si často nedokáže spočítat úsporu nebo sahá po nekvalitních napodobeninách.

Euronesmysl: „Zákaz nošení šperků a podpatků pro kadeřnice“

Co vadí Svobodným: Návrh počítá se zákazem nošení šperků a také podpatků pro kadeřnice. Podle EU (a jejích partnerů, kteří tento návrh předkládají), jsou prý kadeřnice nuceny nosit podpatky i šperky.

Co na to Demagog: O „eurohysterii“ ohledně kadeřnic (a kadeřníků) jsme psali již v jednom z našich předešlých komentářů. Faktem je, že se jednalo o návrh nikoliv orgánů EU, ale skupiny majitelů kadeřnických salónu EU Coiffure a odborů UNI-Europa Hair and Beauty. Zákaz podpatků ani prstenů se ale opět nekoná. Jedná se pouze o doporučení, aby lidé starající se o naše účesy nosili boty s protismykovou podrážkou (vlasy – považte – kloužou) a že by zaměstnanci v salónech krásy neměli (nikoliv nesměli) „nosit šperky na svých rukách nebo ramenech během práce“. Návrh byl Evropskou komisí následně shozen ze stolu.