Zdroje Miloše Zemana #vyrokdne

Miloš Zeman v minulém týdnu v rozhovoru pro Český rozhlas PLUS uvedl, že se v České republice pohybuje člověk podezřelý z napojení na islamistické teroristy. Jeho tvrzení žádný další kompetentní zdroj nepotvrdil. Politické špičky se naopak s odvoláním na informace zpravodajských služeb jaly veřejnost spíše uklidňovat. V Otázkách Václava Moravce pak přišel poslanec ODS Blažek s tvrzením, že se jedná o dlouhodobou metodu práce současné hlavy státu. Tedy zveřejňovat informace, které se týkají bezpečnosti a zpravodajských služeb a ne vždy mohou být informace "přesné". Na tento výrok jsme se podívali podrobněji.

Blažkův argument zněl tak, že si Zeman tak počíná dlouhodobě a v politické kariéře jej to neohrožuje, neboť i přes to, že zejména některá Zemanova tvrzení se ukázala jako zcela nepodložená, nijak jej to ve volebních kláních nediskredituje.

Podezřelý z Maghrebu

Aktuálně prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas PLUS 11. ledna 2017 uvedl: „Podívejte se, já jsem zrovna teď přečetl čtyři šifry. Podle jedné se na našem území potlouká jistý člověk z Maghrebu, nesmím uvést jeho jméno, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi.“

Tuto informaci nepotvrdil kromě Miloše Zemana nikdo. Ani předseda vlády, ministr vnitra či ředitelé zpravodajských služeb. Den po Zemanově rozhovoru s Českým rozhlasem vydali premiér Sobotka a ministr vnitra Chovanec prohlášení, že po jednání s bezpečnostními složkami státu mohou vyvrátit, že by občanům České republiky hrozilo nebezpečí.

Mluvčí BIS Jan Šubert odmítl Zemanovo tvrzení komentovat. “Děláme maximum, abychom měli možná rizika pod kontrolou. V tuto chvíli nemáme informace o nějakém okamžitém bezprostředním nebezpečí," řekl Šubert.

Pochopitelně nevíme, zda se prezidentem popisovaný člověk pohybuje po České republice, tato informace je přirozeně neveřejná. Už samotné zveřejnění této informace není ovšem příliš standardní. Tento aktuální případ ovšem není u prezidenta zcela unikátní. V minulosti skutečně Miloš Zeman veřejně publikoval informace, které se později ukázaly jako nepravdivé nebo se nikdy nepotvrdily a které se opět týkaly bezpečnosti a zpravodajských informací, jak uvedl v OVM poslanec Blažek.

"Kufříky"

Předně šlo o tzv. Zemanovy kufříky. Jednalo se o dva případy z roku 1996 a 1998. V prvním z nich Zeman jako opoziční politik přišel s tvrzením, že ministr vnitra Ruml a BIS plánují změnit Českou republiku v policejní stát, což měla dokládat řada dokumentů. To se později ukázalo jako podvrh, jenž se k Zemanovi dostal od recidivisty, který se vydával za agenta BIS. Jindřich Šídlo v Respektu (č. 20/1998) celou kauzu popisuje:

"Je známo, že v roce 1996 dostal Zeman takových "papírů" rovnou celý štos. Šéf ČSSD si je letmo přečetl a hned do televizních kamer oznámil, že má důkazy o snaze vnitra a BIS zavést v Česku policejní stát. Když ovšem později předložil svůj kufřík prezidentu Havlovi, vyšla najevo mnohem méně dramatická skutečnost: Zeman v touze zdeptat nenáviděného protivníka naletěl podvodníkům a psychopatům. Připomeňme si, co vlastně legendární kufřík obsahoval. Především šlo o 25 stran dodaných Zemanovým bezpečnostním poradcem (a propuštěným ředitelem Rumlovy inspekce) Mikulášem Tominem, který je údajně dostal od jakéhosi Miloše Demétera. Část této složky popisuje stylem brakových špionážních románů, jak Demétera (mimochodem osobu s velmi temnou minulostí, osmnáctkrát trestaného recidivistu) sledují agenti BIS; účel sledování ovšem není jasný. Další část je průhledná provokace, snažící se "dokazovat" údajnou spolupráci členů ČSSD s BIS a bývalou StB. Zbývajících devatenáct "Tominových stran" tvoří banální přehled Tominových aktivit, který je bez úspěchu vydáván za "část agenturního spisu BIS". Kromě toho kufřík obsahoval několik pravých a tajných, nicméně žádnou nezákonnost neprokazujících dokumentů BIS a policie (...) Poté, co se kufřík ukázal jako prázdná bublina, Zeman otočil a začal ho vydávat za "řízenou provokaci" proti své straně."

Druhý „kufřík“ Miloše Zemana se odehrál v roce 1998, kdy předseda ČSSD přišel s obviněním z chystaného útoku tajných služeb na sociální demokracii a ODS. Tento krok měl být inspirován zahraničím, nikdy se však nepotvrdil. Kauzu opět popisuje Šídlo na stránkách Respektu (stejné vydání).

"Další pučistickou bombu předal Zeman novinářům v pondělí. Hlavním argumentem pro všeobecné spiknutí se mu tentokrát stala listina, kterou prý 4. září 1997 poslal tehdejší ministr vnitra Jan Ruml šéfovi civilní rozvědky Oldřichu Černému. Ruml ve svém údajném dopise žádá, aby Černého lidé věnovali "maximální možné síly a prostředky" k získání informací o tom, jak by členské státy NATO reagovaly na "očekávané vnitropolitické události v ČR": na abdikaci premiéra Klause, odstavení vedoucích parlamentních funkcionářů (včetně Zemana) po "intenzivní mediální diskreditaci", změnu ústavy, předčasné volby a "očistu" politické scény od extremistů. Že je "dokument" nepříliš přesvědčivým falzem, lze rozpoznat na první pohled (...) zařadil Zeman rychle zpátečku. Už den po své mimořádné tiskovce, kde tvrdil, že "nemáme důvod nevěřit, že jde o pravé dokumenty", připustil, že jde přece jen asi o falza, je prý ale třeba vyšetřit, "komu slouží"."

"Pražská stopa"

Snad neznámější případ, kdy se Zeman ocitl ve světle kamer v souvislosti s publikováním bezpečnostních a zpravodajských informací se odehrál v roce 2001. Miloš Zeman jako premiér veřejně během návštěvy Spojených států v tomto roce uvedl v CNN, že terorista Muhammad Atta, který byl zapojen do útoků 9/11, plánoval bombový útok v Praze na sídlo Rádia Svobodná Evropa. Šlo o informaci nepravdivou.

Zdroj obrázků: 168 hodin. Česká televize.

Atta podle dostupných informací navštívil dvakrát Českou republiku, v roce 2000 a v roce 2001. Při těchto návštěvách ČR se podle Zemana měl sejít s iráckým diplomatem. To, že Atta ČR navštívil potvrdil také tehdejší prezident Václav Havel. Havel také uvedl s odkazem na informace tajných služeb, ke kterým měl z pozice hlavy státu přístup, že hrozby proti Rádiu Svobodná Evropa se objevily, ale bylo to o dva nebo tři roky dříve, než se Atta měl setkat s iráckým diplomatem. Informace o tomto setkání, jak je veřejně prezentoval premiér Zeman, se nakonec ukázaly jako nepravdivé.

Spíše epizodní moment pak už premiér Zeman (v porovnání s tzv. Pražskou stopou) zaznamenal rovněž v listopadu 2001. Zeman údajně předčasně zveřejnil informace o žádosti Američanů, aby do akcí proti terorismu Češi vyslali libereckou rotu chemické ochrany. Z toho nebylo podle zpráv médií nadšené NATO, ani Pentagon. Informace byly zveřejněny ještě dříve, než je měli samotní vojáci. Kritizováno také bylo, že nepřítel díky Zemanově ukvapenosti dopředu dobře věděl, na co se má připravit.

Shrnuto - poslanec ODS Blažek v OVM mluvil o tom, že Zeman v minulosti opakovaně zveřejňoval informace, které se týkaly bezpečnosti nebo zpravodajských služeb. Tomu je třeba dát za pravdu. Miloš Zeman skutečně ve svých různých funkcích během své kariéry přicházel s více či méně bombastickými tvrzeními, která se týkala bezpečnosti nebo zpravodajských informací. V nejednom případě se ovšem spálil, když zveřejňoval nepravdivé údaje.

Autory dnešního textu jsou Kristýna Vojáčková, Aneta Zachová a Jan Tvrdoň.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás prostřednictvím našeho transparentním účtu. Děkujeme!