Demagog.cz

Václav Hampl (nestr. za KDU-ČSL a Zelené) a Jaroslav Holík (SPD) o Rusku

Senátor Václav Hampl (nestr. za KDU a Zelení) a poslanec Jaroslav Holík (SPD) probírali v Událostech, komentářích situaci v současném Rusku. Od kerčské krize, přes moskevské demonstrace, až po výbuch rakety poblíž Severodvinsku.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 16. srpna 2019 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

3 z celkově 23 ověřených výroků

Václav Hampl

Václav Hampl

Ano, já myslím, jak už tady teď před chviličkou zaznělo, dočasně ta ruská ekonomika se trochu zvedla. To bylo samozřejmě, to samozřejmě souviselo hodně s vývojem cen na komoditních trzích, a tím pádem tak jak cena ropy zase pak jako klesla a klesá, tak tohle vzalo za své.

Po měnové krizi lze od roku 1999 pozorovat v Rusku silný ekonomický vzestup, který se nedá označit slovem "trochu". I po poklesu ruské ekonomiky v důsledku propadu cen ropy je HDP na obyvatele více než 4x větší než v r. 1999, nelze tedy říci, že zlepšení ekonomiky "vzalo za své".

skrýt celé odůvodnění

Vladimir Putin se poprvé ujal prezidentského úřadu 31. ledna 1999 poté, co mu funkci předal tehdejší prezident Ruské federace Boris Jelcin. Hospodářská situace v tehdejším Rusku nebyla příznivá a zemí zmítala měnová krize, kterou způsobil dlouhotrvající pokles cen ropy a základních kovů a snaha Kremlu udržet pevný kurz rublu k dolaru. Rusko bylo vnitřně zadluženo a zemi nezachránila ani půjčka Mezinárodního měnového fondu (MMF) k obnově hospodářského života. Kolaps ruského rublu posléze vedl k hyperinflaci, kdy se spotřebitelské ceny zvýšily o 86 % v roce 1999.

Od roku 1999 pak lze pozorovat velký ekonomický vzestup. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele k paritě kupní síly, který slouží jako ukazatel výkonnosti ekonomiky, dosahoval podle dat Světové banky v roce 1999 přibližně 5 914 dolarů. Data OECD pak uvádí hodnotu 6 364 dolarů. Z dostupných dat dále vyplývá, že nejnižší hodnotu tohoto ukazatele produktivity dosahovala Indie (1 894 dolarů), nejvyššího naopak Lucembursko (50 527 dolarů). Z grafu vývoje ruského HDP na obyvatele lze také vidět, že v 90. letech produktivita klesala, zatímco po roce 1999 začala růst, tedy HDP na obyvatele se začalo postupně zvyšovat. Hodnota HDP na obyvatele k paritě kupní síly se vyšplhala v roce 2008 přibližně na 20 164 dolarů a v roce 2018 na 27 150 dolarů.

Dle studie byla jedním z faktorů tohoto růstu tehdejší vysoká cena ropy (.pdf, str. 6, anglicky). Podle další studie tak zvýšení cen ropy zvýšilo příjmy Ruska zhruba o 5 % až 15 % HDP (.pdf, str. 32, anglicky). Rusko se totiž řadí na druhé místo v žebříčku největších exportérů ropy na světě. Např. roce 2017 se Rusko podílelo na 11,1 % z celkových vývozů ropy na světě. V posledních čtyřech letech (poslední známé údaje jsou z roku 2017) se prodej ropy podílel zhruba 5–6 % na ruském HDP, na přelomu tisíciletí to pak bylo až 14 %.

Jak je dále popsáno v ekonomické zprávě Světové banky (.pdf, str. iii, anglicky), mezi jednu z klíčových hrozeb střednědobého růstu patří právě pokles cen ropy. Například v období mezi lety 2014 a 2016 zaznamenalo Rusko velké ztráty kvůli poklesu cen ropy. Cena ropy se tehdy propadla až pod hranici 30 dolarů za barel. Od roku 2015 tak pokles cen ropy způsobil (.pdf, str. 226, anglicky) dramatický propad dovozů, vedl k velkému poklesu produktivity a také k poklesu hodnoty ruského rublu. Mezi lety 2014 a 2015 tak hodnota ruského HDP klesala.

Po nástupu Vladimíra Putina k moci se ruská ekonomika skutečně zvedla, je však značně nepřesné tento nárůst označit slovem "trochu", když HDP na obyvatele v paritě kupní síly vzrostlo z hodnoty $ 5 900 v roce 1999 na hodnotu $ 27 150 v roce 2018. Stejně tak je nepravdivé, že tento nárůst "vzal za své" v důsledku poklesu cen ropy. Ruská ekonomika po roce 2014 skutečně mírně poklesla, pouze však o cca 2 000 dolarů na osobu, na hodnotu $ 24 000, což je stále 4x více než HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) v roce 1999.

Václav Hampl

Václav Hampl

Vyhazujeme děti z vysokých škol a jako zabavují jim děti (jako trest za účast na moskevských demonstracích, pozn. Demagog.cz).

Během moskevských protestů došlo k incidentu, kdy prokuratura navrhla odebrat rodičovská práva účastníkům demonstrace. Média také upozornila na případy vyhrožování studentům vyloučením z univerzity v případě účasti. Podle dostupných informací k takovým činům ale zatím nedošlo.

skrýt celé odůvodnění

Během protestů za svobodné volby, které v Moskvě probíhají od poloviny července 2019, došlo k řadě incidentů. Protesty provází tvrdé zásahy ze strany policie, která zadržuje účastníky demonstrace.

Zpravodajský server BBC informoval o případu, kdy moskevská prokuratura navrhla odebrat rodičovská práva dvěma účastníkům nepovolené demonstrace. Důvodem je, že na ni přišli spolu s ročním dítětem. O případu informovala také Česká televize.

Podle BBC prokuratura také uvedla, že byli vyšetřováni i další rodiče, kteří přivedli na demonstraci malé děti, ale také lidé, kteří povzbuzovali nezletilé k účasti.

Podle novináře Alexeye Kovaleva z deníku The Guardian univerzity hrozily studentům vyloučením, pokud budou spatřeni na protestech. Podobně informoval také například Wall Street Journal (dostupné na serveru newsbeezer.com).

Je možné dohledat zprávy o vyhrožování vyloučením ze školy i odebráním dítěte, ale podle dostupných informací k samotnému vyloučení ze školy či odebrání dítěte zatím nedošlo. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdu.

Václav Hampl

Václav Hampl

Třičtvrtě, možná 65 % Rusů jako věří mediální masáži ruské televize.

Ruské televizi dle posledního průzkumu agentury Levada z jara letošního roku věří pouze 55 % Rusů.

skrýt celé odůvodnění

Nejnovější údaje přináší nezávislá agentura Levada Center. Televize nadále zůstává pro Rusy největším zdrojem informací, přestože se v posledním desetiletí stala méně důvěryhodnou. 54 % respondentů považuje televizní zpravodajství za důvěryhodné. „Důvěra v televizi, jako zdroj zpráv, v posledních několika letech kolísala kolem 55 % populace. Před deseti lety však bylo toto číslo o třetinu vyšší – téměř 80 % populace. Důvěru v televizi si udržují především lidé starší 35 let. Navíc v loňském roce se důvěra Rusů v to, jak televize pokrývá určitá témata, zejména ekonomická, výrazně snížila. V současné době se více než polovina populace domnívá, že pokrytí situace v ekonomice televizními kanály je nepravdivé',“ popisuje agentura.

Senátorem Hamplem zmiňovanou hodnotu 65 % dosahuje důvěra Rusů v televizi pouze ve věkové skupině 55–64 let. U lidí starších 65 let dosahuje důvěra v televizi dokonce 74 %.

Naopak roste důvěra Rusů v internetové zdroje a sociální sítě. „Během 10 let pravidelných měření rostla třikrát až čtyřikrát a dnes kolísá kolem 20 % populace," píše se v průzkumu. Průzkum Levada Center je (.pdf, str. 15) z března a dubna 2019. Průzkum je založen na údajích z reprezentativního vzorku dospělé populace země ve věku 18 let a starších. Celkem bylo osloveno 1600 lidí a chyba nepřesahuje 3,4 %.

Nadace pro veřejné mínění pak přichází se zjištěním, že 49 % Rusů věří tamějším médiím. Údaje ovšem pochází z roku 2016.