Demagog.cz

Václav Hampl (nestr. za KDU-ČSL a Zelené) a Jaroslav Holík (SPD) o Rusku

Senátor Václav Hampl (nestr. za KDU a Zelení) a poslanec Jaroslav Holík (SPD) probírali v Událostech, komentářích situaci v současném Rusku. Od kerčské krize, přes moskevské demonstrace, až po výbuch rakety poblíž Severodvinsku.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 16. srpna 2019 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

3 z celkově 23 ověřených výroků

Jaroslav Holík

Jaroslav Holík

Podle našich sdělovacích prostředků došlo k zadržení lodí v mezinárodním pásmu.

Některé české sdělovací prostředky ve svých článcích uvedly ukrajinský postoj k incidentu, tedy že došlo k zadržení lodí v mezinárodních vodách. Nicméně jednalo se o popis argumentu jedné strany sporu, ne o zpravodajskou informaci.

skrýt celé odůvodnění

V listopadu 2018 došlo ke střetu ukrajinských a ruských plavidel poblíž Kerčského průlivu. Tři ukrajinská plavidla byla ruskými silami zabavena a 24 vojáků bylo zajato. Incident z podzimu 2018 je jeden z ukrajinsko-ruských střetů, které následovaly po anexi Krymu v roce 2014.

Česká televize a iRozhlas.cz o tom, že by k incidentu došlo v mezinárodních vodách nepíší, přičemž Česká televize poukazuje na smlouvu mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 2003, která definuje vody Kerčského průlivu jako vnitřní vody jak Ruska, tak i Ukrajiny.

Na druhou stranu je nutné říci, že oblast střetnutí byla Ukrajinou označena jako „mezinárodní vody“, což bylo prezentováno hned několika sdělovacími prostředky. Deník.cz uvádí svůj článek takto: „Rusové napadli lodě ukrajinského vojenského námořnictva na otevřeném moři v mezinárodních vodách Černého moře. Tvrdí to ukrajinské úřady (...)“. Podobně o incidentu informovaly Novinky.cz (oba servery publikovaly i prohlášení Ruska, které se proti ukrajinskému nařčení ohradilo s tím, že se incident odehrál v jeho pobřežních vodách).

Pro úplnost lze zmínit také vyjádření ministra zahraničí Petříčka. Ten prohlásil, že „Rusko tímto dalo najevo, že blokádou chce porušovat právo na svobodu navigace v mezinárodních vodách“.

Z uvedeného přehledu českých sdělovacích prostředků vyplývá, že žádný z nich nepublikoval takovou zprávu, která by tvrdila, že došlo k zadržení ukrajinských lodí v mezinárodních vodách. Některá česká média však uvedla své články (v titulku či v perexu) argumentací ukrajinské strany, což na první pohled může působit tak, že dané médium prezentuje právě ukrajinský postoj k incidentu, tedy že došlo k zadržení lodí v mezinárodních vodách, jako svou zpravodajskou informaci.

Jaroslav Holík

Jaroslav Holík

Pokud jsem se dobře díval, tak tady (při výbuchu u Severodvinsku, pozn. Demagog.cz) zahynulo 5 lidí z Rosatomu. Rosatom, to jsou elektrárny.

V současné době je potvrzeno pět mrtvých a tři zranění po výbuchu rakety poblíž Severodvinsku. Společnost Rosatom kromě energetiky působí také v oblasti vojenských jaderných technologií, přičemž mrtví inženýři testovali raketový pohon na ruské vojenské základně.

skrýt celé odůvodnění

Jak ruské ministerstvo obrany, tak firma Rosatom potvrdily výbuch raketového nosiče na základně ruského námořnictva Nyonoksa poblíž Severodvinsku dne 8. srpna 2019. V prvních zprávách se hovořilo o dvou mrtvých a šesti zraněných, později bylo upřesněny ztráty na pět mrtvých a nejméně tři raněné.

Rosatom v prohlášení potvrdil počty mrtvých a zraněných a přiznal, že se nehoda stala při testování nového raketového pohonu s využitím jaderného štěpení. Mrtví inženýři přitom pracovali právě na testech nového pohonu.

Firma Rosatom je globálním hráčem na poli jaderné energie, a to v celé oblasti jaderné produkce, od těžby surovin po zpracování vyhořelého materiálu, včetně samotné stavby jaderných elektráren. Je také operátorem všech deseti ruských jaderných elektráren (.pdf, str. 8).

Jaderná energetika či energetika obecně však není jedinou oblastí, ve které Rosatom působí. Vyrábí (.pdf, str. 4–13) např. zařízení pro plynový a petrochemický průmysl či pohonné jednotky pro jaderné ledoborce. Jedna z divizí se pak zabývá výzkumem v oblasti zdravotnictví a zemědělství. Významnou činností Rosatomu je ale i vojenský jaderný průmysl. Společnost vlastní dvě výzkumná centra, která se zabývají mimo jiné právě vývojem vojenských jaderných technologií, a to ve městech Sarov a Snezhinsk. Dle organizace Nuclear Threat Iniciative je pak Rosatom zodpovědný za celou oblast ruské jaderné vojenské technologie.

Je tedy pravdou, že pět mrtvých bylo zaměstnanci ruského Rosatomu. Je však zavádějící poukazovat pouze na jejich aktivity v oblasti energetiky, protože zmíněná havárie se týkala testů vojenské technologie.

Jaroslav Holík

Jaroslav Holík

Každá raketa má na palubě malý, řekněme ne sice reaktor, ale je to zdroj energie na bázi, kdy se rozpadá nějaká radioaktivní látka a víceméně je to taková hodně dlouhodobá baterie. Samozřejmě i třeba americké Voyagery musely mít takovéto baterie, když vydržely dvacet let až na hranici sluneční soustavy.

Existují zařízení, která využívají rozpadu radioktivní látky jako zdroje energie. Tyto se ale nevyužívají v každé raketě či sondě. Obě sondy Voyager měly tento typ zdroje energie. U Severodvinsku se však testoval raketový pohon využívající radioaktivních izotopů.

skrýt celé odůvodnění

Přirozený rozpad radioaktivních prvků jako zdroje energie se začal využívat v 50. letech minulého století (.pdf, s. 4, 57). Principem je využití tepla vzniklého při takovémto rozpadu radioaktivních prvků. Při použití ve vesmíru se využívá této schopnosti jednak produkovat dlouhodobě elektrický proud, jednak zajistit teplo pro fungování palubních přístrojů.

Zařízení (.pdf, s. 1–2), využívající tento jev – radioizotopový termoelektrický generátor (RTG) – se používá jako dlouhodobý zdroj elektrické energie, a to nejen ve vesmíru. Existují také radioizotopové ohřívací jednotky (RHU), které produkují jen teplo.

Pokud jde o případy využití, používá se RTG ve vesmíru tam, kde není možné zajistit energii jinak, například ze solárních článků. Tedy užívá se výběrově.

Tato zařízení kromě jiných byly instalovány a jsou v provozu od roku 1977 na sondách Voyager, které stále pracují a nacházejí se na okraji naší sluneční soustavy.

Nutno poznamenat, že tato zařízení jsou budována tak, aby byla velice odolná k působení vnějších vlivů, včetně havárie a případné exploze. Vzhledem k okolnosti a popisu události, kdy i samotná firma Rosatom přiznala, že se jednalo o test pohonné jednotky na bázi raketového motoru s využitím jaderného materiálu, je zavádějící spojovat nehodu u Severodvinsku s tímto druhem zařízení.