Demagog.cz

Alena Schillerová k lednovému plnění rozpočtu

Výsledky hospodaření státu za leden 2021 komentovala hned v prvních únorových Událostech ministryně financí Alena Schillerová. Rekordní lednový schodek rozpočtu ministryni nepřekvapil, a to vzhledem k celkové částce, kterou stát vynaložil na podporu pandemií zasažené ekonomiky.

Ověřili jsme
Události ze dne 1. února 2021 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

2 z celkově 4 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vládní pomoc už k dnešnímu dni dělá asi 302,1 miliardy. !

Podle Ministerstva financí stát k 31. lednu 2021 poskytl v souvislosti s pandemií covidu-19 podporu ve výši 302,1 miliard korun. Ministerstvo však do této částky kromě přímé podpory započítává také úvěry komerčních subjektů, za které se částečně zaručil.

skrýt celé odůvodnění

Na webových stránkách (.png) Ministerstva financí lze stáhnout dokument s názvem „Informační leták – Poskytnutá pomoc k 31. 1. 2021 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19“. Stejnou tabulku sdílela ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru.

Zdroj: Ministerstvo financí

Dle tabulky opravdu poskytl stát v souvislosti s pandemií covidu-19 k 31. lednu 2021 pomoc v celkové výši 302,1 miliard Kč. Celá částka ovšem nebyla vládou přímo uvolněna do ekonomiky, neboť do pomoci započítává rovněž záruční schémata v celkové výši 66,9 mld. Kč, konkrétně záruční programy COVID I-III a další. U těch se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku.

Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Podpořené úvěry nejsou reálnými výdaji vlády a nelze je započítávat do státem přímo poskytnuté pomoci.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť tvrzení Aleny Schillerové vyznívá tak, že se jedná o přímou finanční podporu, která již byla poskytnuta vládou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Celková částka, kterou ministryně, respektive Ministerstvo financí, uvádí, nicméně zahrnuje záruční schémata, která nejsou přímými finančními prostředky uvolněnými vládou.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(…) z toho jenom za leden ze státního rozpočtu je to nějakých 13,3 miliardy, z veřejných rozpočtů asi 17 miliard (vládní pomoc, pozn. Demagog.cz).

Výdaje z veřejných rozpočtů činily za leden 17,1 mld. Kč, z toho šlo ze státního rozpočtu 13,3 mld. Kč. Pokud by však MF nezahrnovalo do výdajů záruky za úvěry komerčních bank, za které se stát částečně zaručil, výdaje z veřejných rozpočtů by představovaly 14,4 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Výše výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu, celkově 17,1 miliardu Kč ze všech veřejných rozpočtů.

V rámci přímých opatření představoval nejvyšší výdaj kompenzační bonus za podzimní bonusová období (1,9 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (1,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu) a programy Antivirus A, A Plus i B (3,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ve zdravotnictví a sociálních službách představovalo největší výdaj zvýšení plateb státu za státního pojištěnce (4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu). Naopak odklady a úpravy záloh daní představovaly nejnižší výdaje (celkem 0,7 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 0,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ministerstvo financí do celkových výdajů na podpůrná opatření zahrnuje také výši poskytnutých či zaručených úvěrů z veřejných rozpočtů. Ty představovaly v lednu 2021 výdaj v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč, z nichž největší část byly úvěry v rámci programu COVID III ve výši 1,6 miliard Kč. Ve skutečnosti se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku. Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň však jde o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Sčítat záruky s přímou podporou tak, jak to dělá Alena Schillerová, respektive Ministerstvo financí, je tedy zavádějící.

Bez započtení výdajů na záruční schémata by celkové výdaje z veřejných rozpočtů činily jen 14,4 miliardy Kč.