Demagog.cz

Andrej Babiš o prezidentovi, ČSSD a většinovém systému

Premiér Andrej Babiš nabídl v rozhovoru pro Právo svůj pohled na současnou vládní, potažmo ústavní krizi. Pro současnou situaci hledal paralely v minulosti. Hovořil také například o možnosti spolupráce s SPD či o prosazování většinového volebního systému.

Ověřili jsme
Právo ze dne 27. července 2019 (moderátor Jan Rovenský, záznam)

8 z celkově 29 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dneska Senát a priori neřeší objektivně návrhy zákonů, většinu vládních návrhů odmítá. !

Ze 17 dosud projednaných návrhů zákonů, které předložila druhá vláda Andreje Babiše, jich Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy. Zamítnut nebyl žádný návrh.

skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018. Do dne vydání rozhovoru, tj. 26. července 2019, podala celkem 66 návrhů zákonů. Z těchto návrhů však prošlo celým legislativním procesem v Poslanecké sněmovně jen 21 z nich. Následně byly postoupeny Senátu, který hlasoval již o 17 návrzích. Čtyři zbývající mají být projednány na schůzi dne 14. srpna 2019.

Ze 17 zmíněných zákonů Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy, nezamítl žádný.

Zákony schválené Senátem:

Zdroj: psp.cz

Zákony, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

Zdroj: psp.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Prezident má na celou věc (obsazení postu ministra kultury, pozn. Demagog.cz), kvůli níž už dvakrát musel přerušit dovolenou, nějaký názor.

Miloš Zeman doposud přerušil svou dovolenou z důvodu krize na ministerstvu kultury pouze jednou, a to na konci června.

skrýt celé odůvodnění

Podle původního plánu měl Miloš Zeman trávit několikadenní dovolenou na své chatě v Novém Veselí na přelomu června a července. Svou dovolenou však musel předčasně přerušit již v neděli 30. června z důvodu žádosti politiků o schůzku, na níž měla být řešena krize na ministerstvu kultury. Prezident si zbytek své dovolené vybere od 1. srpna, kdy má v plánu odpočívat v Lánech. Není tedy pravda, že by svou dovolenou již dvakrát přerušil.

Že prezident Zeman má na věc názor, považujeme za samozřejmost. Prezident například poukazuje na nedostatek kvalifikace kandidáta Šmardy:

„Mohu ty důvody říct od méně důležitého k důležitějším. Méně důležitý je, že pan Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má maturitu. Důležitější důvod je, že jako primátor Olomouce se pan Staněk samozřejmě zabýval kulturou, protože Olomouc je kulturní město. Zatímco pan Šmarda se s kulturou nikdy neseznámil. Nu, teď přijde třetí, možná nejdůležitější důvod. Pan Hamáček pana Staňka podporoval až do doby, než pan Staněk vyhodil pana Fajta (bývalého šéfa Národní galerie Praha - pozn. red.) za to, že si pan Fajt sám se sebou podepsal smlouvu na jeden milion korun. To je taková běžná praxe, kdo by o tom pochyboval? V tomto okamžiku pan Hamáček změnil názor a snažil se pana Staňka zbavit.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ústava při výměně ministra žádné termíny nemá, takže není porušována.

Ustanovení čl. 74 Ústavy skutečně žádnou explicitně vyjádřenou lhůtu neobsahuje. Ústavní soud přitom judikoval, že v takovém případě má prezident jednat bez zbytečného odkladu. Toto stanovisko zastávají i ústavní právníci.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš ve svém výroku mluví o kauze odvolání ministra kultury Staňka. Jeho odvolání navrhl Babiš již 31. května 2019. Prezident Zeman nedávno prohlásil, že ministra Staňka odvolá ke konci července 2019, tedy dva měsíce od obdržení návrhu premiéra.

Dle čl. 74 Ústavy platí, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Je tedy pravda, že Ústava v tomto případě nezmiňuje žádnou exaktní lhůtu, kterou je nutno dodržet v případě odvolání člena vlády na žádost premiéra.

Ústavní právníci se však shodují, že absence explicitně vyjádřené lhůty neznamená, že by prezident žádnou lhůtou vázán nebyl. Prezident by prý měl jednat bez zbytečného odkladu, tzn. že „cokoli přesahuje odklad, který je nezbytný pro provedení toho úkonu, je odklad zbytečný, a to jest nepřijatelný.“ Jan Wintr označil počínání prezidenta za „protiústavní a bezprecedentní (...) hrubé porušování Ústavy“. Profesor Kysela pak uvádí, že prezidentovým konáním byly jasně naplněny podmínky pro podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy.

Obdobný názor sdílí i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle něhož „absolutním pánem vlády je premiér a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní". Dle něj pak prezidentova nečinnostnení v souladu s ústavním pořádkem“.

Za zbytečné označuje (čas 2:50) toto dvouměsíční prodlení také ústavní právník Aleš Gerloch, který se v jiných případech za prezidentův výklad Ústavy postavil. (Podpořil například názor, že prezident nemusí jmenovat člena vlády, pokud své rozhodnutí zdůvodní.)

Že má prezident jednat v případě chybějící lhůty bez zbytečného odkladu, judikoval ve svém nálezu Pl.ÚS 29/09 (body 116 - 119) i Ústavní soud, a to v souvislosti s (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky.

Otálení s odvoláním ministra Staňka je dokonce součástí ústavní žaloby na prezidenta republiky, která byla nedávno schválena Senátem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nemám ale žádnou možnost prezidenta k tomu donutit (ke jmenování Michala Šmardy ministrem, pozn. Demagog.cz).

Premiér má možnost podat kompetenční žalobu či iniciovat podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy. Obě možnosti však sám vyloučil.

skrýt celé odůvodnění

Situace, v níž prezident Zeman odmítá odvolat ministra, popřípadě jmenovat jeho nástupce, zde není poprvé. Podobný případ zažíval premiér Sobotka, když prezident Zeman odmítal odvolat Andreje Babiše z postu ministerstva financí a jmenovat místo něj Ivana Pilného. Bohuslav Sobotka tak z tohoto důvodu připravil kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, na základě které by Ústavní soud mohl potvrdit povinnost prezidenta jmenovat ministra na návrh předsedy vlády.

Možnost podání kompetenční žaloby v případě, že by se personální výměna ministra kultury neuskutečnila, pak podpořil i ústavní právník Jan Kysela i další významní akademici. Je však pravdou, že vzhledem k faktu, že doposud taková žaloba nebyla podána, existují pochybnosti o její přípustnosti, a to i u již zmiňovaného profesora Kysely. Na rozdíl od klasických kompetenčních sporů, jako byl například spor prezidenta Havla a tehdejšího premiéra Miloše Zemana o nutnost kontrasignace jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky, zde totiž chybí charakteristický spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Nikdo totiž nerozporuje kompetenci prezidenta Zemana jmenovat či odvolat ministra, kontroverzní je zde pouze lhůta, ve které tak musí udělat, což běžně není podstatou kompetenčního sporu.

Další z možností je podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení ústavy, tuto možnost opět připouští ústavní právníci. Takovou žalobu musí nejprve schválit Senát 3/5 většinou přítomných a následně Poslanecká sněmovna alespoň 120 hlasy.

Premiér Babiš však možnost podat kompetenční žalobu vyloučil, ústavní žalobu na prezidenta nedávno schválenou Senátem pak v námi ověřovaném rozhovoru označil za „zcela absurdní“.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Už 24. dubna vznikla petice požadující Staňkovo odvolání a 28. dubna začal odvolání vlastního ministra požadovat místopředseda ČSSD Onderka v rozporu se stanoviskem vlastního předsedy. Na Úřadu vlády jsem 2. května přijal signatáře petice, na setkání s nimi byl i pan Hamáček, který se za Staňka postavil.

Místopředseda ČSSD Onderka v ČT řekl, že v případě, pokud si ministr Staněk své kroky neodůvodní, je namístě, aby sociální demokracie zvažovala výměnu v rámci tohoto resortu. Neprohlásil však, že požaduje jeho bezpodmínečnou demisi.

skrýt celé odůvodnění

Petice „Nekulturní ministr“ adresovaná předsedovi vlády Andreji Babišovi a předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi vznikla v Praze dne 24. dubna 2019. Signatáři v ní vyzývají premiéra, aby navrhl prezidentovi republiky odvolání Antonína Staňka z funkce ministra kultury. Předsedu Hamáčka pak žádají, aby ČSSD, jakožto koaliční partner ANO, odvolání Antonína Staňka z funkce ministra kultury podpořila. Podle autorů petice by měl být ministr Staněk odvolán z důvodunekompetence, ztráty důvěry a selhání (...) ve funkci nejvyššího vládního představitele pro oblast kultury.“ Iniciátoři a signatáři petice následně vyhověli žádosti premiéra Andreje Babiše o setkání. Své požadavky mu přednesli 2. května na Úřadu vlády. Jednání se zúčastnil i předseda ČSSD Jan Hamáček.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka v Otázkách Václava Moravce České televize 28. dubna řekl (čas 7:37), že by Staňkův konec v kabinetu zvažoval. V případě, že si své kroky ministr Staněk neodůvodní, je dle Onderky namístě, aby sociální demokracie zvažovala výměnu v rámci tohoto resortu. Není tedy pravda, že by přímo požadoval Staňkovu demisi. O dva dny dříve přitom ministra Staňka podpořil předseda ČSSD Hamáček: „Změnu na postu ministra kultury nechystám,“ napsal tehdy Deníku N.

Z rozhovoru místopředsedy ČSSD Romana Onderky pro Aktuálně.cz ze dne 4. července 2019 je patrné, že se mu nelíbí spojování jeho jména s požadováním demise ministra Staňka. Na otázku redaktora, zda by měl ministr kultury Staněk z vlády odejít, odpověděl Onderka: „Pan Moravec se mě ptal, jestli jsou ve hře i kroky případného odvolání pana Staňka. Já jsem řekl, že ano, ale nebylo to tak, jak potom byly titulky, že Onderka chce odvolat Staňka.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A pokud jde o koaliční smlouvu, tak jsem podle ní vždy postupoval, na rozdíl od expremiéra Sobotky, který ji porušoval, když nám mluvil do personálních nominací, svévolně mě odvolal z financí a odmítl místo mě jmenovat paní Schillerovou.

Postup expremiéra Sobotky byl opřen o ustanovení koaliční smlouvy a byl s ní v souladu, neboť ministři měli dle koaliční smlouvy respektovat zásadu morální bezúhonnosti, která byla chováním Andreje Babiše zpochybněna.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že Andrej Babiš prozatím vždy jednal v souladu s koaliční smlouvou, a to i v kauze jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. V souvislosti s tím sice mluvil Jan Hamáček o potenciálním porušení koaliční smlouvy, vyšlo však najevo, že Babiš Pocheho jmenování prezidentu republiky navrhl, a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Koaliční smlouva (pdf., str. 31) vlády Bohuslava Sobotky uvádí ve čtvrtém bodě IV. části:

Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat.

Současně v sedmém bodě IV. části stojí:

„Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti a morální bezúhonnosti.

Bohuslav Sobotka za dobu svého předsednictví vlády odvolal z ministrů hnutí ANO jen tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Učinil tak po kontroverzi s Babišovými korunovými dluhopisy. Bohuslav Sobotka se nejprve rozhodl pro postup formou demise celé vlády prostřednictvím demise předsedy vlády.

„Je to mé rozhodnutí jako předsedy vlády. Jako předseda vlády reaguju na situaci, která nastala s místopředsedou vlády a ministrem financí. Můj názor je, že Andrej Babiš by nadále neměl zastávat pozici ministra financí,“ uvedl Sobotka. Není jasné, zda nešidil na daních, jak přišel ke svému majetku,“ vysvětlil premiér. Dodal, že Andrej Babiš je podle něj ve střetu zájmů, protože mu jako ministrovi financí podléhá Finanční správa, která by měla podezřelé okolnosti jeho podnikání prošetřit.

Sobotka si později demisi rozmyslel a uchýlil se k pouhému návrhu na odvolání Babiše z funkce. „Prezident republiky začal tvrdit, že s demisí premiéra nekončí celá vláda a že demise znamená, že se vymění pouze předseda vlády. V takové situaci ale moje demise nedává žádný smysl.“

Namísto Babiše nastoupil necelý půlrok před řádnými volbami Ivan Pilný. Původní kandidátku ANO na křeslo ministra financí Alenu Schillerovou Sobotka odmítl:

„Nemohu souhlasit s tím, aby po odvolání Andreje Babiše z pozice ministra financí zastávala tuto funkci jeho dosavadní náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová. (...) Nemám jako předseda vlády důvěru v to, že dosavadní náměstkyně pro oblast daní Schillerová bude garantovat jednoznačné, důsledné a nestranné prošetření kauz korunových dluhopisů či dalších daňových problémů současného ministra financí.(...) Paní Schillerová, rovněž ve spolupráci s generálním ředitelem Janečkem, prosazuje a obhajuje současný silně represivní způsob přístupu ke správě a výběru daní. V poslední době však roste podezření, že tento postup daňové správy poškozuje a likviduje i poctivé firmy.“

Postup Bohuslava Sobotky nelze považovat za rozporný se zněním koaliční smlouvy. Odvolání Andreje Babiše bylo pouze důsledkem kauz zpochybňujících jeho morální bezúhonnost v čele resortu financí. Předseda vlády sice odvolání učinil i přes odpor dotyčné koaliční strany (bod 4 části IV koaliční smlouvy), avšak stále platí, že navrhovat jmenování a odvolání ministra je ústavní kompetence premiéra, kterou koaliční smlouva uznává. Platí také, že pro splnění podmínky hledání podpory u koaliční strany stačí dle jazykového výkladu, aby se předseda vlády snažil vyhledat podporu pro své konání. Pokud ji však nenajde, neznamená to nutně porušení koaliční smlouvy. Protože se Sobotka snažil vyjednávat o budoucím vývoji koalice, platí, že koaliční smlouvu svým jednáním neporušil. Navíc bylo toto odvolání v souladu s bodem sedmým části čtvrté koaliční smlouvy.

V případě nejmenování navržené Aleny Schillerové postupoval předseda vlády v souladu s koaliční smlouvou, když kandidátku odmítl, neboť „předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat. Dle jazykového výkladu by tak tedy učinit měl, ale nemusí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Znal ho (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) pan Sobotka, který nejdřív šel s nominací pana Prouzy do čela resortu průmyslu a obchodu za prezidentem, a když Sobotkovi řekl, že Prouzu nikdy nejmenuje, přišel s jiným jménem a Prouzu ani nenavrhl. Stejně to bylo i s mým odvoláním, které neprosadil, tak jsem rezignoval sám.

Sobotka skutečně nikdy formálně Tomáše Prouzu na post ministra průmyslu a obchodu nenavrhl, a to po předcházejících negativních ohlasech ze strany prezidenta republiky. Andrej Babiš však nerezignoval sám, jeho odvolání prosadil premiér Sobotka.

skrýt celé odůvodnění

Po odvolání Jana Mládka z postu ministra průmyslu a obchodu, které oznámil 20. února 2017 Bohuslav Sobotka, se za jednoho z potenciálních kandidátů na post ministra považoval Tomáš Prouza. Na otázku, zda by měl Miloš Zeman nějaké výhrady, pokud by mu Bohuslav Sobotka navrhl Prouzu jako nového ministra průmyslu a obchodu, odpověděl prezident: „Především bych se zeptal, zda pan Prouza vůbec něco ví o českém průmyslu.“ Proti Prouzovi se negativně vyjádřil i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém Twitteru: „Je pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta a přiživují se na boji s propagandou.“ Aktualne.cz také uvedlo, že Sobotka nechce střet s prezidentem.

Že tehdejší premiér Sobotka nejdříve prezidentovi neformálně Tomáše Prouzu navrhl na post ministra průmyslu a obchodu, načež jej prezident odmítl, potvrzuje také web Česká justice.

Po schůzce s prezidentem Bohuslav Sobotka 25. února 2017 oznámil, že ministerstvo dočasně povede sám. Tomáš Prouza začátkem března pak rezignoval z místa náměstka pro řízení Sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády a odešel do soukromého sektoru.

Dne 5. května 2017 navrhl Bohuslav Sobotka odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí, a to po předchozí neúspěšné snaze podat demisi celé vlády, kvůli Babišově kauze nákupu korunových dluhopisů i nejasnostem ohledně nabytí jeho majetku. Miloš Zeman se Andreje Babiše zdráhal odvolat – 5. května Hrad uvedl, že Andreje Babiše nelze odvolat, protože by došlo k porušení koaliční smlouvy, a 11. května v Doksech prezident naznačil, že by bylo přijatelné, kdyby ve vládě skončili oba premiér Sobotka i tehdejší ministr Babiš. Andrej Babiš skutečně 6. května připustil, že by z vlády odešel a má vybraného možného nástupce, konkrétně Alenu Schillerovou, kterou však Sobotka odmítl. Následně byl na místo Andreje Babiše navržen Ivan Pilný, se kterým premiér Sobotka souhlasil a odeslal tedy prezidentovi návrh na odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí spolu s návrhem na jmenování Ivana Pilného na jeho místo.

Není tedy pravdou, že by Andrej Babiš na svůj post rezignoval. Tehdejší ministr financí Babiš byl odvolán prezidentem na návrh premiéra Sobotky, a to po předcházejících sporech Bohuslava Sobotky s prezidentem i Andrejem Babišem samotným o jeho nástupce.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, vyjadřuji se pozitivně o naší vládě, na rozdíl od některých ministrů za sociální demokracii.

Předseda vlády Andrej Babiš doposud jednal v souladu s koaliční smlouvou. Dále se pak premiér vyjadřoval o vládním projektu pozitivně, například během zasedání předsednictva ČSSD. Ministři za ČSSD však nekritizovali vládní projekt jako takový, měli maximálně dílčí výhrady.

skrýt celé odůvodnění

V současné době tvoří vládu členové hnutí ANO 2011 a ČSSD. Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO a ČSSD 10. července 2018. Vládě byla vyslovena důvěra 12. července 2018. Pro se vyslovilo 105 poslanců z přítomných 196. Smlouva byla porušena již při samotném hlasování o důvěře. K porušení ale nedošlo ze strany premiéra, nýbrž ze strany poslanců. V 3. bodě koaliční smlouvy je totiž psáno, že „smluvní strany zajistí, aby se všichni jejich poslankyně a poslanci zúčastnili schůze Poslanecké sněmovny, na které bude hlasováno o důvěře nově jmenované vládě, a dále zajistí, že tito dají vládě jmenované ve složení uvedeném v odstavci 1., důvěru.“ Dva poslanci tento bod porušili: Jiří Mašek za ANO, který se nepřihlásil, a Milan Chovanec za ČSSD, který se omluvil.

O možném porušení koaliční smlouvy ze strany premiéra Andreje Babiše se mluvilo v souvislosti s několika případy, nicméně k jejímu porušení podle dostupných informací nikdy nedošlo. První případ se týkal kauzy jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, kde Jan Hamáček také mluvil o potenciálním porušení koaliční smlouvy. Vyšlo však najevo, že jeho jmenování prezidentu republiky navrhl a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Druhý případ souvisel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka, který rezignoval k 31. květnu 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Prezident Zeman totiž zpočátku Staňkovu demisi odmítal přijmout a rovněž odmítl jmenovat jeho nástupce Michala Šmardu. Premiér Babiš sice uvedl, že Šmarda podle něj není ideálním kandidátem na post ministra kultury kvůli nedostatku zkušeností, nicméně také uvedl, že bude postupovat podle koaliční smlouvy a prezidentovi návrh na jmenování Šmardy zaslal. Premiéra Babiše se v tomto ohledu zastal i sám předseda ČSSD Jan Hamáček: „Postupuje přesně podle koaliční smlouvy, ale samozřejmě snaží se z toho nějakým způsobem vyvázat.  Ale to je jeho vlak, nemůže to delegovat na mě. Pan premiér by to nejraději vyřešil s nějakými nulovými náklady, ale to prostě nepůjde.“

O koaliční smlouvě jako o platném dokumentu se premiér Babiš veřejně vyjádřil i po koordinační schůzce s předsedou koaliční ČSSD Hamáčkem: „Můžu potvrdit, že určitě platí koaliční smlouva. Udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala a fungovala. Stojí před námi mnoho úkolů.“

Dále se pak také premiér Babiš vyjadřoval o dosavadní vládní spolupráci povětšinou pozitivně. Například se 15. července dostavil na zasedání předsednictva ČSSD, kde během své návštěvy podpořil vládní projekt: „Chci jim říct, že naše vláda je úspěšná a že by byla škoda tento projekt opustit. Myslím, že máme jasný program, plníme ho, máme mnoho úkolů a není důvod ho teď zbourat.“ O tom, že je vládní spolupráce mezi ANO a ČSSD úspěšná, se dále také zmínil například v rozhovoru pro Deník.cz. V jednom případě však spolupráci s ČSSD kritizoval, a to konkrétně nahrazování náměstků na ministerstvu zahraničí členy pražské ČSSD.

Dále nikdo z řad ministrů za ČSSD podle dostupných zdrojů vládní projekt nekritizoval. Kandidát na post ministra zahraničí Miroslav Poche sice premiéra Babiše označil „za jednoho z nejslabších premiérů, které země měla“, nicméně Poche nebyl v té době ministrem zahraničí a ani se jím nestal.

Spory mezi ČSSD a ANO panují například na poli vyjednávání státního rozpočtu pro příští rok. Ministryně Maláčová (ČSSD) uvedla, že rozpočet v dané fázi rozhodně nemůže podpořit a že je čeká ještě spousta vyjednávání. Naopak Alena Schillerová (ANO) označila požadavky sociální demokracie za nereálné. Dodejme ale, že při sestavování rozpočtu každoročně panují značné diskuze a vyjednávání; tento případ tak není přímo kritikou vládní koaliční spolupráce jako takové, pouze dílčím sporem.