Demagog.cz

Andrej Babiš o svém střetu zájmů

Premiér Babiš v rozhovoru pro deník Právo mluvil o úspěších své vlády, závěrech Evropské komise k jeho střetu zájmů, ale také o tom, kdo všechno mu škodí. Dva muži s iniciály MK a BS údajně přišli s tzv. lex Babiš i s korunovými dluhopisy. Kdo se pod těmito iniciály skrývá, možná už tušíte, jak to bylo doopravdy, se ale dozvíte v naší analýze.

Ověřili jsme
Právo ze dne 30. dubna 2021 (moderátoři Naďa Adamičková a Marie Königová, záznam)

4 z celkově 12 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) korunovými dluhopisy, se kterými navíc přišel Kalousek, a Sobotka pro ně hlasoval. !

Legislativa umožňující vydávání korunových dluhopisů existovala již od 90. let, do praxe ovšem tento postup zavedl až Miroslav Kalousek jako ministr financí. Bohuslav Sobotka však pro znovuzavedení ustanovení umožňující korunové dluhopisy nehlasoval.

skrýt celé odůvodnění

Legislativa umožňující vydávání korunových dluhopisů existovala v českém právu již od 90. let. Na tvorbě těchto ustanovení se Miroslav Kalousek ani Bohuslav Sobotka nepodíleli. Nicméně v roce 2011 Miroslav Kalousek z pozice ministra financí opětovně zavedl ustanovení o nedanění korunových dluhopisů. Následně vydal sérii státních korunových dluhopisů, čímž tento postup legitimizoval. Není ovšem pravda, že by pro znovuzavedení nedanění korunových dluhopisů hlasoval Bohuslav Sobotka, protože se hlasování nezúčastnil.

Problematika korunových dluhopisů spočívá v tom, že v případě, kdy úrok u každého korunového dluhopisu není vyšší než jedna koruna, daň se automaticky zaokrouhlí dolů (tj. na nulu) a z celého dluhopisu se tedy nemusí odvádět žádná daň. „A pokud celou, dejme tomu, stomilionovou emisi rozdělíte místo jednoho stomilionového dluhopisu na sto milionů jednokorunových dluhopisů, je výsledná daň součtem sta milionů nul, a tudíž nulová,“ přibližuje problematiku děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík.

Nedanění korunových dluhopisů bylo zákonem umožněno již od první poloviny 90. let, a to na základě dvou ustanovení. Jedno z nich umožňovalo danit dluhopisy stejného emitenta jednotlivě. Druhé ustanovení zakládalo pravidlo, podle kterého se daň zaokrouhlovala směrem dolů. V té době však Miroslav Kalousek působil jako náměstek na Ministerstvu obrany a tvorbu usnesení mu tak nelze připsat. Zároveň tehdy Bohuslav Sobotka ještě nebyl poslancem, jelikož se stal členem Poslanecké sněmovny až v červnu 1996, a tak nemohl pro tyto zákony hlasovat.

V roce 2009 (s účinností od 2011) byl zrušen zákon o správě daní a poplatků, v němž bylo obsaženo i ustanovení zavádějící zaokrouhlovaní směrem dolů. Zákon byl nahrazen daňovým řádem, který byl navržen tehdejším ministrem financí Kalouskem. Nový daňový řád neobsahoval ustanovení umožňující zaokrouhlení směrem dolů, ale pouze obecné pravidlo, podle něhož se zaokrouhlovalo směrem nahoru. Následně však byla takto vybraná daň subjektům vrácena s odůvodněním, že při této změně zákonů došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu. Ministr financí Kalousek poté předložil novelu zákona o daních z příjmů, která opět zaváděla pravidlo zaokrouhlování daně dolů, čímž bylo opětovně umožněno nedanění korunových dluhopisů. Hlasování o této novele se však tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka nezúčastnil.

Ovšem již tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu. V průběhu schvalování této novely bylo pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 4) hospodářského výboru Poslanecké sněmovny opět zavedeno zaokrouhlení dividendového příjmu nahoru, což v praxi znamenalo zdanění korunových dluhopisů. Novela vstoupila v účinnost v červenci 2012.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí zejména ze strany soukromých subjektů, a vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny výše zmíněným návrhem z pera MPO. Lze tedy říci, že tehdejší ministr financí Kalousek státní emisí korunových dluhopisů legitimizoval takovýto postup.

Pro úplnost dodejme, že od konce roku 2016 čelil tehdejší ministr financí Babiš podezření z krácení daně, k němuž mělo dojít odkoupením korunových dluhopisů od firmy Agrofert, jež nebyly daněny. Finanční správa však žádný daňový únik neodhalila. Zároveň Babiš jako ministr financí podal pozměňovací návrh (.pdf), podle něhož by měly být zdaněny korunové dluhopisy, které majitelé koupili od svých firem. Novela, k níž svůj návrh připojil, ovšem nebyla schválena. Kauza okolo nezdaněných korunových dluhopisů ovšem způsobila neshody v tehdejší koalici ČSSD s ANO a byla jedním z hlavních důvodů odvolání Andreje Babiše z funkce ministra financí v květnu 2017.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(Lukáš Wagenknecht, pozn. Demagog.cz) českou kasu připravil o 800 milionů.

V souvislosti s auditem na monitorovací systém evropských fondů, který zpracovalo Ministerstvo financí tehdy řízené Andrejem Babišem, vznikla ČR škoda přibližně 820 mil. Kč. Audit byl proveden na žádost Evropské komise a o proplacení zakázky ze státního rozpočtu rozhodla vláda.

skrýt celé odůvodnění

Již v roce 2015 probíhal na Ministerstvu pro místní rozvoj v souvislosti s monitorovacím systémem evropských fondů audit, který prováděl tým Ministerstva financí na žádost Evropské komise. Tento audit později odhalil pochybení v zakázce. V březnu 2015 se o podklady k zakázce začala zajímat také policie. „Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje maximální součinnost Policii České republiky, která sem dnes přijela a vyžádala si určité podklady k zakázkám, které se týkají monitorovacího systému 2014–2020,“ uvedla pro Českou televizi tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Pro doplnění uveďme, že v době zmíněného auditu bylo Ministerstvo financí (MF) řízeno Andrejem Babišem a Lukáš Wagenknecht zastával pozici prvního náměstka. Jelikož o vypracování auditu MF požádala oficiální cestou Evropská komise a ministr Babiš tak o auditu samotném měl informace, je jeho obvinění Lukáše Wagenknechta značně problematické.

Po obdržení auditní zprávy od MF pak Komise odmítla proplácet některé projekty až do skončení policejního vyšetřování Policie ČR a zároveň tehdy také odložila rozhodnutí o výši částky, kterou České republice neproplatí. Vláda nicméně obratem rozhodla (.pdf) o proplacení monitorovacího systému ze státního rozpočtu. Stát ve výsledku přišel o cca 820 milionů korun ze zdrojů Evropské unie.

Policie později vyšetřování zakázky Ministerstva pro místní rozvoj na monitorovací systém evropských dotací odložila.

Byť byl Lukáš Wagenknecht jako tehdejší první náměstek ministra financí tím, kdo měl na starost audit na Ministerstvu pro místní rozvoj, o provedení auditu požádala a na základě auditní zprávy pak rozhodla Evropská komise. O tom, že bylo 820 milionů korun vyplaceno ze státního rozpočtu, rozhodla vláda, v níž funkci ministra financí zastával Andrej Babiš. Nelze tedy tvrdit, že je Lukáš Wagenknecht tím, kdo by zapříčinil, že „česká kasa“ přišla o více než 800 milionů korun. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zachoval jsem se přesně podle českého zákona o střetu zájmů, který Bohuslav Sobotka s Miroslavem Kalouskem narychlo spíchli v roce 2017.

Novela zákona o střetu zájmů byla projednávána 18 měsíců. Bohuslav Sobotka ani Miroslav Kalousek nebyli předkladateli návrhu novely, ani klíčových pozměňovacích návrhů. Zda se Andrej Babiš podle zákona řídí, je sporné.

skrýt celé odůvodnění

Návrh zákona (sněmovní tisk č. 564), kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, byl vládou Bohuslava Sobotky předložen Poslanecké sněmovně 31. července 2015. Členem této vlády byl i Andrej Babiš, jenž v ní zastával funkci ministra financí. Babiš v minulosti tuto změnu opakovaně kritizoval s tím, že mu „upírá základní práva vlastnit a účastnit se věcí veřejných.“ Kvůli svým důsledkům na jeho podnikání získala novela neoficiální přízvisko lex Babiš a Andrej Babiš byl přinucen převést své podnikatelské impérium do svěřenských fondů AB private trust I a II.

Původní návrh (.pdf) novely neobsahoval některé paragrafy konečné verze zákona. Paragrafy 4a4b a 4c, které zakazují veřejným činitelům nebo firmám jimi ovládaným provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace, byly do konečného znění zákona navrženy (.pdf, str. 1–3, 9–10) pozměňovacími návrhy Ústavně právního výboru a poslance Plíška (TOP 09).

Pro oba tyto pozměňovací návrhy hlasovali poslanci všech klubů kromě hnutí ANO. Novela byla nakonec po vrácení Senátem a prezidentem republiky schválena 129 hlasy ze 185 přítomných poslanců a vešla v platnost 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Proti bylo pouze hnutí ANO a někteří nezařazení poslanci. Poslanci vládní ČSSD a KDU-ČSL hlasovali pro návrh.

Jestli se Andrej Babiš zachoval v souladu se zákonem o střetu zájmů, je stále předmětem sporů. Například v září 2019 bylo proti Babišovi zastaveno přestupkové řízení, protože se nepodařilo prokázat, že by ovládal mediální společnost MAFRA, tedy že by jednal v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Nicméně např. Transparency International opakovaně tvrdí, že Agrofert je nadále ovládán Andrejem Babišem. Stejnou pozici zaujal v říjnu 2020 i Senát, podle kterého Babiš nevyhověl požadavkům českého zákona o střetu zájmů. Podle závěrečné zprávy auditu Evropské komise z dubna letošního roku však Andrej Babiš je ve střetu zájmů, když ovládá svěřenské fondy AB private trust I a II.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť ani poslanec Kalousek, ani tehdejší premiér Sobotka nebyli předkladateli návrhu zákona ani pozměňovacích návrhů, které se dotkly Andreje Babiše. Rovněž není pravdou, že by byl lex Babiš „narychlo spíchnut“ v roce 2017. Návrh zákona byl vládou předložen Poslanecké sněmovně již v roce 2015, pozměňovací návrhy dotýkající se Andreje Babiše byly navrženy v roce 2016 a samotný návrh byl poprvé schválen v září 2016. Poté návrh novely vrátil Sněmovně jak Senát, tak prezident. Poslanecká sněmovna zákon definitivně schválila (.docx) v lednu 2017. Spor, zda Babiš naplnil ustanovení zákona o střetu zájmů, či nikoli, není dosud ukončen.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Naše zákony mohou vykládat jen naše soudy. Ty nemají co interpretovat nějací auditoři z Evropské komise.

Evropská komise může a v některých případech i musí pro vnitřní potřeby (například pro účely auditu) interpretovat české právo, pokud to vyplývá z logiky předpisů práva EU.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš výrok pronesl v kontextu otázky směřující k závěrečné zprávě (.pdf) auditu Evropské komise, která mimo jiné potvrdila, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Dosavadní přehled celé kauzy přinesl například v roce 2018 server iDNES. Kauzu dlouhodobě monitorují některé neziskové organizace – například Transparency International.

Právním základem celého auditu (.pdf, str. 7) je Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. prosince 2013 (.pdf), které obsahuje společná ustanovení o jednotlivých fondech (mezi něž patří např. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova).

Toto Nařízení v článku 75 stanovuje (str. 378), že: „(Evropská komise, pozn. Demagog.cz) se (…) přesvědčí, že členské státy zavedly systémy řízení kontroly, které jsou v souladu s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond, a že tyto systémy během provádění programů účinně fungují.“

Mezi systém řízení a kontroly spadá právě i povinnost (.pdf, str. 25) zabránit (.pdf, str. 44) střetu zájmů přijetím přiměřených opatření, a to na všech úrovních řízení uvnitř členských států.

Z pohledu Evropské komise je jedním ze zmíněných přiměřených opatření právě český zákon o střetu zájmů, konkrétně § 4c, který stanovuje, že „je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) (člen vlády, pozn. Demagog.cz) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“

Kromě povinnosti členských států taková opatření přijmout je jejich povinností i zajistit, aby tato opatření účinně fungovala. Mluví-li Andrej Babiš o interpretaci (výkladu) zákona, je třeba rozlišovat mezi autoritativním výkladem zákona a výkladem interním a nezávazným. Autoritativní výklad českých zákonů mohou skutečně v důsledku provádět pouze soudy (GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 2013, str. 129, 132, 133).

Pokud však Evropská komise měla podle práva Evropské unie zjistit, zda je zavedený systém kontroly a řízení účinný, musela nejprve analyzovat, zda vnitrostátní předpisy (z pohledu Evropské komise výše zmiňovaná opatření) střetu zájmů skutečně zabránily. Musela tak vnitrostátní předpis – zákon o střetu zájmů – vyložit a de facto posoudit, zda je porušován, nebo není. Tento výklad však není závazný a má důsledky pouze pro závěry celého auditu (.pdf, podrobné odůvodnění Evropské komise str. 68 a násl.) založeného na ustanoveních evropského práva. Jedním z právních důsledků takového auditu však může být například neproplacení některých dotací ze strany Evropské komise, a tak i nezávazný výklad českého práva může mít v rámci aplikace evropských předpisů reálné dopady.

Andrej Babiš tedy nesprávně naznačuje, že že Evropská komise vůbec nemůže pro vnitřní účely auditu interpretovat české právo. To nejenže dělat může, ale dokonce musí, pokud má zjistit, zda je zaveden fungující systém kontroly a řízení, k čemuž je vázána výše uvedenými předpisy. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.