Demagog.cz

Andrej Babiš o svém střetu zájmů

Premiér Babiš v rozhovoru pro deník Právo mluvil o úspěších své vlády, závěrech Evropské komise k jeho střetu zájmů, ale také o tom, kdo všechno mu škodí. Dva muži s iniciály MK a BS údajně přišli s tzv. lex Babiš i s korunovými dluhopisy. Kdo se pod těmito iniciály skrývá, možná už tušíte, jak to bylo doopravdy, se ale dozvíte v naší analýze.

Ověřili jsme
Právo ze dne 30. dubna 2021 (moderátoři Naďa Adamičková a Marie Königová, záznam)

7 z celkově 12 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V minulosti jsem pana Koudelku xkrát navrhl na povýšení, ocenil jeho práci. !

Andrej Babiš opakovaně navrhoval na jednání vlády jmenování Michala Koudelky brigádním generálem. O tom, zda bude návrh na jmenování předložen prezidentu republiky, pak rozhoduje vláda většinou hlasů.

skrýt celé odůvodnění

Podle Ústavy ČR je jmenování generálů pravomocí prezidenta republiky, která vyžaduje kontrasignaci předsedy Vlády ČR nebo jím pověřeného člena vlády. Dále je proces jmenování definován zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kdy je navrhování na jmenování nových generálů kompetence vlády jako celku.

Pokud některý z členů vlády, obvykle premiér nebo ministr obrany, má zájem o navržení jmenování nového generála, jedná se o zařazení bodu na jednání vlády. Dle čl. II odst. 5 Jednacího řádu vlády je předkladatelem takového materiálu na jednání vlády zásadně člen vlády. Premiér tedy nemá pravomoc sám předložit návrh na jmenování prezidentovi, nicméně jako člen vlády může navrhovat projednání návrhu na jmenování na jednání vlády.

Po zařazení na program jednání dojde k projednání bodu a pokud vláda většinou hlasů odsouhlasí přijetí návrhu na jmenování, předseda nebo kdokoliv jiný pověřený usnesením předá návrh na jmenování prezidentovi.

Pro příklad uveďme návrhy na jmenování ředitele BIS, plukovníka Michala Koudelky, do hodnosti brigádního generála ze dne 8. října 2019 (.pdf) a 5. října 2020 (.pdf). V obou případech (.pdf, str. 3) návrh na jmenování předložil (.pdf, str. 3) premiér Babiš. Poslední takovýto návrh vláda projednala 26. dubna 2021, kdy návrh na jmenování opět předložil sám premiér Babiš (.pdf, str. 3). Dodejme, že prezident Zeman povýšit Michala Koudelku opakovaně odmítá.

Byť Andrej Babiš není tím, kdo prezidentovi navrhuje jmenování generálů, jmenování plukovníka Koudelky do funkce brigádního generála opakovaně navrhoval alespoň na program jednání vlády, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Snižovali jsme dluh (do února 2020, pozn. Demagog.cz).

Státní dluh byl v únoru 2020 nižší než na začátku vlády nynějšího kabinetu Andreje Babiše v červnu 2018, ačkoliv pokles nebyl konstantní.

skrýt celé odůvodnění

Po vítězství hnutí ANO ve volbách 2017 získal Andrej Babiš post premiéra. Vládu, která získala důvěru Poslanecké sněmovny, se mu podařilo sestavit v červnu 2018. V rámci tohoto ověření proto bereme v potaz státní dluh za období od června 2018 do února 2020. Dobu, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky, zde nezapočítáváme.

Přehled o stavu a vývoji státního dluhu lze dohledat na webu Ministerstva financí, které zveřejňuje data také přímo za jednotlivé měsíce roku. Pokud vedle sebe postavíme čísla z června 2018 a února 2020, můžeme zaznamenat téměř na desetiny přesný pokles o 100 mld. korun. V červnu 2018 činil státní dluh 1 713,53 mld. korun, zatímco v únoru 2020 činil 1 613,19 mld. korun.

Uveďme, že státní dluh neklesal konstantně, obzvláště v roce 2019 nenajdeme ve zmíněných datech žádné dva za sebou jdoucí měsíce, kdy by dluh klesal.

Další často sledovanou proměnnou, která se váže ke státnímu dluhu, je podíl dluhu na HDP. Sám Andrej Babiš toto číslo zmiňoval například v námi již dříve ověřovaném výroku v květnu 2020. Vývoj tohoto procentního podílu zobrazuje následující graf, který lze nalézt ve Zprávě o řízení státního dluhu ČR v roce 2020 (.pdf, str. 21), vydané Ministerstvem financí v únoru letošního roku.

Zde je však nutné uvést, že čísla v grafu popisují stav za jednotlivé roky, nikoli za jednotlivé měsíce. Z hodnoty za rok 2020 tedy nelze vyčíst, jaký byl poměr státního dluhu na HDP v únoru 2020.

Ministerstvo financí k výpočtu uváděného podílu používá hodnotu HDP „v metodice ESA 2010“ (.pdf, str. 21). Pokud bychom tedy použili stejná data, můžeme vypočítat, že v červnu 2018, kdy státní dluh činil 1 713,53 mld. Kč, odpovídal poměr dluhu na HDP 31,7 %. V únoru 2020 poté výše dluhu 1 613,19 mld. korun odpovídala přibližně 28,5 %, následně začal státní dluh stoupat. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsme (...) razantně navyšovali platy a důchody.

Během působení vlády Andreje Babiše do doby před pandemií covidu-19 došlo ke zvýšení platů státních zaměstnanců. Zvýšena byla i základní výměra důchodů.

skrýt celé odůvodnění

Vzhledem ke kontextu vyjádření premiéra Babiše jsou v potaz brány pouze změny výše platů a důchodů schválené vládou Andreje Babiše, a to do února 2020, tedy do začátku pandemie covidu-19.

Kromě každoročních valorizací a zvyšování důchodů byla vládou Andreje Babiše schválena novela zákona o důchodovém pojištění, která s účinností od 1. ledna 2019 zvýšila základní výměru důchodů o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy.

V roce 2020 došlo ke zvýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 1 500 Kč, u některých platových tříd i o více. Zvýšení tabulkových platů se týkalo také státních zaměstnanců, a to konkrétně mezi lety 2019 a 2020. K výraznějšímu růstu platů pak došlo zejména ve školství.

Dodejme, že vzhledem k poměrně nejasnému a subjektivnímu významu slova „razantně“ hodnotíme pouze to, jestli došlo k nějakému nezanedbatelnému zvýšení platů a důchodů. Jelikož k takovému zvýšení skutečně došlo, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Životní úrovní jsme předstihli Španělsko, dnes jsme na tom jako Itálie.

Podle dat Světové banky, Eurostatu i OECD byl ukazatel HDP na obyvatele v roce 2019 v Česku vyšší než ve Španělsku. České republice se podařilo Španělsko překonat v roce 2018. Itálie je podle stejných dat ČR nejblíže a co do velikosti HDP na hlavu jsou obě země srovnatelné.

skrýt celé odůvodnění

K porovnání životní úrovně se obvykle používá hrubý domácí produkt (HDP) v přepočtu na jednoho obyvatele, a to v tzv. paritě kupní síly. Jelikož je v různých zemích HDP počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz, používá se právě parita kupní síly, která představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích.

Podle statistiky Světové banky dosáhla Česká republika v roce 2019 v HDP na obyvatele v paritě kupní síly 44 287 amerických dolarů. Španělsko dosáhlo 43 444 dolarů a Itálie 45 719 dolarů.

Česká republika předstihla Španělsko v HDP na obyvatele poprvé v roce 2018. Přestože má Itálie stále vyšší HDP na obyvatele než Česká republika, je italské HDP na obyvatele ze všech zemí EU tomu českému nejblíže.

Pokud použijeme pro srovnání uvedených zemí jiná data, dojdeme k podobným výsledkům. Například podle dat Eurostatu dosahuje české HDP na obyvatele za rok 2019 v paritě kupní síly 93 % průměru EU. U Španělska se pak jedná o 91 % a u Itálie 96 % průměru EU. Rovněž tato data ukazují, že Česká republika předstihla Španělsko v roce 2018, co se týče HDP na obyvatele. Také z těchto údajů vyčteme, že nejblíže ze všech evropských zemí je České republice Itálie.

I podle statistiky OECD z roku 2019 bylo HDP na hlavu v paritě kupní síly v České republice vyšší než ve Španělsku a mírně zaostávalo za Itálií. V roce 2020 si však země pořadí prohodily a ČR poprvé nepatrně předčila Itálii, když HDP v přepočtu na obyvatele dosáhlo v České republice 41 135 současných amerických dolarů, v Itálii 41 108 dolarů a ve Španělsku 37 933 dolarů.

Dalším ukazatelem, který se používá k měření životní úrovně, je tzv. HDI (Human Development Index), tedy index lidského rozvoje. Ten se počítá jako průměr několika indexů, mezi které patří: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň (.pdf, str. 31–32). HDI nabývá (.pdf, str. 2) hodnot od nuly (u nejméně rozvinutých zemí) do jedné (u těch nejrozvinutějších).

V roce 2019 se Česká republika umístila na 27. místě ze 189 zemí s HDI 0,900. Itálie byla 29. s hodnotou indexu 0,892 a Španělsko 25. s indexem 0,904. Všechny tři Andrejem Babišem uvedené státy jsou na tom tedy co se týče HDI velmi podobně; to platilo i v předchozích letech.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zadlužení za rok 2020 je nižší vůči HDP, než když jsem nastupoval na ministerstvo financí v roce 2014.

Za rok 2013 dosahoval státní dluh v poměru k HDP 40,6 %, kdežto v roce 2020 odpovídal 36,5 % HDP. Podíl státního dluhu na HDP byl tedy v roce 2020 skutečně nižší než v roce 2013. Podobná situace je také v případě vládního dluhu v poměru k HDP.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš se stal ministrem financí v lednu 2014. Od tohoto roku státní dluh v poměru k HDP kontinuálně klesal (.pdf, str. 21) až do roku 2019. Následně se tento klesající trend obrátil a státní dluh se v roce 2020 zvýšil, a to na přibližně 36,5 % HDP. I přesto bylo zadlužení za rok 2020 nižší než za rok 2013, kdy podíl státního dluhu na HDP dosahoval 40,6 %.

Vývoj státního dluhu České republiky

Zdroj: Zpráva o řízení státního dluhu České republiky v roce 2020 (.pdf, str. 21)

Ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR v roce 2020 (.pdf, str. 9) dále vyplývá, že na zvýšení státního dluhu v poměru k HDP měla v loňském roce vliv pandemie covidu-19 a s ní související protiepidemická opatření. Konkrétně došlo k nárůstu státního dluhu z 1 640,2 miliard korun v roce 2019 na 2 049,7 miliard v roce 2020 (.pdf, str. 21), v relativním vyjádření vůči HDP tedy k nárůstu z 28,5 % na 36,5 %.

I přes uvedený meziroční nárůst státního dluhu patří Česká republika dle Zprávy „mezi jednu z nejméně zadlužených zemí Evropské unie“ (.pdf, str. 9). 

Rovněž podle dat Eurostatu je Česko jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, konkrétně co se výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP týče. Upřesněme, že tento tzv. vládní dluh se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv (obcí a krajů). Na konci roku 2013 vládní dluh odpovídal 44,4 % HDP, v roce 2020 poté 38,1 % HDP. I v tomto případě se tedy dluh snížil, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsme stále 4. nejméně zadlužená země EU.

Česká republika byla v poměru ku HDP v roce 2020 čtvrtou nejméně zadluženou zemí v EU. Potvrzují to data Eurostatu i Ministerstva financí.

skrýt celé odůvodnění

Hrubý státní dluh se v loňském roce (k 31. prosinci 2020) vyšplhal na 2 049,7 miliard korun, v poměru k HDP tedy na 36,5 % (.pdf, str. 21).

Ministerstvo financí například uvedlo, že „navzdory očekávanému zvýšení zadlužení sektoru vládních institucí v roce 2020 patří Česká republika i nadále mezi nejméně zadlužené státy v Evropské unii“ (.pdf, str. 13). Česká republika v minulém roce skončila na 4. místě mezi členskými státy EU, co se týče zadluženosti sektoru vládních institucí v poměru k HDP (.pdf, str. 13). Před ČR se umístilo Estonsko, Lucembursko a Bulharsko.

Upřesněme, že dluh sektoru vládních institucí, tzv. vládní dluh, se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv (obcí a krajů).

Zdroj: Ministerstvo financí (.pdf, str. 13)

Eurostat uvádí hrubý vládní dluh České republiky ke konci roku 2020 na 38,1 % v poměru k HDP, ale taktéž ČR umístil jako čtvrtou nejméně zadluženou zemi v EU.

Zdroj: Eurostat

Dodejme, že v nejnovější čtvrtletní zprávě (vydané dne 16. dubna 2021) Ministerstvo financí uvádí, že se hrubý státní dluh zvýšil na 42,8 % v poměru k HDP (.pdf, str. 10).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Víte, kolik má Německo (dluh ku HDP, pozn. Demagog.cz)? 70 %. Rakousko 84, USA a Británie 100, Řecko 205 %. A Japonsko? 220 %. U nás to bylo loni necelých 37 %.

Andrej Babiš uvádí hodnoty dluhů vůči HDP vyjmenovaných států relativně přesně. Jen v případě Japonska je vládní dluh vyšší.

skrýt celé odůvodnění

Z dat, která ve výroku uvádí Andrej Babiš, vyplývá, že mluví o dluhu sektoru vládních institucí. Upřesněme, že tento tzv. vládní dluh se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv (obcí a krajů).

Přehled hodnot vládních dluhů v poměru k HDP v jednotlivých zemích světa lze nalézt například na serveru tradingeconomics.com, který vychází z dat národních statistických či jiných úřadů, případně Eurostatu. Podle něj v roce 2020 vládní dluh k HDP odpovídal:

V případě Německa, Rakouska a Velké Británie tedy Andrej Babiš ve výroku uvádí hodnoty zcela přesné. Mírně nepřesná čísla, která se však pohybují v rámci naší 10% odchylky, pak premiér Babiš zmiňuje v případě Řecka, Spojených států a České republiky. Jedinou hodnotou ve výroku, která se výrazněji liší od dat serveru tradingeconomics.com, je vládní dluh k HDP u Japonska.

Doplňme, že podobná data pak uvádí například také Mezinárodní měnový fond (MMF), a to pro většinu zmíněných států. Zásadnější výjimkou je jen vládní dluh v poměru k HDP u Spojených států amerických, který podle MMF v roce 2020 činil 127,1 %. Tento rozdíl oproti výše uvedené hodnotě je pak způsoben (ne)započítáváním tzv. Intragovernmental holdings do celkového dluhu Spojených států. Jedná se o prostředky, které si dluží různé státní agentury mezi sebou.

Dále dodejme, že je možné, že v případě České republiky má premiér Babiš „necelými 37 %“ na mysli výši nikoli vládního, ale státního dluhu k HDP. Právě ten totiž podle údajů Ministerstva financí (.pdf, str. 21) v loňském roce (k 31. prosinci 2020) vyšplhal na 36,5 %.