Demagog.cz

Česko hledá prezidenta

Prezidentský duel na TV Prima byl, jak ostatně stanice avizovala, v mnoha ohledech nestandardní. Mimo jiné jsme měli poprvé možnost vidět oba kandidáty ve vzájemném předvolebním klání. A i když některé výroky již znáte z našich předchozích analýz, přišla řeč i na nová témata a některé poněkud osobní otázky. Studio bylo nabité emocemi, takže doufáme, že naše ověření diskuze a fakta, které v něm přinášíme, ve vás vzbudí alespoň podobně silné dojmy a pocity. 

Ověřili jsme
Česko hledá prezidenta ze dne 23. ledna 2018 (moderátor Karel Voříšek)

3 z celkově 42 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

BIS publikovala zprávu, že rovněž nemá žádné informace o tomto ovlivnění (parlamentních voleb, pozn. Demagog.cz).

Ve zprávě BIS není nikde výslovně napsáno, že zahraniční služby ovlivňovaly výsledky parlamentních voleb. Zpráva z roku 2016 ale uvádí několik údajů o hybridní válce.

„Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. V kontextu čínských aktivit se rok 2016 nesl ve znamení růstu intenzity a agresivity vlivových operací a nárůstu činnosti čínské špionáže na území ČR a proti českým zájmům a bezpečnosti… Exponenti čínských zpravodajských služeb v ČR intenzivně hledali podporu čínského stanoviska v uvedeném sporu nejen v čínské komunitě v ČR, ale především na české politické a akademické scéně. V českých médiích se objevily výrazně pro-čínské články a interview, za jejichž vydáním stála čínská ambasáda v Praze. Cílem těchto aktivit bylo ovlivnění mínění české veřejnosti, potažmo i čínské, vzhledem k faktu, že články byly překládány a publikovány na čínských zpravodajských serverech, a vytvoření dojmu, že obyvatelé i političtí představitelé ČR stojí na čínské straně.”

Ruské a čínské tajné služby na území České republiky působí a snaží se ovlivňovat veřejné mínění. Ve zprávě však není uvedeno, že by zasahovaly do českých voleb. Dále zpráva hovoří o ruské kyberneticko-špionážní kampani APT28/Sofacy.

Ačkoliv jde o jednu z nejstarších, nejlépe popsaných a i v otevřených zdrojích identifikovaných kyberšpionážních kampaní, je její efektivita stále značná a lze předpokládat, že bude pokračovat i v budoucnu. Kampaň APT28/Sofacy necílí pouze na data jako taková, ale v poslední době se zaměřuje na krádeže osobních údajů a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů. Zcizená data a informace mohou být využívány k nejrůznějším účelům - ať již k politickým nebo vědecko-průmyslovým, nebo například k dehonestaci určitých osob či přímo států, k dezinformacím, případně k vydírání.”

BIS ve své zprávě uvádí určité útoky cizích tajných služeb, které by mohly poškodit české zájmy, vést k dehonestaci určitých osob nebo k dezinformacím. Dehonestace vrcholných politiků či dezinformace by v takovém případě mohly způsobit ovlivnění výsledků voleb.

Zpráva jasně nehovoří o ovlivňování voleb tajnými službami. Ředitel BIS nicméně uvedl, že služba nemá podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb cizími zpravodajskými službami.

Na ovlivňování voleb zahraničními rozvědkami a BIS, konkrétně její ředitel Michal Koudelka, reagovala přímo veřejným prohlášením:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.


Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.


BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Z toho vyplývá, že BIS neměla v době vydání prohlášení žádné podstatné informace o nezákonném ovlivňování voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. BIS ale nevylučuje jiné způsoby ovlivňování, jak sama dokládá na příkladu možnosti dezinformační kampaně v rámci demokratického principu svobody slova.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Píše se červen minulého roku, vy mluvíte v Karolinu a říkáte: "Přijmout 2600 migrantů není pro Českou republiku problém." (...) Vy jste podepsal petici, o které tvrdíte, že není výzvou pro přijímání migrantů.(...) Dovolte mi tedy, abych z této petice odcitoval jednu jedinou větu: "Do Evropy mají přijít lidé tak, aby jim byla zajištěna svoboda a důstojnost." Není toto výzva k přijímání migrantů?

Zavádějící je výrok z důvodu chybně prezentovaného obsahu výzvy. Drahošovu větu o přijetí 2600 migrantů navíc Miloš Zeman vytrhl z kontextu tak, že jej líčí jako nestřídmého „vítače” migrantů. Záměna lokality ani nepřesná citace (obsahem i pořadím vět) nehrály v hodnocení roli.

Prakticky totožný výrok, jakým je první věta, Zeman pronesl v rozhovoru pro TV Barrandov. Jiří Drahoš v červnu 2017 v Lucerně (nikoli Karolinu) řekl, že přijmout nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.” Ilustrovat takto jeho „vítačství” je tedy samo o sobě přinejmenším zavádějící.

Co se týče petice, Drahoš podepsal Výzvu vědců proti strachu a lhostejnosti. Již dříve se vymezil proti tomu, že by mělo jít o výzvu pro přijímání imigrantů, v tom má prezident pravdu. Ačkoli nejde o první větu, ve druhém odstavci výzva obsahuje toto: „Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení.” Odstavec pokračuje následovně: „Ti skutečně potřebnímusí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.” Již v preambuli jsou vymezeny cíle výzvy - nezlehčovat skutečná migrační rizika, neagitovat za konkrétní kroky vůči uprchlíkům, ale vymezit se proti iracionálnímu rozdmýchávání xenofobie a etnické a náboženské nesnášenlivosti. Zemanovo vyjádření je zavádějící - byť v dílčích částech rámcově pravdivé. Ukazuje pouze částečný a neúplný obraz situace, Drahošovi i výzvě samotné připisuje sdělení, které však on ani výzva nepředávali.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podle Ústavy prezident podepisuje mezinárodní smlouvy, jako například Václav Klaus podepsal Lisabonskou dohodu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť i když má Zeman pravdu v tom, že prezident podepisuje mezinárodní smlouvy, v případě Dublin IV, o kterém byla řeč, nejde o mezinárodní smlouvu, ale nařízení, které prezident nepodepisuje.

Ústava České republiky ve svém článku 63 vyjmenovává tzv. pravomoci prezidenta s kontrasignací, tj. pravomoci, k jejichž platnosti je nutný další podpis, obvykle předsedy vlády nebo člena vlády jím pověřeného. Mezi tyto pravomoci prezidenta patří mimo jiné sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv.

Česká republika ratifikovala Lisabonskou smlouvu prostřednictvím svého tehdejšího prezidenta Václava Klause (což následně kontrasignoval premiér Jan Fischer) 3. listopadu 2009, ačkoliv osobní postoj Václava Klause byl k Lisabonské smlouvě negativní. V platnost pak Lisabonská smlouva v České republice vstoupila 1. prosince 2009.