Demagog.cz

Cesta na Hrad

Miloš Zeman se v první ze svých čtyř televizních debat představil na televizi NOVA. Diskutoval zde sám, jeho protikandidát pozvání odmítl. Prezident Zeman tedy v diskuzi s moderátorem spíše bilancoval průběh svého mandátu, představil některé své vize. Řeč přišla i na aktuální politické otázky spojené s formováním vlády. Zhodnotil také částečně probíhající kampaň nebo své spolupracovníky.

Ověřili jsme
Cesta na Hrad ze dne 22. ledna 2018 (moderátor Rey Koranteng, záznam)

10 z celkově 33 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jako premiér jsem dovedl Českou republiku v roce 1999 do NATO, připravoval jsem vstup do Evropské unie. Když jsem byl zvolen prezidentem, na Hradě jsem vyvěsil vlajku Evropské unie.

Současný prezident byl předsedou vlády v období 1998 až 2002. Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999, nicméně Zeman nastoupil do Strakovy akademie v červenci 1998, přičemž rozhodnutí, že Česká republika do NATO vstoupí, schválily obě komory českého Parlamentu již v dubnu téhož roku. Za Zemana jsme tedy do NATO vstoupili, nicméně o této věci bylo rozhodnuto ještě před jeho nástupem do role premiéra.

Během premiérského období Miloše Zemana probíhaly také přípravy na vstup do Evropské Unie, do které Česká republika vstoupila o pět let později na základě celostátního referenda. Po nástupu do prezidentského úřadu Miloš Zeman společně s tehdejším předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem vyvěsil na Pražském hradě vlajku Evropské unie.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

V Parlamentě leží zákon o obecném referendu, tento zákon je v prvním čtení a nebyl de facto dosud projednáván. Já jsem ho ve svém vystoupení podpořil.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť prezident Zeman před poslanci podpořil návrh vlády v minulém volebním období, který ovšem nebyl projednán. V Poslanecké sněmovně leží aktuálně návrh nový, ten ovšem prezident ještě nemohl před poslanci hájit, navíc nejde o identické předlohy.

V prosinci 2017 předložili poslanci SPD do Poslanecké sněmovny návrh zákona o celostátním referendu. Návrh zákona ovšem dosud nebyl přijat do prvního čtení, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý. Po předložení do Sněmovny byl návrh zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Vláda přijala stanovisko k návrhu v lednu 2018 na svém zasedání.

Návrh zákona o celostátním referendu byl předložen do Poslanecké sněmovny již v minulém volebním období Sobotkovou vládou. Miloš Zeman během projednávání tohoto návrhu Sobotkovy vlády vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili.

Od té doby se postoj prezidenta Zemana k zákonu o celostátním referendu nezměnil, neboť kladně se o tomto zákonu vyjádřil např. na schůzkách s Tomiem Okamurou v listopadu 2017 a v lednu 2018.

Dodejme, že podobný výrok Zeman pronesl rovněž na celostátní konferenci hnutí SPD. Tehdy se ovšem zmýlil v tom, že jím veřejně před poslanci podpořeným návrhem jde vyvolat referendum o vystoupení z EU.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

V Evropské radě platí princip jednomyslnosti. Evropská rada je tvořena buď předsedy vlád nebo hlavami států. No a tam, když premiér řekne, že s tím nesouhlasí, tak přes to nejede vlak.

Při rozhodování Evropské rady se podle unijních smluv uplatňuje princip jednomyslnosti, to však neplatí pro několik oblastí, ve kterých rozhoduje Evropská rada prostou či kvalifikovanou většinou. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podle Smlouvy o Evropské unii rozhoduje Evropská rada konsenzem, nestanoví-li smlouvy odchylně. Pro přijetí rozhodnutí je tedy v těchto případech třeba souhlasu všech členů Evropské rady. Zároveň je ale několik témat, kde není třeba souhlasu všech, aby Evropská rada přijala rozhodnutí. Kupříkladu samotný předseda Evropské rady je volen tzv. kvalifikovanou většinou, Evropská rada pak jmenuje kvalifikovanou většinou i složení Evropské komise.

Prostou většinou členů Evropská rada rozhoduje při některých změnách smluv či v případě procedurálních otázek podle Smlouvy o fungování Evropské unie. Zemanem popsaná pravidla tak neplatí absolutně.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Dublin IV by prolomil pravidlo (...), že máte vstoupit do první bezpečné země a tam požádat o azyl.

Spor o zřízení systému automatických relokací v rámci Evropské unie opravdu probíhá. Návrh Dublin IV přináší možnost spuštění relokačního mechanismu, podle kterého by se změnilo určení členského státu, jež by posuzoval žádosti o mezinárodní ochranu, z tzv. „hraničních“ zemí na další země, včetně České republiky. K tomu by však došlo pouze při přetížení prvního členského státu, ve kterém žadatel podá žádost. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

V současném Dublinském systému může docházet k tomu, že státy Evropské Unie, které se nacházejí na vnějším okraji společenství, mohou být přívalem migrantů přetíženy a z tohoto důvodu by nedocházelo k efektivním azylovým řízením. V době migrační krize se tato situace řešila tzv. kvótami, které měly právě za úkol ulehčit situaci státům na okraji EU.

V Dublinu IV jde hlavně o změnu azylového mechanismu EU. Podle tohoto návrhu nařízení Evropské rady a Evropského parlamentu by se automaticky spustil relokační systém právě v případě, který nastal mezi lety 2015 a 2017, kdy se na území Itálie, Řecka a dalších států EU na okrajové hranici dostalo velké množství migrantů a dané státy situaci efektivně nezvládaly.

Pokud by došlo k jednohlasnému schválení Dublinu IV, bylo by možné automaticky přemístit žadatele o azyl v rámci Evropské unie tak, aby okrajové státy EU nebyly přetíženy a azylová řízení by se tak vedla ve státech, kam by se žadatelé přesunuli.

Pokud dožádaný členský stát vyhoví žádosti o převzetí žadatele dožadující členský stát neprodleně žadateli písemně oznámí rozhodnutí přemístit ji do příslušného členského státu a případně i rozhodnutí neposuzovat její žádost o mezinárodní ochranu.“ (článek 27)

Podle Dublinu IV by tak nedocházelo k tomu, že by se migranti volně pohybovali po EU a vybírali si, v jaké zemi požádají o azyl, nýbrž země, které by byly přetíženy vyřizováním žádostí o azyl, by přemístily dané migranty do partnerských zemí EU, ve kterých by následně docházelo k vyřizování azylového řízení.

Pokud osoba, která hodlá podat žádost o mezinárodní ochranu, vstoupila na území členských států neoprávněně, podává se žádost v členském státě tohoto prvního vstupu.“ (článek 5)

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Miloš Zeman tvrdí, že po přijetí Dublinu IV nemůže migrant legálně zažádat o azyl v jiné, než v první okrajové zemi Evropské unie, avšak nařízení Dublin IV pouze umožňuje v případě nouze participaci jiných států EU, než těch okrajových.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Teď v Moskvě, kde jsem měl podnikatelskou misi, se podepsala dohoda o dodávce šesti tisíc traktorů Zetor na dobu čtyř let.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ve skutečnosti bylo podepsáno memorandum, podle kterého by k takovému obchodu mělo dojít. Nicméně nejde o podepsané smlouvy a není tak jisté, zda v takové míře ke kontraktu dojde.

Společnost Zetor v listopadu loňského roku na svém webu uvedla, že se jí v Moskvě podařilo podepsat memorandum s ruskou společností Kovrov Electro Mechanical Plant na dodávku až šesti tisíc traktorů modelové řady Forterra. Finanční objem spolupráce byl vyčíslen na 550 milionů eur. Společnost očekává, že dodávka zemědělských strojů bude trvat do roku 2022. Spolupráce mezi oběma společnostmi započala už počátkem října, kdy oba subjekty uzavřely v Brně smlouvu o dodávce 450 traktorů během roku 2018.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

I ta Krasnaja zvezda je velmi okrajové periodikum.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Teď do Číny přiletěl francouzský prezident Macron. Podepsal tam obrovský kontrakt na dodávku Airbusů, taktně se vyhnul otázce lidských práv. Jenom prohlásil, že každá země má svou kulturu, to bylo vše.

Francouzský prezident Macron byl na třídenní státní návštěvě Číny 8.–10. 1. 2018. Na závěr návštěvy bylo mimo jiné oznámeno, že si Čína objedná 184 letadel Airbus A320 v celkové hodnotě 18 miliard dolarů. Nicméně podle agentury Bloomberg nemá tato dohoda prozatím podobu závazné smlouvy.

Macron během návštěvy, jak uvádí např. zpráva ČTK, veřejně o lidských právech nemluvil. Uvedl, že „mezi námi jsou rozdíly, které souvisejí s naší historií, s našimi hlubokými filozofiemi, s povahou našich společností.“

Jak zpráva uvádí, Macron měl se svým protějškem tuto věc probírat na soukromém jednání. Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože smlouva, jak o ní Zeman mluví, nebyla doposud podepsána, Macron kromě zmíněného prohlášení měl navíc jednat podle svých vlastních slov s čínským prezidentem za zavřenými dveřmi.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ta pokuta byla poměrně citelná (za nesplněnou volební povinnost, pozn. Demagog.cz), mám dojem, že se to pohybovalo kolem tisíce korun, což ovšem v té době byly docela velké peníze.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť pokuty se v tomto případě podle zákona mohly pohybovat v rozmezí 20 až 5 000 Kč. V jistých případech tak mohly dosáhnout i výše tisícovky, nicméně nebylo to automatickým pravidlem. Zřetel se bezpochyby bral na osobní majetkové poměry případného postiženého.

Výrok se týká volební povinnosti za první republiky, který je více rozveden výše. Tato část se týká sankcí za porušení volební povinnosti.

Neomluvená neúčast ve volbách byla trestaná pokutou 20 až 5 000 Kč (.pdf, str. 13, § 58, odst. III.), nebo vězením od 24 hodin do 1 měsíce. Průměrná denní mzda dělníka se přitom v letech 1929–1935 pohybovala mezi 15 a 20 Kč. (.pdf, str. 28)

Například v roce 1935 by proto dělník na nejnižší možnou dvacetikorunovou pokutu vydělával jeden a čtvrt dne. Pokud by mu byla udělena nejvyšší sazba, musel by pro její splacení pracovat dokonce 313 dní. Jak byli občané reálně pokutováni nebo posíláni do vězení jsme ve statistických zdrojích nenalezli.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Kancléř ze zákona vůbec prověrku nepotřebuje.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože je sice pravda, že kancléř čistě formálně prověrku podle zákona nepotřebuje, pro výkon jeho funkce je ovšem nezbytná, a to z toho důvodu, že bez ní se nemůže účastnit řady jednání nebo se seznamovat s utajovanými informacemi.

Je pravdou, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemá zákonem přímo uloženou povinnost získat prověrku na určitý stupeň. Zákon totiž neváže stupně na jmenovité funkce, ale újmu, kterou vyzrazení informací, se kterými se osoba bude potýkat, může způsobit. Podle této hrozby újmy si pak osoba musí opatřit příslušné osvědčení, a to podle toho, s jakými informacemi přichází do styku. Z podstaty funkce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky tedy zákon de facto vyžaduje bezpečnostní prověrku. Čím nižší je její stupeň, tím více bude kancléř v této funkci limitován omezeným přístupem k citlivým dokumentům a jednáním.

Kancléřova funkce je upravena v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky, byť velmi stručně. O žádném stupni prověrky zde není řeč z důvodů výše uvedených. Na nátlak mj. ze strany prezidenta Zemana zažádal Mynář koncem roku 2013 o prověrku na nejvyšším stupni, tedy „přísně tajné“. Ta mu však po vleklém řízení, kdy měl kancléř potřebné doklady dodávat zhruba jeden rok, nebyla udělena. Musel se tak spokojit s nejnižším stupněm, tedy „vyhrazeno“, který mu však neumožňuje například účastnit se s prezidentem zasedání Bezpečnostní rady státu a neměl by znát ani program státních návštěv.

Mynář proti rozhodnutí podal rozklad, tedy přezkumný nástroj směřující k vedení NBÚ. Ten byl ovšem zamítnut a Mynář již v tu chvíli ohlásil úmysl dovést případ k soudu žalobou. V říjnu loňského roku potvrdila mluvčí městského soudu v Praze serveru Lidovky.cz, že případ pana Mynáře mají na stole, nicméně nebude do konce roku rozhodnut. To vskutku nebyl.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

První kancléři včetně tuším pana Schwarzenberga prověrku neměli.

Zakotvení bezpečnostní prověrky zavedl až zákon o ochraně utajovaných informací z roku 1998, do té doby se vydávalo pouze vyjádření o tom, zda neexistují určité překážky bránící styku se státním tajemstvím. První kancléři tak „bezpečnostní prověrku“ ani získat nemohli, přesto zde existovalo prověření osob nakládajících s utajovanými informacemi. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Termínem bezpečnostní prověrka se označuje proces, kterým se ověřuje splnění podmínek pro stanovení oprávnění seznamovat se s utajovanými informacemi. Úroveň utajovaných informací souvisí se stupněm bezpečnostní prověrky, která byla dotyčnému Národním bezpečnostním úřadem vystavena. Utajované informace se podle svého významu dělí do čtyř stupňů: Vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. Zakotvení bezpečnostní prověrky zavedl až zákon o ochraně utajovaných informací z roku 1998, provádí ji Národní bezpečnostní úřad.

Před tímto zákonem upravoval postup seznamování se s utajovanými informacemi zákon o ochraně státního tajemství, podle kterého však nebyla prováděna bezpečnostní prověrka, nýbrž se ke styku se státním tajemstvím vyžadovalo pouze vyjádření ministerstva vnitra nebo Bezpečnostní informační služby o tom, zda neexistují určité překážky bránící styku se státním tajemstvím. Jednalo se tak o méně intenzivní způsob prověřování bezpečnostní způsobilosti.