Demagog.cz

ČSSD na cestě do vlády?

Jan Hamáček v rozhovoru pro server Aktuálně.cz mluvil zejména o formování nové vlády. Popsal, co se z jeho pohledu podařilo ČSSD vyjednat do programového prohlášení vlády. Věnoval se také popisu pojistek, které mají zabránit, aby ve vládě setrval premiér, jenž bude případně odsouzen, resp. aby byla Hamáčkova strana přehlasovávána. Tyto pojistky skutečně sociální demokraté vyjednali, ale jedná se o nezávazný dokument a zda budou reálně plněny, se uvidí až při případném fungování vlády. Ta doposud navíc ještě ani navznikla, čeká se na referendum v sociální demokracii.

Ověřili jsme
Aktuálně.cz ze dne 14. května 2018 (moderátor Radek Bartoníček, záznam)

2 z celkově 15 ověřených výroků

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud členové ČSSD odsouhlasí vstup naší strany do vlády, Andrej Babiš následně podepíše koaliční smlouvu, kde je závazek, že v případě demise našich ministrů on do sedmi dnů rezignuje a celá vláda končí. To je naprosto přelomové.

Podobný závazek se v koaličních smlouvách od vzniku samostatné ČR dá považovat za bezprecedentní, nicméně takový stav je důsledkem spíše výjimečné situace povolebního složení Sněmovny než vyjednavačského umu ČSSD. Žádná předchozí koalice se nemusela vůbec otázkou trestně stíhaného premiéra zabývat.

Když se podíváme do ustanovení koaličních smluv dostupných na oficiálních stránkách vlády ČR, tedy konkrétně na: koaliční smlouvu Špidlovy vlády z roku 2002, koaliční smlouvu Grossovy vlády z roku 2004, koaliční smlouvu Topolánkovy druhé vlády z roku 2007, koaliční smlouvu Nečasovy vlády z roku 2010 a koaliční smlouvu Sobotkovy vlády z roku 2013, tak podobné ustanovení doopravdy nenalezneme. Což je samozřejmé, protože takový stav, kdy by předseda vlády nepoložil vládu ani za úplného odstoupení jedné ze stran koalice, jsme tu ještě neměli. Podobnou problematiku tedy předcházející vlády vůbec nemusely řešit.

Předseda ČSSD Jan Hamáček navíc tuto podmínku prezentuje jako přelomovou páku na svého koaličního partnera, avšak koaliční smlouva je ze své samotné povahy pouze politickým dokumentem. Jeho právní irelevanci popsal ve svém nálezu již Ústavní soud v roce 2011 (Pl.ÚS 53/10, bod 87). Tudíž v případě odstoupení všech pěti ministrů za ČSSD z vlády by mohl Andrej Babiš bez jakýchkoli právních důsledků zůstat ve vládě a křesla zaplnit poslanci z jiné strany. Jeho jedinou sankcí by byla nepodpora ze strany poslaneckého klubu ČSSD (15 členů) ve Sněmovně. Dle Ústavy totiž předsedu vlády k demisi může dohnat buď jeho svědomí, konec volebního období, anebo nevyslovení důvěry či vyslovení nedůvěry jeho vládě, nikoli však koaliční smlouva.

V praxi jsme se s konfliktem Ústavy a koaliční smlouvy setkali již v květnu 2017 při politické krizi ohledně odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. V takovém případě má Ústava ČR jakožto nejvýznamnější právní dokument našeho právního řádu samozřejmou přednost před koaliční smlouvou. A to i přesto, že se to některým občas nemusí hodit.

Článek 5 nové koaliční smlouvy tedy lze považovat za bezprecedentní, nikoli však za naprosto přelomový v pozitivním slova smyslu. Předcházející vládní koalice nepotřebovaly zakomponovat podobné ustanovení do koaličních smluv, zejména proto, že nemohly očekávat setrvání vlády i po hromadné demisi jedné ze stran.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Sociální demokracie od začátku řekla, že účast na akci Nočních vlků je jeho (Foldynova, pozn. Demagog.cz) soukromá aktivita. Nechceme s tím být jako ČSSD nijak spojovaní.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože ČSSD se sice ústy svého předsedy Hamáčka předem distancovala od účasti Foldyny na akci Nočních vlků, ale neexistuje žádné společné stranické stanovisko, které by účast Foldyny na akci odsoudilo.

Hamáček se k účasti Foldyny na akci Nočních vlků vyjádřil před jejich průjezdem Českou republikou, když řekl: „Jedná se o soukromou iniciativu Jaroslava Foldyny, jde čistě o jeho osobní věc. Proto bych byl velmi nerad, kdyby byla ČSSD jakkoli průjezdem této kontroverzní motorkářské skupiny spojována.“

Podobně se k Foldynově účasti na této akci vyjádřili i někteří další sociální demokraté jako například Jiří Dienstbier a Vladimír Špidla. Ovšem ani na webu ČSSD, ani na jejich sociálních sítích není zveřejněno žádné společné stranické stanovisko, které by to komentovalo. Nevyjádřil se ani první místopředseda strany Zimola.