Demagog.cz

Dlouhodobá (ne)předvídatelnost vlády - Zbyněk Stanjura, Petr Gazdík, Jeroným Tejc, Pavel Kováčik, Kateřina Klasnová

V nejnovějších Otázkách Václava Moravce byli po delší době zástupci pěti politických stran a po měsíci nebyla tématem otrava methanolem. Hlavním bodem diskuze byly nejasnosti ohledně sazby DPH, hrozba jednotné sazby ve výši 17,5% DPH, návrhy opozice na alespoň zachování současného stavu a obecně obrovská legislativní nejistota především v daňové oblasti v posledních letech. Ve studiu diskutovali Zbyněk Stanjura (ODS), Petr Gazdík (TOP09), Jeroným Tejc (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM) a Kateřina Klasnová (VV). Nejaktivnějšími diskutéry byla Kateřina Klasnová a Zbyněk Stanjura, v těsném závěsu s Jeronýmem Tejcem. Pavel Kováčik a Petr Gazdík byli, co se množství projevu týče, spíše v pozadí. 

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 7. října 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

2 z celkově 31 ověřených výroků

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Této vládě trhy věří. My si půjčujeme v rozmezí mezi 2 - 3 %,

Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.

V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.

Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Občané by měli vědět, že když půjdou ke krajským volbám, tak to co, některé strany a někteří lídři slibují, že třeba jaksi zvýší důchody, nebo že vyřeší problém odluky církve od státu, čili udělají pořádek s exekutory, to skutečně nejsou krajské pravomoce. Kdyby se kraj rozkrájel, tak přímo v tom kraji, vyjma té zákonodárné iniciativy skutečně ten problém nevyřeší.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.