Demagog.cz

Europoslanci Ondřej Knotek (ANO) a Veronika Vrecionová (ODS)

Únorová cesta členů výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu do České republiky vyvolala značný rozruch. Podívali jsme se na vyjádření Ondřeje Knotka a Veroniky Vrecionové.

Ověřili jsme
Český rozhlas PLUS ze dne 6. března 2020 (moderátor Jan Bumba, záznam)

4 z celkově 17 ověřených výroků

Ondřej Knotek

Ondřej Knotek

Z té zprávy, kterou ta kontrolní komise (Moniky Hohlmeierové – pozn. Demagog.cz) podala, tak jednoznačně se vyhradili vůči velkým zemědělcům. !

Kontrolní komise se během tiskové konference zabývala problémem nerovnosti mezi malými a středními podniky a velkými holdingy, avšak nelze říct, že by se jednoznačně vůči některé ze stran vyhradila.

skrýt celé odůvodnění

Předem je důležité říct, že kontrolní komise Výboru pro rozpočtovou kontrolu v čele s Monikou Hohlmeierovou nevydala žádnou dostupnou písemnou zprávu, ale pouze výsledky šetření vyhlásila na tiskové konferenci.

Členové komise se během tiskové konference zabývali problematikou nerovnosti mezi malými a středními podniky a velkými holdingy (čas v konferenci: 17:20, 20:00), v žádné části tiskové konference se však členové komise jednoznačně nevyhradili proti velkým zemědělcům, ani neučinili žádné vyjádření, které by se za takovou výhradu dalo považovat.

Poslankyně Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová se během kontrolní mise Výboru pro rozpočtovou kontrolu v České republice setkala mimo jiné s představiteli českých zemědělců. Dle dostupných informací se setkala pouze s představiteli Asociace soukromého zemědělství ČR, která zastupuje spíše malé a střední zemědělce. Toto setkání bylo následně napadeno v otevřeném dopise Zemědělským svazem České republiky, ale i Agrární komorou ČR.

Výňatek z dopisu (.doc) Zemědělského svazu ČR týkající se velkých zemědělců a trendů v zemědělství:

„Nemohu souhlasit s některými tezemi, které v průběhu diskuse s touto zemědělskou organizací zazněly. Jednou z nich je údajné znevýhodnění malých rodinných farem v důsledku nastavení Společné zemědělské politiky (SZP) v ČR. Takový pohled je zcela zkreslený a zavádějící.“

Ondřej Knotek

Ondřej Knotek

Paní Vrecionová nemá žádný důkaz, že pan premiér je ve střetu zájmů. Nikde to nebylo neřečeno, nikde to není. !

Dle závěrů prvního auditu Evropské komise má Andrej Babiš rozhodující vliv na firmu Agrofert.

skrýt celé odůvodnění

Výrok europoslance Knotka se týká střetu zájmů, ve kterém má být premiér Babiš kvůli pobírání evropských dotací podnikem Agrofert.

Téma evropských dotací se v poslední době začalo opět hojně diskutovat, a to ve spojení s návštěvou skupiny europoslanců z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, kterému předsedá německá europoslankyně Monika Hohlmeierová. Jejich návštěva České republiky se uskutečnila na konci února 2020.

Monika Hohlmeierová k možnému střetu zájmů Andreje Babiše uvádí:

„Můžeme se ptát na jeho výklad zákona, ale nesmíme zasahovat do auditu. Jasně řekneme, že celý výbor a Evropský parlament podporují finanční nařízení EU a stojí za Evropskou komisí v její práci. Respektujeme principy právního státu a zavedené procedury, do kterých nezasahujeme.

Nicméně, ať už mluvíme o premiérovi nebo ministrovi jakékoliv země, všichni musí finanční nařízení dodržovat. Je důležité, abychom pečovali o peníze evropských daňových poplatníků, včetně Čechů, jejichž část daní putuje do evropského rozpočtu.“

Andrej Babiš se před svým nástupem do funkce ministra financí v lednu 2014 vzdal vedoucí pozice v řídícím orgánu firmy Agrofert. Tento krok podnikl kvůli tehdejšímu znění zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zákon o střetu zájmů v průběhu času prošel četnými novelizacemi. Zásadní je zejména novela z roku 2017, kvůli jejímuž vlivu na Andreje Babiše získal celý zákon neoficiální přízvisko lex Babiš. Tato novela vedla premiéra Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust III.

Otázku možného střetu zájmů však převedení firmy Agrofert do svěřenských fondů zcela nevyřešilo. Vnést jasno do této situace měly dva audity Evropské komise zahájené na podnět organizace Transparency International, které prověřovaly oprávněnost čerpání evropských dotací firmou Agrofert. První z nich ověřoval čerpání dotací ze strukturálních fondů EU, druhý pak zemědělské dotace.

Evropská komise ve finální verzi prvního auditu potvrdila závěry předběžného auditu z května 2019 a vyhodnotila, že Andrej Babiš nepřímo ovládá firmu Agrofert. Evropská komise uvádí (Final audit, str. 18–19), že Babiš tak činí prostřednictvím svěřenských fondů, mimo jiné například jmenuje a odvolává členy Rady protektorů, jejíž součástí je i jeho manželka. Monika Babišová nyní zastává funkci rodinného protektora, bez které rada není usnášeníschopná. Ve finální zprávě (.pdf, str. 70) je uvedeno, že lhůta pro provedení vytyčených požadavků plynoucích z auditu je 2 měsíce.

Dvouměsíční lhůta byla také potvrzena ve vyjádření mluvčího Evropské komise. Ten uvedl, že Česko bude mít od data doručení českého překladu auditní zprávy dva měsíce na to, aby zaslalo zprávu, jak plní obsažená doporučení. Tento český překlad byl pak vyhotoven a příslušným orgánům zaslán na začátku letošního února.

Nakonec je třeba uvést, že již dále nebude možné audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu.

Druhý „zemědělský“ audit se pak momentálně nachází ve fázi bilaterálních jednání mezi zástupci českého státu a Evropské komise, přičemž jeho závěry budou k dispozici v horizontu několika měsíců. Nicméně i tak dle stejného zdroje můžeme vyvozovat jisté závěry z vyjádření účastníků jednání, ze kterých vyplývá především to, že hlavní kritérium, dle kterého má být střet zájmů posuzován, bude český zákon o střetu zájmů. Klíčové je to pak proto, že dle stejného kritéria byl střet zájmů potvrzen v závěrech prvního auditu.

Celou situaci kolem střetu zájmů Andreje Babiše poměrně výstižně vyjadřuje následující komentář:

Pochopitelně Andrej Babiš takovýto názor odmítá. Opakovaně tvrdí, že v konfliktu zájmů není a že vše vyřešil v souladu s příslušným zákonem. Konkrétně tím, že převedl Agrofert do svěřenského fondu. Ve zmiňované právní normě se však nepraví nic o tom, že se tímto způsobem považuje konflikt zájmů za vyřešený.

Podstatné je, aby z takto umístěného majetku neměl prospěch a neměl na něj ani zprostředkovaný vliv. Podle názoru auditorů Evropské komise tomu tak není. Podobně se vyjadřují i někteří tuzemští opoziční politici a experti.“

V samotném zákoně o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. se v § 3 uvádí:

„(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,

b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo

c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.“

Ondřej Knotek

Ondřej Knotek

Pokud těmi závěry má být to, že prostředí v České republice nenahrává malým zemědělcům a pravidla jsou neférově nastaveny a nejsou průhledná v neprospěch malých zemědělců, tak to není pravda.

Podle Moniky Hohlmeierové v ČR není snaha ze strany státu, aby se nerovná situace stran čerpání dotací mezi malými a velkými zemědělci narovnala. NKÚ uvádí, že podpora MZe je zaměřena především na velké zpracovatelské podniky, přičemž podpora malých a středních je neúspěšná.

skrýt celé odůvodnění

Kontrolní mise do České republiky proběhla pod záštitou Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu mezi 26. a 28. únorem v Praze. Na závěr celé akce proběhla tisková konference. Na ní předsedkyně Výboru Monika Hohlmeierová uvedla (čas 36:30), že s problémem s nerovností v rozdělování dotací se potýká většina států EU. Tvrdila, že větší podnik má větší možnosti k dosažení dotace. Zároveň dodala, že v Česku není viditelná snaha ze strany státu, aby se situace narovnala. Řekla, že by mělo existovat více programů na podporu malého zemědělství, ale na na druhou stranu dodala, že takové programy v Česku existují, že se nedají závěry považovat za finální, a že zkoumání bude pokračovat.

Po samotné tiskové konferenci sdělila médiím následující:

Naše cesta byla opravdu velmi cenná. Tato mise zaměřená na zjištění informací nám umožnila mluvit s nevládními organizacemi, hovořit s investigativními novináři, ale zároveň i se státními orgány. A bylo velmi zajímavé vidět na jedné straně, že v České republice existuje mnoho pozitivních známek dotací EU, jak jsme to viděli u laserového centra, na druhou stranu jsme viděli určité problémy v interpretaci a právním výkladu otázky střetu zájmů. A při rozdělování finančních prostředků EU na různé projekty v případě možného střetu zájmů nebo možného zneužití. A tam si myslím, že musíme zintenzivnit naši práci na určitých otázkách transparentnosti. Kdo je zodpovědný za distribuci a kdo je zodpovědný za kontrolu nebo za možné indikátory zneužití střetu zájmů? Existuje ještě více otázek, než jsme měli dříve, ale máme nové informace, takže nové informace předáme Evropské komisi a kontrolním orgánům.“

Dále také uvedla, že peníze daňových poplatníků by neměl využívat někdo, kdo toho může využít ve svůj prospěch díky hluboké znalosti politiky.

Mise samotné se se účastnili i další europoslanci z Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Mezi nimi byli i dva čeští europoslanci Mikuláš Peksa a Tomáš Zdechovský. Německý europoslanec Daniel Freund z německých Zelených, taktéž člen dané komise, na svém webu uveřejnil článek s vyjádřením.

V něm projevuje zklamání, že se Andrej Babiš nedostavil na jednání s europoslanci. Dále uvádí, že premiér osobně profituje z peněz EU směřujících do Agrofertu. Rovněž tvrdí, že jeho přesvědčení o střetu zájmu českého premiéra se ještě více prohloubilo. Rovněž uvádí, že dostal zprávy od Asociace soukromého zemědělství, jak fondy a dotace EU přinesly výhody 1 700 velkých farem, zatímco třicet tisíc malých podniků nedostalo žádné další finance. Na závěr uvádí, že je nutné, aby se EU bránila před oligarchy a zkorumpovanými vládami.

Co se týče nepravdivosti těchto závěrů, tak Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP není jediný, kdo k takovým závěrům došel. Kritiku Programu rozvoje venkova vyvolala kontrolní zpráva (.pdf, str. 3) Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na čerpání a řízení opatření Spolupráce v rámci Programu v letech 2014–2017. Ve vyhodnocení zprávy se uvádí, že „MZe podporu zaměřilo především na velké zpracovatelské podniky, které místo výdajů na vědu a výzkum vynakládají prostředky na pořízení strojů a technologií. K podpoře malých a středních podniků nedochází, jelikož realizace operací zaměřených na jejich podporu je neúspěšná.“

Kritika se kvůli vyplácení dotací velkým podnikům snesla i na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který vyplácel dotace i firmám, které na ně podle Nadačního fondu proti korupci neměly právo. Mezi problematické příjemce státních peněz patří firmy i z holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů.

Protože ke stejným závěrů jako mise Výboru EP došel mimo jiné i NKÚ, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ondřej Knotek

Ondřej Knotek

Paní Hohlmeierová opakovaně měla při projednávání na sobě v Evropském parlamentu placku Milionu chvilek pro demokracii.

Dle záznamů jednání Evropského parlamentu měla Monika Hohlmeier připnutou placku Milionu chvilek pro demokracii pouze v jediném případě.

skrýt celé odůvodnění

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) dne 17. prosince 2019 (video, čas 15:55:06), měla německá europoslankyně Monika Hohlmeier skutečně po určitý čas na saku připnutý odznak Milionu chvilek pro demokracii.

Součástí programu tohoto jednání EP byl také bod „Střet zájmů a korupce dotýkající se ochrany finančních zájmů Evropské unie v členských státech“. Při svém prvním a hlavním proslovu (video, čas 15:03:24) na plénu k tomuto bodu Monika Hohlmeier odznak na klopě neměla, na záznamu ze zasedání ji s ním lze spatřit až při jejím druhém vystoupení (video, čas 15:55:06).

Webu Demagog.cz se podařilo Moniku Hohlmeier kontaktovat a získat její vyjádření ohledně toho, zda odznak skutečně v EP nosila opakovaně, nebo jen jednou: „Odznak jsem měla připnutý jen při jedné příležitosti, dne 17. prosince 2019 během zmíněného plenárního zasedání (...) jen po několik minut.“

Odznak s logem Milionu chvilek pro demokracii měli na sobě při projednávání bodu o střetu zájmů také český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa (video, čas 15:39:21), europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová (video, čas 15:48:54) nebo i německá europoslankyně Viola Von Cramon-Taubadel (video, čas 15:21:44).

V rozhovoru pro Český rozhlas Monika Hohlmeier později o tomto odznaku pronesla: „Jsme absolutně nestranní. Andreje Babiše jsem nikdy nepotkala, nic proti němu nemám. (…) Když v Evropském parlamentu kolegové donesou nějaké odznaky, je normální, že je nosíme. Chceme být k sobě přátelští.“ Pro Demagog.cz uvedla: „Dostala jsem ten odznak od kolegy s vysvětlením, že se jedná o symbol demokracie a vlády práva (...) Když mi kolega vysvětlil, že je to odznak občanského hnutí, které se účastní politické debaty v České republice, placku jsem si sundala.“

Nicméně se nám nepodařilo dohledat, že by Monika Hohlmeier odznak Milionu chvilek pro demokracii skutečně nosila „opakovaně“, jak ve výroku tvrdí Ondřej Knotek. Prošli jsme videozáznamy z plenárního zasedání Evropského parlamentu v časovém období od 1. listopadu 2019 do 6. března 2020. Při žádném ze svých dalších vystoupení před Evropským parlamentem však Monika Hohlmeier na sobě odznak s logem Milionu chvilek neměla.

A to ani při rozpravě dne 15. ledna 2020, kdy vystoupila při projednávání bodu „Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů“. Této rozpravy se účastnil i Ondřej Knotek. Na záznamu (video, čas 19:27:58) si lze všimnout, že Monika Hohlmeier má na saku připnutou růžovou stužku, kterou ten den nosili i někteří jiní europoslanci, nikoli odznak Milionu chvilek pro demokracii.

Prošli jsme všech 21 nahrávek jednání EP ze zmíněného období, a to i ty, na kterých Monika Hohlmeier nevystoupila s projevem na plénu. Kromě dne 17. prosince 2019, kdy měla odznak skutečně připnut, se na většině z nich objevuje bez odznaku, ve dvou případech jsme bohužel nenalezli záběr z dostatečné blízkosti a čtyř jednání se neúčastnila.

Protože dle našich zjištění, i dle slov samotné europoslankyně, měla Monika Hohlmeier při jednání Evropského parlamentu odznak Milionu chvilek pro demokracii připnutý jen jednou, hodnotíme výrok jako nepravdivý.