Demagog.cz

Europoslanec Alexandr Vondra

Poslanec Evropského parlamentu a místopředseda ODS v rozhovoru pro Deník N. Hovořil o ODS, zahraniční politice, Miloši Vystrčilovi a cestě na Tchaj-wan.

Ověřili jsme
Deník N ze dne 4. září 2020 (moderátor Renata Kalenská, záznam)

6 z celkově 25 ověřených výroků

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Ty tchajwanské (investice oproti čínským, pozn. Demagog.cz) jsou asi desetkrát větší.

Takto vysoké (ba vyšší) byly tchajwanské investice pouze do oblasti zpracovatelského průmyslu v roce 2017. Za rok 2018 jsou již naopak čínské investice do tohoto odvětví cca 2,7× větší. V případě celkové výše investic pak Čína nad Tchaj-wanem vede dlouhodobě.

skrýt celé odůvodnění

Pro kontext předešleme, že výrok se podobá tvrzení ekonoma Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako o 14krát významnějším investorovi v ČR oproti Číně. To se několikrát objevilo v českých médiích – vždy však s upřesněním, že se jedná o investice v českém zpracovatelském průmyslu. Pro kontext dodejme, že například server Hlídací pes poněkud nešťastně zvolil zjednodušující titulek „Tchaj-wan: v ČR 14krát větší investor než Čína“. I v tomto textu se nicméně píše o stavu „přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu“.

Nejednalo se tedy o data vztahující se k celkovým investicím Číny a Tchaj-wanu v ČR. Popisovaná čísla byla také navíc uváděna pouze za období, které končilo 31. prosincem 2017.

Pokud budeme vycházet z dat, která jsou nyní (v září 2020) dostupná na stránkách České národní banky (ČNB), musíme označit výrok Alexandra Vondry za nepravdivý. Přehled ČNB totiž nabízí i informace o stavu „přímých zahraničních investic v ČR podle zemí“ za roky 2014 až 2018. (Údaje za rok 2019 zde ještě zveřejněny nebyly.) Z nich lze vyčíst, že situace je spíše opačná, tedy že celkový stav přímých investic do ČR je vyšší u Číny než u Tchaj-wanu.

Podle metodiky ČNB se výpočet přímých zahraničních investic stanovuje jako součet základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu (.pdf, str. 2–3).

I pokud bychom se podívali na aktuální údaje o výši investic ve zpracovatelském průmyslu (nejnovější data ČNB jsou opět za rok 2018), situace se oproti roku 2017 významně změnila. Tchajwanské investice do tohoto sektoru dosahují výše 1 360,8 milionu korun, zatímco investice čínské 3 669,3 milionu korun.

Tématem se pak zabýval například zpravodajský server denik.cz, který také k článku uvedl: „Vyznat se v číslech, která vycházejí z různých databází a často hovoří protichůdně, je složité i pro ekonomy. Navíc je velmi ošidná struktura těchto investic. Platí to především pro ty čínské, které často nejsou investicemi v pravém smyslu, ale spíše skupováním majetku a různými akvizicemi (například pražské Slavie).“

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Pak je tu obchod. Tam sice máme s Čínou jako každá západní země obrovský deficit

Většina západních států včetně USA a také Evropská unie jako celek mají opravdu deficit zahraničního obchodu s Čínou. Řada zemí vč. Německa a Francie však dosahuje kladných bilancí.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika skutečně má zápornou bilanci obchodu s Čínou. Jinými slovy to znamená, že import čínského zboží a služeb je vyšší než český export do Číny. Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (.xlsx) v první polovině roku 2020 dosahoval schodek vzájemné obchodní bilance mínus 11 mld. eur. Bilance vzájemného obchodu je záporná dlouhodobě, přičemž od roku 2016 do roku 2019 se rozdíl mezi vývozem a dovozem stále prohlubuje. V roce 2019 byl dovoz z Číny do Česka o celých 21,783 mld. eur vyšší než vývoz z ČR do Číny.

Není ovšem pravda, že by na tom byla takto i každá jiná západní země. Podle dat Světové banky mělo v roce 2018 kladnou bilanci zahraničního obchodu s Čínou například Švýcarsko, Německo, Irsko či Francie. Německo vyvezlo zboží v hodnotě o celých 28 mld. dolarů vyšší nežli z Číny dovezlo, Francie kupříkladu dosáhla přebytku lehce nad miliardu dolarů.

Je pravda, že v zahraničním obchodu s Čínou mají veliký deficit Spojené státy americké (za rok 2018 dle Světové banky -323,7 mld. dolarů) a také Evropská unie jako celek. Z posledních dostupných dat Eurostatu lze vyčíst, že celkový deficit v obchodu mezi EU a Čínou v roce 2019 dosáhl výše 164 mld. eur. Vývoz z EU do Číny odpovídal 198 mld. euro, dovoz z Číny do EU pak 362 mld. eur. Zápornou bilanci obchodu s Čínou má EU kontinuálně posledních deset let a trendem spíše je, že se tento deficit lehce zvyšuje.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Jel tam sám se svou sekretářkou, byl to lékař a na Tchaj-wan nejel s politickými ambicemi.

Na cestě, kterou podnikl Jacques Brotchi jako předseda belgického Senátu, ho doprovodila jeho manželka společně s vedoucím protokolu. Cílem cesty bylo zlepšení meziparlamentních, zdravotnických a obchodních vztahů.

skrýt celé odůvodnění

Tehdejší předseda belgického Senátu, Jacques Brotchi, podnikl svou cestu na Tchaj-wan v datu od 3. do 6. května 2019. Doprovázela ho jeho manželka a vedoucí protokolu belgického Senátu Thibaut Cardon. Během této cesty se Jacques Brotchi setkal s prezidentkou Tchaj-wanu Tsai Ing-wenovou, tchajwanskými ministry zahraničí a zdravotnictví, navštívil Belgickou kancelář v Tchaj-peji, muzeum umění a jiné. Tchajwanské ministerstvo zahraničí jako cíl této návštěvy označilo posílení meziparlamentních, zdravotnických a obchodních vztahů mezi oběma zeměmi.

Z důvodu jeho cesty v roce 2019 mu však bylo následně zakázáno zúčastnit se dalšího neurochirurgického kongresu, který se konal v čínském Pekingu. Samotní organizátoři tohoto kongresu mu sdělili, že vzhledem k tomu, že se jedná o akci vědeckou, nikoliv politickou, nesmí na ní promluvit.

Jacques Brotchi, původním povoláním neurochirurg, navštívil Tchaj-wan již dříve, a to jako předseda Světové federace neurochirurgických společností.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Po té cestě okamžitě rezignoval. Respektive přiměla ho k tomu belgická vláda (předsedu belgického Senátu po jeho cestě na Tchaj-wan, pozn. Demagog.cz).

Tehdejší předseda belgického Senátu, Jacques Brotchi, opravdu skončil ve funkci krátce po své cestě na Tchaj-wan. Jenomže nerezignoval, o mandát přišel po volbách.

skrýt celé odůvodnění

Jacques Brotchi svou cestu na Tchaj-wan podnikl v květnu roku 2019, konkrétně od 3. do 6. května. Krátce po této návštěvě Brotchi skončil v pozici předsedy Senátu, kterou vykonával od konce roku 2018. Stalo se tak ovšem na základě voleb, které se uskutečnily koncem května 2019, a po kterých došlo k výrazné generační obměně belgického Senátu. Krátce poté, co Jacques Brotchi opustil post předsedy Senátu, navíc opustil i Městskou radu města Uccle a tím ukončil i celou svou politickou kariéru. 

Sám Jacquas Brotchi popírá jakékoliv spekulace o tom, že by o svůj mandát přišel v důsledku své cesty na Tchaj-wan. „Nemůžou tlačit na vaše politiky tvrzením, že já jsem kvůli Tchaj-wanu musel odstoupit. Nikdy jsem neměl se svou vládou problém. Odsloužil jsem mandát v takové délce, jaká byla od začátku v plánu.“ Cesta se pak prý uskutečnila se souhlasem belgického ministerstva zahraničí, ohradil se v minulosti Jacques Brotchi proti tvrzení čínské ambasády v Praze, která se právě ve spojitosti s jeho osobou obrátila na českou stranu ve věci plánované cesty Jaroslava Kubery na Tchaj-wan.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

To bylo začátkem devadesátých let v době, kdy se s dalajlamou žádný státník nesetkával, Havel udělal tenhle průlom.

Dalajlama se setkal s Václavem Havlem 3. února 1990, před touto schůzkou však byl v prosinci 1989 tibetský duchovní vůdce například hostem v Norsku, kde se sešel s norským premiérem i králem. V létě téhož roku se setkal také s prezidenty Mexika a Kostariky.

skrýt celé odůvodnění

Na oficiálních webových stránkách tibetského duchovního vůdce dalajlamy lze nalézt výčty jeho setkání s vysokými představiteli světových zemí. Dle seznamu za roky 1990 až 1999 byla jeho návštěva Václava Havla v Praze 3. února 1990 jeho první schůzkou s některým ze světových státníků v 90. letech.

V předcházejícím období se pak dalajlama podle výčtu setkání za léta 1954 až 1989 sešel mimo jiné 11. prosince 1989 s tehdejším norským premiérem Janem Pederem Sysem. Dodejme, že tento den přijal také v Oslu Nobelovu cenu za mír. 10. prosince 1989 se dalajlama setkal i s norským králem Olafem V. Dále můžeme zmínit jeho schůzku s tehdejší předsedkyní Německého spolkového sněmu Ritou Süssmuth z 8. prosince téhož roku nebo schůzky s prezidenty Kostariky a Mexika v červnu a červenci 1989.

Co se týče setkání tibetského duchovního vůdce se státníky západní Evropy, 13. května 1986 se ve Vídni sešel s rakouským prezidentem Rudolfem Kirchschlägerem. V říjnu 1973 pak proběhla jeho schůzka s irským prezidentem a předsedou vlády.

Z tohoto úhlu pohledu nelze popřít, že po návštěvě Václava Havla v únoru 1990 se dalajlama začal více setkávat s ostatními státníky nejen Evropy (například v říjnu 1990 s německým prezidentem či v prosinci 1991 s britským premiérem atd.), ale také s vysokými představiteli Spojených států. V dubnu 1991 navštívil ve Washingtonu tehdejšího amerického prezidenta George Bushe, o dva roky později pak jeho nástupce Billa Clintona. Je tak možné, že v tomto ohledu Václav Havel skutečně učinil jistý pokrok, či dokonce průlom. Tvrzení Alexandra Vondry, že se v období začátku 90. let s dalajlamou nesetkával „žádný státník“, je nicméně nepravdivé.

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra

Nikdy mu (Václav Havel dalajlamovi, pozn. Demagog.cz) nedal červený koberec rovnou do vládní rezidence jako Jan Fischer. Číňani to nesli velmi nelibě.

Jako premiér se Jan Fischer setkal s dalajlamou v září 2009 v Kramářově vile, tuto schůzku již tehdy jeho mluvčí označil za soukromou. V zásadě stejnou formu nicméně mělo také setkání dalajlamy a Václava Havla v únoru roku 1990 – to proběhlo v prezidentské rezidenci v Lánech.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že při ověřování tohoto výroku považujeme výraz „nedal červený koberec“ pouze za obrazné vyjádření, a nebereme ho tedy doslovně.

Jan Fischer se s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou setkal 11. září 2009, tedy v době, kdy předsedal tzv. úřednické vládě, která byla jmenována v květnu 2009 po pádu vlády Mirka Topolánka. Ke schůzce došlo v Kramářově vile, která slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky“. Čínské velvyslanectví se tehdy proti návštěvě dalajlamy v ČR a jeho účasti na konferenci o míru a demokracii v Asii ohradilo.

Podle tehdejšího prohlášení tiskového mluvčího Jana Fischera však zmiňované přijetí dalajlamy v Kramářově vile bylo „soukromou schůzkou“. Toto tvrzení později zopakoval Jan Fischer i v roce 2012 ve svém článku pro Parlamentní listy: „(…) s ohledem na citlivost této věci pro čínskou stranu jsem zvolil setkání soukromé, v rezidenci – Kramářově vile, a bez médií.“ Dodejme, že tehdy Jan Fischer reagoval na kritiku, která k němu směřovala právě ze strany Alexandra Vondry.

Nepřísluší nám hodnotit, do jaké míry byla schůzka Jana Fischera s dalajlamou skutečně soukromá. Pro hodnocení výroku je nicméně důležité zmínit, že například setkání dalajlamy a Václava Havla v únoru 1990 mělo do jisté míry podobnou formu jako setkání tibetského duchovního vůdce s Janem Fischerem. Jako úřadující československý prezident tehdy Václav Havel pozval dalajlamu „do prezidentské rezidence na zámek v Lánech“ (video, čas 01:50). Jednalo se také o „soukromé setkání“ (video, tamtéž). I proti této návštěvě čínská strana protestovala a nepřijala „názor, že návštěva má ryze soukromý charakter a že nepoškodí společné zájmy obou zemí“ (video, čas 02:14).

Za dobu, kdy byl Václav Havel českým a dříve československým prezidentem, navštívil dalajlama Českou republiku celkem čtyřikrát: v letech 199019972000 a 2002. Dodejme, že ve výroční zprávě Správy Pražského hradu za rok 2002 (.pdf, str. 19) je mezi „společenskými a pracovními akcemi“ na zámku v Lánech uvedena právě také návštěva delegace dalajlamy.

Je pravdou, že zástupci Čínské lidové republiky se ohradili proti návštěvě dalajlamy v ČR v roce 2009, kdy proběhlo také jeho setkání s Janem Fischerem. Jelikož však tato schůzka měla v zásadě stejnou formu jako schůzka dalajlamy s Václavem Havlem v roce 1990 (oba v době setkání vykonávali vysokou funkci, oba dalajlamu pozvali do své oficiální rezidence a oba označili tato setkání za soukromá), hodnotíme výrok jako nepravdivý.