Demagog.cz

Europoslankyně Radka Maxová (ANO) pro Seznam Zprávy

Tématem nově zvolené europoslankyně za hnutí ANO je především sociální politika. Té se věnovala i v Poslanecké sněmovně jakožto předsedkyně Výboru pro sociální politiku.

Ověřili jsme
Výzva Seznam Zprávy ze dne 29. září 2019 (moderátor Martina Spěváčková, záznam)

22 z celkově 28 ověřených výroků

Radka Maxová

Radka Maxová

My jsme součástí frakce Renew Europe.

Europoslanci za hnutí ANO se po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 skutečně přidali k evropské frakci Renew Europe (Obnova Evropy), která svou činností navázala na bývalou frakci ALDE.

skrýt celé odůvodnění

Radka Maxová byla spolu s pěti dalšími kandidáty za ANO zvolena do Evropského parlamentu ve volbách v roce 2019. Europoslanci zvolení za ANO byli již od svých prvních voleb v roce 2014 součástí frakce ALDE. V tomto prvním období disponovalo ANO nejprve čtyřmi mandáty, po rozchodu s europoslanci Pavlem Teličkou a Petrem Ježkem se dvěma (Ditou Charanzovou a Martinou Dlabajovou).

Po evropských volbách v roce 2019 se frakce, jejímiž členy jsou europoslanci za hnutí ANO, nazývá Renew Europe (Obnova Evropy). Ta vznikla po zmíněných volbách na základech frakce ALDE. Celkem má tato skupina v Evropském parlamentu 108 ze 751 křesel.

Renew Europe je liberálně-centristická proevropská a prointegrační skupina. Frakce klade důraz na ekonomický růst, udržitelnost životního prostředí a spravedlivou hospodářskou soutěž. K jejím prioritám patří tvorba pracovních míst, zdravé a vyrovnané rozpočty a nastavení kontrolních mechanismů při neplnění rozpočtových pravidel a odstranění byrokracie v EU.

Radka Maxová

Radka Maxová

Co se mi na Evropském parlamentu líbí, je vlastně fungování jednacího řádu, kdy přesně víte, kdy se jaký bod projednává, kdy máte čas na řeč, kdy se hlasuje. Takže můžete i efektivně si sjednávat svoje schůzky a nebýt stále ve stresu, že náhodou někdo vyvolá hlasování o tom, že je tam menšina.

Evropský parlament má pevně daný pořad jednání, kde poměrně detailně popisuje, kdy se co bude projednávat a kdy se bude hlasovat. Jednací řád stanovuje výjimky, které je ovšem ve většině případů potřebné oznámit nejméně 24 hodin předem, aby předseda mohl poslance včas informovat.

skrýt celé odůvodnění

V Jednacím řádu Evropského parlamentu (.pdf, str. 85-88) pro 9. volební období z července 2019 je stanoven v Kapitole 2 Hlava VII plán práce Parlamentu. Ten zmiňuje jednotlivé body, které se odehrávají na zasedání Parlamentu. Před každým zasedáním je pak poslancům dáván konečný návrh pořadu jednání, který může, ale nemusí zahrnovat také časy jednotlivých hlasování. Tento dokument tedy popisuje, jak bude jednání probíhat s tím, že u jednotlivých bodů může být konkrétně uvedeno, v kterou dobu budou projednávány.

Jednotlivé pořady jednání můžeme nalézt na webové stránce europarl.europa.eu. Vezmeme-li například pořad jednání ze Štrasburku z 15. - 18. července 2019, vidíme, že jsou tam poměrně detailně rozepsány časy rozpravy, hlasování i řečnických dob, kdy je jednotlivým parlamentním frakcím přidělen čas, jak dlouho mohou řečnit. Stejný případ je i v konečném návrhu pořadu jednání na 9. - 10. října v Bruselu, který také udává časy hlasování a projednávání.

Co se pak týče případných změn v pořadu jednání, navrženého na počátku schůze ke schválení, tyto návrhy změn je možné podávat nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího jednání. Změny může navrhnout výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty (tj. jedna dvacetina všech poslanců Parlamentu nebo členů politické skupiny). Na začátku dílčího zasedání Parlament pořad jednání schvaluje. Když je pak pořad jednání přijat, není možné ho měnit. Existují však i výjimky týkající se článků 163, 197, 198, 199, 200 nebo 201.

Článek 163 hovoří o postupu pro naléhavé případy, kdy bod jedna praví následující: ,,Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.“ O žádosti se pak hlasuje na začátku zasedání, které následuje po zasedání, kdy byla žádost oznámena.

Články 197, 198, a 200 stanovují možnost vznést námitku nepřípustnosti věci, vrácení věci výboru a odročení rozpravy či odklad hlasování. Úmysl vznést tyto námitky však musí být oznámen předsedovi Parlamentu nejméně 24 hodin předem. O těchto návrzích pak Parlament hlasuje. V případě námitky nepřípustnosti a odročení rozpravy, pokud s nimi Parlament vysloví souhlas, se ihned přistupuje k projednání dalšího bodu.

Článek 199 se zabývá předčasným ukončením rozpravy předtím, než je vyčerpán seznam řečníků. Návrh může vznést předseda, politická skupina či poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, poté se o něm okamžitě hlasuje. V případě přijetí takového návrhu se rozprava odročuje na dané datum a čas.

Posledním je pak článek 201 „Přerušení nebo ukončení denního zasedání“. Ten stanovuje následující: ,,Denní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost poslanců nebo jedné či více politických skupin dosahujících přinejmenším vysoké prahové hodnoty. O tomto návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje."

Je tedy pravda, že Evropský parlament má svůj jednací řád poměrně přesně daný, ovšem může nastat jedna z výjimek a zasedání může předčasně skončit, přesunout se či se vrátit výboru. Ve většině případů musí být daný návrh na přesunutí, odročení apod. oznámen 24 hodin před zasedáním, s největší pravděpodobní tak poslanci vědí, jak bude zasedání vypadat. V některých případech se pak po odročení bodu přistupuje ihned k projednání bodu dalšího, což může narušit plánovaný harmonogram. Protože jsou ale toto pouze výjimky a obecně platí, že pořad jednání je dopředu přesně znám a určen, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já jsem nezaznamenala na oficiálních jednáních, na kterých jsem byla v Evropském parlamentu, dotazy na zastavení trestního stíhání pana premiéra. Ani jsem nebyla kontaktována, kromě Deníku N, na tuto otázku. (...) Zatím na těch oficiálních jednáních, a bylo to vlastně jednání ve Štrasburku a tento týden v Bruselu, se mě na to nikdo neptal a nebylo to součástí oficiálních jednání.

Téma zastavení trestního stíhání Andreje Babiše nebylo součástí oficiálního jednání ani na zasedání ve Štrasburku, ani v Bruselu. Deník N položil Maxové tento dotaz při rozhovoru zveřejněném 17. září.

skrýt celé odůvodnění

Dne 17. září 2019 vyšel na webu denikn.cz rozhovor s Radkou Maxovou, kde se jí mimo jiného ptali i na její názor ohledně zastavení stíhání Andreje Babiše. V jiném médiu se nám nepodařilo najít, že by s europoslankyní Maxovou toto téma řešili.

Ve Štrasburku probíhalo jednání od 16. do 19. září, kdy ani v jednom ze dnů nebylo na pořadu jednání téma týkající se Andreje Babiše v jakémkoliv smyslu. Co se pak týče jednání v Bruselu, tak dne 24. září se uskutečnilo zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, které má zřejmě Radka Maxová na mysli. V zápisu se také neobjevuje zmínka o projednávání tématu premiéra Babiše a zastavení jeho trestního stíhání.

Radka Maxová

Radka Maxová

Vzhledem k tomu, že to vyšetřování (kauzy Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz), dokazování, trvalo myslím čtyři roky (...)

Od doby podání trestního oznámení na prověření financování stavby Čapí hnízdo ze dne 14. září 2015 do pravomocného zastavení trestního stíhání dne 17. září 2019 uběhly přesně 4 roky a 3 dny.

skrýt celé odůvodnění

Fáze vyšetřování je v rámci trestního řízení součástí přípravného řízení. Cílem tohoto stadia je zjistit, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik odůvodněné, že je možno podat obžalobu k soudu. V tomto stadiu je třeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Je ukončeno podáním obžaloby, nebo upuštěním od dalšího trestního stíhání. V tomto stadiu řízení plní významnou úlohu také státní zástupce, který vykonává dozor nad činností policejního orgánu a rozhoduje o podání obžaloby k soudu.

Prověření financování stavby rekreačního areálu Čapí hnízdo zadala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová na konci listopadu 2015. Učinila tak po podání trestního oznámení ze dne 14. září 2015. Tomáš Kapler, který toto trestní oznámení podal, v rozhovoru pro web Aktuálně.cz uvedl, že jej podal na základě článků o této kauze v médiích Svobodné fórum a Euro.

Během prosince 2015 pak žalobci dospěli k závěru, že trestní oznámení může mít reálné základy a postoupili ho těsně před Vánoci Policii ČR, která dotace začala prověřovat. Policie na případu začala naplno pracovat od ledna 2016. „Policie 5. ledna zahájila ve věci úkony trestního řízení, a to pro podezření ze spáchání trestných činů dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie,“ uvedla mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek byli následně 9. října 2017 obviněni. Stíhání Faltýnka bylo 3. května 2018 zrušeno. Policie vyšetřování ukončila až 26. března 2019, poté 17. dubna 2019 předala spis k prostudování státnímu zástupci. Dozorový státní zástupce Šaroch pak 2. září 2019 navrhl zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Pražské městské státní zastupitelství tento návrh potvrdilo a rozhodlo o zastavení trestního stíhání, které se tak 17. září 2019 stalo pravomocným. Od tohoto dne pak běží tříměsíční lhůta, ve které rozhodnutí žalobců mohou přezkoumat vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nebo nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tak od doby podání trestního oznámení (14. září 2015) do doby pravomocného zastavení trestního stíhání (17. září 2019) trvalo 4 roky a 3 dny. Pokud bychom jako začátek vyšetřování brali vyšetřování policií (5. leden 2016), tak se jedná o dobu 3 let, 8 měsíců a 12 dní, která i tak spadá do naší 10% tolerance.

Jak ale uvádíme výše, kauza ještě nemusí být uzavřena a je důležité vyčkat na konečné rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Přehlednou časovou osu průběhu celé kauzy nabízí web ČT24:

Radka Maxová

Radka Maxová

Dlouhodobě jsem prosazovala i změnu zdanění flexibilních úvazků, částečných úvazků. Protože na to upozorňují zaměstnavatelé i samy rodiny, které chtějí skloubit pracovní a osobní život.

Radka Maxová se o problematice částečných úvazků a jejich podpoře opakovaně vyjadřovala v médiích. Prosazování flexibilních pracovních úvazků měla také ve svém programu před volbami v roce 2017.

skrýt celé odůvodnění

O skloubení rodinného a pracovního života se Radka Maxová vyjadřovala v médiích, problematiku částečných úvazků zmiňovala také ve svém volebním programu.

V rozhovoru pro Český rozhlas plus se Maxová k problematice vyjádřila takto: „Jestliže chceme podporovat rodiny, neznamená to jen úlevy, ale že uděláme celý systém takový, aby se rodiny mohly lépe stěhovat, najít lepší bydlení a práci, ve které jim zaměstnavatelé budou vycházet vstříc.” V rámci toho europoslankyně Maxová hovořila o podpoře částečných úvazků a práce z domova.

O snaze hnutí ANO zvýhodnit částečné úvazky informovaly ve svém článku také Hospodářské noviny. Radka Maxová, která byla odborníkem hnutí na sociální otázky, podle článku poukazovala na to, že i v případě, kdy si pracovník na částečný úvazek vydělá méně než minimální mzdu (tehdy 11 tisíc Kč), firma za něj musí odvést stejně peněz, jako kdyby na minimální mzdu dosáhl. Hnutí tedy dle článku požadovalo, aby se odvody odvíjely od reálné výše výdělku. V rozhovoru pro Radiožurnál Maxová hovořila o zefektivnění částečných úvazků, aby je zaměstnavatelé nabízeli.

Záměr Radky Maxové prosazovat flexibilní úvazky pro rodiny s dětmi a seniory byl uveřejněn také v jejím volebním programu na webu hnutí ANO. Maxová slibovala věnovat pozornost také situaci rodičů samoživitelů.

Pravdou je i tvrzení, že na potřebu změny právní úpravy částečných úvazků upozorňují zaměstnavatelé. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky vydala manuál (.pdf, str. 50 a 51), v němž upozorňuje na bariéry pro rozšíření zkrácených úvazků v ČR:

  1. Kulturní a strukturální faktory
    - Legislativní bariéry
    - Historická tradice
  2. Bariéry na straně zaměstnanců
    - Finanční ohodnocení
    - Kvalita částečných úvazků
    - Dostupnost zařízení péče o děti
    - Nastavení sociálního systému, náklady ušlých příležitostí
  3. Bariéry na straně zaměstnavatelů
    - Organizační a administrativní
    - Ekonomické

a dále doplňuje:

„Největší úspěchy se zaváděním částečných úvazků jako nástroje podpory ekonomické participace žen a zejména matek malých dětí mají státy západní a severní Evropy, jako je Nizozemí, Dánsko a Švédsko. Tyto země mají několik společných rysů:

  • historický vývoj participace žen na trhu práce (pozdější nástup žen na pracovní trh zejména ve formě práce na částečný úvazek);
  • silné odborové hnutí a tradice tripartitního vyjednávání, kde normou je dosažení kompromisu;
  • podpora formální péče o děti;
  • nastavení sociálního státu tak, že nezvýhodňuje neaktivitu (individuální, nikoliv rodinné nároky);
  • možnost kombinace využívání různých dávek a opatření souběžně s prací na částečný úvazek;
  • důraz na jistotu flexibilních uspořádání práce (efektivní legislativa zabraňující znevýhodňování pracovníků na částečný úvazek);
  • relativně vysoké příjmy.“

Z citovaného manuálu tedy vyplývá, že zaměstnavatelé vnímají legislativní bariéry pro větší rozvoj zkrácených úvazků. Další vítanou změnou by pak byla redukce administrativy či snížení ekonomických nákladů spojených s částečnými úvazky.

Zaměstnanci se naopak bojí např. podhodnocení své odměny, přehlcení prací či případného tlaku přejít na úvazek plný. Problémem pak je také to, že rodičům, kteří se např. musí starat o malé dítě, nemusí zaměstnavatel vyjít vstříc, co se týče zkrácení celkového úvazku.

Radka Maxová

Radka Maxová

My jsme jako Česká republika v tomto udělali poměrně kroky poměrně, bych řekla, ambiciózní. Zavedli jsme sedmidenní otcovskou dovolenou, zavedli jsme ošetřovatelské volno tříměsíční. Takže myslím si, že jsme kousek dopředu před Evropskou unií.

Čerpat sedmidenní placenou otcovskou dovolenou i placené tříměsíční ošetřovatelské volno je v Česku možné od roku 2018. Ošetřovatelské volno vyhovuje unijním předpisům, „otcovská“ však bude muset být o 3 dny prodloužena. Česko je tak před unijní skutečně napřed jen o „kousek“.

skrýt celé odůvodnění

Finanční příspěvek na otcovskou dovolenou v délce až 7 dní mohou otcové v České republice čerpat od 1. února 2018. Vybrat si ji mohou během prvních šesti týdnů po narození dítěte. Podmínkou je, že si musí platit nemocenské pojištění a musí být zapsáni jako otcové dítěte na matrice. Pokud si dovolenou vyberou, získají tak týden placeného volna, ve kterém dostávají 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. To zjednodušeně znamená 70 % z částky, která se vypočítá jako průměrný denní příjem za určité období a která se pak ještě redukuje pomocí redukčních hranic podle zákona o nemocenském pojištění.

Příspěvek na otcovskou dovolenou je ve stejné výši jako u dovolené mateřské. Tento příspěvek mohou matky pobírat po dobu 28 týdnů při narození jednoho potomka. Tuto tzv. dávku pomoci v mateřství může později čerpat místo matky otec dítěte, ale až po uplynutí šestinedělí a musí být uzavřena písemná dohoda o tom, že bude o dítě pečovat. Dávku pak může pobírat po dobu 22 týdnů.

O tříměsíční ošetřovatelské volno lze v Česku žádat od 1. června 2018. Dávka dlouhodobého ošetřovného tvoří 60 % z redukovaného denního příjmu a lze ji čerpat maximálně 90 dnů. Určena je pro ty, kteří pečují o blízkého po vážném úrazu či nemoci. Nárok na ni mají příbuzní a partneři pacienta, případně jiné osoby, které žijí s pacientem ve společné domácnosti. Stejně jako u otcovské dovolené je podmínkou čerpání účast na nemocenském pojištění (tu zakládá typicky zaměstnanecký poměr, případně dobrovolná účast u OSVČ). Další podmínkou je, že pacient strávil alespoň týden v nemocnici a bude péči potřebovat minimálně po dobu třiceti dnů od propuštění z nemocnice.

Evropská unie zavádí otcovskou dovolenou i ošetřovatelské volno pomocí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Směrnice byla přijata Radou Evropské unie 13. června 2019 a členské státy nyní mají 3 roky na úpravu vlastní legislativy, aby s ní byla v souladu.

Tato směrnice zavádí desetidenní otcovskou dovolenou. Otec nebo druhý rodič dítěte bude moci čerpat tuto dávku „v období kolem narození dítěte“ a její výše má odpovídat částce, která je stanovená pro mateřskou dovolenou. Ta je celoevropské úrovni upravena tak, že musí jít minimálně o stejnou částku, jakou by zaměstnanec dostal v případě onemocnění (čl. 11 směrnice Rady 92/85/EHS).

Zároveň zavádí poprvé na evropské úrovni legislativy pečovatelskou dovolenou určenou pro pracující k péči o příbuzné, kteří tuto péči z vážných zdravotních důvodů potřebují. Podle této směrnice má být dovolená minimálně pětidenní.

Stejná směrnice také zavádí právo na 4 měsíce rodičovské dovolené, přičemž 2 měsíce mají být placené a mezi rodiči nepřenosné. V Česku může rodičovská dovolená, tedy doba, po kterou rodiče pobírají rodičovský příspěvek, trvat až 4 roky.

Český právní řád je tak v otázce mateřské dovolené i pečovatelského volna velkorysejší, stávající sedmidenní otcovskou dovolenou bude ale nyní muset rozšířit na celoevropské minimum deseti dnů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť česká legislativa je před tou unijní skutečně o kousek napřed, kdy ve dvou ze tří případů nebude třeba české zákony novelizovat.

Radka Maxová

Radka Maxová

Když se kouknu na změnu naší voličské základny, tak to jednoznačně vypovídá. Protože na začátku, když hnutí ANO vlastně vstupovalo na politickou scénu, tak jsme byli středové hnutí, které mělo voliče z nižších a středních tříd. (...) A ta voličská základna se změnila.

Voličská základna hnutí ANO se od voleb v roce 2013 změnila. Ve volbách 2017 ANO výrazně oslabilo mezi mladými voliči a podnikateli. Na druhou stranu ANO volilo více voličů starších 60 let, nezaměstnaných a důchodců.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO 2011 vzniklo nejprve jako sdružení ANO v listopadu 2011 a poté v květnu 2012 bylo zapsáno jako politické hnutí. Andrej Babiš po založení ANO neuvedl, zda hnutí ANO tíhne spíše k pravici, nebo levici, protože nebyl jasně definovaný program. Později, před předčasnými volbami v roce 2013, se hnutí ANO začalo prezentovat jako od středu napravo. Místopředseda ANO Petr Vokřál v únoru 2019 uvedl, že se ANO snaží oslovit širší spektrum voličů a že pro lidi není v dnešní době důležité, jestli je strana pravicová, nebo levicová.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 získalo 18,65 % hlasů (927 240 voličů). Dle průzkumu agentur STEM/MARK a Median, kterého se zúčastnilo 2 800 respondentů, získalo hnutí ANO největší podíl hlasů u voličů do 29 let ze všech stran, a to 24 %. Obdobný podíl získali i od starších skupin voličů ve věku 30–44 let a 45–59 let. U voličů nad 60 let získalo hnutí ANO naopak pouze 16 % hlasů. Dále hnutí ANO upřednostnilo 27 % podnikatelů, 15 % důchodců, 15 % nezaměstnaných a 20 % zaměstnaných. Nejvíce hlasů voličů vydělávajících více než 20 tisíc korun měsíčně získalo hnutí ANO a TOP 09 (20 %), ANO vedlo i mezi skupinami voličů vydělávajících méně než 15 tisíc korun (21 %) a 15–20 tisíc korun (23 %).

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 získalo hnutí ANO celkem 29,64 % hlasů (1 500 113 voličů). Dle výzkumu zpracovaného agenturou Median pro Českou televizi hnutí ANO volilo (.pdf, str. 17) 41 % voličů nad 60 let. Dále hnutí ANO získalo (.pdf, str. 18) 37 % hlasů voličů se základním nebo středním vzděláním bez maturity a 25 % hlasů voličů s maturitou nebo s vysokoškolským diplomem. A až 36 % pracovně neaktivních voličů, 26 % manuálně pracujících a 23 % nemanuálně pracujících mu dalo (.pdf, str. 19) přednost před ostatními politickými stranami a hnutími. Šetření se zúčastnilo (.pdf, str. 2) 1 577 respondentů.

Od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 prováděla agentura Median výzkum preferencí v hypotetických volbách, kterého se zúčastnilo celkem 5 633 respondentů. Hnutí ANO by volilo 39,7 % dotazovaných nad 65 let, se snižujícím věkem se procento potenciálních voličů hnutí snižuje, ANO by volilo pouze 13,8 % voličů ve věku 18–24 let. Dále by dle výsledků výzkumu hnutí ANO upřednostnilo 33,1 % dotazovaných se základním vzděláním; 33,3 % dotazovaných se střední školou bez maturity; 29,6 % dotazovaných s maturitou a 25,5 % vysokoškoláků. V hypotetických volbách by volilo hnutí ANO 39,1 % dotázaných důchodců; 19,2 % OSVČ; 25,2 % nezaměstnaných voličů a voličů s nízkými příjmy; 31,1 % voličů se středními příjmy a 25 % voličů s vysokými příjmy.

V předčasných volbách v roce 2013 zvítězilo hnutí ANO především u mladých voličů do 29 let, mezi věkové skupiny 30–44 let a 45–59 let se hlasy rozdělily obdobně. Naopak nejmenší podporu mělo hnutí od voličů starších 60 let. Z hlediska pracovního postavení největší podíl voličů mělo hnutí ANO mezi podnikateli. U důchodců, nezaměstnaných a zaměstnaných se hlasy rozdělily vcelku rovnoměrně, stejně tak i mezi příjmovými skupinami. Naopak ve volbách v roce 2017 hnutí ANO oslabilo především u mladých voličů, na druhou stranu výrazně posílilo u voličů starších 60 let a důchodců. Z hlediska zaměstnanosti a vzdělání už nejsou hlasy tak rovnoměrně rozloženy, jak tomu bylo v roce 2013. Hnutí ANO mělo výrazně větší podporu od nezaměstnaných voličů a voličů se základním nebo středním vzděláním bez maturity. Naopak klesla podpora od podnikatelů.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já třeba když se zvyšovala rodičovská dovolená, tak jsem upozorňovala už na jednáních, že se nám blíží právě tato směrnice, o které jsme se bavili, skloubení rodinného pracovního života, a že tam nastane velká změna mateřské dovolené. A že by bylo potřeba se bavit o systémové změně a už to do toho zapracovat. No, nebyla jsem vyslyšena ani z jedné strany, takže jsme teď jednorázově navýšili rodičovský příspěvek.

Ačkoliv proběhly nebo probíhají některé změny v sociální oblasti úzce spjaté s rodinným a pracovním životem, nedá se říct, že by šlo o systémovou změnu, protože novely nejsou implementovány provázaně.

skrýt celé odůvodnění

Návrh zvýšení rodičovského příspěvku prošel 25. září 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Má navyšovat (.pdf, str. 2, bod 4) rodičovský příspěvek o 80 tisíc, z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Kromě toho prošla 20. června 2019 směrnice Evropského parlamentu o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Tato směrnice má být implementována do 2. srpna 2022 ve všech členských státech (čl. 20) a například prodlužuje délku otcovské dovolené na 10 dnů, jde tedy o prodloužení o tři dny.

Co se týče změny mateřské dovolené, europoslankyně Maxová má zřejmě na mysli změny popsané v článku 5 této směrnice. Dle něj má mít každý rodič nárok na 4 měsíce rodičovské dovolené. Dva z těchto měsíců jsou pak nepřenositelné a dle čl. 8 také placené. Rodičovská dovolená pak může být dle směrnice podmíněna i celkovou odpracovanou dobou, nebo dobou trvání pracovního poměru. Tato doba však nesmí být delší než 1 rok.

V reakci na tuto směrnici a zvyšování rodičovského příspěvku se Radka Maxová už v minulosti vyjádřila a i tehdy požadovala systémovou změnu (video 10:40): „My jsme chtěli po paní ministryni Maláčové, že pokud budeme přidávat tuto částku, tak že je potřeba udělat i systémovou změnu v podpoře rodin ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. A že možná bychom se bavili, mohli bavit, i o posunutí toho navýšení. Aby to bylo skloubeno i s pracovním a soukromým životem, s financováním dětských skupin, vlastně se vztahem k té směrnici, kterou bude odsouhlasovat Evropský parlament.“

K systémové změně, tedy souhrnné novele, která by jednotlivé instituty podporující pracující rodiče upravila komplexně, i např. v návaznosti na zmíněnou evropskou směrnici, však nedošlo. Jednotlivé oblasti jsou tedy novelizovány samostatně, v rámci oddělených novel.

Úprava tak kromě výše rodičovského příspěvku čeká například dětské skupiny. Dětské skupiny jsou místa kam můžou být děti umístěny před nástupem do školky. Těchto míst je v České republice aktuálně 959 s kapacitou přes 14 tisíc dětí. Tyto dětské skupiny jsou ovšem placeny z evropských fondů, které po roce 2020 skončí (skupiny, které o to požádaly, budou financovány až do roku 2022).

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby od roku 2021 byly dětské skupiny placeny ze státního rozpočtu.

Pod podporou pracujících si lze představit také vznik zkrácených pracovních úvazků. V Evropské unii se Česká republika řadí mezi země s nižší oblíbeností zkrácených úvazků. Ministryně práce a sociálních věcí se ke zkráceným pracovním úvazkům vyjádřila pozitivně a prohlásila, že připravuje novelu zákoníku práce, kde by mimo jiné bylo i zřízení sdíleného pracovního místa, což by mělo podpořit částečné pracovní úvazky, aby lidé snadněji mohli mít například dvacetihodinový úvazek.

Stejně tak se má snižovat i DPH na služby domácí péče o děti, což je další položka, kterou Radka Maxová zmiňovala v kontextu zvyšování rodičovského příspěvku. Součástí snižování DPH ale není daň na potřeby pro děti.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože všechny výše zmíněné změny nebyly dohromady propojeny. Tento postup tedy může být označen jako nesystémový, vzhledem k tomu, že jednotlivé novely se připravují postupně a nezávisle na sobě. Situaci pak ovlivní i směrnice Evropského parlamentu, která má být implementována do srpna roku 2022, dětské skupiny pak budou státem financované možná od roku 2021, ale stále ještě nejsou vyřešeny takzvané mikrojesle (jesle maximálně o čtyrech dětech). Snižování DPH na služby domácí péče o děti je pak připraveno, snižování daně na potřeby pro děti však nebylo zatím vůbec přijato.

Radka Maxová

Radka Maxová

Já s tím nemám problém (se zvýšením rodičovského příspěvku, pozn. Demagog.cz), protože se dlouhodobě nevalorizoval, náklady se samozřejmě zvedají.

Státní rodičovský příspěvek se skutečně nezvýšil od roku 2007, jeho navýšení se připravuje od 1. ledna 2020. Návrh je momentálně projednáván Poslaneckou sněmovnou.

skrýt celé odůvodnění

Rodičovský příspěvek by se měl od 1. ledna 2020 zvyšovat na 300 tisíc korun ročně, což je proti současnosti navýšení o osmdesát tisíc.

Úprava zákona o státní sociální podpoře prošla 10. července 2019 při prvním čtení. Návrh se setkal s podporou napříč politickým spektrem. Na schválení návrhu a jeho postupu do čtení druhého bylo nutných 92 hlasů, ale z vládní koalice hlasovalo pro jen 65 poslanců (mnoho poslanců hnutí ANO se zdrželo), tudíž hlasy opozice byly v tu chvíli stěžejní. Návrh prošel i druhým čtením 25. září 2019 a nyní se čeká na projednání garančním výborem pro sociální politiku.

Rodičovský příspěvek jako takový se vyplácí od roku 1990. Ve své první podobě se vyplácely pevně stanovené částky. Od roku 1995 se částka vypočítávala podle životního minima. Státní rodičovský příspěvek se dlouhou dobu nezvyšoval. Nejvíce dramatické zvýšení se konalo v roce 2007, kdy vláda Jiřího Paroubka rodičovský příspěvek více než zdvojnásobila. Roku 2007 byl systém nastaven tak, že výše příspěvku byla 40 % průměrné mzdy za předminulý rok. Od roku 2008 je částka opět fixní s možností výběru po dobu 2 až 4 let.

(Zdroj: iRozhlas)

V roce 2007 byl průměrný měsíční rodičovský příspěvek 7 582 Kč. Když započítáme míru inflace, tak na stejnou hodnotu peněz bychom v roce 2018 potřebovali korun 9 359. Průměrný příspěvek (přepočtený na jeden měsíc) má v roce 2020 být 9 677 korun. Je pravda, že i přes míru inflace k žádné valorizaci od roku 2007 nedošlo. Mezi lety 2007 a 2011 byl průměrný příspěvek 7 600 korun a od roku 2011 dodnes je to bezmála 7 100 korun.

Radka Maxová

Radka Maxová

Spěváčková: A ta částka 80 tisíc (navýšení rodičovského příspěvku, Demagog.cz) je za Vás také v pořádku?
Maxová: Byla v koaliční dohodě.
Spěváčková: O tom byly velké spory, jak to vlastně navýšit.
Maxová: Ony tam byly spory o tom, jak to bude vlastně propočítáno, komu se to dostane, jestli se to rozdělí na dvě částky dvakrát 40 tisíc nebo jednorázová. Já jsem prosazovala jednorázovou částku.

Programové prohlášení vlády navazující na koaliční smlouvu počítá se zvýšením rodičovského příspěvku o 80 tis. Kč. O způsobu navýšení se vedly v koalici skutečně spory. Jednou z možností bylo i rozdělení navýšení, které poslankyně Maxová nepodporovala.

skrýt celé odůvodnění

Na začátek uveďme, že v koaliční smlouvě podepsané mezi ANO a ČSSD jsou obecné principy fungování koalice. Jednotlivé priority a cíle jsou poté popsány v programovém prohlášení vlády, na nějž koaliční smlouva odkazuje. V něm je uveden vládní závazek „Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.“ Ten v současnosti (na jedno dítě) činí 220 tis. Kč. Od roku 2020 se připravuje navýšení rodičovského příspěvku na uvedených 300 tis. Kč.

Na navýšení rodičovského příspěvku panovala shoda napříč politickým spektrem, nicméně existoval rozpor v tom, podle jakého klíče a komu navyšovat rodičovský příspěvek. Jednalo se o tři varianty:

  1. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhovala, aby se navýšená dávka vztahovala na všechny rodiče, jejichž děti budou k 1. lednu 2020 mladší 4 let. Tato varianta by znamenala navýšení nákladů na rozpočet o 11,2 mld. Kč.
  2. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhovala, aby se navýšená dávka vztahovala na všechny rodiče, kteří by k 1. lednu 2020 aktivně pobírali rodičovský příspěvek. Tato varianta by byla úspornější o 2,6 mld. Kč oproti variantě 1 a znamenala by navýšení nákladů na rozpočet o 8,6 mld. Kč.
  3. Další možností a kompromisní variantou vzniklou z jednání koalice byla možnost zvýšení dávky všem rodičů, kterým se dítě narodí od 1. lednu 2020. Jednalo by se o úsporu cca 5,5 mld. Kč ve státním rozpočtu oproti variantě 2 a navýšení nákladů na rozpočet o 3 mld. Kč.

V březnu ministryně Maláčová oznámila, že se koaliční partneři dohodli na uplatnění třetí varianty, což následně popřel jak premiér Babiš, tak poslankyně Maxová s tím, že dohoda mezi stranami byla jiná.

Jednotlivé koaliční strany si poté stály za svými návrhy (ČSSD za první variantou, ANO za variantou druhou) a přes média si vzájemně vyměňovaly vzkazy (např. zde a zde), kdo a kde má úsporami peníze na ohlášená zvýšení najít, protože schodek státního rozpočtu již byl ohlášen na 40 mld. Kč a ten neměl být překročen.

Ve hře také byla varianta rozdělení navýšení příspěvku: v pololetí 2019 by došlo k navýšení o 40 tis. Kč, do konce volebního období by potom došlo k plánovanému plnému navýšení o dalších 40 tis. Kč. Poslankyně Maxová ale podporovala variantu jednorázového navýšení: „Já osobně bych asi preferovala variantu, aby to dostaly děti, jejichž rodiče pobírají rodičovský příspěvek, a rozložila těch 80 tisíc podle délky čerpání rodičovského příspěvku.“ (Duel Seznam Zprávy, čas 1:40)

Návrh zákona byl nakonec Poslanecké sněmovně předložen ve druhé variantě (.doc, str. 8) s jednorázovým navýšením o 80 tis. Kč a v září již prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně.

Pro úplnost dodejme, že poslankyně Maxová byla předsedkyní Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny ČR, ale v červenci jí zanikl mandát poslankyně, neboť se stala europoslankyní, a hlasování o novele zákona se tak již neúčastnila.

Radka Maxová

Radka Maxová

Tak já jsem navrhla pana Bauera, protože je to kompetentní člověk a má opravdu velký přehled o sociální politice, navíc je v hospodářském výboru.

Radka Maxová skutečně 27. června navrhla, aby se dočasným předsedou Výboru pro sociální politiku stal poslanec a místopředseda výboru Jan Bauer. Jan Bauer je od roku 2017 členem Hospodářského výboru a jako místopředseda sociálního výboru působí již necelé 2 roky.

skrýt celé odůvodnění

Ve Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla po volbách do Poslanecké sněmovny 29. listopadu 2017 zvolena předsedkyní poslankyně Radka Maxová (ANO). Tento výbor vedla až do 2. července 2019, kdy vedení výboru opustila poté, co byla ve volbách do Evropského parlamentu zvolena europoslankyní. Výbor pro sociální politiku od tohoto data zůstává bez předsedy.

Na 33. schůzi Výboru pro sociální politiku 27. června oznámila (.pdf, str. 4) Radka Maxová, že řídí schůzi výboru naposled a navrhla pověřit dočasným vedením výboru poslance a místopředsedu výboru Jana Bauera (ODS). Po hlasování č. 5 (.pdf, str. 5) se pro tento návrh vyslovilo 10 poslanců a žádný z nich se nezdržel či nehlasoval proti návrhu. Usnesením č. 129 (.pdf, str. 1) byl místopředseda výboru poslanec Jan Bauer pověřen řízením výboru do doby, než bude určen předseda nový. Ten má být zvolen (.pdf. str. 1) 3. října na 37. schůzi výboru, kde je volba předsedy výboru naplánována na 9. hodinu.

Poslanec Jan Bauer skutečně je od 28. listopadu 2017 členem jak Hospodářského výboru, tak Výboru pro sociální politiku, jehož místopředsedou se stal 19. prosince 2017. Během dvou let je poslanec Jan Bauer v sociální politice velmi aktivní. V nedávné době se pokoušel společně s Lucií Šafránkovou (SPD) a Pavlou Golasowskou (KDU-ČSL) prosadit rozšíření okruhu rodin, které by měly nárok na zvýšený rodičovský příspěvek určený pro rodiče dětí či novorozenců do 4 let. Poslancem byl již od roku 2004 do roku 2013 a má tak v Poslanecké sněmovně dlouholeté zkušenosti. Od roku 1998 až do roku 2010 působil také jako starosta města Prachatice. Před vstupem do politiky pracoval jako ekonom či manažer.

Radka Maxová

Radka Maxová

Mě to velmi mrzí, že samozřejmě sociální výbor je tak dlouho bez vedení. Ale možná pozitivní zpráva je, že 3. října je právě prvním bodem zařazena volba předsedy.

Europoslankyně Maxová sice pověřila dočasným řízením sociálního výboru místopředsedu Bauera, nový předseda ale nebyl zatím zvolen. Výbor tak funguje takřka tři měsíce bez předsedy. Na schůzi, která se uskuteční 3. října 2019, je prvním bodem programu volba nového předsedy.

skrýt celé odůvodnění

Výbor pro sociální politiku (sociální výbor) je jeden z osmnácti výborů Poslanecké sněmovny České republiky. Sociální výborprojednává v rámci své činnosti především legislativní návrhy v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i jiných gestorů, jejichž návrhy mají sociální dimenzi. K nejvýznamnějším legislativním návrhům patří návrhy zákonů, kterými se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zákon o důchodovém pojištění či novela zákona o zaměstnanosti.“

V současné době pod něj spadají tři podvýbory: podvýbor pro informační technologie a dávkové systémy, podvýbor pro sociálně zdravotní pomezí a podvýbor pro sociální služby a osoby zdravotně postižené. Dříve pod něj spadal také podvýbor pro krizové situace v rodinách, ten však svou činnost ukončil k 20. únoru 2019.

Předsedkyní tohoto výboru byla od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019 právě Radka Maxová, v té době poslankyně za hnutí ANO. Europoslankyni Maxové totiž mandát v Poslanecké sněmovně zanikl vzhledem k neslučitelnosti funkcí europoslance a funkce poslance Poslanecké sněmovny České republiky podle § 53 odst. 2 písm. c) zákona o volbách do Evropského parlamentu.

Poslední schůze (.pdf, str. 2, 33. schůze), které předsedala Radka Maxová, se uskutečnila 27. června 2019. Zvolení nového předsedy nicméně na programu této schůze nebylo. Tento bod nebyl zařazen ani do agendy dalších schůzí. Na 33. schůzi (.pdf, str. 4) byl také na návrh Radky Maxové pověřen dočasným řízením výboru jeho místopředseda a poslanec za ODS Jan Bauer.

Sociální výbor tedy nemá takřka tři měsíce svého předsedu. Nejbližší (37.) schůze (.pdf) sociálního výboru se koná 3. října 2019, přičemž prvním bodem programu je avizované zvolení předsedy.

Radka Maxová

Radka Maxová

Je připraven zákon, novela, o dětských skupinách.

Dne 23. září 2019 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí tiskovou zprávu, ve které představilo novelu zákona o dětských skupinách.

skrýt celé odůvodnění

Dětská skupina je forma předškolního vzdělávání, která má sloužit jako alternativa k mateřským školám. S projektem přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2011. Legislativně jsou dětské skupiny upraveny zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Cílem těchto skupin je umožnit rodičům jednodušší skloubení rodinného a pracovního života a zvýšit dostupnost péče o děti (více v důvodové zprávě, .pdf, str. 18).

Dne 23. září 2019 ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) představila novelu výše zmíněného zákona č. 247/2014 Sb. Novela počítá například s přejmenováním dětských skupin na jesle a financováním jeslí pro děti do 3 let ze státního rozpočtu.

Novela zatím nebyla předložena Poslanecké sněmovně k projednání, bylo však již ukončeno její připomínkové řízení.

Radka Maxová

Radka Maxová

(...) že budeme motivovat zaměstnavatele, aby poskytovali částečné úvazky. Oni je teď nechtějí poskytovat, protože to zdanění nebo odvody jsou samozřejmě z minimální mzdy. Kolikrát rodiče ji ani nedostanou.

Pokud má člověk zkrácený úvazek a jeho mzda nepřesahuje mzdu minimální, pak se zdravotní pojištění odvádí z minimálního vyměřovacího základu, který je roven minimální mzdě. Rozšířenost zkrácených úvazků je v ČR nízká ve srovnání s jinými (zejména západními) evropskými zeměmi.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací dostupných na webových stránkách VZP:

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Až na výjimky, jako je třeba odstupné.“

K minimální výši platby zdravotního pojištění pak stránky uvádějí: „Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je stanovená minimální mzda – od 1. 1. 2019 je to 13 350 Kč, takže minimální pojistné je 1 803 Kč. (...) Pod pojmem minimální mzda ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu, atd.“ Z toho vyplývá, že budeme-li pracovat na zkrácený úvazek a nedosáhneme na minimální mzdu, pak se na nás bude přesto vztahovat minimální vyměřovací základ.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky vydala manuál (.pdf, str. 50 a 51), v němž upozorňuje na bariéry pro rozšíření zkrácených úvazků v ČR:

  1. Kulturní a strukturální faktory
    - Legislativní bariéry
    - Historická tradice
  2. Bariéry na straně zaměstnanců
    - Finanční ohodnocení
    - Kvalita částečných úvazků
    - Dostupnost zařízení péče o děti
    - Nastavení sociálního systému, náklady ušlých příležitostí
  3. Bariéry na straně zaměstnavatelů
    - Organizační a administrativní
    - Ekonomické

a dále doplňuje:

„Největší úspěchy se zaváděním částečných úvazků jako nástroje podpory ekonomické participace žen a zejména matek malých dětí mají státy západní a severní Evropy, jako je Nizozemí, Dánsko a Švédsko. Tyto země mají několik společných rysů:

  • historický vývoj participace žen na trhu práce (pozdější nástup žen na pracovní trh
    zejména ve formě práce na částečný úvazek);
  • silné odborové hnutí a tradice tripartitního vyjednávání, kde normou je dosažení
    kompromisu;
  • podpora formální péče o děti;
  • nastavení sociálního státu tak, že nezvýhodňuje neaktivitu (individuální, nikoliv
    rodinné nároky);
  • možnost kombinace využívání různých dávek a opatření souběžně s prací na částečný
    úvazek;
  • důraz na jistotu flexibilních uspořádání práce (efektivní legislativa zabraňující
    znevýhodňování pracovníků na částečný úvazek);
  • relativně vysoké příjmy.“

I to může být důsledek, že v porovnání s ostatními státy zaměstnavatelé v ČR poskytují málo zkrácených úvazků. V ČR tvořily zkrácené úvazky pro rok 2018 6,2 % z celkové zaměstnanosti. Pro srovnání, v roce 2018 ve Francii tvořily zkrácené úvazky 17,8 %, ve Velké Británii 23,3 % a v bývalém západním Německu 26,8 %. Celkově podle dat z Eurostatu vede v tomto směru Nizozemsko s 46,8 %. Např. ve Francii dle zmiňovaného manuálu došlo k zatraktivnění částečných úvazků právě zvýhodněním (.pdf, str. 51) odvodů státu zaměstnavateli u částečných úvazků.

Zdroj: Eurostat

Radka Maxová

Radka Maxová

Zrovna včera vyšlo, že jak je možné, že otčím, který vlastně týrá, zneužívá svou nevlastní dceru, dostane pouze pokutu.

Dne 26. září se skutečně na několika českých serverech objevil článek o Hance, kterou v dětství po deset let týral její nevlastní otec. Poté, co vše nahlásila na policii, byla umístěna v Klokánku. Otčím však vyvázl pouze s pokutou.

skrýt celé odůvodnění

Den před námi ověřovaným rozhovorem vyšel na webech Extra.cz a Novinky.cz článek o dívce jménem Hanka, která byla deset let týraná nevlastním otcem. Poté, co se ji pokusil vyhodit z okna bytu v Praze-Radotíně a zlomil jí přitom nos a zub, utekla. Nakonec se dostala až do Klokánku, což je projekt Fondu ohrožených dětí, který má za úkol nabízet dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči. Tento incident pak mladá Hanka nahlásila na policii, ta však celou záležitost vyhodnotila pouze jako přestupek a otčímu udělila pokutu.

Radka Maxová

Radka Maxová

(...) a těch týraných lidí, obětí, nejsou to jenom ženy, samozřejmě mluvíme o dětech, seniorech a jsou tam i muži, prostě není málo. Dnes jsem zrovna četla, že to náš zdravotní systém stojí 14 a půl miliardy ročně, jenom vlastně neschopnost a různé ošetření. Což teda není malá částka.

Obětmi týrání jsou kromě žen i muži, děti a senioři. Celkové finanční náklady jsou vyčísleny na 14,5 miliardy korun, kde pracovní neschopnost činí 9 miliard korun a náklady na zdravotní péči 5 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Tomuto tématu se především věnuje Akční plán (.pdf) prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019 – 2022 zpracovaný Úřadem vlády. Pokud akční plán mluví o všech obětech, myslí tím muže, ženy, děti i seniory: „Realizace opatření uvedených v Akčním plánu tak přispěje ke zlepšení postavení všech obětí (mužů, žen, dětí, seniorů a seniorek a dalších skupin).“ (.pdf, str. 3 Akčního plánu). K mužům jako obětem ještě dodává: „Přestože se oběťmi těchto forem násilí stávají i muži, ženy jako oběti tohoto násilí jednoznačně převažují.“ (.pdf, str. 6 Akčního plánu).

Vyjadřovat se nebo nějak hodnotit počet obětí v rámci ověření tohoto výroku Demagogu nijak nepřísluší, nicméně pro orientaci uvedeme alespoň základní informace. Akční plán (.pdf) nikde neuvádí celkový počet obětí týrání, ale uvádí celou řadu dílčích čísel na základě různých analýz: „Podle dostupných statistik je u nás každoročně policii oznámeno přibližně 600 případů znásilnění, policie řeší v průměru dva případy týrání osoby žijící ve společné domácnosti denně, orgány sociálně-právní ochrany dětí každoročně registrují přibližně 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti, každý rok je z důvodu domácího násilí ze svého domu vykázáno přes 1300 násilných osob.“ (.pdf, str. 9 Akčního plánu). Podle průzkumu společnosti SocioFactor, o kterém podal zprávu iRozhlas, je obětí domácího násilí každá šestá žena a každý dvaadvacátý muž.

Ekonomickému dopadu domácího násilí se Akční plán (.pdf) věnuje také. V rámci tohoto bodu pracuje s Analýzou ekonomických dopadů domácího násilí (.pdf), která byla vydána v roce 2017, ale data, která analýza uvádí, jsou z roku 2012. Akční plán (.pdf, str. 13) sice uvádí celkovou částku 14,5 miliardy korun, ale následně ji rozděluje. Nejvyšší částka (.pdf, str. 73), 9 miliard korun, je způsobena pracovní neschopností jako ztráta na HDP. Celkové náklady na zdravotní péči (.pdf, str. 63, 67) činí 5 miliard korun, z toho 4,8 miliard připadá na léčbu fyzických zranění a 250 milionů na léčbu psychických zranění. Ztráta na nemocenské činí 216 milionů korun (.pdf, str. 73).

Z výroku Radky Maxové je zřejmé, že do kategorie „zdravotní systém“ zahrnuje i pracovní neschopnosti. Náklady na zdravotní péči jsou přitom odhadovány na cca 5 miliard, náklady způsobené pracovní neschopností na cca 9 miliard a celkové odhadované náklady dle Akčního plánu rovněž výroku odpovídají.

Závěrem pak uveďme, že co je a co není malá částka, Demagogu nepřísluší hodnotit.

Radka Maxová

Radka Maxová

Také jsem ráda, že pan premiér podporuje uzákonění manželství pro všechny.

Na základě veřejných vyjádření premiéra Babiše lze usuzovat, že stejnopohlavní sňatky podporuje.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se týká novely (.pdf, str. 1) občanského zákoníku, obsahující nově možnost uzavření manželství mezi partnery stejného pohlaví.

Novela byla Sněmovně předložena 26. 6. 2018 skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů, Starostů a TOP 09. Zákon se momentálně nachází stále v prvním čtení s tím, že jeho projednání bylo odročeno na další řádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Kladný postoj premiéra Babiše můžeme doložit například na základě jeho vystoupení v pořadu Partie televize Prima, ve kterém prohlásil, že:

Já osobně s tím (se sňatky homosexuálů, pozn. Demagog.cz) problém nemám. Myslím, že stejnopohlavní páry by měly mít stejná práva, jako mají manželé.

Babiš rovněž v televizi Prima k této věci prohlásil, že on osobně s homosexuálními sňatky problém nemá a na schůzi klubu je podpořil. Dle jeho názoru by stejnopohlavní páry měly mít stejná práva jako heterosexuální páry. Babiš se v minulosti homosexuálních párů i zastal, když odsoudil výrok svého stranického kolegy Milana Brázdila, který označil homosexuály za postižené. Premiér jej následně vyzval k omluvě.

Vláda s poslaneckým návrhem na uzákonění možnosti uzavírat manželství mezi partnery stejného pohlaví vyjádřila souhlas už v roce 2018. Celkem (.doc, str. 2) 8 z 12 členů vlády hlasovalo pro návrh a nikdo se nevyslovil proti.

Pro doplnění kontextu můžeme uvést, že v dnešní době homosexuálové mohou vstupovat do registrovaného partnerství dle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je podobné s manželstvím především právem na informace o stavu druhého partnera nebo právem zastupovaní se navzájem v běžných záležitostech. Rozdíl se projevuje především v neexistenci společného jmění partnerů, ovšem v oblasti dědického práva (dle § 3020 občanského zákoníku) je vztah obdobný jako u manželství (více k rozdílům v odkazu).

Radka Maxová

Radka Maxová

Tady mě právě mrzí to, že právě hnutí ANO se k tomu (uzákonění manželství i pro stejnopohlavní páry, pozn. Demagog.cz) staví tak nějak jako mrtvý brouk, že nechce zařadit zrovna manželství pro všechny.

Hnutí ANO nemá k dané problematice jednotný přístup. Jeho zástupci se podepsali jak pod novelu umožňující manželství stejnopohlavních párů, tak pod novelu Listiny, která by to znemožnila. Na schůzích Sněmovny se pak tyto návrhy nepodařilo projednat.

skrýt celé odůvodnění

Výrok poukazuje na faktickou stranickou nejednotnost hnutí ANO k novele občanského zákoníku, předložené Sněmovně skupinou poslanců ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů, STAN a TOP 09 12. června 2018. Novela mění stávající definici manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí (.pdf, str. 1). Zákon se momentálně nachází stále v prvním čtení s tím, že jeho projednání bylo dne 26. března 2019 na 27. schůzi odročeno (.pdf, str. 1) na další řádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Na program následujících řádných schůzí, tedy 28. a 30. schůze byl návrh sice zařazen, nestihl se však projednat. Na program 33. schůze pak tisk zařazen nebyl. Na 34. schůzi, kdy měl být návrh opětovně projednáván, byl pak organizačním výborem zařazen až na 80. místo a k jeho projednání nakonec nedošlo. Na zástupce hnutí ANO se proto snesla kritika o faktickém brzdění tohoto návrhu, protože předseda Poslanecké sněmovny z hnutí ANO Radek Vondráček je předsedou Organizačního výboru, který program jednání sestavuje (sestavený pořad však může být na počátku schůze pozměněn).

Jako reakce na výše uvedený návrh byl 14. června 2018 skupinou poslanců ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09 předložen Poslanecké sněmovně dne 14. července 2018 návrh (.pdf, str. 1) na úpravu Listiny základních práv a svobod. Tento návrh obsahuje úpravu článku 32 Listiny, v němž jasně definuje rodinu jako svazek muže a ženy. Jakožto součást ústavního pořádku, kterou Listina základních práv a svobod je, by měl vyšší platnost než novela občanského zákoníku, která by tak byla znemožněna (viz. prameny práva ČR). Návrh byl rovněž projednáván na schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. března 2019 a také byl odročen. Rozprava i samotné hlasování o odročení bylo sloučeno s rozpravou a hlasováním o již výše zmíněné novele občanského zákoníku. Návrh byl zařazen, stejně jako novela občanského zákoníku, na pořad 28., 30. a 34. schůze Poslanecké sněmovny, avšak na jeho projednání se nedostalo.

Hnutí ANO je pak ve věci stejnopohlavních manželství rozdělené, což přiznal i premiér a předseda hnutí Andrej Babiš v pořadu Partie televize Prima. Sám se k tomu staví způsobem, že je věcí každého poslance, jak se v oné věci rozhodne. Konkrétně říká: „Není možné, že já zavelím a všichni v rámci hnutí změní názor, u nás jsou tři (názorové) skupiny.“ Rozdělenost pak vyplývá i z faktu, že jak pod novelu občanského zákoníku zavádějící stejnopohlavní svazky, tak pod novelu Listiny, se podepsali zástupci hnutí ANO.

Z celkového pohledu se strana jako celek k navrhované novele občanského zákoníku chová skutečně netečně. Netečnost pak vyplývá z existence rozporů uvnitř hnutí k této otázce a také především ze skutečnosti, že sněmovní tisk byl zařazen na takové místo programu jednání Poslanecké sněmovny, aby se návrh na žádné schůzi nestihl projednat. Na takové místo programu byl rovněž zařazen i opoziční návrh na úpravu Listiny základních práv a svobod.

Jako další možný projev této netečnosti pak můžeme chápat i samotné hlasování o odročení novely občanského zákoníku a novely Listiny z března 2019, během něhož se celkem 40 poslanců ANO zdrželo hlasování, zbytek byl omluven nebo se hlasování vůbec neúčastnil a pouze 9 se vyjádřilo pro či proti přijetí návrhu. Je však nutné podotknout, že se jednalo o spojené hlasování o obou návrzích.

Radka Maxová

Radka Maxová

Ale sociální služby prostě budou velkým tématem i v Evropě. Vzhledem k tomu, jak nám stárne populace, prodlužuje se věk dožití, přibývá psychiatrických onemocnění, Alzheimer.

Je pravdou, že nám stárne populace, zvyšuje se naděje dožití a přibývá psychiatrických onemocnění. Dle prognóz pak sociální služby v budoucnu bude potřebovat více lidí, což navýší i jejich náklady.

skrýt celé odůvodnění

Druhy sociálních služeb u nás jsou sociální poradenství, sociální péče, sociální prevence. Sociální poradenství poskytuje potřebným osobám informace přispívající k řešení jejich nepříznivé situace. Mezi složky sociální péče MPSV řadí na příklad osobní asistenci, pečovatelské služby, tísňovou péči, podporu samostatného bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a chráněné bydlení. Mezi složky sociální prevence patří ku příkladu raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra a terénní komunity.

Koncem letošního května se k dofinancování sociálních služeb o 2 miliardy korun musela sejít Poslanecká sněmovna PČR. Ministryni Maláčové uložila (.pdf, str. 1), aby Sněmovně začátkem června předložila návrh k jejich dofinancování. Jana Maláčová následně navrhla sociální služby dofinancovat o 1,5 miliardy korun z rozpočtové rezervy, k čemuž nepřistoupila ministryně financí. 17. června se nakonec vláda rozhodla sociální služby dofinancovat částkou 1 miliarda korun s tím, že je tu možnost zisku dalších 900 milionů z evropských dotací. Sociální služby u nás jsou i budou velikým tématem pro vládní sociální demokraty, ale částečně i pro opozici, která by mimo jiné ráda viděla jejich změnu.

Sociální služby jsou v Evropské unii jedním z hlavních pilířů zlepšení kvality života Evropanů a jejich sociálního zabezpečení. Evropská unie oblasti jako sociální zabezpečení, zaměstnanost, sociální bydlení, péče o děti, dlouhodobá péče a sociální asistence považuje za důležité směrem k dosažení cílů EU. Komisařkou Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu je Marianne Thyssenová z Belgie. V návrhu složení nové komise pod vedením Ursuly von der Leyen pak komisař přímo pro sociální politiku chybí.

Stárnutí populace je jev spočívající ve zvyšování podílu důchodců oproti lidem v produktivním věku. Jeho příčinami jsou hlavně pokles porodnosti a prodlužování naděje dožití. Český statistický úřad předpokládá, že se do roku 2101 zvýší průměrný věk o 5,2 roku na 47,4 let a počet úmrtí převýší počet nově narozených. Počet lidí v produktivním věku se bude téměř rovnat počtu osob do 20 let a seniorům dohromady. Na osoby v produktivním věku tak dolehne obrovské finanční břemeno sociálních služeb.

Prodloužení věku dožití, jinak naděje dožití, souvisí se stárnutím populace. Čím více se bude naděje dožití zvětšovat, tím víc za současných podmínek vzroste problém se stárnutím populace a financováním sociálních služeb. Podle střední varianty a poslední předpovědi ČSÚ v rámci prognózy MPSV (.pdf, str. 12, tab. 3) se ženy narozené v roce 2050 budou průměrně dožívat 88,4 let a muži 83,5 let. To je oproti ročníkům narozeným v roce 2010 nárůst o 7,8, resp. 9 let.

Podle profesora Rabocha z 1. LF UK je pak nárůst psychiatrických onemocnění (ale i celkově duševních poruch) spojen s velkými socioekonomickými rozdíly ve společnosti a změnou životního stylu v průběhu dekád. Státní ústav pro kontrolu léčiv udává, že v období let 2002–2012 v ČR vzrostl počet dodaných definovaných denních dávek antidepresiv o skoro 236 %, a to na necelých 178 milionů. Tento trend má pokračovat. 

Alzheimerova choroba je nejběžnější formou demence. Alzheimer’s Disease International ve své zprávě (.pdf, str. 4) z roku 2015 předpokládá, že tehdejší počet 46,8 milionů lidí s demencí se každých 20 let zdvojnásobí. Předběžné celosvětové výdaje za léčbu demence v tomtéž roce dosahovaly 818 miliard amerických dolarů, v roce 2030 pak mají náklady dosáhnout (.pdf, str. IV) 2 bilionů amerických dolarů. Světová zdravotnická organizace tvrdí, že je v současné chvíli na světě zhruba 50 milionů lidí trpících demencí, každý rok má přibýt 10 milionů nových případů. Demence nemá dopady jen na nakažené, ale i jejich okolí a společnost. 

Radce Maxové dáváme s jejím výrokem za pravdu. Je faktem, že v ČR populace stárne a prodlužuje se věk dožití. Psychiatrické choroby jsou na vzestupu, stejně tak i Alzheimerova choroba, resp. demence. Zda sociální služby budou v budoucnu velkým tématem je predikce do budoucna, která se z principu ověřit nedá. Uvěďme však, že je to pravděpodobné, neboť lidí, kteří budou tyto služby vyžadovat a s tím spojené náklady budou dle prognóz růst.

Radka Maxová

Radka Maxová

Protože, jsem někde uvedla, že peníze nejsou, najednou se vyjede na Šumavu, uvidíme kůrovce, objeví se miliarda.

Radka Maxová, stejně jako v rozhovoru pro Deník N ze 17. září 2019, poukázala i nyní na miliardu, o kterou byl navýšen rozpočet Ministerstva zemědělství pro rok 2020. Rozpočet byl skutečně navýšen o miliardu po premiérově cestě na Šumavu. Většina má být použita na boj s kůrovcem.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš navštívil Šumavu spolu s ministrem životního prostředí Brabcem 19. července 2019. Důvodem jejich návštěvy byla především kůrovcová kalamita a kvůli výskytu tetřeva uzavřená oblast hraničního přechodu Modrý sloup, která by se mohla částečně zpřístupnit. Ještě dříve, v květnu 2019, Babiš navštívil Vysočinu, kde je kůrovec také přemnožen. „Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl po návštěvě Vysočiny premiér.

O zlepšení kalamitních stavů v českých lesích se píše už v programovém prohlášení vlády. Vláda například 30. července 2019 schválila dotační program, který by měl kompenzovat nižší příjem vlastníků lesů způsobený kůrovcem. Vlastníkům lesů by se tak tento rok mělo dostat 1,5 miliardy.

Původní návrh rozpočtu Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl pak stanoven na 23 miliard korun. Nakonec ale bude rozpočet navýšen o miliardu. Dohodli se tak ministryně financí Schillerová a ministr zemědělství Toman na schůzce 5. srpna 2019, krátce po návštěvě Šumavy vládní delegací. Ministerstvo zemědělství původně požadovalo navýšení rozpočtu o 1,5 miliardy.

Z dojednané miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. „Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě," řekl ministr Toman po schůzce. Ministerstvo bude v roce 2020 pracovat s rozpočtem ze státních zdrojů ve výši 24 miliard. Celkový rozpočet je plánován na 55,9 miliard, což je o 1,5 miliardy méně než letos. Ministerstvo má také možnost požádat o další peníze v případě řešení mimořádných událostí, zejména v boji s kůrovcem.

V rozhovoru pro Deník N 17. září 2019 Radka Maxová kritizovala nedostatek financí na sociální služby a poukázala na přidanou miliardu Ministerstvu zemědělství na boj proti kůrovci. Radka Maxová byla dříve předsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP ČR.

O nízké kvalitě sociálních služeb Maxová mluvila i v námi ověřované Výzvě Seznamu 27. září 2019.

Radka Maxová

Radka Maxová

Protože oni (poskytovatelé sociálních služeb, pozn. Demagog.cz) opravdu někdy čekají do března, do dubna, než dostanou přislíbené dotace, berou si úvěry, propouští zaměstnance, nebo tam jsou lidi na dohodu.

Nejzazší termín pro vyplacení první splátky dotace je 15. března. Od začátku roku si tedy poskytovatelé musí peníze zaopatřit jinak, k čemuž využívají úvěr či záloh poskytovaných krajskými úřady, a omezit své výdaje na minimum.

skrýt celé odůvodnění

V diskuzních materiálech (.pdf, str. 2) dostupných na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se píše: „Dalším neuralgickým bodem je i samotný proces podávání žádosti o dotaci.“ Dále, o pár řádků níže, najdeme i tvrzení: „Samotný proces také způsobuje to, že příjemci dotačních prostředků, reálně získají finanční prostředky do konce 1. kvartálu, a tím se často dostávají do finanční tísně a musí si brát finanční půjčky na překlenutí tohoto období.“

Toto nám potvrdí i např. § 3 nařízení vlády č. 98/2015 Sb. o provedení § 101a zákona o sociálních službách:

„(1) Přiznanou dotaci převede ministerstvo na účet kraje ve dvou splátkách, a to

a) do 15. března kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 60 % přiznané dotace,

b) po podání průběžného přehledu, nejpozději do 30. června kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 40 % přiznané dotace.

(2) V mimořádných případech, zejména v období rozpočtového provizoria nebo v případě navýšení prostředků státního rozpočtu, lze dotaci vyplatit i v jiné lhůtě.“

Je tedy pravda, že příjemci mohou trpět finanční tísní, pokud se první splátka dotace připíše na účet až v nejzazší možný termín. Personální problémy nastávají právě v tomto období. „První půlrok nemůžeme hospodařit s penězi, takže lidé jsou na základním platu a doufáme, že budeme moct dát odměny v momentě, kdy se dozvíme, jaká je částka,“ vysvětluje běžnou praxi ředitelka společnosti DUHA Eva Brožová pro ČT24. Dále dodává, že by pomohlo, kdyby měli jistotu, že potřebný obnos dostanou. „Většina lidí potom odchází, hledá práci s vyšším výdělkem, tady si tolik peněz prostě nevydělá, jen kvůli penězům se to dělat nedá,“ říká asistentka společnosti DUHA Tereza Zetková.

Jak se poskytovatelé sociálních služeb vyrovnávají s výpadkem dotací v Karlovarském kraji, popisuje pro Demagog.cz Veronika Hrnková, sociální pracovnice z Centra pro dítě a rodinu Valika, z.s.: „Pro fungování v době, kdy nejsme zajištěni dotací, nám Karlovarský kraj zapůjčí potřebné peníze. Tyto peníze následně vracíme, jakmile je vyplacena dotace.“

Dále poskytovatelé situaci řeší formou úvěru či zavedením minimální mzdy. S tím potom souvisí odchod pracovníků (viz výše). Nabírání pracovníků na dohodu o provedení práce je další racionální cesta, jak snížit náklady. Pokud zaměstnavatel podepíše se zaměstnancem DPP a měsíční odměna zaměstnance bude do 10 000 Kč, pak nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.

Situaci také zhoršilo, když vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách až poté, co poskytovatelé požádali o dotace. V roce 2019 proto chyběly peníze plošně, na celém území ČR. Tento problém má pro příští rok eliminovat slíbené řešení (video, čas 5:23).

Radka Maxová

Radka Maxová

Budu doufat, že nový zákon o sociálních službách, který se připravuje, a paní ministryně Maláčová deklaruje, že každý týden jednají, aby tedy zákon prošel (...).

Novela zákona o sociálních službách se opravdu připravuje a byla k ní během léta ustanovena pracovní skupina. Ministryně Maláčová na nedávném kulatém stolu na toto téma uvedla, že pracovní skupina se schází každý týden.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí k 1. srpnu ministerstvo připravuje novelu zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ke které ustanovilo pracovní skupinu.

Dle tiskové zprávy byla do této skupiny přizvána za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR jeho předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková. Později za zástupce OSZSP byla jmenována Bc. Jana Hnyková, která se ke svému jmenování a k probíhajícím jednáním vyjádřila na webu OSZSP, kde uvedla, že se pracovní skupina má setkávat každý týden až do konce září.

Na půdě Senátu se uskutečnila k připravované novele 16. září konference ve spolupráci s MPSV a 25. září se na půdě Poslanecké sněmovny uskutečnil kulatý stůl k tomuto tématu za účasti ministryně práce a sociálních věcí. Na tomto kulatém stolu pronesla (.mp3, čas 18:50) Jana Maláčová větu: „Ono to bylo posíláno na poslední chvíli, protože se ta pracovní skupina se potkává každé úterý..."