Demagog.cz

Evropská debata na Seznam Zprávy

Seznam Zprávy ve spolupráci s organizací Europeum připravily debatu zástupců čtyř stran kandidujících za Česko do Evropského parlamentu. U toho jsme nemohli chybět, a tak si můžete v naší analýze přečíst, jak si po faktické stránce vedli třeba v environmentálních otázkách. Kandidáti se ale dotkli i bezpečnosti nebo práv spotřebitelů.

Ověřili jsme
Seznam Zprávy ze dne 15. května 2019 (moderátor Filip Horký, záznam)

6 z celkově 35 ověřených výroků

Marcel Kolaja

Marcel Kolaja

Vidíme, že tady nastupují po celé Evropě nacionalistická hnutí – podívejte se do Francie, Itálie.

Nacionalistické strany ve Francii (Front National), Itálii (Lega Norde) i v dalších evropských zemích v posledních volbách posilovaly. V některých případech se jejich popularita pohybuje ve vlnách.

skrýt celé odůvodnění

Nacionalismus je poměrně různorodá ideologie, nicméně vztaženo k současnosti mají nacionalistické (radikálně pravicové) politické strany několik základních projevů: zdůrazňují kulturní rozdíly a unikátnost národních rysů, odmítají míchání kultur a prosazují ochranu vlastního národa. V současné době se v Evropě projevuje např. v euroskepticismu, obavách z muslimské migrace a migrace obecně. Obecně nástup nacionalistických evropských stran konstatují některé studie.

Podívejme se na několik konkrétních příkladů. Marcel Kolaja zmiňuje Francii, kde je nejsilnější nacionalistickou stranou Národní fronta vedená Marine Le Pen. Ve volbách do Národního shromáždění Francie, které se odehrály v červnu roku 2017, vyhrála strana En Marche! (Vpřed!) Emmanuela Macrona s 28,2 % v prvním kole a 43,1 % v kole druhém, zatímco strana Front National Marine Le Pen získala v prvním kole 13,2 % a v druhém kole 8,8 % (8 křesel v Národním shromáždění). Ve volbách do Národního shromáždění z roku 2012 získala Front National v prvním kole 13,6 % hlasů a v druhém kole 3,7 % hlasů a tím 2 křesla v Národním shromáždění. Ve volbách roku 2017 tedy strana získala větší podporu v druhém kole a více křesel.
Větší popularitu měla strana v 90. letech, nicméně oproti propadu kolem přelomu tisíciletí opravdu jde o nárůst.

Le Pen se též ucházela o prezidentské křeslo. Při volbě v roce 2017 získala Marine Le Pen v prvním kole 21,3 % hlasů a v druhém kole 33,9 % hlasů, prezidentské volby vyhrál Emmanuel Macron s 24 % v prvním kole a 66,1 % v druhém kole.

Zdroj: Election Resources, European Election Database

Druhým Kolajovým příkladem je Itálie. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2018 v Itálii získala nacionalistická strana Lega Nord (Liga Severu) 17,4 % hlasů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v Itálii v roce 2013 získaly strany Lega Nord 4,1 % hlasů. V roce 2018 tedy Liga Severu zaznamenala mnohem lepší volební výsledek, což vedlo také k angažmá strany v koaliční vládě Giuseppe Conteho.

Zdroj: Election Resources, European Election Database

Příklady posilování nacionalistických stran lze hledat i v jiných evropských zemích. Ve volbách do finského parlamentu 14. dubna 2019 získala nacionalistická strana Finns Party (Strana Finů) 17,5 % hlasů a 39 křesel. V roce 2015 pod jménem True Finns získali 17,7 % hlasů, v roce 2011 19,1 % hlasů, v roce 2007 4,1 % hlasů, v roce 2003 1,6 % hlasů a v roce 1999 pouze 1 % hlasů. Za deset let jde tedy o nárůst víc jak 16 %.

Ve volbách do Národní rady v Rakousku 15. října 2017 získala nacionalistická strana Freiheitliche Partei Österreichs (Svobodná strana Rakouska) 26 % hlasů a 51 křesel, což vedlo k její účasti ve vládě Sebastiana Kurze. V roce měla 2013 20,5 % hlasů, v roce 2008 17,5 % hlasů, v roce 2006 11 % hlasů, v roce 2002 10 % hlasů, v roce 1999 26,9 % hlasů a v roce 1995 21,9 % hlasů. Je tedy vidět, že její popularita je proměnlivá, nicméně od roku 2001 stoupala.

Ve Spojeného království je za nacionalistickou stranu označována United Kingdom Independence Party (Strana nezávislosti Spojeného království, UKIP), která prosazovala odchod království z Evropské unie. Ve volbách do Dolní sněmovny získala 1,8 % hlasů a žádné křeslo, ovšem v roce 2015 12,6 % hlasů, v roce 2010 3,1 % hlasů, v roce 2005 2,2 % hlasů, v roce 2001 1,5 % hlasů a v roce 1997 pouze 0,3 % hlasů. Komentátoři uvádějí, že popularita UKIP klesla po vítězném hlasování o brexitu, případně za jejím propadem může být odchod Nigela Farage z čela strany.

Další příklady nacionalistických stran a jejich úspěchů přináší přehledně článek BBC.

Marcel Kolaja

Marcel Kolaja

Sucho je způsobené za prvé klimatickou změnou, takže potřebujeme důsledně naplňovat Pařížskou dohodu, za druhé tím, že se zemědělci nestarají dobře o půdu – agrokoncerny ta půda vlastně nezajímá, používají těžkou techniku, mají velké půdní celky, nestřídají plodiny.

Sucho je jedním z důsledků klimatické změny. Extrémním teplotním výkyvům zemědělská krajina těžko odolává, zejména z důvodu eroze a degenerace půdy, způsobených řadou biologických a technických faktorů plynoucích mimo jiné z velkopodnikového zemědělství.

skrýt celé odůvodnění

Evropská agentura pro životní prostředí uvádí sucho jako jeden z důsledků klimatické změny. Konkrétně mluví o zvyšující se extremitě počasí, která se projevuje častějšími a intenzivnějšími vlnami veder, epizodami sucha, ale i bouřemi a povodněmi. S klimatickou změnou tedy souvisí především extrémní teplotní a klimatické výkyvy a vlivem globálního oteplování zasahují Evropu pravidelné vlny veder. Změny klimatu způsobuje oteplování pevniny i oceánu, k čemuž dochází v důsledku vyšších emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Vliv globálních klimatických změn na sucho potvrzují také experti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (.pdf, Věda a výzkum, s. 14–23).

Pařížská dohoda je úmluva o ochraně klimatu, která má za cíl udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a snižování emisí skleníkových plynů. Česká republika smlouvu ratifikovala 5. října 2017.

Nedostatek srážek je v podmínkách České republiky primární příčinou vzniku sucha. Mluvíme o tzv. klimatickém suchu. Dlouhotrvající klimatické sucho způsobuje tzv. půdní sucho, které se vyznačuje deficitem vody v kořenové vrstvě půdy. Extrémním projevem je pak hydrologické sucho, které se projevuje nedostatkem zdrojů povrchových a podzemních vod.

Půdní sucho je základním předpokladem vzniku sucha zemědělského, které označuje vliv nedostatku srážek na zemědělskou praxi. Intenzitu a dopady zemědělského sucha ovlivňuje kromě deficitu vody v půdě také řada biologických a technických faktorů. Těmi mohou být odolnost rostlin vůči suchu, ale i způsob obdělávání půdy, využívání závlah a také vliv zemědělských strojů.

Tuzemská zemědělská krajina je podle Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nevhodně uspořádaná proto, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu. Profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně se domnívá, že hlavní příčinou sucha je klimatická změna, ačkoliv upozorňuje také na neblahý vliv některých zemědělských praktik a činnost zemědělců a lesníků. Upozorňuje především na hospodaření s půdou, která je ohrožená erozí, a kritizuje například nadměrné pěstování řepky, která ačkoliv je protierozní, roste zhruba na 17 % zemědělské půdy. Jako jeden z problémů v boji se suchem vidí strukturu krajiny, kterou tvoří velké lány.

Miroslav Trnka zároveň tvrdí, že „nárůst frekvence období sucha není primárně důsledkem takzvaného nevhodného hospodaření, v němž je počítáno odvodnění krajiny, utužení půdy a celkové zhoršení její kvality. Nevhodné hospodaření průběh sucha nezpůsobuje, jen ho zhoršuje.“ Příčinou je podle Trnky měnící se klima způsobené emisemi skleníkových plynů.

Analytik Vojtěch Kotecký upozorňuje, že struktura českých zemědělských pozemků a velkopodnikový model zemědělství vážně poškozuje půdu. Velké lány orné půdy jsou náchylnější k erozi a hůř zadržují vodu, podniky navíc používají těžkou mechanizaci, která přispívá společně se syntetickými hnojivy ke ztužování půdy. Z takových polí voda odtéká a trpí nedostatkem vláhy. Podobného názoru jsou i další odborníci, kteří upozorňují na provázanost sucha a degradace půdy.

Dodejme, že nejpočetnější skupinu zemědělců v ČR představují podle dat ČSÚ malé subjekty (60 % všech zemědělských podniků), ale velké podniky (nejméně zastoupená skupina) soustředí podstatnou část zemědělské produkce, obhospodařují 66 % zemědělského půdního fondu ČR a na celkovém počtu chovaných hospodářských zvířat se podílí 76 % (.pdf, s. 1). Vlastní půdu využívají zemědělské subjekty jen z 27 %, zbývajících 73 % půdy je pronajato, přičemž podíl vlastní půdy klesá s rostoucí velikostí zemědělského subjektu (.pdf, s. 3).

Marcel Kolaja

Marcel Kolaja

Podle neziskové organizace Climate Action Europe čeští poslanci svým hlasováním v ochraně životního prostředí dost hoří, s výjimkou ČSSD, kde je to o něco lepší než u toho zbytku.

Podle neziskové organizace Climate Action Network Europe Českou republiku v Evropském parlamentu zastupují strany, které se vůbec nezabývají bojem proti klimatickým změnám s výjimkou ČSSD, která sice věří v naléhavost klimatických změn, ale nejedná dostatečně.

skrýt celé odůvodnění

V dubnu 2019 nezisková organizace Climate Action Network Europe vydala dokument Defenders, Delayers, Dinosaurs, který se zabývá počínáním politických stran zastoupených v Evropském parlamentu ve věci boje s klimatickými změnami.

V publikaci (.pdf, str. 3) jsou jednotlivé politické strany děleny do tří kategorií ve vztahu k boji s klimatickými změnami. První kategorie zahrnuje Ochránce (Defenders), kteří bojují za ochranu občanů před klimatickou změnou, v druhé kategorii jsou Zdržovači (Delayers), kteří sice věří v to, že je potřeba bojovat se změnou klimatu, ale nejednají s požadovanou naléhavostí, třetí kategorie čítá Dinosaury (Dinosaurs), kteří nepochopili potřebu opatření proti klimatickým změnám a brání ostatním subjektům v tomto opatření.  

Podle daného dokumentu (.pdf, str. 13) Českou republiku v Evropském parlamentu nezastupuje žádná politická strana, která by patřila do skupiny Ochránců. Zdržovači jsou v Evropském parlamentu zastoupeni Českou stranou sociální demokracie. Ostatní politická uskupení (STAN, ANO 2011, TOP 09 a Starostové, KDU-ČSL, KSČM, Svobodní a ODS) jsou zařazena v kategorii Dinosaurů.

V jiné publikaci (.pdf, str. 5) Off Target jsou země Evropské unie seřazeny podle schopnosti podílet se na boji s klimatickými změnami. Česká republika je 20. nejhorší země z 29. Horší je Rumunsko, Maďarko, Řecko, Kypr, Malta, Bulharsko, Estonsko, Irsko, Polsko.  







Marcel Kolaja

Marcel Kolaja

Ne že bych obhajoval těžení kryptoměn v poslaneckém bytu, ale fyzika je neúprosná. Pokud spálíte elektřinu, kterou přeměníte na teplo, tak jestli to uděláte přímotopem, o který on žádal, protože tam byla zima, nebo jestli to uděláte tímto přístrojem, tak je to jedno. Z fyzikálního hlediska, co se týká životního prostředí, tak k žádnému plýtvání nedošlo.

V tomto případě by měl platit Joulův zákon. Přeměna elektrické energie na teplo se vyznačuje téměř dokonalou efektivitou blížící se 100 %. Pokud tedy bude výkon obou elektrických zařízení stejný, dostanete z obou stejné množství tepla.

skrýt celé odůvodnění

V případě přemeny energií je výše zmiňovaná přeměna elektrické energie na teplo tou vůbec nejefektivnější, dosahující skoro 100% efektivity. Přeměnu tepla v elektrickém vodiči určuje Joulův-Lenzův zákon, který říká, že teplo je rovno násobku napětí, proudu a času, po kterou prochází vodičem elektrický proud (Qj=U*I*t).

Rovnice je velice podobná výpočtu práce (výkonu) elektrického proudu, kdy se výkon rovná násobku napětí, proudu za čas (W=U*I*t). Tato práce současně vyjadřuje elektrickou energii přeměněnou ve vodiči (ve spotřebiči) v jinou formu energie – teplo.

Vzhledem k souvislosti proudu a napětí ve vodiči s odporem dle Ohmova zákona je možno vzorec o teplo rozšířit o odpor takto: Qj=R*I²*t.

Lze tvrdit, že v ideálním případě tedy Qj teplo je rovno W výkonu, a pokud tedy bude výkon obou elektrických soustav stejný, budou obě elektrické soustavy (přímotop a PC) vyzařovat stejné teplo.

Nutno podotknout, že i když přeměna tepla je u obou elektrických zařízení totožná, efektivita následného přenosu tepla do prostředí už se může lišit. Z praktického hlediska je zajímavý pokus provedený herní stránkou Puget systems, kdy porovnávala efektivitu výroby tepla počítačové herní soustavy a elektrického přímotopu. Výsledky obou zařízení, pokud jde o produkci tepla, byly skoro totožné.

Pokud jde o praktické využití tepla z počítačů, existuje několik příkladů, kdy se toto „zbytečné“ teplo využívá dále například k vytápění prostor či ohřevu vody v budovách. V případě těžby crypto měn existuje zatím jen jeden oficiálně realizovaný projekt „radiátoru“ od firmy Quarnot.

Težba kryptoměn obecně a její energetická náročnost se stala také cílem výzkumu, jehož zjištění publikované v odborném časopisu Nature sustainability potvrzují vysokou energetickou náročnost procesu těžby kryptoměn.

Celá otázka ekologičnosti způsobu vytápení vzešla ze situace, na kterou odkazuje moderátor Seznamu Zpráv, kdy v květnu 2018 vešlo ve známost, že pirátský poslanec Tomáš Vymazal vykazoval vysoké náklady na spotřebu elektrické energie, kterou využíval k topení ve svém přiděleném bytě skrze počítač uzpůsobený pro těžbu kryptoměny. Souhrn celé kauzy lze dohledat například zde.

Marcel Kolaja

Marcel Kolaja

Dobře. A v Agri (Evropském výboru pro zemědělství) nesedí nikdo (z českých europoslanců, pozn. Demagog.cz).

V současné době není žádný český europoslanec stálým členem nebo náhradníkem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).

skrýt celé odůvodnění

Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením a má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) má na starosti agendu týkající se například fungování a rozvoje společné rybářské politiky, rozvoje venkova včetně činností příslušných finančních nástrojů, zlepšování jakosti zemědělských produktů nebo oblasti lesnictví a agrolesnictví.

Během první poloviny volebního období byl stálým náhradníkem zvolen Stanislav Polčák (od 1. 7. 2014 do 18. 1. 2017). Avšak v současné době není žádný český europoslanec řádným členem nebo stálým náhradníkem tohoto výboru.

Marcel Kolaja

Marcel Kolaja

Už tam byl na několikáté návštěvě (Miloš Zeman v Číně), tak doufám, že ty investice tady konečně budou, které on pořád slibuje.

Prezident Miloš Zeman uskutečnil na konci dubna svou pátou návštěvu Číny, přesto Čína nepatří mezi přední investory v České republice.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman navštívil Čínskou lidovou republiku za dobu svého úřadování již pětkrát. Poslední návštěva se konala ve dnech 24.– 28. dubna 2019.

Před nedávnou návštěvou v Číně vyjádřil Miloš Zeman v rozhovoru pro čínskou CCTV nespokojenost s výší čínských investic v ČR: „Pokud jde o čínské investice v Česku, musím říct, že ty zůstávají stále velmi, velmi nízké. A to mne pochopitelně mrzí. Nejsou mi přitom jasné konkrétní důvody.“ Zároveň dodal, že očekává jejich zvyšování.

Jeho rétorika se tedy od návštěvy Si Ťin-pchinga, na jaře 2016, výrazně změnila. V roce 2016 Hrad sliboval astronomické čínské investice 230 miliard korun v rozmezí pěti, které se ale dosud neprojevily, jak je patrné z níže uvedených údajů ČNB. Čína stále patří v ČR mezi zanedbatelné investory. Platí již několik let zaběhlý trend, že čínské peníze proudí do ČR především za účelem nákupu, a ne rozvoje hospodářství spojeného s tvorbou nových pracovních míst.

V současnosti to tedy vypadá, že si Hrad uvědomuje nesplnitelnost původně slíbených čínských investic. Stále s nimi však počítá, ačkoli v menším měřítku. Kancléř Vratislav Mynář konkrétně uvedl (v souvislosti s dubnovou návštěvou prezidenta Zemana v Číně), že čínské investice v ČR by měly v nadcházejících dvou letech dosáhnout „pouze“ jedné miliardy dolarů (asi 23,1 miliardy korun).

Bereme-li v potaz přímé zahraniční investice, tak na základě údajů poskytnutých Českou národní bankou nedosahují čínské investice ani 1 % celkové sumy. Naopak většina zahraničních investic přichází ze zemí Evropské unie (.pdf str. 7). „Z mimoevropských států pochází pouze 6,0 % zahraničního kapitálu a nejvýznamnějšími investory jsou Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy americké.“

Na druhou stranu je nutné zohlednit, že celkový objem čínských přímých investic od roku 2014 klesá, což Miloš Zeman nemohl předpokládat.