Demagog.cz

Evropský rozpočet a já

Je to tady! Andrej Babiš na DemagogTV. Jedno z pravidelných hlášení pana premiéra, v němž popisuje rozpočet EU. Grafy, tabulky, čísla: to jsme jako fact-checkeři nemohli opomenout. Vzhledem k tomu, že se jedná o přímý projev politika, neprobíhá tento fact-checking ve spolupráci s Facebookem, přestože se jedná o video zveřejněné na Facebooku.

Ověřili jsme
Facebook ze dne 31. května 2020 (moderátor Facebook, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Evropský rozpočet a já

1 z celkově 32 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(Evropský) rozpočet je unikátní v tom, že nejdřív se dělá výdaj a až potom příjem.

Nepodařilo se nám najít žádné informace, které by takto popisovaly proces vytváření dlouhodobého rozpočtu, neboli víceletého finančního rámce (VFR). Nedokážeme tedy potvrdit, ani vyvrátit, zdali se VFR tvoří nejdříve výdaji a pak příjmy, ani unikátnost tohoto procesu.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv Andrej Babiš ve videu použil slovo „rozpočet“, nemyslel tím běžný rozpočet EU, ale víceletý finanční rámec EU. To vyplývá z předchozích 2 vět, kde zmiňuje, že EU dělá rozpočet na 7 let. Zamýšlel tím víceletý finanční rámec, neboť ten se skutečně sestavuje na alespoň 5leté období. „Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let.”

Ve čl. 312 SFEU odst. 3 (.pdf, str. 136), kde je víceletý finanční rámec definovaný, stojí, že „Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Kategorie výdajů, kterých je omezený počet, odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie.” Víceletý finanční rámec se tak zasluhuje o to, aby byly výdaje EU na budoucí období předvídatelné a aby se v nadcházející době přiměřeně naplňovaly priority Unie.

Víceletý finanční rámec je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody, resp. nařízení (viz čl. 312 odst. 2 SFEU), tedy dohodou mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Poté co Komise předloží návrh finančního rámce, Rada EU jednohlasně rozhodne o jednotlivých výdajích a příjmech. Následně musí vyjádřit souhlas také většina poslanců parlamentu.

Smlouva o fungování EU bližší ustanovení o sestavování víceletého finančního rámce bohužel neobsahuje. Zajímavý však může být čl. 314 SFEU, který se však týká sestavování ročního rozpočtu. Dle prvního odstavce tohoto článku platí, že:

„Každý orgán s výjimkou Evropské centrální banky sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady. Návrh rozpočtu zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.“

Na první pohled by se mohlo zdát, že se při přípravách rozpočtu nejdříve skutečně sestavují výdaje, je však nutné upozornit, že jak plyne z daného ustanovení, výslednou podobu unijního rozpočtu sestavuje Komise, pro kterou jsou navrhované výdaje jednotlivých institucí pouhým doporučením. Nic jí tedy nebrání v tom, aby v praxi nejdříve sestavila příjmovou a až poté výdajovou stranu rozpočtu.

V případě např. České republiky pak sestavování rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. I ten však udává jen spíše rámec, při kterém se má při sestavování rozpočtu vláda, resp. Ministerstvo financí, pohybovat, a otázku, zda nejdříve sestavit příjmy nebo výdaje, tak neřeší.

Bohužel se nám nepodařilo konkrétně zjistit, zdali vytváření dlouhodobého rozpočtu EU, neboli víceletého finančního rámce, probíhá tak, jak říká Andrej Babiš. Nelze tak potvrdit, ani vyvrátit, že je víceletý finanční rámec vytvářen nejdříve výdaji, a posléze příjmy. Stejně tak jsme bohužel nedohledali informace, jak v praxi probíhá sestavování státních a jiných rozpočtů, tedy zda by mohla být EU se svým postupem skutečně unikátní.