Demagog.cz

Evropský rozpočet a já

Je to tady! Andrej Babiš na DemagogTV. Jedno z pravidelných hlášení pana premiéra, v němž popisuje rozpočet EU. Grafy, tabulky, čísla: to jsme jako fact-checkeři nemohli opomenout. Vzhledem k tomu, že se jedná o přímý projev politika, neprobíhá tento fact-checking ve spolupráci s Facebookem, přestože se jedná o video zveřejněné na Facebooku.

Ověřili jsme
Facebook ze dne 31. května 2020 (moderátor Facebook, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Evropský rozpočet a já

3 z celkově 32 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Hm, tak to (státy eurozóny s výší dluhu pod 60 % HDP, pozn. Demagog.cz) je kdo? Německo, to je o fous a všichni ostatní jsou nad.

Není pravdou, že by Německo jako jediný stát eurozóny mělo státní dluh menší než 60 % HDP. Pod touto hranicí je i Estonsko, Slovensko, Irsko, Finsko či Nizozemsko. Další státy, jako Rakousko či Řecko pak svůj dluh snižují a jednají v souladu s Paktem stability a růstu.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme kontext tohoto výroku. Andrej Babiš ve svém videu mluví o tzv. maastrichtských konvergenčních kritériích, která mají zavazovat státy eurozóny. Mezi tato kritéria pak má patřit i podmínka, podle které mají tyto státy udržovat výši svého dluhu pod 60 % HDP.

Je pravdou, že podmínkou členství v eurozóně je splnění tzv. „konvergenčních kritérií“. (Kritérium, o kterém je ve výroku řeč, je, že podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.)

Konvergenční kritéria jsou ekonomické a právní podmínky, které byly dohodnuty v Maastrichtské smlouvě. Členské státy mají povinnost euro po splnění uvedených kritérií přijmout a připojit se tak k eurozóně. V Maastrichtské smlouvě (resp. dnes v Smlouvě o Evropské unii (.pdf) a Smlouvě o fungování Evropské unie) není přesně stanoveno, kdy má který stát euro přijmout. Záleží tedy na každém z nich, aby si vypracoval svou vlastní strategii, která mu dopomůže uvedené podmínky splnit a euro přijmout. 

Tyto podmínky jsou známy rovněž jako „maastrichtská kritéria“. Sledována jsou čtyři ekonomická kritéria: kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, kritérium kurzové stability, kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Jedním z kritérií udržitelnosti veřejných financí je, že podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %, ledaže by se tento poměr dostatečně snižoval a blížil se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Pro členy eurozóny je pak namísto maastrichstkých kritérií (které se uplatní jen při vstupu do eurozony) závazný Pakt o stabilitě a růstu ve svém kodexu chování (code od conduct) specifikuje, že členské státy by neměly (.pdf str. 4) přesahovat hranici 60 % poměru veřejného zadlužení k hrubému domácímu produktu (HDP) a pokud hranici překračují, tak by se k ní měly svým chováním usilovně blížit. 

Podobné pravidlo je obsaženo i v nařízení Rady č. 1466/97, které je součástí tzv. Paktu stability a růstu, který mimo jiné upravuje i rozpočtové povinnosti států eurozóny. Z článku 5 tohoto nařízení pak můžeme vyčíst, že státy eurozóny mají držet výši svého státního dluhu pod 60 % HDP. Pokud však tento poměr dlouhodobě překračují, opět to neznamená automatické porušení Paktu, pokud tyto státy snižují svůj dluh, a to alespoň o 0,5 % HDP ročně. Obsahově je tedy povinnost pro státy eurozóny stejná, jako povinnost stanovená v tzv. maastrichtských konvergenčních kritériích.

Země, které tvoří eurozónu, jsou Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Pravda je, že Německo tuto hranici splňuje. Není ale pravda, že ostatní státy toto kritérium nesplňují. Estonsko, Lucembursko, Litva, Lotyšsko jsou hluboko pod touto hranicí. Kritérium splňuje i Malta, Slovensko, Nizozemsko, Irsko a Finsko.

Nad je pouze Řecko, Itálie, Portugalsko, Belgie, Francie, Kypr, Španělsko, Rakousko a Slovinsko. Jak ale plyne z grafu či dalších dat Eurostatu, v Řecko, Rakousko či Slovinsko svůj dluh v posledních letech snižují, což je v souladu s povinnostmi dle Paktu stability a růstu.

Zdroj: Eurostat
Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tohle je sprostá lež, Bakalova sekta (ukazuje na článek z Hospodářských novin, pozn. Demagog).

Premiér odkazuje k článku HN, který podle něj zastírá odpor zemí mimo ČR a Maďarska k chystané pomoci státům zasaženým epidemií. Článek však výhrady jiných zemí uvádí správně a zároveň poukazuje na to, že postoj Maďarska a ČR je více vyhraněný.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš mluví o článku v Hospodářských novinách v souvislosti s českou kritikou chystané unijní pomoci státům zasaženým koronavirem. Dle Andreje Babiše je tento článek lživý, neboť tvrdí, že Česko společně s Maďarskem jsou jedinými zeměmi, které odmítají unijní pomoc. Podle něj to naopak odmítají i další státy.

Článek z Hospodářských novin „Babiš a Orbán společně proti Bruselu: Česko a Maďarsko jako jediné rovnou odmítly plán Evropské komise na oživení ekonomiky” ale nezastírá, že plán Evropské komise nepodporují i jiné státy EU. Pouze deklaruje, že stanoviska jiných států nejsou tak rozhodná jako v případě ČR a Maďarska. Ostatní státy jako Nizozemsko, Rakousko, Švédsko, Dánsko (tzv. „Frugal four“) totiž svůj postoj stále zvažují. K plánu ovšem přistupují s jistou mírou skepse.

Já nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědný. Proč bych to měl dělat?vyjádřil se k plánu EU český premiér Andrej Babiš. Vadí mu tak skutečnost, že podle něj nebudou finanční prostředky rozděleny na základě škod způsobených koronavirem. Dále mu vadí, že jedním z kritérií má být i míra nezaměstnanosti.

Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zase vadí, že chudší státy mají financovat státy vyspělejší a bohatší. „Financovat bohaté penězi chudých není dobrý nápad,“ uvedl Viktor Orbán pro Rádio Kossuth.

Oba tyto státy jsou ovšem ochotny jednat v rámci V4. Na Evropské radě poté mají v plánu představit společné stanovisko.

Státům „Frugal four“ především vadí způsob, jakým by měly být finance rozděleny. Respektive to, že dvě třetiny finančního balíčku 750 mld. eur, které by si EU vypůjčila na finančním trhu a ručily by všechny státy EU, mají být rozděleny prostřednictvím přímých plateb.

Jsme proti transakcím mezi státy a jsme proti sdílení dluhu,“ uvedl mluvčí dánské vládní Sociálně demokratické strany. Zároveň však dodal, že chtějí být solidární vůči ostatním zemím a pomoct opět nastartovat ekonomiku států jižní Evropy. Stejné stanovisko zaujímá i NizozemskoŠvédko, které kritizuje vysokou částku, která má být rozdělena na základě přímých plateb. Rakouský ministr financí balíček označil za neakceptovatelný, a to z důvodu vysokého zatížení rakouských daňových poplatníků. Dříve však uvedl: „Aby se naše ekonomika rozpohybovala, je také nutné pro exportně orientovanou ekonomiku, jako je ta naše, aby se ekonomiky v našem okolí obnovily. Proto budeme samozřejmě jako solidární partneři spolupracovat na obnově.“

Rozdíl mezi ČR, Maďarskem a na druhé straně Nizozemskem, Dánskem, Rakouskem a Švédskem je ten, že státy „Frugal four“ disponují větší ochotou pomoct státům postižených koronavirem. Zatímco tedy státům „Frugal four“ vadí především poměr přímé pomoci a úvěrové pomoci, Česko společně s Maďarskem mají k celému plánu mnohem závažnější připomínky, které se týkají např. i samotných kritérií určujících výši pomoci. „Je potřeba ekonomický růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“ uvedl Andrej Babiš pro ČTK, jako kritiku, že v současné době je pomoc příliš zamířena zejména na nejvíce zasažené státy.

Zdeněk Bakala je vlastníkem vydavatelského domu Economia, který vydává nejen Hospodářské noviny, ale také týdeník Respekt, Ekonom a další.

Zdroj: Facebook

Závěrem dodejme, že nehodnotíme, zda článek v Hospodářských novinách je lživý, tedy jestli autor záměrně podává nepravdivé informace. Posuzujeme pouze to, zda článek obsahuje (ne)pravdivé informace.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tohle je pravda. A tyto země jsou proti (současné podobě ekonomické pomoci Next Generation EU, pozn. Demagog.cz). Finsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Česko.

Česká republika, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko se skutečně staví k plánu EU negativně. Finsko však v době zveřejnění videa zastávalo nevyjasněný postoj, resp. program Next Generation EU neodmítlo.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise představila 27. května plán na obnovu evropské ekonomiky po koronavirové krizi. Program Next Generation EU má zvýšit rozpočet EU na období 2021–2027 o částku 750 miliard EUR. Z toho 500 miliard EUR, které si EU plánuje půjčit na finančních trzích, bude rozděleno prostřednictvím přímých dotací a zbylých 250 miliard EUR bude použito jako úvěr. Nejvíce mají z těchto financí čerpat Itálie a Španělsko, kterým má být poskytnuto 313 miliard EUR. Česká republika by pak měla dostat 19,2 miliard EUR. Tento návrh musí schválit státy EU jednomyslně.

Proti plánu Evropské komise se zatím nejtvrději ohradila Česká republika a Maďarsko. Negativně se vyjadřují i státy patřící do tzv. „Frugal Four“ skupiny. Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Tyto státy mají k plánu výhrady vůči příliš velkému objemu prostředků, který má být alokován prostřednictvím přímých plateb. Obecně však tyto státy (Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) vyjadřují snahu být solidární vůči státům postiženým koronavirovou krizí. Finsko se rozhodlo návrh EU nepodpořit. Toto prohlášení ovšem vydalo až 4. června. V době, kdy Andrej Babiš zveřejnil video „Evropský rozpočet a já“ (31. května), Finsko zatím nemělo k plánu EU vyjasněný postoj. Tamní ministryně pro evropské záležitosti pouze k plánu Evropské komise uvedla, že množství peněz vyhrazených na přímé platby překonalo jejich očekávání, ale počká si na další detaily. Ministryně vnitra z koaliční Strany zelených dodala, že její strana plán Komise vnímá pozitivně.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, a to právě kvůli pozici Finska, které mělo v době uveřejnění videa nevyjasněný postoj a plán odmítlo až o 4 dny později.

Je zároveň důležité upozornit, že graf (mapa), který Andrej Babiš ukazuje a komentuje ve facebookovém videu Evropský rozpočet a já“, (11:30) se liší od grafu, který později sdílel samostatně s popisem „Z videa o evropském rozpočtu“. Zde je především odlišná pozice Finska (ve videu označen jako stát s negativním postojem a na samostatné fotce zaujímá nejasný postoj) a Maďarska (ve videu nejasný postoj a na fotografii záporný postoj).

Zdroj: Facebook (11:25)