Ferjenčík, Kalousek a Onderka k rozpočtu

V pořadu Události Komentáře se po projednávání návrhu rozpočtu na rok 2021 sešli Mikuláš Ferjenčík (Piráti), Miroslav Kalousek (TOP09) a Roman Onderka (ČSSD). Velké diskuze, které každoročně vyjednávání rozpočtu provází, jsou vzhledem ke krizové situaci ještě naléhavější. Ověřené faktické výroky v naší analýze!

Ověřili jsme

Události, komentáře ze dne 11. listopadu 2020 (moderátor Michal Kubal, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Mikuláš Ferjenčík

0
0

Miroslav Kalousek

0
0

Roman Onderka

0
0

Výroky

Mikuláš Ferjenčík Piráti
Miroslav Kalousek TOP 09
Roman Onderka ČSSD
Ekonomika 12 výroků
Koronavirus 1 výrok
Rozpočet 2021 13 výroků
Pravda 14 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 1 výrok

Roman Onderka

Nejsou (v návrhu státního rozpočtu na rok 2021, pozn. Demagog.cz) započítané některé změny, které mohou nastat v rámci schvalování daňového balíčku.
Rozpočet 2021
Ekonomika
Pravda
Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. S dopady daňového balíčku, včetně zrušení superhrubé mzdy, který je v současnosti také schvalován, však návrh nepočítá.

Dne 11. listopadu 2020 Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu na rok 2021. Sněmovna se zatím dohodla na základních parametrech rozpočtu (.pdf), tedy na příjmech, výdajích a schodku: „Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun a celkově s růstem ekonomiky o 3,9 %.

Nicméně, rozpočet nezohledňuje tzv. daňový balíček, který bude Sněmovna schvalovat od 19. listopadu. Vláda jej předložila Sněmovně 24. června 2020 a obsahuje změny v oblasti daní, které mohou mít na rozpočet zásadní vliv.

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík upozornil, že „schvalovaný daňový balíček počítá mimo jiné se zavedením stravenkového paušálu, se snížením spotřební daně z nafty a případně se snížením daně z příjmů zaměstnanců“.

Daňového balíčku se týkají také návrhy na zrušení superhrubé mzdy, které k němu byly předloženy jako pozměňovací návrhy. Dne 26. října 2020 premiér Babiš navrhnul zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9) a její nahrazení zdaňováním hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 4násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (.doc, str. 3, 10). Tento návrh by podle důvodové zprávy způsobil ve státním rozpočtu navýšení schodku o dalších 52,1 miliard korun (.doc, str. 8).

Podobný pozměňovací návrh předložil dne 27. října 2020 i vicepremiér Jan Hamáček. Navrhuje zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 19 %, doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně (.doc, str. 3). Podle Hamáčka by se tím schodek státního rozpočtu navýšil o 10 miliard korun (.doc, str. 6).

Závěrečné schvalování státního rozpočtu je naplánováno na 16. prosinec 2020.

Roman Onderka

Schválili jsme parametry rozpočtu, které říkají, kolik peněz se přidá na jednotlivá ministerstva, jaké bude navýšení platů například v sociálních službách.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Zavádějící
V prvním čtení návrhu státního rozpočtu na rok 2021 byly schváleny pouze jeho základní údaje, konkrétně výše příjmů, výdajů, saldo a jeho vypořádání. Otázka navýšení platů v sociálních službách sice byla na plénu Sněmovny projednávána, nebyla však předmětem schvalování.

Návrh státního rozpočtu (.pdf) na rok 2021 prošel 11. listopadu prvním čtením v Poslanecké sněmovně, čímž byly schváleny pouze jeho základní parametry. Tedy výše příjmové a výdajové stránky, saldo a jeho vypořádání, vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Ve druhém čtení bude možné podávat pozměňovací návrhy, které lze realizovat v rámci již nastavených parametrů. 

Poslaneckou sněmovnou byly schváleny celkové výdaje ve výši 1 808 mld. Kč a příjmy ve výši 1 488 mld. Kč, přičemž schodek rozpočtu dosahuje výše 320 mld. Kč (.pdf, str. 4). Návrh státního rozpočtu mimo jiné obsahuje i přehled předpokládaných příjmů a výdajů jednotlivých ústředních orgánů (.pdf, str. 5–6) státní správy.

Přípravou návrhu usnesení ke státnímu rozpočtu se zabýval rozpočtový výbor na své 46. schůzi (.pdf, str. 1), která se konala 4. listopadu. Toto usnesení (.pdf) bylo poté představeno předsedkyní rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou poslancům před hlasováním o rozpočtu v prvním čtení. Rozpočtový výbor doporučil (.pdf, str. 1–2) Poslanecké sněmovně schválit základní údaje návrhu rozpočtu, tedy výši příjmů, výdajů, schodku a způsob vypořádání se s těmito finančními položkami. 

Rozpočtový výbor dále přikázal (.pdf, str. 2–4) jednotlivým sněmovním výborům projednání konkrétních kapitol a okruhů rozpočtu, které se vztahují k jejich působnosti. Tento návrh rozpočtového výboru, týkající se zmíněných základních parametrů rozpočtu, byl tedy poslanci přijat.

Co se týče sociálních služeb a navyšování platů pracovníků v této oblasti, ministryně financí Schillerová tento krok při svém prvotním představení návrhu rozpočtu v Poslanecké sněmovně nezmínila. Věnovala se mu až v reakci na projev poslance Víta Kaňkovského a poté i dalších poslanců. Tehdy uvedla, že navýšení platů o 10 % vychází z dohody s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou a že na toto navýšení bude uvolněno 1,6 mld. Kč.

Jana Maláčová k tomuto tématu uvedla, že z pohledu svého ministerstva navrhované změny vnímá velmi pozitivně. Hovořila o plánovaných investicích „do lidí a do infrastruktury v sociálních službách“, konkrétně také o zmíněném navýšení platů. U tématu sociálních služeb také vyzdvihla připravovanou novelu zákona o sociálních službách. V návrhu rozpočtu (.pdf, str. 99) se pak uvádí, že budou navýšeny prostředky na odměny pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, a to v souvislosti s koronavirovou pandemií.

Poslanci tedy v rámci prvního čtení návrhu státního rozpočtu projednávali problematiku navýšení platů v sociálních službách. Do druhého čtení sice poslali návrh rozpočtu, který s tímto navýšením počítá, schválili ale jen základní parametry návrhu rozpočtu. Otázka navýšení platů, a to ani jako součást celého návrhu rozpočtu, nebyla předmětem schvalování. Výrok Romana Onderky proto hodnotíme jako zavádějící.

Roman Onderka

Devatenáctého tento měsíc budeme jednat o tom, jaké další parametry se budou schvalovat v rámci rozpočtu na příští rok 21, takzvaný daňový balíček.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Na pořadu 65. schůze Poslanecké sněmovny PČR, která se bude konat od 19. listopadu 2020, je naplánované třetí čtení tzv. daňového balíčku, tedy návrhu, který upravuje některé zákony v oblasti daní. Případné schválení tohoto balíčku ovlivní konečnou podobu státního rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu na rok 2021 prošel 11. listopadu 2020 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Tím byla schválena celková výše příjmové a výdajové stránky rozpočtu, stejně jako výše výsledného schodku, který dosahuje hodnoty 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). V dalším čtení bude stále možné projednávat změny a přesuny v rámci rozpočtu, nikoliv však změny týkající se jeho základních parametrů. Návrh rozpočtu byl dále postoupen k projednání sněmovním výborům.

Jedním z návrhů, který může ještě výrazně změnit podobu navrhovaného rozpočtu, je tzv. daňový balíček, o kterém mluví poslanec Onderka ve svém výroku. Jedná se o vládní návrh zákona (.pdf), kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Návrh byl v červnu předložen Poslanecké sněmovně a nyní míří do třetího čtení. Toto projednávání by mělo proběhnout na 65. schůzi Poslanecké sněmovny, která se bude konat od 19. listopadu 2020. Vzhledem k tomu, že schůze začne ve čtvrtek a třetí čtení jsou zásadně na programu v pátky (a středy), lze očekávat projednání daňového balíčku až v pátek 20. listopadu.

Zmiňovaný návrh zákona (.pdf, str. 35) je souhrnnou novelizací, která obsahuje změny vztahující se k většímu počtu zákonů. Upravuje například znění zákona o dani z nemovitých věcí, dani z příjmů, ale také znění zákona o spotřebních daních nebo o působnosti orgánů Celní správy ČR. Důvodem (.pdf, str. 37) zařazení navrhovaných změn do jednoho právního předpisu je kromě jejich věcné souvislosti také větší přehlednost a snazší orientace.

Dodejme, že k této obsáhlé novele bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Například návrh premiéra Andreje Babiše (.docx) a vicepremiéra Jana Hamáčka (.docx), které se týkají plánovaného zrušení superhrubé mzdy.  Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun a schválení tohoto balíčku, případně pozměňovacích návrhů, může ještě ovlivnit konečnou podobu rozpočtu.

Roman Onderka

To je to, co jsem kritizoval dneska i při svém vystoupení, paní ministryně financí, protože jsem přesvědčen o tom, že poslanci si zaslouží, aby měli rozpočet hotový.
Rozpočet 2021
Pravda
Roman Onderka při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 a zmínil, že se jedná o nedokončený návrh. Onderkovi se nelíbí například nezahrnutí daňových změn připravovaných vládou do návrhu rozpočtu.

Roman Onderka 11. listopadu ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně kritizoval návrh státního rozpočtu na rok 2021 předložený Alenou Schillerovou s tím, že je „téměř neakceptovatelný“ a nedokončený, přesto jej podpořil. Rozpočet poté prošel prvním čtením, ve kterém 54 poslanců hlasovalo pro a 49 proti. 

Jeden z problémů rozpočtu je podle slov Romana Onderky nezahrnutí daňových změn, a to především daňového balíčku, kterého se týkají i pozměňovací návrhy Andreje Babiše, č. 6592 (.doc), a Jana Hamáčka, č. 6610 (.doc), o zrušení superhrubé mzdy. Příjmy státního rozpočtu se tak podle Národní rozpočtové rady můžou propadnout o 58,1 miliard korun. Státní rozpočet je tak připravován za situace, kdy není zřejmé, zda bude moci s uvedenou sumou počítat. Tuto skutečnost kritizoval během svého vystoupení poslanec Onderka, když prohlásil, že „kdyby takto někdo plánoval domácí výdaje, nazveme ho nezodpovědným bláznem“.

Dodejme, že projednávání daňového balíčku a návrhů s ním spojených je navrženo na 65. schůzi Poslanecké sněmovny 19. listopadu.

Roman Onderka

Přesto jsem pro to hlasoval (pro návrh státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz) a odůvodnil jsem, proč jsem pro to hlasoval, protože i špatná věc nebo nedokonalá věc, abych byl přesný, v rámci rozpočtu je pořád lepší než rozpočtové provizorium, které by nás čekalo od ledna příštího roku.
Rozpočet 2021
Pravda
Dle záznamu hlasování na webu Poslanecké sněmovny Roman Onderka skutečně hlasoval pro vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021. Před samotným hlasováním tento návrh kritizoval, nicméně uvedl, že je lepší mít nedokončenou podobu rozpočtu než rozpočtové provizorium.

Ve středu 11. listopadu 2020 proběhlo v Poslanecké sněmovně 1. čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, který podpořil svým hlasem i Roman Onderka (ČSSD). Tento návrh Sněmovna v 1. čtení schválila a nyní má dojít k jeho projednávání ve výborech. Uveďme, že kromě přítomných poslanců ČSSD se pro návrh vyslovilo hnutí ANO a KSČM.

Ještě před samotným hlasováním Roman Onderka na plénu Poslanecké sněmovny uvedl, že návrh při hlasování podpoří, i když nesouhlasí s jeho podobou: „Rozpočet roku 2021 je dle mého názoru zlo, které ale bohužel potřebujeme. (…) Objem schodku je obrovský. Otevřeně říkám, že to pro mě je rozpočet téměř – a zdůrazňuji slovíčko téměř – neakceptovatelný. Nicméně musím dodat, že rozpočet podpořím. Jakkoli ho považuji spíše za polotovar, pořád je lepší mít takovou trochu amorfní a nedodělanou, nejasnou věc než rozpočtové provizorium, a to zvláště v této době.“ Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočtové provizorium by 1. ledna 2021 nastalo v případě, pokud by zákon o státním rozpočtu Poslanecká sněmovna neschválila do 31. prosince 2020. Dodejme, že současný návrh rozpočtu musí po projednání ve výborech projít ještě druhým a třetím čtením ve Sněmovně a následně musí být postoupen k podpisu prezidentovi republiky. V důsledku rozpočtového provizoria by výdaje v každém měsíci v roce 2021 nesměly překročit jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího státního rozpočtu. 

Dodejme, že předmětem našeho hodnocení není, zda je návrh rozpočtu „lepší než rozpočtové provizorium“, ale pouze to, zda pro uvedený návrh skutečně hlasoval a zda své hlasování odůvodnil uvedenými slovy.

Miroslav Kalousek

Ten (stávající návrh rozpočtu, pozn. Demagog.cz) je postaven na scénáři, který nepočítal s masivní druhou vlnou a nepočítal s restriktivními opatřeními.
Rozpočet 2021
Ekonomika
Pravda
Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 zmiňuje jako svůj zdroj makroekonomickou predikci. Ta byla zveřejněna v září 2020, kdy Ministerstvo financí nepočítalo s plošnými opatřeními, která by měla zásadní negativní ekonomický vliv. Taková opatření byla ovšem zavedena v říjnu.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2021 byl předložen Poslanecké sněmovně ČR 30. října 2020. Předpokládá příjmy (.pdf, str. 1, 77) ve výši 1 488,3 mld. Kč a výdaje ve výši 1 808,3 mld. Kč. Výsledný schodek státního rozpočtu tak dosahuje 320 mld. Kč, což je o 280 mld. Kč více, než bylo před příchodem koronavirové pandemie plánováno na rok 2020 (.pdf, str. 4). Návrh rozpočtu pro rok 2021 prošel 11. listopadu v Poslanecké sněmovně prvním čtením a byl postoupen k projednání výborům.

Ministerstvo financí prostřednictvím tiskové zprávy na konci září 2020 uvedlo, že výše schodku je způsobena zejména faktory dočasného charakteru a předpokládá, že tyto faktory odezní poté, co se zlepší současná ekonomická a zdravotní situace. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 90–91) tedy očekává, že bude docházet k postupnému růstu hospodářského výkonu a oživení české ekonomiky, která byla ovlivněna pandemií koronaviru a přijatými protiepidemickými opatřeními. Makroekonomický rámec zároveň nepředpokládá přijímání významnějších restriktivních opatření v důsledku koronavirové situace, ačkoliv je další průběh pandemie řazen mezi významná rizika (.pdf, str. 90–91).

Zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že u příjmů mezi přímé fiskální důsledky pandemie patří: pokles daňových příjmů v důsledku propadu ekonomiky, pokles příjmů z pojistného na sociálním zabezpečení, možnost zpětného uplatnění ztráty na rok 2020 a pokles dividend z majetkových účastí státu. Co se týče výdajů, mezi přímé důsledky pandemie je řazeno: zvýšení plateb na zdravotní pojištění, nárůst kapitálových výdajů, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti či nárůst doprovodných sociálních výdajů.

Ministerstvo financí deklarovalo, že hlavním cílem tohoto rozpočtu je prostřednictvím nízké úrovně veřejného zadlužení ČR realizovat taková opatření, která nejen zlepší životní úroveň obyvatel a zmírní dopady pandemie, ale také prostřednictvím rekordních investic povedou k obnově ekonomického růstu. Jako hlavní výdajové priority (.pdf, str. 109) pak státní rozpočet uvádí například zvýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků nebo zvýšení kapitálových výdajů.

Návrh státního rozpočtu a jeho aktualizovaný výdajový rámec vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR ze září 2020 (.pdf, str. 91, 109). Uvedené prognózy a predikce příjmů byly 21. září posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, který konstatoval, že jsou založeny na realistickém scénáři.

Zmíněná makroekonomická predikce (.pdf, str. 1) uvádí, že samotné oživení aktivit, ke kterému dochází, nebude v průběhu následujícího roku stačit k tomu, aby byl vykompenzován propad z první poloviny roku 2020. U druhého čtvrtletí roku 2020 vykazuje nejhlubší propad hospodářského výkonu ČR vůbec. V této predikci je zároveň uvedeno, že ekonomická aktivita by se měla oživovat již od poloviny letošního roku.

Stejně jako návrh státního rozpočtu, tato predikce považuje další průběh pandemie koronaviru za nejvýznamnější riziko (.pdf, str. 4). Ministerstvo v zářijové predikci dále uvádí, že počítá „s tím, že se šíření koronaviru bude dařit limitovat bez plošných opatření, jež by měla zásadní negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Pozvolné oživování hospodářského růstu by proto mělo pokračovat“.

Spolu s nouzovým stavem, který začal platit od 5. října, ale některá plošná opatření zaváděna byla. Došlo například k omezení či přímo zákazu konání některých kulturních akcí či hromadných akcí ve vnitřních prostorech, k zákazu volného pohybu osob s určitými výjimkami anebo k zákazu maloobchodního prodeje.

Miroslav Kalousek

Těch 30 dní bylo na to, aby se přepracoval na čísla mnohem přesnější (návrh státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz).
Rozpočet 2021
Ekonomika
Pravda
Na základě zákona 288/2020 Sb. byla Ministerstvu financí i vládě o měsíc prodloužena lhůta pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Důvodová zpráva uvádí, že bude při tvorbě rozpočtu přihlédnuto k získaným ekonomickým údajům, aby ve větší míře odrážel realitu.

V květnu 2020 byl Poslanecké sněmovně PČR předložen vládní návrh zákona o stanovení termínu pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Návrh zákona prošel legislativním procesem a 24. června 2020 nabyl platnosti i účinnosti. Pro Ministerstvo financí byl dle § 1 odst. 1 zákona stanoven mezní termín pro předložení návrhu rozpočtu na rok 2021 a návrhu střednědobého výhledu na roky 2022 a 2023 na 30. září 2020. Vláda pak podle § 2 odst. 1 musela návrh rozpočtu předložit předsedovi Poslanecké sněmovny PČR do 30. října 2020. Zákon č. 288/2020 Sb., o stanovení termínu pro rozpočet na rok 2021, mimo jiné uvádí, že při vymezení rozpočtových výdajů ministerstvo financí přihlédne k očekávanému makroekonomickému vývoji v roce 2020, který následné roky ovlivní.

Zákon o rozpočtových pravidlech určuje standardní postup přípravy státního rozpočtu a dle § 8 odst. 4 Ministerstvo financí návrh rozpočtu překládá vládě do 31. srpna běžného roku. Vláda návrh musí projednat a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.

Nutnost změny mezního termínu v letošním roce je zdůvodněna (.pdf, str. 2) nemožností jej dodržet, a to vzhledem k nejistým projevům a dopadům zdravotní a ekonomické krize. V důvodové zprávě se dále uvádí (str. 2), že ekonomické údaje o nejhlubších projevech krize, které se týkají druhého čtvrtletí roku 2020, budou známy do září 2020. Ty poté bude možné poměřit s pomocí státu a zjistit následné efekty. Na základě těchto údajů tak bude následně možné vypracovat reálnější makroekonomickou predikci na zbytek roku 2020 a na následující rok.

Konečně doplňme, že záměrem prodloužení lhůty pro předložení státního rozpočtu bylo posunout přípravu rozpočtu do doby, kdy budou dostupná aktuálnější data. Nemělo tedy dojít k přepracování návrhu státního rozpočtu, ale k přípravě rozpočtu na základě aktuálních dat. Důležité je ale poukázat i na to, že poté, co na konci září Ministerstvo financí vládě předložilo návrh státního rozpočtu, měla vláda k dispozici celý měsíc, kdy teoreticky mohla – slovy poslance Kalouska – rozpočet přepracovat na čísla mnohem přesnější.

Miroslav Kalousek

Takhle jsme si schválili deficit ve výši 320 (miliard, pozn. Demagog.cz) a dnes již víme, že nepochybně bude mnohem větší.
Koronavirus
Rozpočet 2021
Ekonomika
Neověřitelné
Návrh státního rozpočtu na rok 2021, který byl schválen v prvním čtení v PS, počítá se schodkem ve výši 320 miliard korun. V návrhu není zahrnuto možné zrušení superhrubé mzdy a dopady 2. vlny pandemie covidu-19. Zda však deficit rozpočtu bude vyšší, není prozatím jasné.

Návrh (.pdf) státního rozpočtu na rok 2021 prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením 11. listopadu 2020. Pro tento návrh, který počítá se schodkem ve výši 320 miliard korun (.pdf, str. 1), hlasovalo 54 poslanců a proti 49. Finální schvalování rozpočtu je naplánováno na 16. prosince.

Návrh rozpočtu však nezahrnuje dopady tzv. daňového balíčku, jehož projednávání je ve Sněmovně navrženo na pořad schůze od 19. listopadu. K tomuto balíčku, který by měl novelizovat některé zákony v oblasti daní, podali Andrej Babiš (.docx) a Jan Hamáček (.docx) své pozměňovací návrhy, které obsahují zrušení superhrubé mzdy. Dodejme, že zrušit superhrubou mzdu se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 5).

Dle slov Aleny Schillerové se počítá se zrušením superhrubé mzdy od 1. ledna 2021. Příjmy veřejných rozpočtů se tak podle Národní rozpočtové rady mohou propadnout o 88 miliard korun, z toho je výpadek státního rozpočtu odhadován na 58,7 miliard. 

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pak například uvedl pro ČTK, že na příjmy rozpočtu bude mít také bezpochyby dopad koronavirová epidemie a opatření s ní spojená a „(…) deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší“. Uveďme, že návrh státního rozpočtu pro rok 2021 vychází z makroekonomické predikce ze září 2020 (.pdf, str. 90–91), která pracovala „se scénářem, že již nebudou přijímána další významná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací“. K tomu nicméně nakonec došlo v říjnu, kdy byl například omezen maloobchodní prodej či provoz restaurací a barů (.pdf).

Jelikož se o daňovém balíčku, tedy i o zrušení superhrubé mzdy, bude teprve jednat, není jasné, o kolik a zda vůbec se schodek rozpočtu navýší. Také se přesně neví, jaký dopad na rozpočet na příští rok bude mít pandemie covidu-19. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek

My jsme investovali v dobách krize mnohem víc, než investovala tato vláda v dobách konjunktury. (...) V některých letech dokonce i absolutně. V roce 2017 vláda neinvestovala skoro vůbec.
Ekonomika
Pravda
Procentuální zastoupení investic ve výdajích státního rozpočtu i podíl ku HDP byl v době, kdy byl Kalousek ministrem financí, vyšší, než jak je tomu za Babišovy vlády. Absolutní investice byly vyšší jen v letech 2009 a 2010, a to než v roce 2018. V roce 2017 byly naopak nejnižší.

Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí v letech 2007–2009 ve vládě Mirka Topolánka a v letech 2010–2013 ve vládě Petra Nečase. V roce 2008 pak svět zasáhla hospodářská krize, v jejímž důsledku došlo v České republice k recesi, což ukázala například data za první čtvrtletí roku 2009. Jako období krize jsou obvykle označovány roky 2008 až 2009, nicméně s recesí se Česká republika potýkala až do roku 2013

Dodejme, že Ministerstvo financí dle aktuálních informací ze září předpokládá, že v roce 2020 dojde k propadu HDP o 6,6 %. Pro účely tohoto hodnocení však v grafu uvádíme předpokládaná data dle predikcí z ledna 2020, tedy před příchodem pandemie covidu-19. 

Zdroje tabulky: 2007–2019 (.xlsx), 2020

Státní investice jsou označované také jako kapitálové výdaje státní pokladny. Při pohledu na čísla v grafu níže můžeme vidět, jak se vyvíjela výše absolutních investic v letech 2007–2013 a 2018–2020. První období zachycuje dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Druhé období zachycuje prvnídruhou vládu Andreje Babiše.

Z grafu lze vyčíst, že absolutní hodnoty investic pro rok 2018, 2019 a plánované hodnoty pro letošní rok 2020 – dle rozpočtu před změnami (.pdf, str. 24) – jsou až na výjimky vyšší než v době ministerského mandátu Miroslava Kalouska. Výjimky pak představují roky 2009 a 2010, kdy byla absolutní výše investic vyšší než v roce 2018. Pokud se ale zaměříme na průměrnou výši kapitálových výdajů za vlád Andreje Babiše (za roky 2018-2020), tedy 135,2 mld. Kč, pak po započtení inflace (.xlsx) byly investice v roce 2009 vyšší, než průměrné investice v posledních třech letech.

Zdroje tabulky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 (.pdf, str. 60), 2015 (.pdf, str. 62), 2016 (.pdf, str. 62), 2017 (.pdf, str. 71), 2018, 2019, 2020 (.pdf, str. 24)

V následujícím grafu můžeme pozorovat, že mezi lety 2007 a 2013, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, byl průměrný podíl investic 10,3 %. To je více, než kolik dosahuje průměr v letech 2018–2020 (8,9 %), tedy během vlády Andreje Babiše. Procentuální zastoupení investic bylo tedy v prvním pozorovaném období (2007–2013) až na rok 2013 vyšší než v druhém pozorovaném období (2018–2020).

Zdroje tabulky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 (.pdf, str. 60), 2015 (.pdf, str. 62), 2016 (.pdf, str. 62), 2017 (.pdf, str. 71), 2018, 2019, 2020 (.pdf, str. 24)

V posledním grafu je poté vyobrazen procentuální podíl investic vůči HDP v pozorovaném období. Z dat je zřejmé, že tento podíl byl za dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, vyšší, než jak je tomu za období vlády Andreje Babiše. Výjimku pak tvoří původně plánovaný podíl investic vůči HDP pro rok 2020, který se shoduje s hodnotou podílu v roce 2013. Procentuálně se nejvíce investovalo za vlád, ve kterých byl poslanec Kalousek ministrem financí, nejméně pak za aktuální vlády Andreje Babiše. Nejvyšší a nejnižší procentuální zastoupení investic měla na svědomí vláda Bohuslava Sobotky, v roce 2015 se jednalo o 3,8 %, v roce 2017 o 1,6 %.

V neposlední řadě se zaměřme na závěrečnou část výroku Miroslava Kalouska o investicích v roce 2017. Končící vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí, v roce 2017 hospodařila s rozpočtem, jehož celkové výdaje činily 1 279,80 mld. Kč (oproti plánovaným 1 310,26 mld. Kč). Kapitálové výdaje, tedy investice, jak jsou označovány ve státním rozpočtu, v tomto rozpočtu činily 81,75 mld. Kč (oproti plánovaným 107,43 mld. Kč). Procentuální zastoupení investic na výdajích státního rozpočtu tak bylo 6,38 %, procentuální podíl investic vůči HDP pak 1,60 %.

Je tedy skutečně pravda, že absolutní hodnota, procentuální podíl na výdajích státního rozpočtu i procentuální podíl vůči HDP kapitálových investic v roce 2017 byl nejnižší za celé pozorované období. Slova Miroslava Kalouska „skoro vůbec“ byla evidentně vyslovena s nadsázkou, a jelikož vláda v roce 2017 investovala skutečně nejméně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na závěr tedy shrňme, že v letech krize 2008–2009 bylo v poměru vůči HDP investováno více než v letech 2018, 2019 a než jak bylo plánováno pro rok 2020. Absolutně bylo v letech 2008 a 2009 investováno více než v době vlády Andreje Babiše pouze v roce 2009 (kdy byla česká ekonomika světovou krizí zasažena nejvíce). I přesto lze říci, že co se týče absolutních výší investic, v některých letech krize Česká republika skutečně investovala více, než kolik investovala vláda Andreje Babiše v některých (ale se započtením inflace i v průměru ve všech) letech „konjunktury“.

Miroslav Kalousek

Nebyla expanzivní měnová politika, nebylo kvantitativní uvolňování.
Ekonomika
Pravda
Poté, co se Miroslav Kalousek stal v roce 2010 ministrem financí, nedocházelo k poklesu úrokových sazeb ČNB. Tímto poklesem se stimuluje množství peněz v ekonomice. Podobně nedocházelo ani ke kvantitativnímu uvolňování (nákupu cenných papírů centrální bankou).

Miroslav Kalousek ve výroku hovoří o období tzv. Velké recese, tedy hospodářské krize z let 2008-2009 a následného poklesu české ekonomiky v letech 2012 a 2013. Jedná se také o dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí (2007–2009 ve vládě Miroslava Topolánka, v letech 2010–2013 ve vládě Petra Nečase), nicméně pro hodnocení je klíčové období po roce 2010, jelikož poslanec Kalousek po tomto výroku vzápětí dodává „A my když jsme přebírali v roce 2010 rozpočet“, což odkazuje právě na období od roku 2010 dále.

Měnová (monetární) politika je vedle politiky fiskální jedním ze dvou hlavních nástrojů hospodářské politiky, které stát využívá. Monetární politiku vykonává centrální banka, v Česku tedy Česká národní banka. „Expanzivní měnová politika je charakterizována zvyšováním nabídky peněz a tím je stimulována agregátní poptávka. Krátkodobým efektem expanzivní měnové politiky je zvýšení úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Nedochází k vysokému růstu cen, ale využití veškerých výrobních zdrojů znamená zvýšení úrovně cen. Z dlouhodobého hlediska představují efekty expanzivní monetární politiky růst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá růstu sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti a nemění se ani výše úrokových měr.“

V ověření se tedy zaměříme na to, zda byla v daném období měnová politika ČNB expanzivní. Jedním z hlavních měnových nástrojů jsou úrokové sazby, které ČNB poskytuje obchodním bankám v domácí měně. Pokud centrální banka sníží úrokové sazby, umožní tím komerčním bankám levněji si vypůjčit likviditu a levněji peníze půjčit ekonomickým subjektům. Tím dojde k „expanzi“ objemu hotovosti v ekonomice, což stimuluje firmy i jednotlivce k vyšší ekonomické aktivitě. Snížení základních úrokových sazeb tedy značí expanzivní měnovou politiku, naopak zvýšení těchto sazeb je projevem restriktivní měnové politiky.

Úrokové sazby pak rozlišujeme tři. 2T (dvoutýdenní) repo sazba, která určuje, s jakým úrokem vykupuje ČNB peníze od komerčních bank. Čím je úrok vyšší, tím výhodnější je výkup pro komerční banky. Diskontní sazba představuje úrok nad rámec repo sazby, za který si komerční banky ukládají peníze k ČNB. Lombardní sazba je svým způsobem opakem sazby diskontní, vyjadřuje tedy úrok, za který si komerční banky půjčují od ČNB. Čím je úrok nižší, tím je výhodnější si pro komerční banku půjčit peníze, které pak může půjčovat dál. Čím jsou tedy tyto sazby nižší, tím je výhodnější si pro komerční banky půjčovat od ČNB, a proto mohou spotřebitelům poskytnout nižší úvěr a vypustit více peněz do ekonomiky. 

Z grafu, v němž je zaznamenán vývoj těchto tří sazeb po dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, tedy můžeme pozorovat, že v květnu 2010 (kdy ještě Miroslav Kalousek ministrem financí nebyl), byla lombardní sazba 1,75 %, repo sazba 0,75 % a diskontní sazba 0,25 %. Úrokové sazby zůstaly neměnné po více než dva roky, měnová politika tedy, alespoň co se týče základních úrokových sazeb, nebyla expanzivní.

Změna výše sazeb pak proběhla v roce 2012, a to hned třikrát. v červnu došlo ke snížení lombardní sazby na 1,5 %, repo sazby na 0,5 %, diskontní sazba zůstala stejná. V říjnu téhož roku došlo ke snížení lombardní sazby o polovinu na 0,75 %, repo sazby na 0,25 %, diskontní sazby na 0,1 %. Potřetí došlo ke snížení v listopadu 2012, a to lombardní sazby na 0,25 %, 2T repo na 0,05 % a diskontní taktéž na 0,05 %. Takto nastavené úrokové sazby vydržely až do srpna 2017.

Spadnutí úrokových sazeb, jakožto klíčových nástrojů k regulaci ekonomiky, téměř na nulu, má za následek, že tímto způsobem již nelze dále zvyšovat množství peněz v ekonomice a centrální banka může být nucena přistoupit k tzv. kvantitativnímu uvolňování. To v praxi znamená, že centrální banka začne na finančním trhu nakupovat cenné papíry, čímž opět dochází ke zvyšování objemu peněz v oběhu ekonomiky. 

K tomuto poklesu došlo právě v listopadu 2012 a ČNB se zavázala k držení úrokových sazeb blízko nuly po delší dobu. ČNB zde ale nepřistoupila ke kvantitativnímu uvolňování, nýbrž začala jako nástroj měnové politiky používat kurz koruny a v listopadu roku 2013 došlo k zásahu ČNB na devízovém trhu a oslabení koruny o 5–7 %, aby došlo k udržování hladiny okolo 27 CZK/EUR. Intervence ČNB trvaly až do roku 2017 a jednalo se o další z nástrojů měnové politiky.

Česká národní banka tedy ke kvantitativnímu uvolňování, na rozdíl od některých zahraničních centrálních bank, nepřistoupila. Pro českou ekonomiku je ale zásadní rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) z roku 2015. Tehdy se ECB rozhodla pomoci ekonomice eurozóny pomocí kvantitativního uvolňování a zavázala se každý měsíc nakoupit dluhopisy v hodnotě 60 miliard eur.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, jelikož v něm odkazuje na období svého působení ve funkci ministra financí po roce 2010. V té době opravdu po více než dva roky ČNB neprováděla, alespoň co se týče základních úrokových sazeb, expanzivní měnovou politiku. Zásadní zlom české měnové politiky přišel, po snížení sazeb v roce 2012, až v roce 2013, kdy se ČNB zavázala intervenovat na devizovém trhu a „držet“ kurz koruny vůči euru okolo 27 korun.

Miroslav Kalousek

A my (vláda Petra Nečase, pozn. Demagog.cz), když jsme přebírali v roce 2010 rozpočet, tak byly úroky státních dluhopisů 5,7 %.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
V polovině roku 2010, kdy nastupovala vláda Petra Nečase, ve které působil Miroslav Kalousek na postu ministra financí, stát skutečně vydával i dluhopisy s úrokem 5,7 %.

Miroslav Kalousek ve svém výroku poukazuje na specifika situace v roce 2010, kdy se stal ministrem financí. Upozorňuje na to, že úrokové sazby státních dluhopisů byly na vysoké úrovni a pokračuje: „Kdybychom prudce nekonsolidovali a díky tomu jsme srazili ty úroky pod 3 %, tak jsme uvrhli zemi do dluhové spirály.“

Uveďme, že státní dluhopisy vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí na pokrytí vládních výdajů. Nejčastěji se jedná o výdaje na investice do infrastruktury, náklady na splácení státního dluhu nebo v případě roku 2020 například na nákup zdravotnického materiálu atd. Investice do těchto cenných papírů je obecně považována za velmi bezpečnou a umožňuje uložit si peněžní prostředky na určitou dobu s předem známým výnosem. Majitel státního dluhopisu pravidelně získává od emitenta (státu) úrokový výnos, tedy procento vložené částky, které je vypláceno prostřednictvím dluhopisových kuponů. Po uplynutí celkové doby splatnosti dluhopisu je pak vlastníkovi vyplacena i celá jeho jmenovitá hodnota.

Česká republika vydává dluhopisy, které lze rozdělit do více kategorií. Kromě spořicích státních dluhopisů, které stát začal vydávat až v roce 2011, se jedná o státní pokladniční poukázky (tedy krátkodobé dluhopisy se splatností do 1 roku bez úrokové sazby) a střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Ty mohou mít dobu splatnosti od dvou let a delší. V současnosti Česká republika vydává například i dluhopisy na 20 let. Obecně lze říci, že čím větší je doba splatnosti, tím vyšší je také úroková sazba.

Vláda Petra Nečase, ve které působil Miroslav Kalousek na postu ministra financí, byla jmenována 13. července 2010. Podle informací Ministerstva financí v té době stát skutečně vydával i střednědobé a dlouhodobé dluhopisy s úrokem 5,7 %. Kromě těchto dluhopisů s dobou splatnosti 15 let Česká republika vydávala například také dluhopisy se sazbou 5 % na 10 let nebo 3,4 % na 5 let. Miroslavem Kalouskem uváděných 5,7 % je nejvyšší sazbou, která v roce 2010 byla dostupná. Úrokové sazby všech státních dluhopisů se pohybovaly v rozmezí 2,8–5,7 %.

Dodejme, že úroková sazba u dluhopisů s dobou splatnosti přibližně 15 let se za doby Nečasovy vlády skutečně snížila pod 3 %. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2011 se sice pohybovala na 5,7 %, v roce 2012 se však snížila na 4,6 %. Od dubna do července 2013, kdy Nečasův kabinet nahradila vláda Jiřího Rusnoka, pak úrokové sazby u dluhopisů s dobou splatnosti 15,5 let odpovídaly 2,5 %.

Byť Miroslav Kalousek uvádí úrokovou sazbu pouze u těch státních dluhopisů, které měly v roce 2010 sazbu nejvyšší, vzhledem k výše uvedenému kontextu výroku jej hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Ferjenčík

Vláda se nedrží svého vlastního programového prohlášení, které říká, že daňové změny se mají dít s dostatečným předstihem, aby se na to firmy mohly připravit.
Rozpočet 2021
Pravda
Dle programového prohlášení vlády mají být daňové změny připraveny s dostatečným odkladem účinnosti. Daňový balíček, jehož účinnost je naplánovaná na 1. ledna, však bude s největší pravděpodobností schválen až v průběhu prosince.

V programovém prohlášení vlády stojí (Finance a hospodaření státu, 4. odstavec): „Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti.“

V současnosti je ovšem daňový balíček, jehož účinnost (.pdf, str. 33) je plánována od 1. ledna 2021, ještě projednáván a mezi vládními koaličními partnery (ANO a ČSSD) nepanuje shoda o jeho podobě. Jeden z hlavních rozdílů je výsledná podoba zdanění příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. Andrej Babiš navrhuje zdanění hrubé mzdy sazbou 15 procent a doplnění sazbou 23 procent u příjmů nad 140 000 korun měsíčně. Jan Hamáček ovšem navrhuje sazbu 19 a 23 procent a k tomu chce zvýšit i měsíční daňovou slevu na poplatníka, a to o 200 korun.

Ministryně financí po neúspěšném vyjednávání s ČSSD prohlásila: „Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku (13. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz), kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním.“ Je ale dobré podotknout, že dle stránek Poslanecké sněmovny nemohl být v pátek 13. listopadu návrh projednán, neboť do té doby neuplynula zákonná 14denní lhůta od rozeslání pozměňovacích návrhů poslancům. Nejdříve tedy mohla Sněmovna návrh schválit až ve středu 18. listopadu, na tento den však nebyla plánovaná schůze Sněmovny, naopak naplánovány jsou schůze výborů. Projednání je tedy, pokud Sněmovna nerozhodne jinak, možné až v pátek 20. listopadu, přičemž následně zákon musí projednat ještě Senát a podepsat prezident.

Termín „s dostatečným předstihem" je značně subjektivní, je však velice pravděpodobné, že zákon nabude platnosti až v průběhu prosince, což i vzhledem k vánočním svátkům nedává firmám příliš prostoru se na daňové změny připravit. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mikuláš Ferjenčík

Tam dneska ANO má svůj návrh, ČSSD má svůj návrh, KSČM má svůj návrh. Ty všechny 3 návrhy (na zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) jdou proti sobě.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Poslanci za ANO, ČSSD i KSČM podali konkurenční pozměňovací návrhy k vládní novele, která se týká také zákona o daních z příjmů. Každý z těchto návrhů obsahuje jiné sazby daně.

V červnu 2020 vláda předložila návrh zákona, který mimo jiné mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (.pdf, str. 4). Na schůzi Poslanecké sněmovny od 19. listopadu by měl být tento zákon projednáván ve třetím čtení. K zákonu byla podána celá řada pozměňovacích návrhů, poslanec Ferjenčík zřejmě naráží na návrh Andreje Babiše (ANO) z 26. října, návrh Jana Hamáčka (ČSSD) z 27. října a návrh (.docx) Jiřího Dolejše (KSČM) rovněž z 27. října.

Všechny tři návrhy se shodují na zrušení tzv. superhrubé mzdy, která se v ČR používá od roku 2008 pro výpočet základu daně. Superhrubá mzda je součet hrubé mzdy zaměstnance a povinného pojistného, které odvádí zaměstnavatel. Podle zmiňovaných návrhů by se daň měla počítat ze skutečné hrubé mzdy.

Zrušení superhrubé mzdy je rovněž jedním z cílů, které si současná vláda vytyčila ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 5). Snížení základu daně ovšem znamená nižší příjem do státního rozpočtu, což v současné době, kdy výrazně narůstají výdaje rozpočtu v souvislosti s pandemií koronaviru, představuje problém. Alena Schillerová pak uvedla, že Ministerstvo financí nemá plán, jak výpadek příjmů nahradit. Dle ČSSD by řešením mohlo být například zavedení bankovní daně, což však předseda vlády Andrej Babiš odmítl.

Hlavní rozdíl v návrzích jednotlivých stran spočívá v navrhované výši daňové sazby. Pozměňovací návrh Andreje Babiše s číslem 6592 (.docx, str. 3) počítá se dvěma úrovněmi daně: 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů vyšších. Návrh Jana Hamáčka č. 6610 (.docx, str. 3) pak počítá s daní ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy, nad tento limit pak se sazbou daně také 23 %.

Jiří Dolejš pak ve svém pozměňovacím návrhu s číslem 6627 (.docx, str. 3) dokonce navrhuje 3 úrovně daně: 15 % u příjmů do 24násobku průměrné mzdy, 23 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 32 % u příjmů převyšujících 48násobek průměrné mzdy.

Dodejme, že například podle studie VŠE (.pdf), která porovnává dopady 15% a 19% základní sazby daně, by dopady jednotlivých návrhů na státní rozpočet i na příjmy domácností byly značně rozdílné. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Mikuláš Ferjenčík

Vzhledem k tomu, jakým způsobem postupovala paní Schillerová v tom předchozím vyjednávání o změnách rozpočtu, kdy vyjednala, že bude tedy rezerva na boj s pandemií, a následně ty peníze použila na předvolební dárečky (...).
Ekonomika
Zavádějící
Alena Schillerová prosazovala zvýšení rozpočtového deficitu na rok 2020 a vznik rezervy na boj s epidemií covidu-19. Ta nakonec činila cca 137 mld. Kč, na tzv. rouškovné z ní však bylo využito jen cca 11 %.

V červnu 2020 ministryně financí Alena Schillerová požadovala, aby schodek státního rozpočtu činil 500 miliard korun. Tento schodek by podle Aleny Schillerové umožnil vytvoření rezervy na boj proti epidemii covidu-19, aby „nemusela vláda opět žádat o změnu“ rozpočtu.

Novela (.pdf) státního rozpočtu, kterou se schodek zvýšil na 500 miliard korun (.pdf, str. 6), byla Poslaneckou sněmovnou schválena 8. července 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 3) stojí, že epidemie covidu-19 zapříčinila „potřebu vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie“. Ministryně financí nejprve navrhovala (str. 5) vytvoření této rezervy prostřednictvím navýšení výdajů kapitoly Všeobecné pokladní správy o 136,6 mld. Kč. Po kritice ze strany opozice však došlo k rozdělení této rezervy do rozpočtových kapitol několika ministerstev (mimo jiných MPSVMV) a výdaje Všeobecné pokladní správy byly navýšeny jen o přibližně 70 mld. Kč.

Opozice již dříve kritizovala tzv. rouškovné, o němž předseda Pirátů Ivan Bartoš prohlásil, že se jedná o „volební dárek“. Proto usuzujeme, že Mikuláš Ferjenčík má „předvolebními dárečky“ na mysli právě tento jednorázový finanční příspěvek (.pdf) pro důchodce.

Zavedení rouškovného nicméně nenavrhovala Alena Schillerová, ale ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Alena Schillerová uvedla, že tento příspěvek podpoří, avšak dle ní výše příspěvku měla činit 4 000 korun, nikoliv 6 000, jak požadovala Jana Maláčová. Vládní koalice se dohodla, že tento příspěvek bude ve výši 5 000 korun. Vyplacen má být v prosinci 2020 (.pdf, str. 3).

Návrh zákona uvádí, že „opatřením dojde ke zvýšení (…) státního rozpočtu v roce 2020“ (.pdf, str. 4). Opatření pak způsobí, že výdaje státního rozpočtu stoupnou „v příslušných rozpočtových kapitolách (MPSV, MO, MV a MS) celkem o 15 mld. Kč“ (.pdf, str. 4). Těchto 15 miliard korun tedy pochází z financí těchto čtyř ministerstev určených na potlačení epidemie covidu-19. Podle ČTK by z celkových 15 miliard Kč mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložit 14,9 miliard Kč. Jelikož MPSV z rozpočtové rezervy získalo necelých 18 miliard Kč, můžeme zde legitimně dovozovat, že na rouškovné využilo právě tyto prostředky.

Mikuláš Ferjenčík má tedy pravdu v tom, že navýšení rozpočtové rezervy bylo zčásti využito i na program rouškovného. Jeho vyjádření však vytváří zavádějící dojem, že takto byla využita rezerva jako celek, přitom šlo jen o cca 11 % z celkové částky 137 miliard Kč. Mikulášem Ferjenčíkem zmíněná ministryně financí Alena Schillerová pak navrhovala částku ještě nižší.

Miroslav Kalousek

Tady je vládní návrh zákona o státním rozpočtu, který je schválen. Paralelně s ním předseda vlády dává změnu daňové legislativy (...). Místopředseda téže vlády předkládá návrh, který je v rozporu s návrhem toho předsedy vlády, i s návrhem o státním rozpočtu.
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Premiér Babiš navrhl zrušení superhrubé mzdy, také vicepremiér Hamáček předložil konkurenční návrh na zrušení superhrubé mzdy. Oba návrhy jsou v rozporu s návrhem státního rozpočtu pro rok 2021, který vláda schválila, protože navyšují již dohodnutý schodek rozpočtu.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek mluví o třech návrzích:

Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 schválila vláda na své schůzi 19. října 2020. Poslanecká sněmovna pak 11. listopadu 2020 tento návrh rozpočtu poslala do druhého čtení. Sněmovna se dle informací, které zveřejnila na svém webu, zatím dohodla na základních parametrech rozpočtu (.pdf), tedy na příjmech, výdajích a schodku: „Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1 488,3 miliardy a výdaji 1 808,3 miliardy korun a celkově s růstem ekonomiky o 3,9 %.“ Závěrečné schvalování státního rozpočtu pro rok 2021 je naplánováno na 16. prosince.

Dále Miroslav Kalousek mluví o poslaneckých návrzích ve spojitosti se zrušením superhrubé mzdy, s nímž ale návrh státního rozpočtu na rok 2021 (.pdf) nepočítá. Nepočítá s ním ani tzv. daňový balíček (.pdf), který by od 19. listopadu Sněmovna měla schvalovat ve třetím čtení. Tento návrh zákona, kterým by mělo dojít ke změnám některých zákonů v oblasti daní, vláda předložila Sněmovně 24. června 2020.  

Právě k tomuto daňovému balíčku pak dne 26. října 2020 Andrej Babiš předložil pozměňovací návrh číslo 6 592 (.doc), v němž navrhuje zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9). V této souvislosti pak navrhuje zavést zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 4násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (str. 3, 10). Dle odůvodnění návrhu tak dojde k tomu, že si poplatníci „v důsledku zrušení superhrubé mzdy a změny sazeb polepší a dojde u nich ke snížení daňového zatížení“ (.doc, str. 8). Tento návrh by nicméně podle Andreje Babiše způsobil ve státním rozpočtu navýšení schodku o dalších 52,1 miliard korun (.doc, str. 8).

Podobný pozměňovací návrh s číslem 6 610, podle nějž by také mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 6), předložil dne 27. října 2020 i vicepremiér Jan Hamáček. Na rozdíl od návrhu předsedy vlády Andreje Babiše však navrhuje zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 19 %, doplněnou o sazbu 23 % pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně (.doc, str. 3, 7). Podle Hamáčka by se tím schodek státního rozpočtu navýšil o 10 miliard korun (.doc, str. 6).

Závěrem tedy shrňme, že vláda premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021. Předseda vlády Andrej Babiš později navrhnul zrušení superhrubé mzdy a také místopředseda vlády Jan Hamáček předložil jiný, konkurenční návrh na zrušení superhrubé mzdy. Oba návrhy jsou v rozporu se schváleným návrhem státního rozpočtu pro rok 2021, protože navyšují jeho již schválený schodek.

Roman Onderka

(…) máme deficity v letošním roce 500 miliard, v příštím roce zatím nachystaných 320 miliard.
Pravda
Státní rozpočet na rok 2020 byl po úpravách schválen s plánovaným schodkem 500 mld. Kč. Rozpočet na rok 2021 je připravován se schodkem 320 mld. Kč.

Poslanec Onderka ve svém výroku hovoří o plánovaných schodcích státního rozpočtu na roky 2020 a 2021.

Deficit státního rozpočtu na rok 2020 byl původně schválen (.pdf, str. 1) ve výši 40 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl následně třikrát navýšen v reakci na aktuální vývoj pandemie covidu-19 a prováděná opatření ke stimulaci ekonomiky, opatření na podporu regionálního rozvoje, cestovního ruchu atd. Poslední z těchto novel zákona o státním rozpočtu navýšila (.pdf, str. 1) deficit rozpočtu na letošní rok na 500 miliard korun.

11. listopadu letošního roku pak došlo v Poslanecké sněmovně k projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Návrh (.pdf) byl poslanci v prvním čtení schválen. Počítá s příjmy ve výši 1 488,3 miliard korun a výdaji ve výši 1 808,3 miliard korun. Plánovaný schodek je tak 320 miliard korun (str. 1). Parametry rozpočtu podle Ministerstva financí zohledňují zejména dopady probíhající pandemie, rozpočet dle vyjádření rezortu také „zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce“.

Roman Onderka

Sociální demokracie drží programové prohlášení, které jasně mluví o 23 a 19% daních. O žádných 15 tam nic napsáno není, co předkládá pan premiér.
Rozpočet 2021
Pravda
Vláda ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení uvádí, že zruší superhrubou mzdu. Místo ní má navrhnout sníženou 19% sazbu z hrubé mzdy a ponechat solidární zvýšení daně zavedením sazby 23 %. Tomu odpovídá návrh Jana Hamáčka, Andrej Babiš ale navrhuje sníženou sazbu ve výši 15 %.

Druhá vláda premiéra Andreje Babiše, jejíž součástí je ČSSD jako koaliční partner, schválila finální podobu svého programového prohlášení 27. června 2018. Prohlášení obsahuje (.pdf) 16 tematických oblastí, přičemž hned jednu z prvních představují finance a hospodaření státu, kam spadá také téma daní.

V této oblasti se ANO i ČSSD zavázaly (.pdf, str. 5) zrušit superhrubou mzdu a namísto ní navrhnout novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. K tomu by zůstalo zachováno solidární zvýšení daně, a to zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Další nové daňové sazby v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy programové prohlášení nezmiňuje. 

Uveďme, že během léta se koaliční ČSSD a ANO dohodly, že po zrušení superhrubé mzdy bude základní daňová sazba na úrovni 15 % z hrubé mzdy (pro osoby s příjmy do 140 tisíc korun). V posledních týdnech nicméně tato dohoda padla a jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) předložili k projednávané novelizaci některých zákonů v oblasti daní své vlastní pozměňovací návrhy.

Zatímco premiér Babiš navrhuje (.docx, str. 3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy, vicepremiér Hamáček prosazuje (.docx, str. 3, 6) sazbu uváděnou v programovém prohlášení ve výši 19 %. Na výši druhé sazby, tedy 23 % z hrubé mzdy, se již oba ve svých návrzích shodují.

Srovnání návrhů Andreje Babiše a Jana Hamáčka a jejich výše navrhovaných sazeb. Zdroj: ČT24

O nové 15% daňové sazbě v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se programové prohlášení vlády nezmiňuje, hovoří jen o sazbě 19 %. Pro kontext však znovu připomeňme, že Andrejem Babišem navrhovaná 15% sazba byla původně výsledkem letní dohody mezi koaličními partnery.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů