Demagog.cz

Hlas lidu a politiků

První ze série předvolebních debat na CNN Prima News měla velký ohlas, a tak jsme si ji ani my nemohli nechat ujít. Můžete se tak dozvědět, jak motivovat lidi k očkování a kolik se jich již naočkovat nechalo, či kolik je průměrný plat zdravotní sestry, lékaře nebo učitele. Došlo ale i na staré křivdy z Poslanecké sněmovny, které jsme podrobili naší analýze.

Ověřili jsme
Hlas lidu ze dne 1. září 2021 (moderátor Pavlína Wolfová, záznam)

4 z celkově 29 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jenom meziročně jsme dali o 90 miliard navíc (na platy ve zdravotnictví, pozn. Demagog.cz). !

K žádnému navýšení platů o 90 miliard Kč nedošlo. Stát ovlivňuje platy ve zdravotnictví především pomocí plateb za státní pojištěnce, za ně by měl letos vydat 127 mld. Kč. 90 mld. pak představuje více než polovinu celkových ročních platů a mezd všech pracovníků ve zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Pro lepší pochopení kontextu výroku Andreje Babiše se nejprve stručně zaměřme na to, jak funguje financování českého zdravotnictví, kdo zdravotníkům vyplácí platy a mzdy a odkud tyto peníze přitékají.

Na financování zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) 3 sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Z veřejných peněz jde do zdravotnictví zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji z dokumentu Výsledky (.pdf) zdravotnických účtů ČR 2010–2019.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví zdravotní pojišťovny. Ty získávají od všech účastníků veřejného zdravotního pojištění peníze, z nichž pak proplácí poskytovatelům zdravotní péče jejich úkony. Platy a mzdy zdravotníků jsou tedy tvořeny především penězi od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojištění nicméně neplatí jen pojištěnci (fyzické osoby), ale částečně také jejich zaměstnavatelé a v určitých případech stát. Ten platí (.pdf, str. 49) pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za děti, studenty, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, za uchazeče o zaměstnání, důchodce apod.

Stát tedy výši platů zdravotníků může ovlivnit především nastavením plateb za státní pojištěnce. V současné době pojistné za státního pojištěnce za kalendářní měsíc odpovídá 1 767 Kč. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosáhla výše 127,3 mld. Kč. Jedná se však jen o odhad. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Na příští rok byl schválen další nárůst, konkrétně o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj dat v grafu: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Z grafu je vidět, že k 90miliardovému meziročnímu nárůstu nedošlo. Nejvyšší meziroční nárůst plateb za státní pojištěnce nastal mezi lety 2020 a 2021, kdy celková suma vzrostla o 30 miliard Kč.

Doplňme, že ani prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví nemohlo dojít k takto výraznému nárůstu. Celkový rozpočet Ministerstva totiž zdaleka této částky nedosahuje, natož aby o ni byl meziročně navýšen. Například na rok 2022 vláda plánuje nárůst o 6 miliard korun.

Zdroj dat v grafu: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Pro objasnění toho, jakým způsobem měla vláda na platech přidat zdravotníkům 90 miliard, jsme se obrátili na Úřad vlády, zatím jsme však nedostali odpověď.

Zaměřme se nicméně na samotnou částku 90 miliard Kč a zasaďme ji do kontextu celkových výdajů na platy ve zdravotnictví. V roce 2019 pracovalo (.pdf, str. 16) ve zdravotnictví v přepočtu na celé úvazky 218 842 lidí. Jejich průměrný plat/mzda činil 41 031 Kč (str. 26). Celkem tedy všichni pracovníci ve zdravotnictví v roce 2019 dostali na odměnách za práci přibližně 108 miliard Kč.

Meziroční navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o 90 miliard by tedy představovalo nárůst o zhruba 80 %. Lékaři by například dostávali v průměru přibližně o 70 tisíc měsíčně navíc. Částka 90 miliard korun tak zjevně neodpovídá realitě. Přestože nedokážeme s jistotou říct, jestli nedošlo k určitému navýšení platů, například ve státem zřizovaných nemocnicích, ani vzhledem k chybějícím aktuálním datům nemůžeme vyloučit, že došlo k nárůstu celkových výdajů (.pdf, str. 1) na zdravotní péči (všechny výdaje ve zdravotnictví, nejen odměny za práci) o 90 miliard Kč.

Můžeme však konstatovat, že nic nenasvědčuje tomu, že někdy došlo k takto výraznému – a vzhledem k objemu peněz v českém zdravotnictví bezprecedentnímu – navýšení platů. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vy (lidovci, pozn. Demagog.cz) jste nás nikdy nepodpořili v navyšování důchodů. Nikdy.

Poslanci KDU-ČSL při hlasování v Poslanecké sněmovně opakovaně podpořili vládní návrhy zákonů, v jejichž důsledku došlo nebo dojde k navyšování důchodů.

skrýt celé odůvodnění

Plán zvyšovat důchody zahrnula vláda Andreje Babiše již do svého programového prohlášení (.pdf, str. 8) z června 2018. Prohlášení tak například obsahuje část, v němž vláda slibuje prosazení novely zákona o důchodovém pojištění, „která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy“. Vláda se dále také zavázala prosadit „navýšení důchodu o 1000 Kč lidem, kteří dosáhnou věku 85 let“

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který obsahoval (.pdf, str. 3) uvedené dva body, předložila Poslanecké sněmovně ještě první vláda Andreje Babiše v březnu 2018. Sněmovna poté schválila tuto novelu ve třetím čtení 29. června 2018, kdy získala podporu všech sněmovních stran. Z deseti poslanců KDU-ČSL tehdy bylo pět z jednání omluveno, zbývajících pět poslanců hlasovalo pro přijetí. Zmiňme, že podobně tomu bylo i 22. srpna 2018, kdy Sněmovna o návrhu novely hlasovala znovu poté, co ji dolní komoře vrátil Senát s pozměňovacími návrhy. Poslanci tehdy setrvali na znění schváleném na konci června. Novela, kterou došlo ke zvýšení základní výměry důchodu a k navýšení důchodu u seniorů nad 85 let, následně vešla v účinnost v září 2018.

Dalším příkladem, kdy KDU-ČSL podpořila vládu při navyšování důchodů, je také novela zákona o důchodovém pojištění z roku 2019, díky níž v roce 2020 narostl (.pdf, str. 3) průměrný důchod o zhruba 900 Kč měsíčně. Tedy přibližně o 200 Kč nad zákonnou valorizaci. 

Dále pak KDU-ČSL podpořila i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který vláda předložila v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. V důsledku přijetí této novely tak v roce 2022 dojde ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).

Výrok Andreje Babiše, že KDU-ČSL nikdy nepodpořila vládu při navyšování důchodů, z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Za naší vlády byly nejvíc navýšené platy (…) učitelů o 150 %.

Očekávaný nárůst učitelských platů mezi lety 2017–2021 je jen o necelých 53 %. Platy učitelů byly nejvíce navýšeny právě v tomto volebním období.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš v diskuzi na CNN Pirma News vyjmenovával (video, čas 26:05) profese, kterým jeho vláda měla přidat na platech, a mezi nimi zmínil také učitele: „Za naší vlády bylo nejvíc navýšené platy. Vojáků, policistů, hasičů, učitelů o 150 procent, o 150 procent. Ano?“ Tvrzení, že za doby jeho vlády vzrostly učitelské platy o 150 %, však neodpovídá jeho dalším výrokům ani slibům vyplývajícím z programového prohlášení (.pdf, str. 14) vlády. Vláda se totiž zavázala do roku 2021 navýšit platy učitelů na 150 % hodnoty z roku 2017, nikoliv o 150 %

Nicméně Andrej Babiš v rámci tohoto výroku skutečně uvedl a ještě zdůraznil, že došlo k nárůstu o 150 %, a proto jej v tomto znění budeme ověřovat.

Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 (před nástupem druhé vlády Andreje Babiše) činil 31 578 Kč, a růst o 150 % by proto měl odpovídat 78 945 Kč.

V roce 2020 nicméně dosáhl průměrný plat 44 224 Kč (.xlsx, list A4.1.2), což odpovídá pouze nárůstu o 40 % platu učitelů v roce 2017, nikoli o 150 %. Pro úplnost nicméně musíme také dodat, že na konci roku 2020 vláda rozhodla o dalším navýšení platů učitelů, konkrétně o zvýšení jejich tarifní části o 4 %. Podle ministra školství Roberta Plagy ale další peníze – zbývajících 5 % – dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak měl v roce 2021 skutečně narůst o 9 %

MŠMT dosud nezveřejnilo poslední data o přesné výši učitelských platů v roce 2021. Pokud ale budeme vycházet ze srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, a platy učitelů oproti roku 2020 narostly o 9 %, odpovídal by v roce 2021 průměrný plat učitele 48 204 Kč. To představuje nárůst o 53 %, zdaleka tedy ne o Andrejem Babišem uváděných 150 %.

Jak lze vidět v grafu výše, průměrný plat učitelů nerostl pouze během současné vlády Andreje Babiše. Nominální hodnoty těchto platů i reálné platy, přepočtené pomocí indexu spotřebitelských cen, se výrazně zvyšovaly i v jiných obdobích. Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2020, 2014, 20102008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

K výraznějšímu reálnému navýšení došlo mimo jiné i za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003, a to meziročně o 11,5 % z 21 633 Kč na 24 127 Kč. Doplňme však, že i poté byli učitelé s výší svých platů a kroky tehdejší vlády nespokojení a na začátku září 2003 uspořádali stávku. Pokud srovnáme průměrnou roční míru nárůstu reálných platů učitelů za vlády Vladimíra Špidly a vlád Andreje Babiše, zjistíme, že tempo růstu za Babišovy vlády je skutečně nejvyšší. Za vlády Vladimíra Špidly (mezi lety 2002 a 2004) vzrostly reálné platy o 5,5 % ročně. V letech 2017–2020 bylo tempo růstu 7,3 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vy jste vždycky, pan Bartoš a vy (Marian Jurečka, pozn. Demagog.cz) (...) jste vždycky hlasovali proti nám. Nikdy jste nepodpořili navýšení platů. Nikdy. Vždycky jste hlasovali proti navýšení.

Poslanci KDU-ČSL i Pirátské strany v tomto volebním období hlasovali pro zvýšení platů učitelů nebo zaměstnanců bezpečnostních sborů. Piráti navíc podali svůj pozměňovací návrh k novele pedagogického zákona, který měl platy učitelů zvednout na 130 % průměrné mzdy.

skrýt celé odůvodnění

V tomto kontextu premiér Babiš, jak sám uvádí, hovoří o platech učitelů, hasičů a policistů. Ve většině případů se platy těchto profesí navyšují skrze vládní nařízení nebo státní rozpočet.

První hlasování o státním rozpočtu se v tomto volebním období konalo v prosinci 2017. Pro rozpočet na rok 2018 se tehdy kromě ANO, SPD, KSČM, ČSSD vyslovila také KDU-ČSL. Pirátská strana se v tomto případě hlasování zdržela až na poslankyni Kozlovou, která také hlasovala pro. Ovšem v každém dalším hlasování o státním rozpočtu, tedy v letech 2018, 2019 a 2020, se skutečně obě strany vyslovily proti.

V červnu 2019 však vláda, přesněji ministr školství Plaga, předložil Sněmovně novelu zákona o pedagogických pracovnících. Při projednávání této novely byl schválen také pozměňovací návrh (.pdf), který prosadila právě Pirátská strana, předkladatelem byl pirátský poslanec Bartoň. Návrh by zaručoval, že by výše platů pedagogických pracovníků měla do roku 2023 vzrůst minimálně na 130 % průměrné mzdy (.pdf, str. 6, 9). Jak můžeme v tomto hlasování o pozměňovacím návrhu vidět, proti hlasovali pouze poslanci ANO. Novela jako celek byla však téměř jednohlasně schválena.

Ze Senátu se však novela vrátila do Sněmovny letos v březnu. Zatím naposledy se novela na plénu Sněmovny řešila v červnu 2021, poslanci však projednávání přerušili. Proti novele vystupuje zejména ministryně financí Schillerová. Ta upozorňuje, že by tato změna znamenala navýšení učitelských platů o 18,6 %, což by zvýšilo státní výdaje o 24 mld. Kč a přineslo by to tedy škrty pro jiné zaměstnanecké skupiny. 

Co se týče platů zaměstnanců bezpečnostních sborů, můžeme uvést příklad novely zákona předložené ministrem vnitra Hamáčkem. Ten předložil svou novelu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a k ní i pozměňovací návrh (.pdf), který například zaváděl tzv. stabilizační příplatek. Ten má zvýšit příjem například v regionech s největšími podstavy v policejních řadách. Může dosáhnout maximální hodnoty 5 000 Kč. Pro tuto novelu hlasovali mimo jiné i poslanci Pirátské strany a KDU-ČSL. Z Pirátů se proti vyslovil pouze jeden poslanec, a to konkrétně Jan Lipavský.

Jak můžeme vidět, ačkoliv poslanci obou stran téměř vždy hlasovali proti státnímu rozpočtu, který navýšení platů zahrnoval, byli aktivní v hlasování o jednotlivých novelách, které platy učitelů či policistů zvedly. Není tedy pravdou, že by Piráti a lidovci vždy „hlasovali proti navýšení“, jak se domnívá Andrej Babiš.