Demagog.cz

Hlas lidu a politiků

První ze série předvolebních debat na CNN Prima News měla velký ohlas, a tak jsme si ji ani my nemohli nechat ujít. Můžete se tak dozvědět, jak motivovat lidi k očkování a kolik se jich již naočkovat nechalo, či kolik je průměrný plat zdravotní sestry, lékaře nebo učitele. Došlo ale i na staré křivdy z Poslanecké sněmovny, které jsme podrobili naší analýze.

Ověřili jsme
Hlas lidu ze dne 1. září 2021 (moderátor Pavlína Wolfová, záznam)

11 z celkově 29 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme podali už 11 a půl milionu vakcín a blížíme se k 6 000 000 očkovaných lidí nad 16 let.

K 31. srpnu 2021 bylo v ČR proti covidu-19 očkováno alespoň jednou dávkou více než 5,82 mil. lidí starších 16 let, z nichž 5,64 mil. mělo očkování dokončeno. Bylo podáno téměř 11,5 mil. dávek.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat dostupných na webu Ministerstva zdravotnictví Onemocnění aktuálně bylo v České republice k 31. srpnu 2021 podáno celkem 11 479 339 vakcín proti covidu-19. Na uvedených stránkách nicméně nelze dohledat přesné počty očkovaných „nad 16 let“, protože datový přehled týkající se nezletilých obsahuje pouze souhrnná data pro věkovou skupinu 0–17 let a dále pro skupiny od 18 let výše.

Počty očkovaných osob starších 16 let je však možné nalézt v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví. V těch jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat (.xlsx) vyplývá, že k 31. srpnu 20:00 bylo očkování dokončeno u 5 638 306 osob nad 16 let. Alespoň jednu dávku pak dostalo více než 5 819 649 lidí starších 16 let.

Pro úplnost doplňme, že kromě dvoudávkových vakcín Pfizer/BioNtech (Comirnaty), Moderna (Spikevax) a AstraZeneca (Vaxzevria) se v České republice očkuje také jednodávkovou vakcínou Janssen od společnosti Johnson & Johnson.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) jsme tedy navrhovali a vláda schválila a doporučila krajům, aby lidi, kteří jsou naočkovaní, dostali 2 dny volna.

Návrh Andreje Babiše na zavedení dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří podstoupili očkování proti covidu-19, schválila vláda na konci července. Stejný postup vláda doporučila také krajům a obcím.

skrýt celé odůvodnění

Návrh na zavedení dvou dnů placeného volna pro státní zaměstnance, kteří se nechali nebo nechají očkovat proti covidu-19, předložil vládě na konci července předseda vlády Andrej Babiš. Podle jeho slov má tento krok lidi motivovat k tomu, aby očkování podstoupili. Premiér také uvedl, že mezi důvody předložení návrhu patří například i skutečnost, že někteří lidé po aplikaci vakcíny trpěli nežádoucími účinky, a placené volno si tak dle něj zaslouží.

Zmíněný návrh vláda následně skutečně schválila (.pdf) na jednání 30. července. Na placené volno tak nyní mají přímý nárok státní zaměstnanci, kteří se nechali naočkovat od 1. ledna 2021. Dva dny indispozičního volna mohou využít kdykoliv během roku. U vakcíny podávané ve dvou dávkách mají státní zaměstnanci právo využít jeden den po první dávce a jeden po druhé. U jednodávkové vakcíny si pak mohou vybrat dva dny volna hned po očkování. 

Kabinet také doporučil krajům, obcím a soukromým firmám, aby i ony poskytly svým zaměstnancům dva dny volna. Podle ankety deníku Právo nicméně značná část krajů a obcí tomuto doporučení vlády nevyhověla. Vadí jim například, že by placené volno jejich zaměstnanců v důsledku zaplatili lidé, kteří nepracují pro stát. Dalším důvodem, proč některé kraje a obce na návrh vlády nepřistoupily, je pak i nerovnost mezi zaměstnanci způsobená tím, že se někteří z nich nemohou nechat očkovat ze zdravotních důvodů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Teď od 1. září praktici dostanou za každého prvoočkovaného nad 65 let dodatečně 380 Kč.

Pojišťovny skutečně hradí praktickým lékařům o 380 Kč více než dosud. Částka by měla kompenzovat např. čas strávený vysvětlováním důležitosti očkování. Návrh vzala na vědomí i Rada vlády pro zdravotní rizika.

skrýt celé odůvodnění

Očkování proti onemocnění covid-19 je pro osoby, které mají veřejné zdravotní pojištění v České republice, hrazeno zdravotními pojišťovnami a vykázané očkování je uhrazeno poskytovatelům zdravotních služeb ve výši 267,52 Kč (.pdf, str. 3).

Momentálně se k očkování mohou registrovat všechny osoby starší 12 let. Kategorie seniorů starších 65 let se měla možnost registrovat od 14. dubna 2021. Očkování v České republice začalo 27. prosince 2020 a od té doby do 7. září 2021 bylo kompletně naočkováno 54,1 % obyvatel ČR. Nejvyšší proočkovanost je ve věkové kategorii 75–79 let, kde se pohybuje kolem 86 % (k 7. září).

Andrej Babiš zmínil bonus 380 Kč pro praktické lékaře již v pondělí 30. srpna 2021: „My jsme to probrali na radě pro zdravotní rizika, pojišťovny chtějí motivovat naše praktiky, pokud ten praktik přesvědčí nějakého seniora nad 65 let, aby se poprvé naočkoval, tak ho chtějí motivovat částkou 380 korun (…).“ Také uvedl, že s návrhem motivace přišly pojišťovny.

Poskytování tohoto příplatku potvrdila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle které má tato částka mimo jiné hradit „snahu oslovit pacienty. Vyhledat je, ověřit, zda pacient nebyl již očkován v centrálním registru, následně jej kontaktovat a edukovat ho o přínosech očkování“ nebo také čas strávený dojížděním za nemohoucími pacienty.

Změna už je patrná např. v číselníku výkonů VZP, kde pod číslem 01307 najdeme částku 380 Kč právě za edukaci k očkování. Na daný číselník na svém webu odkazuje i například Revírní bratrská pokladna (odkaz zdravotní výkony).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme vlastně nejvíc promořených občanů na 1 000 000 obyvatel.

Česká republika se ve statistice celkových případů onemocnění covid-19 na milion obyvatel ke 31. srpnu 2021 umístila na první příčce (pokud nezapočítáme státy s malým počtem obyvatel, jako jsou Seychely, Andorra, Černá Hora a San Marino).

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš zde hovoří o promořenosti obyvatel České republiky ve spojitosti s přetrvávající debatou o tom, zda uznávat určitou hladinu protilátek získaných po prodělání covidu-19 jako doklad o bezinfekčnosti. Kvůli epidemické situaci z loňského podzimu a zimy je totiž podle některých odborníků i politiků v České republice poměrně velký počet lidí, kteří prodělali covid-19, aniž by o tom věděli či aniž by šli na test, a nyní mají na toto onemocnění protilátky. V tomto případě však nejsou protilátky brány na stejnou váhu jako očkování, a neočkovaní lidé s protilátkami tak musí i nadále prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu.

Připomeňme, že lidé, kteří prodělali covid-19 a nákaza u nich byla potvrzena testem, nemusí dle současných pravidel prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu po dobu 180 dní (.pdf).

Andrej Babiš v námi ověřované předvolební debatě zmiňuje (video, čas 3:22) také novou izraelskou studii, která se účinností protilátek získaných po prodělání covidu-19 zabývá, čímž chce zřejmě přispět do diskuze o uznávání protilátek. Této studii se v ověření budeme věnovat níže.

Nejdříve se ale podívejme na skutečné počty „promořených občanů“, o nichž ve výroku mluví premiér Babiš. Česká republika evidovala ke 31. srpnu 2021 celkově 1 679 483 případů nákazy virem SARS-CoV-2. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má nyní ČR přibližně 10,70 milionu obyvatel, a míra promoření by tedy od začátku pandemie ke 31. srpnu odpovídala cca 156 961 nakaženým na milion obyvatel.

Přehledné srovnání epidemické situace jednotlivých zemí světa pak nabízí server Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse. Upřesněme, že tento server uvádí u České republiky počet obyvatel ve výši 10,72 milionu, a vychází tedy z odhadů pro rok 2021. Podle uvedeného webu poté bylo ke 31. srpnu v ČR celkem 156 574 nakažených na milion obyvatel. Jedná se tedy o číslo nepatrně nižší, než které dostaneme, jestliže použijeme data ČSÚ. 

Dále uveďme, že podle světového přehledu celkového počtu nakažených osob namilion obyvatel se Česká republika ke 31. srpnu 2021 umístila až na 5. příčce, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují ani v jednom případě hranici 100 tisíc obyvatel, Černá Hora pak má jen přibližně 630 tisíc obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „promořených občanů na milion obyvatel“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Doplňme, že graf níže zobrazuje kumulativní počet nakažených na milion obyvatel v 15 zemích, kde byly ke 31. srpnu tyto hodnoty nejvyšší. Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Andrej Babiš v tomto kontextu hovoří o již zmíněné nové izraelské studii (.pdf) z konce srpna 2021, jejímž tématem je především porovnání imunity získané po prodělání covidu-19 a imunity získané očkováním proti tomuto onemocnění. Výzkumníci se zde zaměřovali hlavně na účinnost těchto dvou druhů imunity při vystavení variantě delta, která v době výzkumu v Izraeli převládala. V rámci studie se autoři soustředili na porovnání tří skupin (.pdf, str. 2) osob. První skupinou byli lidé, kteří se s onemocněním nesetkali, ale jsou již plně naočkovaní dvoudávkovou vakcínou Pfizer/BioNTech. Druhou zkoumanou skupinou byli lidé ještě neočkovaní, kteří ale již onemocnění prodělali, a do třetí skupiny byli poté zařazeni ti, kteří covid-19 prodělali a mají za sebou pouze první dávku očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. Dodejme, že studie ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise.

Dle závěrů autorů studie je přirozená hodnota protilátek po prodělání nemoci vyšší a déletrvající než ta po vakcinaci. Vědci však také zmiňují, že pokud osoba onemocnění prodělala a má přirozené protilátky, po jedné dávce vakcíny jejich hodnota ještě stoupne (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš tuto studii zmiňuje zřejmě z důvodu, že někteří odborníci v rámci debaty o uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti poukazují na to, že pro takové uznání není dostatek dat. Dle nich se pak také může v případě České republiky objevit další problém, neboť určitá skupina občanů s protilátkami prodělala covid-19 v době, kdy u nás převládala mutace alfa. Není tedy jasné, zda by tito lidé měli ochranu i před současnou variantou delta.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nikdy zdravotnictví nemělo tolik peněz. Když se podíváte na státní pojištěnce, desítky miliard.

Státní výdaje do zdravotnictví, většinově vedené skrze platby za tzv. státní pojištěnce, se skutečně zvyšují výrazněji než kdy dřív. Jen oproti 97,3 mld. Kč za rok 2020 se výdaje odhadované na letošek pohybují o 30 mld. výše, na částce 127,3 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Na celkových financích zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Veřejné zdroje se na financování zdravotnictví podílí zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji Výsledku (.pdf) zdravotnických účtů 2010–2019. Jsou tedy navázána na výsledek roku 2019, kdy celková výše výdajů na zdravotnictví dosáhla necelých 478 mld. Kč. V dalších letech byla čísla pozměněna dopady pandemie.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví veřejné zdravotní pojišťovny. Ty v rámci zmíněného veřejného sektoru zastávají většinou více než 64 % financí. (.pdf, str. 8) Uveďme, že zdravotní pojišťovny získávají (.pdf, str. 49) finance ze státního rozpočtu skrze tzv. státní pojištěnce. To jsou osoby, za které pojistné hradí stát (děti, studenti, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, důchodci apod.).

V současné době je výše pojistného za státního pojištěnce stanovena na hodnotě 1 767 Kč měsíčně. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosahuje dle odhadu na 127,3 mld. Kč. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Navýšení financí směřujících do zdravotnictví lze v období dvou vlád Andreje Babiše (2017nyní), a zejména pak v době pandemie covidu-19, jasně pozorovat. Na příští rok byl schválen další nárůst, a to o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext také dodejme informace o financích vyhrazených pro Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, které však zdaleka nedosahují objemů vydávaných na platbách za státní pojištěnce. I ty od nástupu vlád Andreje Babiše narostly. Na rozdíl od předchozího grafu plateb státu za státní pojištěnce zde však pozorujeme výkyvy dva. Přesněji v období vlád premiéra Špidly (2002–2004), Grosse (2004–2005), Paroubka (2005–2006) a dvou vlád Miroslava Topolánka. Uveďme však také, že v letošním roce měl být rozpočet Ministerstva zdravotnictví jen 10 mld. Kč, na 18 mld. byl navýšen (.pdf, str. 3) až únorovou novelou státního rozpočtu.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 32).

Doplňme, že podle srpnových zpráv by měl rozpočet resortu zdravotnictví v příštím roce dosáhnout až 24 mld. Kč. I v tomto případě se jedná o navýšení, jelikož v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 mělo zdravotnictví přisouzeno přibližně 22,7 miliard.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme navyšovali důchody v roce 2018. 2018, 2019, 2020. (...) Každý rok jsme navyšovali.

V roce 2018 vláda prosadila novelu měnící výpočet valorizací starobních důchodů, ale také zvýšení důchodů pro rok 2019 nad zákonnou valorizaci. Takové zvýšení prosadila i o rok později a v roce 2020 pak přišla s jednorázovým příspěvkem důchodcům, tzv. rouškovným.

skrýt celé odůvodnění

Pro zasazení výroku do kontextu debaty je důležité uvést, že Andrej Babiš tvrdí, že vláda před volbami nerozdává „volební dárečky“. Tedy že navyšování důchodů je v kontextu minulých let běžná záležitost, na kterou nemají blížící se volby vliv. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, zda i v minulých letech vláda zvyšovala důchody nad rámec zákonné valorizace.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.

Valorizace je stanovena zákonem, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení. V letech 2018 i 2019 vláda zvýšila důchody nad rámec zákonné valorizace na následující rok, konkrétně o 300 Kč pro rok 2019, respektive o 151 Kč pro rok 2020. Následující graf pak zachycuje celkové částky, o něž se důchody zvyšovaly, přičemž v letech 2019 a 2020 je sloupec rozdělen na částku představující zákonnou valorizaci a částku, kterou důchodci dostali „navíc“.

V letech 2019 a 2020 tedy vláda zvýšila důchody ještě nad rámec zákonné části valorizace. V roce 2018 došlo vedle rozhodnutí o navýšení důchodů pro rok 2019 také ke schválení novely vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí, která mění výpočet valorizací starobních důchodů. Podle této novely se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvýšil o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

V každém zmíněném roce tedy došlo ke zvýšení důchodů, a to nejen v důsledku zákonné valorizace. V roce 2018 vláda schválila změnu výpočtu valorizací, která vedla k navýšení důchodů, a v letech 2019 a 2020 došlo ke zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že mezi lety 2018 a 2020 podle dat Českého statistického úřadu došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o 2 067 Kč.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme ještě ve vládě, ve které jste (Marian Jurečka, pozn. Demagog.cz) seděl, jsme navýšili a udělali základ, byl navýšen, a dělali jsme to ještě v květnu 2018.

Vláda Bohuslava Sobotky v roce 2016 schválila nařízení, kterým navýšila základní i procentní výměru důchodů o 110 Kč, resp. o 2,2 %. Vláda Andreje Babiše pak zasáhla do výpočtu navyšování důchodů v roce 2018, kdy navrhla změny výpočtů a navýšení výměr důchodů.

skrýt celé odůvodnění

Výpočet výše a valorizace důchodů závisí na dvou kategoriích a je stanoven v zákoně o důchodovém pojištění. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná a v tuto chvíli činí 10 % z průměrné měsíční mzdy. V roce 2021 základní výměra po valorizaci činí 3 550 Kč měsíčně. Další část tvoří procentní výměra důchodu, ta je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na daný důchod. Její výše je stanovena na nejméně 770 Kč měsíčně. K valorizaci důchodů dochází dle zákona vždy od splátky lednového důchodu. Vyplácené důchody se zvyšují na základě růstu indexu spotřebitelských cen a na základě růstu mezd.

Premiér Babiš v první části svého výroku mluví o změně výpočtu valorizace penzí, tedy navýšení základu, během vlády Bohuslava Sobotky, kde byl Andrej Babiš ministrem financí a Marian Jurečka ministrem zemědělství. Tato změna byla přijata vládou 21. září 2016, kdy došlo ke schválení nařízení vlády č. 325/2016 Sb. Návrh nařízení byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí v čele s tehdejší ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD). Tímto nařízením došlo k navýšení základní výměry o 110 Kč a procentní výměry o 2,2 %.

Další novela, která změnila výši důchodů, pochází z roku 2018. Konkrétně 9. března 2018 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf). Důvodová zpráva k novele zákona uvádí (.pdf, str. 3): „Návrh zákona se týká výše důchodů a obsahuje dvě opatření v oblasti důchodového pojištění; první opatření spočívá ve zvýšení základní výměry důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 % průměrné mzdy a druhé opatření spočívá ve zvýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let.“

Poslanecká sněmovna tuto novelu ve třetím čtení schválila 29. června 2018. Senát ovšem návrh novely Sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci však následně setrvali na původním návrhu zákona, který byl v srpnu 2018 podepsán prezidentem Zemanem. Dodejme, že zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 191/2018 Sb. V důsledku této novely se tedy základní výměry důchodů zvýšily tak, aby činily 10 % průměrné měsíční mzdy. Procentní výměra se pak zvyšuje o 1 000 Kč pro občany starší 85 let, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A dávali jsme jednorázově (důchodcům, pozn. Demagog.cz) 5 000 Kč. Dávali jsme 1 200 Kč.

Jak v roce 2016, tak v roce 2020 došlo k vyplacení jednorázových příspěvků důchodcům. V roce 2016 jednorázový příspěvek 1 200 Kč kompenzoval nízký růst zákonných valorizací. V roce 2020 se jednalo o kompenzaci důchodcům za koronavirovou pandemii ve výši 5 000 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zmiňuje v kontextu debaty jednorázové příspěvky důchodcům v letech 2020 a 2016.

V roce 2016 došlo k zákonné valorizaci důchodů, která činila dle dat Ministerstva financí 41 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejnilo tiskovou zprávu (.pdf), kde komentovalo důvody nízké valorizace: „K nízké zákonné valorizaci došlo, protože pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu od ledna se valorizace určuje podle údajů Českého statistického úřadu, u průměrného starobního důchodu zvýšení činí částku odpovídající sto procent růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen a dále též částku odpovídající jedné třetině růstu reálných mezd. Zákon tyto parametry přesně a výslovně stanovuje a neumožňuje žádné jiné než takto vypočtené zvýšení důchodů. Podle hodnot, které v září zveřejnil Český statistický úřad, by tak došlo k navýšení důchodů v roce 2016 o pouhých 40 korun, což ministryně Michaela Marksová označila v dřívějších prohlášeních za výsměch.“ 

Původně vláda chtěla přilepšit důchodcům jednorázově už v prosinci 2015, a to částkou 600 Kč. Návrh sněmovního tisku vláda předložila poslanecké sněmovně již 25. června 2015. Původní návrh obsahoval zmíněný příspěvek ve výši 600 Kč. Po jednáních v Poslanecké sněmovně však došlo k rozepři s opozicí a nedošlo k zrychlenému schválení příslušné normy. ČT 10. prosince 2015 uvedla: „Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole.“ 

Poslanecká sněmovna nakonec schválila pozměňovací návrh (.pdf) poslance Opálky o poskytnutí jednorázového příspěvku ve výši 1 200 Kč. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou tedy schválen 13. listopadu 2015. Po projednání návrhu Senátem podepsal návrh zákona prezident republiky a zákon nabyl účinnosti na konci prosince 2015. Příspěvky tedy nemohly být vyplaceny ještě v prosinci a důchodci peníze dostali až o dva měsíce později.

Jednorázový příspěvek důchodcům v roce 2020, tzv. rouškovné, vláda představila v roce 2020 jako kompenzaci důchodcům za koronavirovou pandemii. Vláda předložila Sněmovně návrh zákona o jednorázovém příspěvku 2. září 2020. Poslanecká sněmovna však odmítla projednání zákona již v prvním čtení. Návrh byl tedy schválen Sněmovnou 30. října 2020. Senát 13. listopadu 2020 vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat a zákon byl následně po podepsání návrhu prezidentem vyhlášen ve sbírce zákonů. Příspěvek důchodcům činil 5 000 Kč. Rouškovné čelilo značné kritice z některých opozičních stran nebo od prezidenta Hospodářské komory Dlouhého

Oba jednorázové příspěvky důchodcům navrhly vlády s účastí hnutí ANO a byly schváleny také díky jeho podpoře.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V roce 2010 dostali důchodci 0 a 2014 jsme zdědili 40 Kč. A my jsme navýšili (důchody, pozn. Demagog.cz) o 4,5 tisíce za období naší vlády.

Valorizace důchodů v roce 2010 opravdu činila 0 Kč a v roce 2014 došlo ke zvýšení důchodů o 49 Kč. Za dobu účasti hnutí ANO ve vládě se zvýšil průměrně vyplácený starobní důchod, včetně již schváleného navýšení na rok 2022, dokonce o 5 120 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš tento výrok uvádí ve spojitosti s podporou důchodců během jeho vlády. Konkrétně pak mluví o valorizacích starobních důchodů.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.

Z dat Ministerstva financí vyplývá, že k výraznému nárůstu důchodů došlo až v období let 2017 až 2021. V grafu výše lze vidět, že valorizace důchodů v roce 2010 opravdu neproběhla (.pdf) a také že v roce 2014 činilo navýšení důchodů 49 Kč.

Uveďme, že Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014. K pravidelnému zvyšování důchodů dochází vždy od lednové splátky důchodů. Pravidelná valorizace důchodů v roce 2014 byla oznámena vyhláškou č. 296/2013 Sb., která vstoupila v platnost 27. září 2013, tedy ještě za vlády Jiřího Rusnoka a před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013.

Z kontextu výroku vyplývá, že premiér Babiš považuje za svoje období vlády celou dobu, kdy se hnutí ANO podílí na vládě, tedy období právě od ledna 2014. Z informací zveřejněných (.pdf) Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze zjistit, že průměrný starobní důchod vyplácený v posledním čtvrtletí roku 2014 činil 11 075 Kč. Poslední zveřejněná data ČSSZ pocházejí ze druhého čtvrtletí roku 2021, kdy ČSSZ vyplácela průměrný starobní důchod ve výši 15 385 Kč. Po dobu, co je hnutí ANO ve vládě, tedy od roku 2014 dodnes, tak došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o částku 4 310 Kč.

Data o průměrných starobních důchodech zveřejňuje také Český statistický úřad, který porovnává průměrné prosincové starobní důchody. Pokud použijeme jeho data (.pdf), zjistíme, že průměrný starobní důchod vyplácený v prosinci 2014 byl 11 090 Kč. V porovnání s průměrně vypláceným starobním důchodem za druhé čtvrtletí roku 2021 se jedná o zvýšení o 4 295 Kč.

Pro celkové zhodnocení je však nutné započítat valorizaci i plánované navýšení důchodů nad rámec valorizace, které proběhne v lednu 2022. Toto zvýšení již schválil Parlament ČR a je vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Průměrné zvýšení důchodů bude tedy dle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí 758 Kč, průměrný důchod se pak vyšplhá na 16 195 Kč. V takovém případě bude rozdíl mezi průměrně vypláceným starobním důchodem v roce 2014 a průměrným důchodem v roce 2022 po již schváleném navýšení 5 120 Kč.

Andrej Babiš tedy uvádí nižší částku celkového nárůstu, než jaká vyplývá z dat ČSSZ. Vzhledem k malé odchylce a tomu, že poukazuje na podle něj výrazný nárůst důchodů tím způsobem, že jej „podstřelil“, hodnotíme jeho výrok jako pravdu s výhradou.

Dále také uveďme, že pokud sečteme částky, o které byly v námi sledovaném období důchody valorizovány a navýšeny nad rámec valorizace, získáme celkovou sumu 4 442 Kč. Pro úplnost doplňme, že do výpočtů nezahrnujeme například jednorázově vyplacený příspěvek 5 000 Kč z roku 2020, tedy tzv. rouškovné.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kolik dneska je průměrný plat sestry? 58 000. A lékařů? 104 000.

Dle predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by letos měl plat sester činit 55,4 tis. Kč, plat lékařů (včetně zubních) by měl odpovídat 97,6 tis. Kč. Tyto částky se vejdou do naší 10% tolerance, zároveň ani nezahrnují mimořádné odměny související s epidemií.

skrýt celé odůvodnění

V odůvodnění tohoto výroku budeme vycházet z dat (.pdf) o odměňování zdravotníků, která zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na začátku září 2021. Dokument ÚZIS totiž kromě finálních dat za rok 2020 obsahuje i odhady průměrných platů a mezd lékařů a sester pro rok 2021 stanovený dle údajů z prvního kvartálu 2021. V platové sféře by měly letos průměrné odměny sester dosáhnout výše přibližně 55 419 Kč (str. 29). Průměrná odměna lékařů by v roce 2021 měla činit 97 636 Kč (str. 24).

Jedná se o predikci bez mimořádné odměny. Tu dostali zdravotníci v souvislosti s epidemií covidu-19 v roce 2020, přičemž průměrně dosahovala částky 6 250 Kč na měsíc. Pokud budou zdravotníkům i v letošním roce přiznány mimořádné odměny, můžou být jejich platy ještě vyšší.

Důležité je také poukázat na rozdíl mezi výdělkem zdravotnických pracovníků v nemocnicích zřizovaných státem či samosprávami, které se řídí platovými tabulkami, a mzdami v soukromých nemocnicích. Například v roce 2020 byl průměrný plat zdravotních sester 54 663 Kč (.pdf, str. 12), zatímco průměrná mzda sester ve stejném roce činila pouze 47 526 Kč.

Přehled vývoje průměrných platů sester (všeobecných sester a porodních asistentek) a lékařů (včetně zubních lékařů) v sektoru lůžkové péče poté ilustruje následující tabulka.

Andrej Babiš tedy uvádí hodnoty, které v rámci našeho 10% tolerančního pásma odpovídají platům, které ÚZIS predikuje pro letošní rok.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme v programovém prohlášení vlády, že jsme se zavázali jim (učitelům, pozn. Demagog.cz) navýšit platy na průměrný plat 45 000, a to jsme dodrželi.

Programové prohlášní vlády slibuje v r. 2021 navýšit platy učitelů na 150 % jejich výše z roku 2017. V roce 2020 se platy učitelů dostaly už na 140 % a další navýšení v roce 2021 je má posunout na více než 152 % (dokonce 48 tis. korun).

skrýt celé odůvodnění

Současná vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z června 2018 (.pdf, str. 14) zavázala, že na konci volebního období v roce 2021 budou platy pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství odpovídat minimálně 150 % jejich výše v roce 2017. V rámci tohoto vládního slibu pak skutečně došlo k poměrně výraznému zvýšení průměrného platu učitelů v regionálním školství.

Uveďme, že Andrej Babiš či Alena Schillerová dlouhodobě hovoří o tom, že navýšení platu učitelů na 150 % oproti roku 2017 znamená nárůst na 45 tisíc Kč v roce 2021. Podle dat MŠMT (.xlsx, list A4.1.2) nicméně průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2017 činil 31 578 Kč, a růst na 150 % by proto měl odpovídat 47 367 Kč.

Vládní představitelé zde tak pravděpodobně zaměňují pojem učitel s širším pojmem pedagogický pracovník, kam kromě učitelů spadají například také asistenti pedagoga či školní psychologové atd. V roce 2017 (.xlsx, list T2.3.E) totiž jejich průměrný plat byl 30 259 Kč. Z této částky by pak 150 % činilo 45 389 Kč, což více odpovídá číslům, která ve spojitosti s platy učitelů používá premiér Babiš.

Nyní se ale zaměřme na skutečný vývoj platů učitelů, o nichž v námi ověřovaném výroku mluví Andrej Babiš. Upřesněme, že data za první a druhé čtvrtletí roku 2021 prozatím nejsou k dispozici, můžeme však popsat růst těchto platů do roku 2020.

Jak lze vidět v grafu níže, který zobrazuje hodnoty platů pracovníků v regionálním školství za roky 2017, 2018, 20192020 (vše .xlsx, list T2.3.E), průměrný plat učitelů v minulém roce dosáhl 44 224 Kč, tedy přibližně 140 % platu učitelů v roce 2017.

Popsat stav platů v roce 2021 je složitější, jelikož jde o probíhající období a nemáme k dispozici přesné statistické údaje. Musíme tedy posuzovat letos probíhající navyšování platů a zjistit, jestli došlo k meziročnímu navýšení, které by vedlo ke splnění vládního slibu.

O navýšení platů na rok 2021 vláda rozhodla v prosinci 2020. V jejich tarifní části však došlo k navýšení jen o 4 %. Podle ministra školství Roberta Plagy se ale další prostředky k učitelům měly dostat v nárokových nadtarifech, odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy tak měl v roce 2021 narůst o 9 %. Takovýto nárůst platů pak oznámilo i MŠMT.

Rozpočtové prostředky na platy ve školství pak na rok 2021 skutečně meziročně narostly o 9 %. I dle srpnové predikce projektu IDEA Cerge-Ei (.pdf, str. 6), jež se týká vývoje poměru učitelských platů a průměrné mzdy, by se platy učitelů oproti roku 2020 měly zvýšit o 9 %.

Meziroční nárůst o 9 % by pak zvedl průměrný plat učitele na 48 204 korun, tedy 152,7 % platu z roku 2017. Ačkoli přesné hodnoty průměrných platů ve školství za rok 2021 budou k dispozici až v následujícím roce, z dostupných údajů lze bezpečně dovodit, že platy učitelů nyní skutečně dosahují úrovně slíbené v programovém prohlášení vlády.