Demagog.cz

Interview s předsedou Pirátů o sto letech republiky i vládě v Praze

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve studiu ČT 24 mluvil o oslavách 28. října, prezidentských vyznamenáních a o služebním zákoně. Jak si vedl po faktické stránce?

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 30. října 2018 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

3 z celkově 24 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Tam se podařilo několik věcí opravit. Ty zásadní výhrady, které měla Evropská komise k tomu návrhu, že se zkracuje ta doba, na kdy máte tu nápravu, že vlastně to hodnocení se rozšiřuje škála, takže vy můžete toho člověka vlastně vyhodit, už když dostane pětku nebo čtyrku. To jsme se pomocí pozměňovacích návrhů pokusili opravit, a to se jakoby podařilo. Nicméně paní ministryně Dostálová do toho dala ten pozměňovací návrh, který skutečně umožňuje zbavit se těch státních tajemníků na rozhodnutí vlády, na doporučení ministra.

Uvedené výhrady od EK zazněly. Pozměňovací návrh ministryně Dostálové umožňuje odvolat státní tajemníky vládou na návrh příslušného ministra. PN prodlužující dobu na nápravu byly předloženy. PN k odvolání za hodnocení „dostatečné“ předloženy nebyly.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Bartoš (Piráti) má na mysli novelu zákona o státní službě. Návrh novelizace byl předložen 26. března 2018 vládou.

Dokumenty, které prokazují kritický postoj Evropské komise k novele, zveřejnil 7. června 2018 server iRozhlas.cz. Konkrétně se jedná o dopis (.pdf) adresovaný náměstkovi ministra vnitra pro státní službu Josefu Postráneckému. V dopise se říká, že na základě schůzky z 20. března 2018 došly obě strany ke konsenzu na nutnosti dalších úprav návrhu zákona o státní službě. V první části dopisu jsou shrnuty závěry komise ze Zprávy o České republice 2018 (.pdf, str. 37). Kritika směřovala vůči administrativní zátěži plynoucí z návrhu, neschopnosti přilákat odborníky z akademického a soukromého sektoru. V dopise je také zmíněno velké množství propouštění na vedoucích pozicích po nástupu nové vlády, což neodpovídá kýžené depolitizaci státní správy (.pdf, str. 1).

Zásadní je tato část dopisu: „Zůstáváme tedy nadále znepokojeni klíčovými prvky návrhu. Například posunem k poněkud nízkým požadavkům druhých kol výběrových řízení pro manažerské pozice, možností odvolat manažery na základě dostačujícíhovýsledku hodnocení, možností odvolání státních úředníků na základě dvou služebních hodnocení v rozmezí 40 dnů a zbavení vedoucích pracovníků možnosti podat námitku proti služebnímu hodnocení.“ (.pdf, str. 2 - použit překlad serveru iRozhlas.cz).

Kritika Evropské komise tak směřovala ke změnám hodnocení práce státních úředníků i zkrácení období mezi jednotlivými hodnoceními.

Prodloužení minimální doby 40 dnů mezi jednotlivými hodnoceními na 60 dnů, v případě mimořádného hodnocení po předchozím hodnocení s výsledkem nevyhovující na 90 dnů, přednesla v pozměňovacím návrhu Kateřina Valachová (ČSSD) (docx, str. 4 a 10). Její pozměňovací návrh byl přijat.

Ministryně Dostálová (ANO) k návrhu novely předložila pozměňovací návrh k § 60, odst. 3 (.docx, str. 1):

„X.    V § 60 odst. 3 větě první a druhé se za slova „Náměstek pro státní službu“ vkládají slova „, státní tajemník“.

X.     V § 60 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Návrh na odvolání náměstka pro státní službu a personálního ředitele sekce pro státní službu předkládá vládě ministr vnitra, návrh na odvolání státního tajemníka předkládá vládě příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání s náměstkem pro státní službu.“

Odvolání státních tajemníků je tedy podle pozměňovacího návrhu Dostálové možné na základě rozhodnutí vlády po doporučení ministra, jak uvádí Bartoš ve výroku.

Rozšíření škály a podmínek osobního hodnocení upravoval návrh v § 155 (.pdf, str. 24), mj. plánoval rozšíření hodnotící škály ze 4 na 5 kategorií:

,,3) Služební hodnocení musí obsahovat závěr o tom, zda státní zaměstnanec dosahoval ve službě

a) vynikající výsledky,

b) velmi dobré výsledky,

c) dobré výsledky,

d) dostačující výsledky, nebo

e) nevyhovující výsledky.“

Z návrhu tedy vyplývá, že došlo k rozšíření hodnotící škály. Pro ukončení pracovního poměru „stačí“ získat hodnocení d) a e), slovy předsedy Bartoše „pětku nebo čtyřku“.

Prvotní znění návrhu novely upravovalo podmínky pro odvolání ze služebního místa v § 60, čl. 1., část b): „služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících nebo dostačujících výsledků“ (.pdf, str. 16). V tomto případě nebyl předložen žádný pozměňovací návrh (.pdf), který by konkrétně toto ustanovení měnil. Lze říci, že možnost odvolání úředníka ze služebního místa za hodnocení dostačující („čtyřku“) tak v návrhu zůstala, ačkoli to (k 1. listopadu 2018) nemůžeme potvrdit tiskem, kterým by měl nyní disponovat Senát. Výtka EK v tomto případě nebyla pozměňovacími návrhy napravena, a výrok předsedy Bartoše tak hodnotíme jako nepravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) výsledek práce Jakuba Michálka zase v jiné legislativě, kde se nám podařilo zřídit informačního ombudsmana.

Informační ombudsman nebyl zatím zřízen, nepůjde ani o žádný nový „úřad“, ale spíše o sérii opatření. Pozměňovací návrh Michálka obsahuje možnost přezkoumat rozhodnutí nadřízeného orgánu Úřadem pro ochranu osobních údajů. Stále však dlí v legislativním procesu.

skrýt celé odůvodnění

Zřízení tzv. informačního ombudsmana, tedy dohledové instituce, která by pomáhala řešit případné spory ohledně zákona o svobodném přístupu k informacím, mají Piráti ve svém programu (.pdf, str. 15) spolu s dalšími návrhy na změnu tohoto zákona,

Novela zákona o svobodném přístupu k informacím, jejímž předkladatelem je mj. právě poslanec Michálek, momentálně prochází legislativním procesem. Navíc se netýká (.pdf) zřízení informačního ombudsmana, ale spíše rozšiřuje povinnost zveřejňovat informace o státem ovládaných organizacích (např. ČEZ). Žádný jiný poslanecký návrh novely zákona 106/1999 Sb., který by tohoto ombudsmana zaváděl, pak není a ani nebyl projednáván. Komplexnější návrh (.pdf) senátora Libora Michálka a dalších, který by zřizoval Úřad pro ochranu informačních svobod, byl v minulosti projednáván v Senátu, ale nebyl schválen.

Jakub Michálek však podal pozměňovací návrh (.docx) k vládní novele zákona o svobodném přístupu k informacím (sněmovní tisk 139), kterým se zavádí přezkum rozhodnutí o poskytnutí informací Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ani tento zákon však zatím nebyl schválen, o pozměňovacím návrhu se dosud nehlasovalo (k 30. říjnu 2018). Michálkův návrh sice explicitně neobsahuje Instituci „informačního ombudsmana“, ÚOOÚ by však dle tohoto návrhu získal kompetenci přezkoumat rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo jeho nečinnost (§16b odst. 1 a 3). Podle dalšího Michálkova návrhu (docx, § 52) se rozšiřuje působnost ÚOOÚ na „právo na informace“ a poskytování konzultací v této oblasti.

Existuje ještě druhý projednávaný tisk v téže věci (sněmovní tisk 138), konkrétně v souvislosti se zákonem o zpracování osobních údajů. Jakub Michálek ve svém příspěvku v rozpravě zdůvodňuje potřebu provázat ochranu údajů s právem na informace, přičemž oboje by podle jeho pozměňovacího návrhu (.docx) mělo být zaštiťováno právě ÚOOÚ. Návrh byl v hlasování na 20. schůzi v pátek 26. 10. 2018 (pozměňovací návrh J) přijat. Třetí čtení však dosud nebylo ukončeno, na upozornění poslance Stanjury bylo přerušeno hlasování, neboť jednací řád neumožňuje pokračovat po 14. hodině. Když 30. 10. 2018 večer proběhlo ověřované Interview ČT24 s Ivanem Bartošem, na projednávání už nedošlo. O návrhu jakožto o celku tedy nebylo hlasováno, proto nebylo uzavřeno třetí čtení, a byť byl schválen dílčí Michálkův návrh, nelze říci, že by byl „informační ombudsman“ zřízen. Návrh ještě neprošel ani Poslaneckou sněmovnou, ani Senátem.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(...) paní Lorencová, která prostě šíří fake news na internetu, kandidovala za SPD.

Ač se Ivan Bartoš po natočení Interview omluvil a opravil informaci o kandidatuře Lorencové za SPD, nemůžeme původní nepravdu pominout, neboť výrok takto vyřčen byl.

skrýt celé odůvodnění

Pod pojem fake news lze zařadit širokou škálu informací od zjevně nepravdivých po různé druhy mystifikací nehledě na subjektivní výklad každé osoby. Jana Lorencová se dopouští takříkajíc tradiční mystifikace sdílením zpráv neaktuálních, poplašných, nadpisem ani fotkou neodpovídajících svému obsahu.

Bartoš prokazatelně neřekl pravdivou informaci ohledně kandidatury Lorencové za SPD (Strana přímé demokracie). Lorencová v roce 2012 kandidovala do Senátu v obvodě č. 74-Karviná za Stranu státu přímé demokracie – Stranu práce (SSPD–SP). Toto uskupení kandidovalo pro představu v letošních komunálních volbách v Ostravě v tandemu (.pdf) s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti a společně získali přes patnáct tisíc hlasů. Co se týče samotné Lorencové, v roce 2013 se stala poslankyní v klubu hnutí ANO.

Dlužno podotknout, že Ivan Bartoš na svém facebooku ještě před odvysíláním pořadu sdílel svou omluvu za zařazení Lorencové do chybné strany. Omluvu zveřejnil i facebookový profil Interview ČT24.